Aoi x Uruha - Musím si říct o dovolení, pane šéf? - část 3.

(na moři)

Uruha

Málem by se rozesmál, když vidí jak se Aoi tváří. Vlastně ho doteď nenapadlo něco podobného zkoušet, ale když ho vidí....Má čím dál větší chuť to dotáhnout do konce. Mělo to být původně jen malé škádlení, kterým by Aoiho vyprovokoval. Jenže je tak moc k sežrání, že ho chce vyvést z míry ještě kousíček víc. Však on mu předvede, že to nemusí být jen černá. A nepochybuje o tom, že se to Aoimu nakonec bude líbit. Jen ho musí zlehka přesvědčit. Ne, nebude ho vydírat tím, co by pro něj mohl udělat. Udělá to tak, že si o to nakonec řekne sám. Věří si na to dost a z druhé strany, pokud to pokazí, určitě si ho zvládne usmířit. Už si zkusil, že vydrží i několik hodin, po tom by mu Aoi mohl odpustit. A když ho třeba vezme na pustý ostrov, kde klidně budou moct být ve vodě, na pláži...Kdekoliv se jim zamane.

"Já vím, že ano. Já mám v plánu toho pro tebe udělat taky hodně." Opáčí mu smyslným hlasem, ve kterém je patrná touha. Nepřestává ho hladit v klíně, sem tam ho stiskne, aby si byl jistý, že nebude moct dlouho přemýšlet. A to se mu očividně daří. Na tváři se mu objeví trochu nevypočitatelný úsměv a ještě víc se rozšíří, když mu Aoi začne přikazovat. 

"Ale, ale. Jeden by neřekl, že umíš být tak...hrubý." Vyčte mu měkce a o to víc zesílí svůj stisk v Aoiho klíně a dopřeje mu ještě pár pohybů. Druhou dlaní už vyjíždí po jeho stehně nahoru, až pod látku kraťásů, skoro až do těch nejcitlivějších míst. Když se vrací zpátky, zatne nehty do jeho kůže. Nechce mu ublížit, jen vybičovat jeho touhu na maximum, aby se nehlídal vůbec, ale jen tolik, aby ho měl pořád trochu ve své moci. Jeho druhá stránka se dokonale probudila a už to není ten mazlivý kocour, ale tak trochu šelma, která právě postřehla tu nejsladší kořist.

"To víš, že za tebou nakonec půjdu. Nic mi neudělá větší radost, ale ještě si chvíli pohraju, můj drahý. Bez toho by to nebylo ono. Znáš mě." Zatváří se naprosto nevině.

"Jsem zvědavý, jak dlouho tomu budeš říkat pitomosti." Zavrní sladce, než jej vezme za lem kraťasů a zatáhne, snad mu Aoi trochu pomůže. Hned na to se přitiskne rty na kůži na jeho bříšku, které se mu teď hezky vystavuje a neopustí si ani zajet jazykem do pupíku. Poslední polibek věnuje kořeni jeho chlouby, než se provokativně podívá nahoru.

"Nech mě si hrát, nebudeš litovat. Ty víš, že to umím, jen z tebe potřebuju dostat ten pitomý kus hadru." Neprozrazuje mu, co má dál v plánu, ale Aoi už okusil, co se svou pusou zvládne, když zrovna nemluví a pochybuje, že tomu odolá. To, že má v plánu mnohem víc, už si nechává pro sebe. Poposune se na prknu, co nejdál, aby mu mohl plavky stáhnout. Málem se u toho několikrát převrhnou, ale nakonec se to přece jen podaří. Uváže je za šňůrku, k té od prkna, aby o ně Aoi přece jen nepřišel. Ne, že by si ten pohled neužil, jak by lezl z vody a hlavně jeho zadek, jen za tohle by je vážně zavřeli. Pak už se vrátí ale k předchozímu dráždění, jen se začne hodně předklánět a protáhne ruce pod jeho koleny, tváří se, že je to kvůli rovnováze, jak jinak. Rozverně se mu blýskne v očích, když oblízne jeho špičku a pak ho bez váhání a studu vezme mezi rty. Ukáže mu to je lepší, co dokáže, pohrává si s ním, dává si rozhodně na čas, trochu ho popotahuje k sobě, aby se musel víc položit. Za chvíli se na to prkna nevlezou, ale kruci, tohle přece musí nějak jít, aby dosáhl...No, on moc dobře ví, kam se chce podívat.

"Chutnáš slaně, hm ten nejlepší kaviár." Prohodí, když se na vteřinu oddálí a mlsně si oblízne rty. Pohladí ho po celé délce chlouby a využije nestřežený okamžik, aby si naslinil prsty. Pak se znovu skloní, znovu ho vezme do úst a nezastavuje se, dokud Aoiho chlouba není dost hluboko, až narazí. Musí to trochu rozmrkat, tohle už dlouho nezkoušel a málem zapomněl jaké to je. Potřebuje dokonalý wow efekt, aby mohl prsty obkroužit vchod do jeho nitra, připravit ho a dostat se aspoň jedním prstem dovnitř a najít kouzelné místečko, které Aoiho donutí, odkývat mu úplně všechno. 

Aoi

Uruha ho okamžitě napomene, ale Aoi zrovna nezvládá ani stisknout rty. Musí se prostě držet prkna a s hlavou v záklonu si užívat jeho šikovnou ručku. Prý hrubý… Ale on si začal! Hádá se s ním alespoň v duchu, když zrovna přichází o všechna slova. Cosi v jeho hlavě ho varuje, že až za ním Uruha půjde, nebude to zrovna tak, jak si Aoi běžně představuje, jenže Uru mu teď gumuje mozek z hlavy a on se mu poddává snadněji, než by si kdy pomyslel a byl ochotný připustit. Nad tou další poznámkou jen trochu povytáhne obočí. Už teď tomu pitomosti neříká, spíš Uruhovo speciální nadání, jenže ta potíž s formulací slov je tu stále. Ucítí jeho prsty na lemu svých plavek a posléze i jeho horké rty na těle a za chvíli už poslušně zvedá boky, když mu chce Uruha stáhnout plavky. Samozřejmě, že ho nechá, aby si hrál a naprosto u toho zapomíná, co přesně si na něm chce Uru zkoušet. Teď přece mluví o dokonalém uspokojení ústy, Aoi je o tom přesvědčený a těší se na to tím spíš, že už dobře ví, co s nimi umí. Snaží se prkno co nejvíc vyvážit, když se tady pokoušejí o svlékání a naštěstí se jim to povede. Uru je jako kočka i co do rovnováhy. To se mu bude hodit, až budou někdy doopravdy surfovat, ale Aoi se obává, že jestli to, co se tu stane, bude tak dobré jak si myslí, ještě dlouho na prkně nebude myslet na sport. Pobaveně Uruhu sleduje, jak si dá tu práci s přivazováním plavek, aby o ně Aoi nepřišel, ale jakmile je to hotové, žaludek se mu otočí očekáváním. Uru ho nenechává dlouho čekat, když se znovu skloní k jeho klínu a Aoi ho už naprosto ochotně nechá proplést ruce pod jeho koleny. Není tady moc místa, takže jim přece nic jiného nezbývá. Jen co jeho špičku sevřou Uruhovy dokonalé rty, jeho ústa opustí hlasitý sten, který tu však nikdo nemůže slyšet. Poposune se ještě kousek blíž k němu a položí se na předloktí, aby se nemusel bát toho, že rovnováhu ztratí on sám. Však se na to prkno nějak poskládají. Uru po něm docela nenápadně chce to samé a Aoi je za chvíli v pozici, v jaké Uru chce, aniž by o tom měl nejmenší tušení. Teď se zrovna ztrácí ve vesmíru jménem Uruha a plně si vychutnává všechno, co mu chce Uru věnovat. Vždycky byl takhle šikovný, Aoi s ním prožíval věci, které s nikým jiným a on byl přesvědčený o tom, že šikovnější není ani profesionální pornohvězda. Ta to totiž nedělá z lásky. Jeho hlas se mísí s šuměním moře, oči už má pevně zavřené a cítí pomalu se blížící brnění v konečcích prstů. V tomhle prostředí je to pro něj všechno ještě intenzivnější. Pousměje se jeho poznámce, ale mimo Uruhova ústa se mu teď vůbec nelíbí. Ta malá pauza ho ale přiměje, aby vydržel ještě o něco déle a vůbec si při tom nevšimne, co to Uru dělá se svými prsty. Brzy je to všechno zpátky a pak jeho špička narazí do jeho měkoučkého hrdla. Málem se odpálí, jen kdyby se ze všech sil nesnažil vydržet tohle co nejdéle. 

"Uru, panebože..." Vyrazí ze sebe. 

"Ještě ne..." Přemlouvá sám sebe a pak oči prudce otevře. To obkroužení se ztratilo někde mimo jeho vnímání, ale vážně má teď jeho prst až…???!! Jenže Uruhova šikovnost se projeví znovu, když velmi rychle najde místo, o kterém Aoi ani neví, že na jeho těle existuje a pošle ho tím rovnou mezi hvězdy. V ten okamžik je mu naprosto ukradené, co se s ním děje. Právě je v zajetí dokonalé extáze, kterou Uruhovi předá pěkně do úst a jeho hlava bude mít ještě plno práce s uvědoměním si, jaké místečko za to mohlo. 

Uruha

Je to pro něj ta nejlepší hra, když vidí, jak si to Aoi užívá. Udělal by pro něj cokoliv, jen aby byl spokojený. Už jen za to, kolik mu dává svou přítomností a tím, jak přijal Akiho. Měl toho v životě hodně, co se materiálních věcí týkalo, ale konečně mu přijde, že to celé má nějaký smysl. Poslední dny vydělává jen proto, aby mohl Aoimu dát úplně všechno. A to ještě Aoi neví o tom, co na něj plánuje. Možná si to nechá jako svatební dar, až na to přijde. Málem by se usmál nad tím, o čem právě přemýšlí. Jenže má plná ústa práce a už i prsty. Připravuje ho pomaličku, nikam nespěchá, aby nic nepokazil. Tohle se mu bude líbit, prostě si na to dost věří. Stačí jen chvilička a konečně cítí odezvu, jakou si přál slyšet. Už ví, že ho dostal a nebude se mu bránit. Pomaličku ho posunul až na hranice, které si jeho milý vytyčil a hodlá je dneska překročit. Už mu v tom očividně nic nebrání. +Ještě ne..? Ale ano, první kolo a pak další...+ Konverzuje s Aoim v duchu a přidá na svém dráždění, dokud nemá své šikovnosti plná ústa. Všechno přijme do poslední kapičky, jak už několikrát před tím a mírně se odtáhne, aby se mu podíval do tváře. Své prsty ale nechá hezky na místě a pořád se v něm jemně pohybuje, aby Aoiho pocity nejvyšší slasti přetrvávaly a nenechaly ho ani na chvilku přemýšlet. Oblízne si rty, než se trochu povytáhne dopředu, aby mu byl blíž a mohl se na něj víc naklonit. Líbne jej několikrát na bříško a pomalu do něj pronikne druhým prstem.

"Říkal jsem ti, že se ti to bude líbit a ty mi pořád nevěříš." Zavrtí nad ním hlavou, ale jeho hlas je provokativní, i když s každým slovem o něco něžnější.

"Se mnou hranice prostě nejsou, Aoi-chan. Nebudu ti to pořád říkat, radši ti to ukážu." V očích se mu hladově blýskne, když konečně přidá i ten třetí. Rty hladí jeho bříško a sune se dál, aby dosáhl i na bradavky, které si zaslouží dostatek pozornosti. Vlastně to byl úplně skvělý nápad jít na prkno. Surfování začíná být jeho oblíbená zábava, teda pokud to bude pokaždé vypadat takto.

"Musíš mě taky občas nechat, abych se o tebe mohl postarat se vším všudy. Ne pořád, jsem nadmíru spokojený, jak to je, ale..." Odmlčí se, když se natiskne svým klínem na ruku, která pořád nepřestává dráždit jeho nitro.

"Tak mi řekni, Aoi-chan, co by sis přál?" Provokuje ho, aby to vyslovil. Jeho sebeovládání, ale hodně rychle bere za své. Pustí se dlaní kraje prkna, vyvažujíc rovnováhu svým tělem. Jde to snadno, jakmile nad tím člověk přestane přemýšlet. Bříšky prstů obkrouží jeho rty a probojuje si nenásilně cestu dovnitř. Tohle je vážně pohled pro bohy. Mohl by své prsty v jeho ústech sledovat hodiny a neměl by dost. Jakékoliv porno mu přijde jako pohádka pro děti.

"Hm, tak si budu hrát taky, později." Broukne mu do kůže na klíční kosti, než se opatrně narovná a věnuje se svému vlastnímu klínu. Sám má pocit, že to nevydrží dlouho, už se na něj moc těší i na ten pocit, že se opravdu dočkal. Protáhne ruce pod jeho koleny a trochu se nadzvedne, aby se dostal blíž k místečkům budoucího potěšení, než do něj začne pomalu pronikat, aby mu nedal možnost se bránit. No jo, tak trochu ho tu znásilňuje, ale když se mu to líbí...Je to trochu krkolomné, prkno se povážlivě kývá, ale přece jen se odváží pustit jednu jeho nožku a věnovat se zase jeho klínu. První ho jen pohladí konečky prstů, než ho něžně sevře a promne. Chce ho znovu probudit, dopřát mu další slast a tentokrát i sám sobě.

"Tohle je k zešílení." Vydechne roztouženě, když pociťuje Aoiho nitro, jak ho svírá. Jde na to opravdu pomalu, aby mu neblížil. Čeká, až ho Aoiho opravdu pustí, ale má pocit, že to nezvládne až do konce. Už teď je to šílené.

"Jsou věci..." Musí se znovu nadechnout, tiše si zasténat a pak pokračuje.

"Mezi nebem a zemí, které jsou krásné a nepochopím, jak je to vůbec možné." Odmlčí se podruhé a tentokrát už se jeho hlas roznese na širé moře, když se v něm ocitne úplně.

"A je to hlavně sex s tebou." 

Aoi

První, co se po tom dokonalém orgasmu probojuje do jeho hlavy, jsou Uruhova slova o tom, že s ním neexistují hranice. Aoi už na to vlastně mohl přijít sám, ale pořád si kolem sebe nějaké stavěl. Nutno dodat, že Uru je stejně úspěšně strhával, jako právě teď, protože ten jeho prstík uvnitř sebe cítí neustále. Provokuje vlny doznívajícího orgasmu, využívá jeho rozpoložení a uvolnění a přidává další. Aoi si dovede uvědomit, že je to cílené, že ho tímhle dostává tam, kam sám chce a stejně se mu nedovede a nechce bránit. S kým jiným by měl něco podobného zkusit než s tím, kterého si chce vzít? Ano, jeho hlava už si připouští, že mu nejspíš podlehne a momentálně je ve fázi ubezpečování sebe samotného, že je to v pořádku, že na tom přece není vůbec nic špatného, obzvlášť s Uruhovým sladkým šeptáním o tom, že se mu chce alespoň občas plně věnovat. Kdyby mu nesliboval, že se mu to běžně líbí tak jak to je, asi by mu snad utekl, ale takhle… občas… proč ne? Uru mu položí otázku, co by teď chtěl. Vážně po něm chce, aby si o to řekl nahlas? Konečně otevře oči a podívá se do těch jeho, ale nějak toho není schopný. Místo slov však přijme do úst jeho prstík a obemkne jej pevně rty. Pohraje si s jeho bříškem jazykem a kochá se fascinací v Uruhových očích, která je nepřehlédnutelná. V těch Aoiho už hoří smyslné plameny plné neukojené touhy. Teď je ten okamžik, kdy by mohl znovu převzít iniciativu, ví, že by se mu to podařilo, ale neudělá to. Jen se usměje, když mu Uru slíbí, že si s jeho ústy pohraje později a propustí jeho prst ze svého zajetí. Uru ho lechtá konečky svých vlasů na hrudi i na bříšku a když se začne věnovat sám sobě, Aoi má pocit, že mu shoří kyslík někde na půli cesty k plicím. Nechce ani mrkat, aby náhodou nepřišel o jediný kousek tohoto představení a pod jeho vlivem si nechá nohy přizvednout, aby Uru konečně mohl udělat to, k čemu tohle celé směřuje. Vystřelí očima k jeho tváři, když ucítí jeho špičku proti sobě a poprvé v životě si na vlastní kůži zkouší, co vlastně provádí běžně on jemu. Je to… zvláštní… honem se zase podívá dolů, na místo jejich spojení a nejspíš se spustí hlavou napřed do chladných vln, aby to vůbec přežil, jak moc vzrušující pohled to je. Dlouze a hlasitě si zasténá, když se Uru dostane dál a počáteční trochu nepříjemné pocity začne střídat něco neskutečného. Je to hodně jiné, možná zpočátku trochu divné, ale kruci, fakt dobré. Vlastně mu to dost otevírá oči a po pravdě, bude teď mnohem líp vědět, jak zacházet se svým milencem, když si sám zkusí, jaké je být v jeho kůži. Prkno se kolébá na vlnách, ale je to Uru, kdo ho musí vyvažovat a Aoi se jen snaží nepřijít o rozum, když ho v klíně začne dráždit ještě Uruhova dlaň. Moc by se po něm chtěl natáhnout a taky něco udělat, ale jestli to prkno pustí, oba se převrátí do vody.

"Že to říkáš ty!" Vyrazí ze sebe prudce na jeho slova o zešílení a to ještě ani pořádně nezačali. Bohatě by mu stačilo, kdyby mu do klína nesahal, ale takhle? A když vidí, jak moc se mu uvnitř líbí? Jenom ten pohled do Uruhovy tváře, když prožívá svou slast je něco neuvěřitelného. Musí se šťastně tiše zasmát, když mu Uru řekne, jak se s ním právě teď cítí. Je na tom úplně stejně. 

"Uru-chan?" Dostane ze sebe. 

"Jsem rád, že jsem ti to dovolil." To je to poslední, co dovede říct, než se jeho hlas utopí v pravidelných stenech.