(klub)
Tora
"Běž domů?" Vypadne z něj jen konsternovaně.
"Ale..." Připadá si jak malý kluk, který dostal po rukách od táty a máma k tomu nic neřekl. Jeho hrudník se zvedá o poznání víc, když sleduje Manova záda, jak se od něj vzdalují. Teď to poslání do patřičných míst přišlo, i když to nevyslovil nahlas. Prostě ho tu nechal. +Opotřebené hračky se vyhazují.+ Počastuje se v duchu a je jasné, že tohle dokonale podkopalo celé sebevědomí, které si díky Manovi posunul o hodně výš. Snaží se popadnout dech, ale prostě to nejde. Má pocit, že se každou chvíli udusí.
"Co je?" Štěkne po dívce, která mu podá panáka. Dojde mu to vzápětí a zatváří se omluvně, ale z jeho rtů nevyjde nic, jen krátkých povzdech. Za dva dny si stačil vybudovat tolik ve své hlavě, aby to Mana zničil jediným gestem, možná i tou větou. +Co sis myslel?+ Vysmívá se mu jeho podvědomí, když do sebe toho panáka obrátí.
"Do prdele." Sykne si pro sebe, všechen vztek vloží do prudkého máchnutí rukou a nechá sklenku roztříštit o protější zeď. Je zoufalý, je vzteklý, nedokáže vnímat realitu. Prostě se rozejde ke dveřím, aby klub opustil. Do zorného pole mu padne Gackt. Okázale ho mine, než se zastaví několik kroků od něj. Zatím se však neohlédne.
"Tak to řekni, jsem idiot." Rozhodí rukama a teprve po tom se ohlédne.
"Jak jsi na tom s pitím v tuhle hodinu?" Pozvedne mírně obočí a váhá, než se opravdu vydá k němu. Teď úplně není schopný dělat rozdíly a nedojde mu, že by se s ním možná měl bavit jinak. Klidně s ním vypije polovinu baru a bude rád, že nepije sám.
"Vážně jsem myslel..." Zamračí se kamsi před sebe a plácne dlaní do pódia, to už sedí vedle něj.
"To je fuk. Očividně si měl pravdu. Arigato a asi i gomen."
Gackt
Tora si panáka vzal, ale Gacktovo obočí vystoupá výš v tichém Úúú, když se sklenička roztříští na kusy. Pořád ho jenom tiše pozoruje, když prochází kolem, ale pak se Tora doopravdy zastaví na místě a clubem se tiše rozezní jeho hlas. "Nemyslím si, že jsi idiot, jemu se propadne snadno. Mana-chan to s lidmi umí, jinak by nebyl tam, kde je. Měl bys jen trénovat sebeovládání a..." Na chvíli se odmlčí a tiše mlaskne.
"Sebevědomí..." Ne, nezná ho a neví nic o jeho komplexech, ale přijde mu to tak podle toho, jak se Manou nechal ovládnout a rozebrat. Očekává další poznámky, nejspíš o tom, že má jít do háje, ale Tora ho překvapí se svou nabídkou. Za chvíli už mu sedí po boku a dokonce se omlouvá. Gackt mu opětuje jemné pousmání.
"Těžko říct, co se mu prohání hlavou, nemysli si, že se mu nelíbíš, viděl jsem vás i jeho reakce." Rozhodne se mluvit naprosto upřímně. Přeci jen Manu docela dobře zná, i když se už nevídají. Pochybuje ale, že by se tolik změnil. Jenže Mana byl… pojem a uvědomoval si to. To byl nejspíš celý jeho problém. Konec konců, Gackt se podobným věcem bránil úplně stejně. Otřást s ním dovedl jenom kdysi Hyde a to důkladně. Do dneška ho z hlavy pořádně nepustil. Nakonec ho chlapácky plácne do ramene.
"Jdeme na pivo." Rozhodne se udělat si v rozvrhu okýnko, když už se do celé aféry tolik vmísil. Seskočí z pódia, zavolá si manažera a začne se domlouvat s ním i s asistentkou. Je poznat, jak moc jsou z něj všichni nervózní a že se bojí udělat jakoukoliv chybu. Gackt je v jednání s nimi také velmi přísný a žádný úsměv. Nečekaně se otočí na Toru.
"Chceš mu ten club sebrat nebo budeme hodní chlapci?" Zeptá se ho a podle toho se zařídí. Nakonec společně odejdou.
"Dneska tady nemám auto, ale když se jde pít, je to lepší." Vede ho Gackt po ulici okolo rohu budovy dozadu na parkoviště, kde je vůz společnosti, který ho převáží. V patách je jim i ochranka. Tady raději ano. Oba dva si nastoupí do vozu se zatemněnými skly a poručí si nejvhodnější bar. Je odtud kus cesty přes plné křižovatky. Gackt chvíli uvažuje, jestli dál rozebírat téma Mana nebo to raději nechat být.
"Slyšel jsem, že máte vystupovat na Shibuye, bude to docela velká akce." Začne tak, aby se Tora případně mohl rozmluvit sám. Mana tam totiž bude. Tak jako on sám. Buď to jméno obejde nebo o něm budou mluvit dál, podle toho, co mu pomůže víc. Gackt by lhal, kdyby měl tvrdit, že není zvědavý, ale taky nechce být jak stará sousedka. Raději hledí trochu nezúčastněně z okénka a zamyšleně si přejíždí palcem po rtech.
"Musíš mi alespoň prozradit, kde jsi k němu přišel… slyšel jsem, že má dost plný rozvrh a často létá do Paříže..." Co s tím všichni mají? On, Kamijo… Možná by ho měl s někým seznámit? S ní? S ním? +Sám se sebou?+ Baví se tím v duchu, když se na něj s jiskřičkami v očích podívá a prohlíží si črty jeho tváře.
Tora
"Jo, jo já vím." Odtuší s mávnutím rukou to o ovládání sebe samého. To už slyšel tolikrát, že by mu na to nestačily ani dny v roce. Jak si má poručit? Zasáhlo ho to mnohem víc, než by si dokázal představit. Jenže...Mana ho varoval a on si nedal říct. Po tom sebevědomí, se na něj podívá a výraz v očích jasně říká, že to je asi ten největší problém, i když se většinou tváří, že to tak není. O tom by si taky mohli povídat dlouho. Zatím však mlčí a jen ho poslouchá."Jo, ale očividně je to málo. Vlastně to dost chápu, štve mě to pořád stejně, ale chápu to. Když si srovnám..." Nedořekne a mávne rukou podruhé. Zapře se dozadu o dlaně a podívá se na strop. Mohl by Gacktovi říct, že mu ten klub vezmou, pomsta by to byla skvělá a věří tomu, že Gackt by to udělal. Má z něj ten pocit, ale....
"Nechci mu ten club brát. Tohle asi není můj styl." Odtuší jako první a nakonec jen kývne, zvedne se a následuje ho. Ta ochranka je...Pořád mu přijde, že je má přímo za zadkem a prvních pár vteřin se po nich pořád ohlíží. Na tohle si snad nezvykne nikdy.
"Myslím, že bych se pak neudržel a něco bych zlikvidoval." Ušklíbne se a pak i trochu uchechtne. Pořád to není veselé, ale zdá se, že ho ten největší vztek opustil. Není si úplně jistý, jestli to dokáže udržet i v opilém stavu. Asi se o to pokusí, aby s ním Gackt neměl problémy. Vlastně mu je věčný, mohl ho tam klidně nechat. Nedokáže si v hlavě srovnat, jestli by byl radši sám nebo by to bylo ještě horší. No, ono je to asi jedno. Usadí se k němu do auta, než se zapře loktem o rám okýnka a hledí upřeně ven. Pořád sebou trochu šije a strne, když mu Gackt připomene onu akci.
"Hm, málem bych na ni zapomněl." Několikrát se kousne do rtu a podívá se na něj.
"A teď jsem ve stádiu, kdy bych se na ni nejradši vykašlal, ale mám obavy, že Show by mě na ni dotáhl, i kdybych měl být polomrtvý. Musím se do té doby nějak sebrat." Rozmluví se trochu víc a je vidět, že mu to dělá potíže. V prvním okamžiku nevypadá, že by mu o tom chtěl vyprávět, ale nakonec se přece jen nadechne. Není si jistý, že Gackt by měl být zrovna ta správná osoba, po tom co viděl, ale má snad na výběr. Potřebuje to dostat ven.
"Šel jsem na konkurz. Říkal jsem si, že zkusím něco nového a něco málo vydělám teď, když máme volnější období. Navíc jsem měl pro tenhle styl vždycky slabost a možnost dělat s Manou...Prostě mi to přišlo až moc nereálné." Pokrčí rameny a znovu se zahledí do okýnka.
"Byla to hra, za začátku rozhodně, ale dostal ze mě dost, abych si začal být jistý, aspoň trochu." Pokračuje dál a čím déle mluví, tím je to snadnější. Ten pocit na hrudi sice nepovoluje, ale o něco snáze se mu dýchá.
"Pak jsem ho vzal k sobě domů, na druhý den jsme pili s Naem a Sagou a...Dal jsem jednomu chlápkovi pěstí v baru. V tu chvíli mi asi začalo docházet, že to už není jen tak a pak mě prostě štvalo, že na něj sahá někdo jiný, když jsme ..No to je fuk." Ne, to o čtyřce mu rozhodně říkat nebude. Ne, že by se styděl, ale tohle by nikdo vědět neměl.
"Prostě ho potřebuju dostat z hlavy, ideálně hned. Byl jsem pitomec, neměl jsem něco podobného vůbec dovolit a nevím, co mě to napadlo. Jen to nesmím klukům zkazit. Za žádnou cenu." Rozhodne se. Podpoří je a bude ten, kterým byl vždycky. Nenechá, aby to stálo za houby kvůli němu. Podívá se na Gackta.
"Jen začínám mít pocit, že tohle nespraví ani ten nejlepší sex. Asi jsem v pytli." Zavtipkuje trochu a nervózně si pohrává s cigaretou. Tady si však nedovolí zapálit.
"Z druhé strany....Za pokus to stojí..." Pokrčí rameny s dalším ušklíbnutím.
"Říká se přece, čím ses zkazil, tím se naprav, ne? Jo je to o chlastu, ale asi zkusím, jestli to nefunguje i tak." Pohřbívá v sobě všechny pocity ohledně Many. Zatím se mu to daří, dokud ho nemá na očích a je střízlivý, ale co bude po tom...
Gackt
Pousměje se a trochu zavrtí hlavou. Jak může zapomenout na tak důležitý koncert? Alice Nine už nebyla bezejmenná kapela, snažili se dotáhnout to co nejdál a hodně to nakopli, když Nao přenechal Showovi vedení a trochu změnili styl a Tora řekne tohle. +Ty jsi mi dáreček...+ Pomyslí si Gackt. "Nedivil bych se mu." Pokýve hlavou Gackt a když Tora přizná, že se bude muset sebrat a dokonce se mu zdá málo ten časový limit, plně si uvědomí, jak moc je to vážné. +Mana-chan, ty zabijáku.+ Teď se tím baví, ale kdysi to moc směšné nebylo… Pořád sleduje záchvěvy v Torově tváři a musí ho obdivovat za to, jak upřímně před ním vystupuje, ať už jde o výrazy jeho tváře nebo o všechna slova. Vždyť se neznají a kromě toho mu Mana mohl ledacos naznačit. Je do něj zahleděný, musí vědět, jak na tom s Gacktem jsou a přes to… Za tu nezaujatost má u něj hodně plusových bodů. A pak se skutečně dozví odpověď. Konkurz s Manou ohledně jeho módní značky. Pokusí si je spolu představit a musí uznat, že Manův cit pro kampaně je stále vytříbený, určitě by to bývalo dopadlo skvěle. +Necháš si ho utéct a proděláš všechny ty peníze, jen proto, že sis neuhlídal sukni...+ Pomyslí si na Manovu adresu. Jeden by řekl, že už Mana trochu vyrostl. To pití s Naaem a Sagou si přeloží jinak, než jak to bylo, nejspíš jako další povyražení jich dvou. Mana mu tedy věnoval dva večery a za ty mu Tora stihl propadnout. A jak!
"Každý máme svou femme fatale, že ano?" Odtuší a odvrátí pohled zpět k oknu. Není si příliš jistý, že by o tomhle měl mluvit, ale upřímnost za upřímnost a otevřenost za otevřenost?
"Ne, klukům to nesmíš zkazit. Nikdy nesmíš dopustit, aby tvoje osobní věci komplikovaly tvou práci a už vůbec ne, pokud nepracuješ sám za sebe, ale ve skupině. Takový život jsme si vybrali. Myslím, že přesně tohle udělal Mana, když tě dnes odmítl. Vybral si to, co vždycky, svojí práci. Image je pro něj velký pojem. Neobětuje to všechno kvůli románku." Tiše se zasměje tomu sexu a přikývne.
"Vytlouct klín klínem, ale musí to být někdo naprosto dech beroucí. Já už něco zažil a viděl a ano, ta černá potvora ti nasadila vysokou laťku." Však on ví, jaký je a co umí. Byl dost… otevřený praktikám…
"Něco ti povím… vím že to o nás koluje a nikdo neví, kde je pravda. Hyde by mě asi uškrtil, kdyby věděl, že mluvím o jeho soukromí, ale… byly doby, kdy jsem ho měl plnou hlavu úplně stejně jako teď ty Many. Byl ženatý, já s někým chodil a stejně jsem byl schopný hory přenášet, když si povzdechl do telefonu, že je mu smutno…" I teď slyší to jeho brouknutí a má z toho husí kůži.
"Nesnesl jsem pomyšlení, že je někde, kde bylo zemětřesení… Nikdy to nezmizelo, i když se už skoro nevídáme. Zažili jsme toho spolu hodně, opravdu hodně, víc, než dvě noci, ale ten první den, kdy si přišel přečíst scénář..." Tajuplně se pousměje.
"Chci ti tím jen říct, že se s tím naučíš pracovat a žít. Samozřejmě je příjemné najít si střední cestu, všechno tajit a vídat se, ale je to zároveň svazující a strašně náročné. Nesmíš ale čekat, že kvůli tobě položí kariéru. Ty bys ji neměl chtít položit..." Na chvíli se odmlčí.
"Byly doby, kdy jsem ho raději rok neviděl, abych byl schopný se soustředit..." Zasměje se nakonec.
"Jsme tady." Poukáže z okýnka, zatímco auto parkuje.
Tora
"Já taky ne." Uchechtne se, i když to pořád není zrovna veselé. Jasně, že by ho Show přerazil, nedělá si iluze, že by to kdy pochopil. Ono bude stačit, jestli se provalí to, co viděl ráno a bude z toho dobrý poprask, ale to si nechá pro sebe. Poslouchá Gackta opravdu pečlivě. Zdá se, že pro něj má hodně užitečné a hlavně cenné rady a vlastně tím dostává na povrch to, co už ví. Jen přikývne, protože on už tu svou opravdu našel."Neměl jsem v plánu jim nic kazit. Jsem idiot, ale ne naivní, bylo mi hned jasné, že tohle nikdy nemohl nikam prosáknout. Ani bych to asi nechtěl." Sdělí mu svůj vlastní názor na věc, ale upřímně, není si jistý, že by nepřešlápl. Znovu je tu myšlenka na bar a na to, jak se choval. Asi by nesměl pít, pak to bylo vždycky složité.
"Teď si nejsem ani jistý, že by to někdo dokázal." Pokrčí rameny. Když už jsou k sobě tak otevření, hodlá se toho držet. Nic víc už stejně pokazit nemůže. Zaposlouchá se dál do jeho slov a pak na něj překvapeně stočí tvář. Nečekal, že by mu kdy Gackt prozradil něco víc. Všichni si mysleli, že spolu něco měli, ale nikdy nic neprosáklo. Kouká na něj dost vykolejeně, když mu prozradí, co s Hydem měl.
"Právě jsem vystoupal na společenském žebříčku neskutečně vysoko." Zavtipkuje jako první, než vyhlédne z okýnka.
"Moc si nedokážu představit, jaké to musí být, když něco podobného tajíš tak dlouho. Jeden by to asi dokázal ale...nevím..." Odmlčí se a podívá se na něj.
"Vážně se s tím dá žít, když je někdo, na kom ti tolik záleží tak daleko?" Pozvedne obočí, než se zase podívá před sebe. Přemýšlí nad tím, opravdu ano. Už dlouho ho nikdo nenutil tolik prozkoumávat svou hlavu a myšlenky. Je mu za to hodně vděčný a zároveň ho trochu nesnáší, protože se sám v sobě nemůže vyznat. Vždycky si myslel, že má své myšlenky celkem srovnané, rovné jako dálnice a ono to tak není.+Pěkně ti to zamotal.+ Na chvíli skloní hlavu a podívá se na cigaretu, kterou nepřestal svírat. U toho se po různu šklíbí, jak si to přebírá tam a zpátky.
"Nečekal bych, že kvůli mně cokoliv položí. Ani bych to po něm nikdy nechtěl. Já sám bych to neudělal. Asi..." Doluje ze sebe, k čemu se dopracoval.
"Ale měl bych nad tím přestat přemýšlet... Mana to rozhodl za nás oba a je na čase to začít brát, jak to je. Prostě to přepiju, nechám to plavat a budu se tvářit, jak kdyby se nikdy nic podobného nestalo." Kývne rozhodně hlavou a pak se ohlédne na Gackta.
"Hm, tak dobrý byl?" Blýskne se mu v očích a je jasné, že tohle téma ho začíná zajímat.
"Ne, že by na to nevypadal." Neopustí si ještě menší rýpnutí a pak rozhodí rukama s tichým smíchem.
"Jen se ptám, není úplně můj typ." Uchechtne se krátce, když auto zastaví a on vyhlédne na bar, kde se rozhodli pít. Tedy spíš Gackt se rozhodl.
"Přísahám, že ti dneska děkuju naposledy ale arigato, asi jsem něco podobného potřeboval slyšet. Víš, že se to dá přežít. Pak, že jsi parchant." Už zase si úplně do pusy nevidí, ale...to snad někdo jako Gackt přežije. Sáhne po klice a vystoupí, aby se s rukama v kapsách rozhlédl.
"Hm, měl jsi napsat, kam jedem, asi bych se na to i oblékl." Opravdu se snaží, aby byl v pohodě a neřešil, co bylo. Půjde to, musí! Je na čase posbírat poslední zbytky hrdosti a dát se dohromady. Dlouze se nadechne a pak se ohlédne na Gackta přes rameno.
"Kolik jsi toho schopný vypít, než padneš pod stůl?" Zeptá se ho pobaveně a pak skoro neohroženě vykročí, aby mu dal najevo, že to prostě zvládne a dokáže. Uvnitř už pár hostů je, vlastně je tu celkem plno, na to kolik hodin je. +Asi nejsem jediný.+ Proběhne mu na adresu a je to fajn, nepřipadá si tu jako jediný zoufalec. +Kdyby mě tak slyšeli.+ Počká, jestli Gackt vybere nějaký konkrétní stůl, aby se mohl posadit. Trvá to jen chvíli, než se jim dostane pozornosti a objednají si to pivo. On sám ještě poručí celou lahev a spokojeně kouká za obsluhou. Pak se mu nezvykle zbarvené oči rozběhnou po lokále.
"Hm. Moc malý zadek, moc velký zadek..." Mumlá si spíš pro sebe, ale taky trochu pro pobavení, než se ohlédne.
"No dobře." Vidí ten výraz.
"Jen o zadek nejde." Zapře se do sedačky a pak zmerčí něco, co ho hodně zajímá.
"Ale tohle vůbec nevypadá špatně." Ohodnotí hned a pozvedne pivo, které jim přistane na stole.
"Jen nesmí vidět první tebe, pak jsem v hajzlu. Ale to by byli asi všichni."
Gackt
"Ani jeden z nás nikdy nepředpokládal, že bychom spolu chtěli žít… Oba jsme si tak trochu vzali za manželku naší práci a společně byli ve chvílích volna a těch nebylo zase tolik v roce. Jenže když už to nastalo, Hyde nešel domů, ale za mnou a to bylo nebezpečné. Jak by asi klesly prodeje, kdyby někdo zjistil, že je jeho žena na vedlejší koleji kvůli mně nebo že Gackt lamač srdcí není na ženské?" Jim dvěma na tom prostě záleželo. Věděli, co jeden od druhého očekávají, vlastně to měli v hlavách srovnané stejně, ale hlavy Tory a Many se v tomhle lišily. Znovu si povzdechne.
"Nakonec dá, říká se, že si zvykneš na všechno..." Odvrátí modré oči k okýnku. Ne, nikdy se mu bez něj nedýchalo dobře.
"Někdy ale bylo mnohem horší, když byl blízko a já se ho nemohl dotknout..." Chvíli je mezi nimi ticho, když Tora přemýšlí.
"Asi… řekl jsi to už podruhé. Vidíš? Mana to ví… je jako vlk, vycítí to a stáhl se do nory..." Teď se šklebí Gackt. Nejradši by se ho zeptal, co na něm vidí, ale nebylo by to fér… kdysi se na něj díval stejně. Přepít to a zapomenout? Nikdy nezapomene, ale nic jiného, než předstírat mu nezbude. Nakonec se po něm ale podívá s blýsknutím v oku.
"Pochybuješ o mém výběru?" Zní to trochu nebezpečně, ale jen na oko. Hyde byl podle něj ztělesněním erotického dusna a vší krásy. A měl něco, co Mana rozhodně nemá – úsměv.
"To máš taky štěstí." Ještě, aby byl jeho typ! Když společně vystoupí u poměrně dost luxusního baru, Gackt na Toru obrátí hraně překvapené oči.
"To se o mě doopravdy říká?" Podiví se. On moc dobře ví, že ano. A ještě mnohem horší věci. Zvedne koutek nahoru, když Tora okomentuje svoje oblečení, ale ono se to v přítmí baru ztratí.
"Když se na tebe tak dívám, bojím se vážné konkurence." Odtuší s lehkým úsměvem a vykročí rovnou k oblíbenému stolu. Je tu dobře vidět na všechny strany a zároveň jsou pořád v přítmí a stranou. Brzy mají objednáno a Tora se okamžitě vydá na lov. Gackt klouže očima za zadky, které hodnotí, doplňuje to v duchu vlastními poznámkami a nechává ho, ať se trochu vybije.
"Vlastně jsem neměl na mysli, že by nemělo jít jen o zadek, jen jsem si říkal, že potřebuješ úplně jiný zadek, než ten jeden konkrétní." Upřesní výraz své tváře a tiše se zasměje, než pozvedne pivo na zdraví a napije se. Tou poslední větou si ale Tora hrozně naběhne. Potěší ho, že ho takto vidí, ale to není to. Opře se předloktím o stůl, když se k němu nakloní, druhou ruku dá v bok a nasadí vlčácký úsměv.
"Vážně? Na tebe tak taky působím?" Broukne svým hluboko posazeným, smyslným hlasem, když se svými rty ocitne téměř u jeho ouška a tváří se jako profesionální svůdník.
Tora
Přebírá si pořád dokolečka Gacktova slova o Hydovi. A začíná v tom konečně trochu vidět smysl, tedy co se Manova chování týká. Možná se opět plete, ale už vidí mnohem dál, než před chvíli. Gackt má pravdu, možná to neřekl na přímo, ale svým chováním nejspíš zapříčinil, že se Mana stáhl. Začalo to už v tom baru a poslední noc, tomu nasadil korunu. +Já jsem idiot.+ Málem by se plácl do čela, když mu to úplně dojde a teď by nejradši všechno vrátil zpátky. Měl být dospělejší, rozumnější, ale asi by se nedostal tak daleko, kdyby nad tím přemýšlel už od začátku.
"Hm, díky za kompliment, ale..." Obsáhne dlaní Gacktovo vzezření a je to takové to gesto, jasné stejně mě chceš jenom uklidnit, podívej sena sebe. Co si budou povídat, on se svým sebevědomím, si rozhodně nedokáže přiznat, že by to Gackt myslel vážně. Zrovna on. Přistihne se, že pár minut civí před sebe a vůbec nevnímá ani jeden zadek, který se mihne kolem. Hned si vynadá, aby se víc soustředil, ale zatím není příliš schopný si vyhnat Manu z hlavy. Je to složité, bude se do toho muset zakousnout a prostě si to zakázat.
"Potřebuju opravdu hodně zadků, abych ho dostal z hlavy. Bohužel. Naštěstí...?" Odmlčí se na moment a v očích se mu o něco dravěji blýskne, když se konečně pořádně rozhlédne. Je na čase začít se zase chovat tak, jak byl zvyklý. Prostě neřešit nic navíc, jen si to pořádně užít.
"Je tu těch zadků obstojné množství." Pozvedne panáka ke svým rtům a pořádně se napije. Ano, alkohol a sex, co by měl být lepší lék? Pohřbí to v sobě a půjde to snadno, aspoň si to snaží namluvit. Zrovna naklání hlavu na stranu, když se jedny velmi povedené partie promenádují kolem a konečně začíná mít pocit, že by se zvedl a šel s tím něco udělat. Dvě polovičky jako skvělá vstupenka zpátky do života. Jenže to se mu u ucha ozve Gacktův hlas a kruci...Má to vážně sílu.
"Hm, páni, musím uznat, že už vím, na co ostatní balíš, minimálně je to odzbrojující začátek." Přizná mu to naprosto otevřeně a koutky se mu pozvednou do zvláštního úsměvu, který úplně neříká, co si o tom myslí. Mírně pootočí nezvykle zbarvené oči jeho směrem a prohlédne si ho zaujatě od hlavy až k patě. Tedy to, co jde díky stolu vidět.
"A zbytek dost dobře dokoná započaté dílo." Tváří se skoro znalecky a znovu pozvedne panáka ke rtům. Je z něj nervózní a ne, že ne. Snaží se to maskovat a jde to hodně těžko.
"Víš, já jsem asi schopný udělat dost věcí, abych si to užil." Natočí se jeho směrem a podívá se mu upřeně do očí. Stojí ho to veškerou snahu, aby se tvářil aspoň trochu sebejistě.
"Je to pár týdnů, co se mi náhodou stalo, že se u mě v posteli ocitli tři další." Lže, ale jen trochu. Rozhodně mu nechce prozradit, kdo tam byl a jak to skončilo. Tady už jde trochu o něco jiného.
"Zajímavá zkušenost, jen co je pravda. Ale ať se děje cokoliv a i když moje sebevědomí nebo možná ego je žalostně nízko, nikdy..." Zdůrazní poslední slovíčko, protože to myslí smrtelně vážně. Přiblíží se trochu blíž k němu, jakoby se bál, že je někdo uslyší.
"Nikdy se nenechám nikým ohnout. Jendou se o to někdo pokusil, měl jsem minimálně tři promile a ze sexu bylo jen spousta krve, když jsem mu přelomil nos." Pokrčí krátce rameny a zatváří se nevině. Nemyslí to vůbec zle.
"Takže moje odpověď je ano, dost na mě působíš a jsi neskutečně sexy, vlastně bych mohl mít hodně rychle dost zřetelný problém. Kdybych na vteřinu připustil, že bych se ti mohl líbit, stejně tě přes stůl neohnu, takže..." Usměje se bezstarostně, než mezi jejich tváře vrazí skleničku.
"Není škoda plýtvat talentem?" Posune po stole tu jeho.
"Co bys z toho měl, když by nešlo o postel? Můžeme se radši pořádně napít a hm..." Teprve v tuhle chvíli se rozhlédne po baru.
"Budu hodně litovat, že to řeknu, ale dát si hru, kdo rychleji sbalí, koho mu druhý vybere." Mrkne na něj a konečně se narovná. V ten okamžik konečně pořádně vydechne. No jo, ani se nediví, co na něm všichni mají.
Žádné komentáře:
Okomentovat