(tábor v lese)
Tetsuya, Reita, Hyde, Aki, Miyavi, Inoran
Aki je pořád tak nějak v sedmém nebi. Nevadí mu, že nebudou první, ale sledovat Aoiho při práci, je prostě skvělé. Pak se hlasitě rozesměje, když jim chce kupovat odměnu sám.
"Já žádnou nepotřebuju, já už ji dostal." Pípne sotva slyšitelně, ale je si jistý, že se to donese k těm správným uším. Za to Rei po Aoim střelí pohledem s protočením očima v sloup.
"Myslím, že si pan stážista dá dvacet koleček kolem tábora, aby se mu náhodou nezkrátily žíly." Vrátí mu jeho dobírání, ale sám má co dělat, aby se vůbec dokázal soustředit. Už jenom to, že se ho Ru sem tam dotýká. Začíná z něj být roztržitý a pomalu ani neví, kam s kterou tyčkou, i když stan stavěl už tolikrát.
"Počkej, až budeme někde sami." Vyhrožuje mu potichu a po dalším doteku trochu odevzdaně dosedne na zem.
"Vyhodí mě, no vážně." Řekne mu s mírným rozhozením rukama. Ještě chvíli a povalí ho do té trávy nebo do stanu a bude mu úplně jedno, kdo kolem nich je a není. Pěkně si zavařil, ale zdá se, že není sám. Hyde nemá daleko k podobným činům, když vidí Die se červenat. A to o hotelu….Nacpe se mu do batohu a nějaký si najdou. S vířivkou, vodní postelí, třeba? Usmívá se jako sluníčko a očividně mu vůbec nevadí, že jsou poslední. On už tu odměnu má taky v hlavě, ale úplně jinou. Zdá se, že si Sugizových pohledů nevšiml, ale...opak je pravdou, jen se nedokáže přinutit být obezřetnější. Možná taky proto, že jemu zase neušly pohledy Tetsuyi. Yo si zdá se zatím ničeho nevšiml a to je dobře.
"Ten hotel zařídím, když budeš hodný a budeš se moc snažit." Šeptne Diemu a očima krátce klesne na jeho mírně zrudlé tváře.
"A pak z něj nevytáhneme paty hodně dlouho." Podpoří ještě jeho představy a protáhne se kolem něj možná až příliš blízko. Tomu prostě nešlo odolat.
Aki se zatím pere se spacákem. Nechce vypadat neschopný, ale ta potvora ne a ne povolit. Co se týče větších věcí, to už zvládá bez problému, ale tady se zdá, že to tak jednoduché nebude. Překvapeně vzhlédne, když se u něj objeví Aoi a pomáhá mu.
"Já to…" Chtěl mu říct, že to přece dokáže, ale hned na to se odmlčí. Má to jeden jediný důvod, Aoi je blízko a on ho může nerušeně pozorovat.
"Hm, nezvládnu." Vypadne z něj skoro zasněně a u toho se nevinně culí. Jen kdyby se zase nečervenal. Vždyť to na něm musí být tolik vidět, měl by se víc hlídat, ale copak to jde? A k tomu mu Aoi později pochválí jeho nápad a on je v koncích úplně.
"Můžeš mi pomoct." Nabídne mu a vtiskne tužku do ruky.
"Ukážu ti to." Nabídne se ještě nesměle a vezme jeho zápěstí, když se společně posadí, aby vedl tahy a povedlo se jim vystínovat několik detailů. To, že se mu třese ruka víc, než kdy jindy…Vlastně je to víc, než příjemné.
Ze začátku se všichni trochu motají, jak neví, kdo kam a co, ale pak se rozdělí. Pro Miyaviho je to doslova odměna, protože může s Hidem pro dřevo. Po tom peklu s Tetsuyou, je to jak balzám na duši. Hned jak zapadnou za první strom, je mu nějaké dřevo úplně někde.
"Pojď sem, ty můj brouku." Zavrní s jiskrami v očích a bez váhání si ho přitáhne k sobě, aby si užili pár drobných chvilek. Trvá to přesně do okamžiku, než se mezi stromy objeví i Reita s Rukim. Rei má co dělat, aby dál neprotáčel očima.
"A já měl za to, že na tu motorku vážně chceš." Popíchne Rukiho, aby mu dal trochu lepší motivaci.
"Kdo ví, kam bych tě pak odvezl a..." Zasekne se, protože mu pohled padne na Miayviho s Hidem. Ještě, že to šeptal nebo by ho nejspíš slyšeli.
"Tak pánové, asi vám příště budu muset ukázat názorně, jak se sbírá dřevo." Ušklíbne se na ně a sáhne po jednom klacku.
"Tohle je dřevo, tak se odlepte a ať vám to netrvá týden." Pobídne je ještě, ale vlastně jim závidí. On by si podobnu chvilku užil taky a dá to patřičně najevo, až kolem sebe mají konečně trochu prostoru a může si užít pár štípnutí do Rukiho pozadí. Možná by ho mohl zatáhnout kousek dál a …Nepřemýšlí dlouho, stačí, když ho svádí okolo stromů, než to opravdu udělá. Stačí mu pár polibků a mohl by klidně zaběhnout dvacet kilometrů a ještě by se zeptal, kdo si s ním dá druhé kolo.
Za to Miyavi si pro sebe brble ještě dlouho. Takové škody.
"Tsech dřevo, on bude asi pěkné dřevo." Nadává na Reitu, protože mu zase zkazil radost.
"Musíš večer vypakovat Sugiza ze stanu. Řekl bych, dej mu tam nějakého brouka, ale mám pocit, že by ho spíš adoptoval." Nechápe, co na téhle přírodě všichni mají. Z druhé strany, je to pořád lepší než ten ústav, kam je zavřeli. Musí nějak přijít na to, jak se večer zbavit Tetsuyi. Ten zatím posedává u ohně a tváří se, že na to celé dohlíží. Jemu by bylo asi nejvíc jedno, kdyby shořel celý les, ale nahlas to říkat nebude. Úplně vidí, jak by se tvářil Su, kdyby něco podobného jen vyslovil. Rei už se pomalu vrací s náručí plnou dřeva a okomentuje jeho posed s mírně pozvednutým obočím.
"Pomáhám." Prohodí chladným hlasem Tetsuya a trochu se nakloní, aby vzal do ruky větvičku. Mohl by ji použít snad i místo párátka a s výrazem, stojí mě to neskutečně moc úsilí, jí hodí do ohně.
"Že já se vůbec o něco pokouším." Zabrble si pro sebe Rei a radši se na Tetsuyu nepodívá, právě nejspíš vyfasoval jeden z palety naprosto vražedných výrazů. Co by od něj mohl chtít? Beztak by se po něm jen ohnal slovy o tom, že on je tu jen dozor a na jeho pitomosti nemá čas.
Hyde spokojeně škrábe brambory, jak kdyby to byla ta nejlepší věc na světě. Ale jeho pozornost je prioritně na osobě vedle něj.
"Přemýšlel jsi už, co budeš dělat, až vyjdeš ze školy?" Zeptá se zvědavě a pozoruje výraz v jeho tváři.
"Chceš dál studovat?" Vypadá, že ho to opravdu zajímá a možná…Že je na čase plánovat i svou vlastní budoucnost. Přistihne se při myšlence, že by byl moc rád, kdyby byla jejich společná a není to poprvé, co si to myslí.
Čas rychle utíká, když je konečně čas se pořádně usadit. Reita pořád ještě popochází kolem, aby všechno zkontroloval, než se sám automaticky usadí vedle Rukiho, jakoby tam patřil odjakživa. Miy si užívá Hideho na svém klíně a prohrabuje se mu vlasy. Nakonec je tu přece jen pohoda. Žádné peskování za cigarety, čemuž se hodně diví, ale když vidí Inorana, který si přece jen jednu taky zapálí, asi se to prostě smí. Ne, že by on na to někdy koukal. Tetsuya se pořád drží stranou a vůbec se mu nechce přidávat k hloučku. Inoran je naopak velmi spokojený. Kluci si k němu přisedli sami a jemu se zdá, že by mohl zapadnout.
"Když mi bylo asi čtrnáct, schovával jsem se za dílnou a potají tahal cigaretu. Ani už nevím, kde jsem k ní přišel." Vypráví zrovna dvěma klukům, kteří se ještě nedosmáli poslední historce.
"Byla to vážně stará dílna, dřevěná a držela snad na dobré slovo. Teda spíš jen díky kládám, které ji podpíraly a já se o jednu z nich zrovna opřel. Musím říct, že rychle jít k zemi nemohla. Já tam stál jak pitomec s cigaretou v ruce a pak mi byl dvůr malý, když mě máma honila, abych dostal pořádný výprask. Myslím, že mi to pak bez cigarety vydrželo celý rok." Prozradí jim úplně všechno, ale záměrně se vyhýbá tématu Aki. Je přece jen na něm, co jim třeba někdy řekne a co ne.
Tetsuya se později taky odhodlá a usadí se vedle Sugiza s výrazem, jsem tu, protože musím. Ovšem poznámka mu neujde, ale dál se tváří, že o ničem neví. Pak se zvedne a vůbec si nevšimne, že za ním se zvedá i Miyavi po tom, co pošeptá Hidemu, že má nápad.
"Jdu se podívat na brány, jestli jsou zajištěné." Prohodí Tetsu k ostatním a nikomu to nepřijde ani divné, možná by to bylo divnější, kdyby s nimi vydržel déle, jak dvě minuty. Miyavi přeostří na Sugiza, který zmizí ve tmě a sleduje, jak Tetsuya míří tím samým směrem.
"Kampak, pane profesore. Brána je opačným směrem." Neodpustí si rýpnutí a je to trochu jako dráždit kobru.
"Co tu sakra děláš, máš být u ostatních. Mazej zpátky." Vyjede po něm Tetsuya.
"Ani mě nehne. Však já vím, proč tam jdete a taky jsem viděl tu vestu." Kecá, tu poznal Hide a řekl mu to. Ale proč toho nevyužít?
"Spratku." Prskne po něm Tetsu.
"Výměnný obchod?" Pozvedne obočí Miy a natáhne k němu ruku a úsměvem hodným samotného Ďábla.
"Co chceš?" Mračí se na něj Tetsuya a ještě chvíli asi ho roztrhne na dvě půlky. Z druhé strany jeden Miyavi bohatě stačí, dva už by musel vážně zabít.
"Nic moc, jen menší stěhování v noci. Užijeme si oba, já osobně to nemám v plánu vydržet déle, jak jedno odpoledne." Tetsuya si ho přeměří pohledem, ale nakonec se mu v očích blýskne. Přijme jeho ruku a přitáhne si ho za ni k sobě. Skloní se k jeho tváři a vypadá opravdu výhružně.
"Jestli z toho bude průser, budeš si přát, abys mě nepotkal. A celý tenhle pitomý výlet, nechci slyšet, že jsi třeba jen poškrábal ešus." Varuje ho a když Miyavi přikývne, tak ho pustí. Na tváři se mu objeví dokonce i téměř neznatelné pousmání.
"Neztratíš se. Jen si dávej bacha, abys to znovu nepřestřelil." Dá mu jednu ze svých hodně vzácných rad a pak se otočí na patě, aby zmizel za Sugizem. Oči má jako baterky, když ho v té tmě hledá, ale netrvá to dlouho a už ho svírá u sebe v náruči.
"Právě jsem kvůli tobě uzavřel dohodu s peklem. Co mě ještě budeš stát?" Zeptá se ho s tichým zavrčením ale místo, aby počkal na jeho odpověď, se krátce přitiskne na jeho rty, jak kdyby ho viděl po roce a ne, že byli kousek od sebe celý den.
"Máš rád přírodu, hm?" V jeho hlase je patrná touha, když s ním kousek zacouvá a opřed ho o kmen stromu. Tohle asi moc příjemné nebude, ale chce ho tahat po lese, tak ať ví, co ho čeká.
"Já taky, hlavně když se setmí." V očích se mu zablýskne, koutek se pozvedne, stejně jako zvedá jeho stehno, které silně svírá. To už se zase tiskne na jeho rty.
Reita zatím trochu maturuje nad otázkami, které z větší části sepsal Ruki. No jo, on na ty filmy nemá tolik času.
"Výborně, tak tohle je na tobě. Jinak jsme v háji úplně." Sděluje mu, jak na tom je.
"Tohle jsem neviděl, tohle taky ne, hm ani tohle." Vypočítává, když si prohlíží seznam.
"To bude chtít pořádný filmový maraton." Podívá se vedle sebe, než se mírně nakloní. Pro hodně očí to vypadá, že ladí poslední detaily.
"Jen si nejsem jistý, jestli neskončím u názvu filmu." Ten bývá a začátku, do toho by v jeho blízkosti o samotě mohl vydržet.
"Jo, jo už jedeme na to." Zvedne se Rei ze svého místa.
"Pustíme se do toho. Bodování za večeři, sběr dřeva a oheň máte na svých kartičkách. Ještě si je nechám, dokud nedokončíme kvíz." Dodá ještě a stoupne si trochu stranou.
"Chce někdo začít dobrovolně?" Zeptá se a mapuje očima okolí. Inoran ještě taky pořád něco řeší a dává dohromady to, co za poslední dobu viděl. Moc toho není, vzpomíná si spíš na ty starší, ale jeho parťák je z toho nadšený. On sice odpovědi nezná, ale sází očividně na to, že ani jeho spolužáci nebudou.
"Dobře, takže já pokládám a ty odpovídáš. Jinak jsme to projeli a já potřebuju vyhrát." Dodá Ino nahlas spíš pro pobavení a na chvíli vstane, aby zašel za Yoshikim, kde mu přes rameno kouká na foťák. U toho si nepokrytě užívá jeho vůni a blízkost.
"Nemáme tam žádnou společnou, pane řediteli." Jemně ho o ten foťák připraví, a když se nikdo nedívá, vyfotí on jeho.
"Ty bys tam měl být hlavně. Možná když vezmeš nějaký blesk, můžeme zkusit trochu z nočního lesa. Co tahle rande?" Už dost ztlumil svůj hlas a pak mu foťák zase vrátí a usadí se zpátky k ohni.
"Pěkné fotky, z toho by šlo udělat skvělé album, něco jako ročenka." Zhodnotí nahlas.
Aki se trochu choulí, aby ho nebylo příliš vidět. Jenže smůla, tím víc si připoutá Reitovu pozornost. Málem by popadl Aoiho za ruku a přitáhl ho před sebe. Prostě se za něj schoval.
"Tak třeba Aki a Aoi, jistě to mají nachystané. Ostatní ještě ladí detaily." Pobídne ho s vřelým pousmáním a kývne na Aoiho. Snad by ho bránil, kdyby to tak nebylo.
Hyde se opírá o kytaru na koleni předloktími a bradou, jen očka mu lítají spíš k Diemu, než aby příliš vnímal. Vzápětí se málem vyválí v trávě, když mu ji Ino sebere.
"Není jí trochu škoda na opírání?" Usměje se na něj vřele s hravým pohledem a sám si ji opře o stehno. Už je to dlouho, co měl naposledy chuť si trochu zahrát a teď…možná jen zkusmo pár akordů. Potichoučku, aby nerušil, ale nebylo tu takové ticho. Měl by se víc soustředit, ale přistihne se, že vůbec nedává pozor. Možná taky to Akiho přinutí se zvednout. Stejně se pořád ohlíží po Aoim a nevypadá to, že by měl sám od sebe promluvit.
"Tohle nezvládnu." Vzdá to trochu předem a už se pomalu sune, aby se vrátil ke svému místu.
"No tak Aki-chan, přece nás nenecháš jen tak vyhrát." Zapojí se Miyavi aby ho trochu podpořil.
"Nedám ti pokoj, dokud neprojdeš aspoň půlkou. My oba." Koukne na Hideho, aby se ujistil, že ho v tom nenechá.
"Všichni už se nemůžeme dočkat. Tak trochu jsem viděl, o co se pokoušíte a bude to pecka." Přidá se i Hyde, který by je v tom nemohl jen tak nechat.
"Začni." Pípne tiše Aki k Aoimu a vtiskne mu do ruky několik výkresů. Trvá to jen chvíli, než se všichni královsky baví, protože Miyavi se rozhodl, že ho uklidní po svém a vymýšlí takové nesmysly, kterým by jen těžko mohl někdo konkurovat a většina filmů, na které si vzpomene, je možná tak z porno stránek.
"No co je? Někdo tu chlapskou čest bránit musí." Oboří se na napomenutí Reity, který se to snaží nějakým způsobem organizovat. Vypadá to však, že Akiho kvíz zaujal všechny nejvíc.
"Hm, skvělá práce." Pochválí ho upřímně.
"Mohl bych si pár těch kreseb nechat? Víš, asi bych je použil jako vzpomínku na tento výlet. Myslím, že by se dost na chodbě vyjímaly." Sdělí mu svůj vlastní nápad a pak už dá prostor i ostatním. Někteří jsou na tom lépe jiní hůř. Teď dost kraluje Hyde, který se dlouho bavil tím, že si po večerech filmy pouštěl. Stejně jako Ruki, který není pozadu, ale má pocit, že si to občas schválně kazí. To mu taky připomene, až budou sami. Ino se taky občas přidá, hlavně když jde o starší kousky. Na konci to vážně vypadá, že skóre narostlo postupně všem a postupně se k nim připojí i Tetsu se Sugizem. Nezávisle na sobě, samozřejmě. Je už dost pozdě, když je Reita začne postupně klidnit a posílat na kutě.
"Budíček v sedm. Je potřeba začít pěkně od rána. Ale pokud to zvládnete bez řečí, možná vám na dopoledne dám chvilku volna. Pak náš čeká první skála. Tak dobrou noc a díky." Dodá ještě s úsměvem.
"Pohlídám to, než budou všichni spát." Nabídne se dobrovolně Tetsuya a Reita je jeden z mála, kdo v tom nevidí nic zvláštního. Prostě nechce být s Miyavim v jednom stanu déle, než je nutné.
"Tak dobrá, já už teda taky jdu." Kývne mu hlavou, když se doloudá ke stanu, kde už Ruki je. Koutky se mu zvednou, když tam po čtyřech vleze.
"Je na čase, ti všechno vrátit. Tohle jsi neměl dělat." Broukne sotva slyšitelně. Zhasne malé světýlko uvnitř a pomalu se přesune nad něj.
"Ještě nevíš, jak tě můžu trápit já." Dodá ještě, než vklouzne dlaní do jeho spacáku.
Akimu trochu zatrne, když má jako první vlézt dovnitř. Kouká trochu vyplašeně a zároveň zamilovaně na Aoiho a tiskne si k hrudi svoje věci na spaní. Má se před ním převléknout? To ani náhodou. Ale…
"Povíš mi pohádku na dobrou noc?" Ozve se jeho trochu odvážnější, ale velmi dobře utajované já. Poprvé od toho, co spolu byli ve městě, je s ním sám a...nechce propásnout ani jedinou vteřinu.
Inoran je jeden z posledních, kdo míří do stanu. Ještě si naposledy odchytí Yoshikiho a rozhlédne se kolem sebe. Tetsu zrovna pucuje poslední kluky, aby je zahnal do stanu.
"O půlnoci? Nezaspíš náhodou?" Neznatelně jej pohladí po paži a pak sám zmizí ve stanu. Hyde už se schopně nacpal tak na půl do spacáku k Diemu.
"Musím Reitovi něco moc hezkého koupit, za tohle si to rozhodně zaslouží." Šeptne mu rozverně, než ho pohladí po tváři.
"Nikdy jsem neměl stany moc v lásce, ale myslím, že po tomhle výletě, si je oblíbím." Dodá ještě, než se přitiskne rty na ty jeho v dlouhém polibku. Ne, spát se mu rozhodně nechce.
Tetsuya sleduje, jak se všechny světla už pomalu zhasínají. Nikdo nevypadá, že by chtěl ze svého stanu ven. Přeostří na ten, který má pro sebe Su s Hidem a rozejde se k němu. Rozepne zip a střelí po nich pohledem, jak kdyby čekal, že tam provádí, čert ví co.
"Mazej, však ty víš kam." Vyhodí ho bez váhání. Hrozně riskuje, ale…
"Nad ránem pro tebe přijdu, ještě před svítáním, ber nebo nech být." Nabídne Hidemu a stvrzuje tak svou dohodu s Miyavim.
"Budeš si to rozmýšlet?" Sekne po něm otráveně a popadne ho za triko, aby ho z toho stanu vyhodil.
"Jestli vás někdo chytne, tak si mě nepřejte."
Sugizo, Aoi, Die, Hide, Ruki, Yoshiki
Yoshiki zrovna přichází k ohni a nese si s sebou plecháček kouřící kávy. V podpaží má i teplou deku, kterou si zatím položí pod zadek a přes plameny pozoruje Inorana, který se dobře baví a s ním i všichni kolem něj. S těmi dětmi mu to sluší, opravdu ano a on se na chvíli doopravdy zapomene s vřelým, dlouhým pohledem, upřeným do jeho tváře. Nabídnout mu tohle místo byl opravdu skvělý nápad. Pak pohled stočí i na Akiho. V podstatě by měl být součástí rodiny tohohle chlapce a ten ještě pořád nic netuší. Co asi řekne? A měl by se Yoshiki pokoušet najít si k němu cestu už teď nebo by se raději měl dál držet stranou, aby nebyli vůbec nápadní. Po dlouhé době si sám neuměl odpovědět na výchovnou otázku a nemohl se na to zeptat ani Hyda.
Když se Miyavi zvedne a zmizí ve tmě, Hide ho chvíli provází očima. Míří k toaletě, ale že by tam šel ve stejnou chvíli, kdy se tím směrem vydali i oba učitelé jenom tak? O co mu jde, chce je nachytat? Po tom, co se stalo v lese, mu to přišlo jako pitomost, takže v tom muselo být ještě něco jiného a on už je popravdě teď zvědavý na to, co. Ještě, že uměl být svým způsobem trpělivý a počkat si, Miy byl občas samé překvapení. Když se Sugizo zastaví za kadibudkou a ohlédne se přes rameno do tmy, je tam úplné ticho. Chvíli to trvá, než se Tetsuya objeví, ale pak už se nestačí ani nadechnout a už je svírán v nedočkavém objetí. Vůbec nerozumí tomu, co ten jeho obchod znamená, ale koutky se mu při tom šibalsky zvednou. Zní to totiž skvěle. Vrací mu naléhavé polibky a nechá se zatlačit ke stromu. Kůra v zádech asi nebude to nejpříjemnější, co kdy zažil, ale teď na to nechce myslet. Nechá si tisknout stehno a rychle se rozhoduje, jestli to opravdu udělat, se studenty jen kousek odsud, nebo ne.
"Pojď do stanu..." Šeptne mu tiše do ouška a musí ho od sebe odstrčit skoro násilím. Na záchod bude cajdat každý, nezní to bezpečné, za to ke stanům teď snad chvíli nikdo nepřijde. Budou muset spěchat a být potichu, ale po tom, jak musel celý den dělat, že ho snad ani nezná, je nadrženější, než by Tetsu tušil.
Ruki nahlíží společně s Reitou do otázek a je si jistý, že tuhle disciplínu má v kapse on. Zrovna nad ním protáčí očima, protože to vypadá, že Rei neviděl snad ani večerníček, když byl malý.
"To máš z toho cvičení, nic jiného už nestíháš. Ještě, že jsem se objevil." Dává mu zrovna kázání s propiskou zvednutou do vzduchu. To sbírání dřeva si nakonec hodně užil, ale už jen z těch příslibů ho brnělo opravdu celé tělo. Být s ním takhle sám, to jednoho málem přešly všechny poznámky. Ze svého místa má dokonalý výhled na jeho zadek, když se Rei zvedne na nohy, aby začal kvíz. U toho popíjí kafe a je pro jednou trochu spokojený. I Yoshiki si na tuhle disciplínu dost věří, už jenom proto, že oni jsou hned tři a jeho tým má v sobě jeho i mladší generaci. To by bylo, aby neměli vysoké skóre a navíc to vypadá, že některé týmy jsou už chvíli tak trochu poloviční. Kde jsou páni profesoři? Začne se rozhlížet a už by chtěl vstávat a jít je hledat, ale v tom zakročí Hide. Vytáhne na nohy i Miyaviho a začne ředitele zaměstnávat slovy díků ohledně jejich situace a představami zářivé růžové budoucnosti. Yoshiki by je samozřejmě neodbyl, takže zůstane sedět a tiše s nimi mluvit. Unikne mu díky tomu kus kvízu a bodů. Na ty dva ale nezapomene, což kluci nemůžou tušit. Hide i Miy mají vážně kliku, když se hned po nich objeví Inoran a dál ředitele baví, aniž by tušil, koho tím kryje. Oni se zase vrátí na svá místa a hrají kvíz prostě spolu.
"Měli bychom mít bonusové body, že jsme na to sami." Upozorňuje Hide Reitu. Yoshiki místo otázek hledí do foťáku, hihňá se a za chvíli i jeho kluci hrají tak trochu sami. Na návrh s dostaveníčkem nenápadně kývne. Nápad s ročenkou se líbí všem učitelům, ale žádným studentům, překvapivě. Další pastva pro Yoshikiho oči přijde v okamžiku, kdy si Ino půjčí od Hyda kytaru. No páni, je s ní sexy a on si poprvé v životě nedává moc pozor. Co to jen chtěl udělat před tím vším?
Když dojde na Akiho kvíz, všechna pozornost se přesune k němu a Aoimu je hned jasné, že tohle bude velká překážka. Sedí na pařezu s předloktími opřenými o kolena a hledí na něj odspodu. Je opravdu rád, že ho všichni tolik povzbuzují, dokonce mu už i přestává vadit Miyaviho hlas. Jenže Aki udělá sotva pár kroků a zase se vrací směrem k němu. Svým způsobem ho to hřeje, že je jeho přístavem, ale Aki občas musí vyplout sám. Stočí hřejivý pohled i na Hyda a nakonec vstane a postaví se Akimu po bok, aby převzal jeho kresby.
"My jsme to pojali trochu jinak, ale je to namalované tak dobře, že jsou to pro vás body zadarmo. Měl jsem to kreslit já." Řekne k dobru všeobecného veselí a ukazuje jednotlivé obrázky. Nakonec jsou z nich dvou komedianti večera. Než kvíz skončí, jsou oba učitelé zpátky, ale taky oba čelí velmi zkoumavému pohledu Yoshikiho očí. Nakonec je ale čas, aby se všichni vydali na kutě.
Když na to dojde, zdaleka není nervózní jenom Aki. Ruki po očku sleduje Reitu, jak si s Tetsuyou domlouvá první hlídku, než nakonec zaleze do stanu a čeká tam. Na sobě má tunu oblečení, protože je docela zima, ale vůbec neví, kam se vrtnout. Vyřeší to tak, že si prostě lehne do spacáku, co taky jiného. Rozepnutý? Zapnutý? Co má dělat? Nemusí toho ale vymýšlet zase tolik, Reie podobné myšlenky zdá se vůbec netrápí. Aoi už by měl být zvyklý na fakt, že Aki vroste do země, jen co dojde na společné mačkání ve stanu a stejně je tím zase překvapený, protože přijuchá od lavoru na čištění zubů, aniž by ho napadlo, že je něco jinak, než normálně. Chvíli si ho prohlíží, jak si k sobě mačká to převlečení a pak zvedne koutky.
"Povím. A taky tě převléknu, hm?" Zašeptá mu, než mu podrží cíp stanu stranou a sleduje jeho rudnoucí tváře. I v té tmě je to vidět. I přes všechny myšlenky, které dnes měl má ale stále na paměti, jak křehký Aki je, takže kromě mazlení a polibků zůstane prostě zpátky. Aby věděl, že se na něj hned nevrhne. Yoshiki rozhodně nezaspal. Vlastně neusnul ani na chvilku, jen počkal, než usne jeho spolunocležník, aby se mohl dostat zase ven a u umývárky se hodil trochu víc do gala. Jedny jmenované tepláky, miniparfém, co má rozhodně s sebou i tady a tak podobně.
Když čeká Die na Hyda v jejich stanu, má na sobě trochu odvážně jenom tričko. Tak nějak nevěří tomu, že by byli schopní ležet vedle sebe, povídat si a usnout a příliš se neplete. Chce ho tím překvapit a má dojem, že se mu to opravdu povedlo.
"Mám velkou radost, že jsme tady spolu." Šeptne mu tiše a dovede být potichu i celou dlouhou noc. Jestli z té skály zítra ospalostí nespadne, bude to zázrak, ale to je mu stejně jedno. Hide se Sugizem už jsou taky ve svém stanu a oba dva vypadají skoro vyděšeně, když svorně otočí hlavy k té Tetsuyově ve vchodu. Hidemu trvá několik dlouhých vteřin, než to celé pochopí a dá si to dohromady s Miyaviho odchodem, ale… +Ten kluk je génius.+ Projde mu hlavou, zvedne koutky, rychle přikývne a ve vteřině je pryč. Je rozhodně nikdo nechytne, ale Ogawa by si měl dát bacha, co by mohl najít na svém spacáku. Hide za tohle hodlá Miyavimu opravdu důkladně poděkovat. Su osamí a počká, než se k němu Tetsu připojí.
"Ty jsi větší rebel, než já." Broukne, než po něm natáhne dlaně a přitáhne si ho na sebe. Sice spolu byli před chvílí, ale… to jim dvěma rozhodně nepřekáží.
"Tak ukaž, co napřímíš před sebe tentokrát." Šeptne mu do ouška.
Žádné komentáře:
Okomentovat