(tábor v lese)
Tetsuya, Reita, Hyde, Aki, Miyavi, Inoran
"Beru si dovolenou po tomhle výletu a dlouho." Krátce těkne očima na Yoshikiho, aby bylo jasné, že to myslí smrtelně vážně. A pak na Sugiza, protože tu dovolenou si rozhodně užijí spolu a nedá mu možnost si ve volných chvílích oddechnout. Rei trochu zpozorní, když se Yoshi ujme slova a bere si kluky pod křídla. Upřímně, je mu jich trochu líto, už ředitele trochu zná. Přesto se spokojeně usměje a kývne hlavou.
"Dobře, jen aby se vám ten výlet nezprotivil." Vtipkuje trochu, ale už si dělá poznámky, aby v tom měl trochu pořádek. Ano, zrovna on, příšerný bordelář.
Ino pozoruje dění kolem a přeskoč í pohledem z Aoiho na Akiho, když padnou jejich jména. Snaží se tvářit překvapeně, ale má co dělat, aby se neusmíval. Tohle přijde podezřelé i jemu a začíná tušit, že Rei a Aoi budou asi přátelé, nějak nepochybuje, že o tom prostě ví, ale...Stačí jen, jak se Aki drží, aby nezářil i skrze tu mlhu a jemu to ke štěstí stačí. Stejně je bude trochu hlídat, aby to zase pánové nepřehnali, když na to teda bude mít čas.
"Jasně, to nebude problém." Chytí se přiřazeného hned Ino.
"Stan máme za dvě minuty." Dodá ještě s očividným nadšením. On už tábořit byl a ne jednou, Aki s ním, ale ke stavění stanu se nikdy moc neměl. Asi toho teď trochu lituje.
Miyavi na rozdíl od něj zaujal naprosto odmítavý postoj. Jasně, Tetsuya jim pomohl, ale to neznamená, že mu bude líbat nohy a podle pohledu učitele je jasné, že by schytal minimálně kopačku do zubů.
"A co takhle losovat?" Takovou smůlu na podruhé mít nemůže. Brání se dál, ale je to očividně úplně marné.
"No jo, vidíš, asi jsem přeskočil řádek." Zahledí se Rei do papírů a v duchu si opakuje, že nemůže koukat na Rukiho nebo zapomene i to, jak se jmenuje.
"Hyde, Hyde…hm tady to je." Najde konečně příslušný řádek.
"Jo Die, tušil jsem, že to tak nějak bude." Pokývá hlavu a konečně složí papíry do kapsy. Hyde se tváří skoro nezaujatě.
"No tak to jsme v pytli. Já neviděl stan ani z rychlíků. Promiň Die, tohle projedeme." Rozhodí rukama a zvedne plachtu stanu, kterou stihl vytahat a přemýšlí, kde to má začátek a konec.
"Přinejhorším to pověsíme na větev a bude. Proti dešti to stačí ne?" Usměje se s trochu zoufalým výrazem.
Miyavi vypadá dost načuřeně a nepřechází ho to, ani když dojde k jejich stanu a s rukama v kapsách do něj kopne. To už za ním stojí Tetsuya a popadne ho za límec.
"Abych si nekopl já do tebe." Sykne mu do ucha tak, aby ho slyšel jen on.
"A nepřej si mě, jestli budeme poslední." Vyhrožuje mu cíleně a Miyavimu trochu zatrne, protože si moc dobře vzpomíná, co se dělo v lese u školy.
"Ale sám ho stavět nebudu." Sykne po ně zpátky a v očích mu zasvítí. Jestli se bude makat, tak oba dva. Prostě dva kohouti, a jestli se nezabijí v prvních dvou vteřinách, bude to zázrak.
Rei už pomalu míří ke svému stanu.
"Trocha snahy navíc, by je taky nezabila." Hodí Reita pohledem po Sugizovi a je vidět že se mu to vážně nelíbí.
"Začínám mít pocit, že o vedení tohohle výletu brzo přijdu." Mumlá si pro sebe a neodpustí si mlasknutí. Jakmile mu oči padnou na Rukiho už se zas pobaveně šklebí.
"Myslíš, že do něj kopneš a on se poskládá sám." Dobírá si ho trochu, ale odloží všechno, co měl v ruce, aby se do toho pustili společně.
"Tak honem, pro tebe bych mohl mít speciální odměnu, když to celé vyhrajeme." Šeptne mu, aby ho slyšel jen on a maskuje své naklánění za vybalování tyček od stanu.
"Ale nebylo by fér, kdybych to stavěl jen já." Pobídne ho znovu a potichu mu radí, co první a co přijde po tom.
Ino zůstane na dvě vteřiny konsternovaně stát, když přijde Yoshi se svou provokací a málem si u toho kecne na zadek. Hned na to mu ale na tváři vyvstane úsměv.
"Hm, tahle soutěž dostává nečekaný rozměr." Broukne si pro sebe a ještě chvíli pozoruje Yoshiho a stačí mu jen jeho chůze, aby se mu vybavily všechny společné okamžiky. No asi by měl být vděčný, že nebude s ním ve stanu, přestává si být jistý, že by to přežil stejně, jak pochyboval o výdrži svého domu a to má daleko lepší základy.
"Tak jdeme na to. Tohle prostě musíme vyhrát." Pobídne Kaita, který chudák nechápe jeho příval energie, ale netrvá moc dlouho, aby ho jí nakazil. Dokonce to opravdu vypadá, že by mohli dostihnout Sugiza, který se tváří, že ve stanu snad žije.
Aki se zatím potýká s tím, aby ten stan vůbec vybalil. Ono to jde špatně, když na sobě cítí pohledy Aoiho a dělal by spoustu různých věcí, jen stavění stanu se mu do nich příliš nevejde.
"Nekoukej se na mě tak." Obviní ho měkce a tváře mu zase zrudnout. No, na tohle si asi bude muset zvyknout, dokud bude tak blízko, jen tak se toho nezbaví. Má pocit, že je hrozně nešikovný a stydí se za to. Chtěl, aby společně dostali dost bodů a nebyl Aoimu spíš na obtíž. Nakonec ale i jeho přejde stud a směje se své vlastní nešikovnosti.
"Já to snad vzdávám a zabírám nám tamto místo pod stromem." Kecne si na zadek, když jedna tyčka povolí a zůstane mu v rukách.
"Vidíte, i ten stan ví, že to nemá cenu." Podaří se mu včas zarazit, aby mu netykal nahlas, ale je to pro něj hrozně těžké. Musí se vážně dost hlídat.
Hyde zatím postává nad stanem s rukama založenýma v bok a zjišťuje, že smyslným pousmáním ho fakt nepostaví.
"Tak já nevím." Poškrábe se ve vlasech.
"Návod k tomu asi nebude co?" Pozvedne obočí a začne jednotlivé kousky rozprostírat, aby na to přišel.
"Nemá u sebe někdo postel?" Stočí oči na Die a už zase se na něj culí, jak kdyby kolem nich nikdo nebyl.
"Myslím, že to bude poprvé, kdy schválím opisování." Kývne hlavou k Inoranovi, kde už to začíná jako stan opravdu vypadat a nevypadá, že by nezkoušel opisovat poprvé v životě.
"Jo, to půjde." Promne si ruce o sebe a podá Diemu první kousky. Nenápadně se ho dotkne prsty.
"A můžeme pak rovnu spát, když to bude?" Zeptá se Reity, který už taky znatelně pokročil.
"Já jen, že my neskončíme dřív jak o půlnoci." Pokrčí rameny.
"Já pak vymyslím odměnu pro poslední místo." Smiřuje se s tím faktem, ale po chvíli to vypadá, že možná opravdu něco postaví, jen si není úplně jistý, jestli to bude stan.
"Uhm, tady asi být okno nemá." Poukáže na fakt, že je v pomyslném stropě a ne na boku. Podívá se na Dieho, když ho míjí.
"Budeš mě mít rád, i když v noci pěkně zmokneme?" Zeptá se ho smyslně a odolává pokušení ho plácnout po zadku, tady nemůže. Bohužel.
Tetsyua je asi v polovině, ale už minimálně třikrát něčím praštil a vysloužil si poznámku Miyaviho, která ho naštvala ještě víc. Za neustálého nadávání a přisuzování různých ne moc vhodných přirovnání, se nakonec upřímně zasměje, když Miyavi s frajersky vloženým cigárem v koutku zakopne a zboří to, co do teď postavili. Hned se ale zarazí a nasadí svůj typický výraz.
"Tak fajn a já už nehnu ani prstem. Oprav to!" Sykne po něm, aby bylo jasno, že on svou práci odvedl. Jeho nějaká soutěž ani v nemenším nezajímá. Za to Miy se pomalu posbírá a zůstane sedět na pozůstatku stanu. Oči už mu zase letí k Hidemu a kruci…Přece nebudou tak moc pozadu.
"Tak sleduje profesorskej, pak se mi můžeš poklonit." Odhodlá se Miyavi a začne se konečně pořádně snažit. Tetsuyovi stoupá obočí vzhůru, ale ani ho nenapadne mu jakkoliv pomáhat. Rei je nakonec v závěsu za Sugizem, který to vyhrál na plné čáře, Ino taky vypadá, že s tím nemá sebemenší problém a už si celkem obstojně notuje se svým parťákem, stačí jen přece najít společné téma. Pořád je mezi nimi spíš jen doprovod, kterého nikdo nezná.
"Už to skoro bude." Vypískne nadšeně Aki, kterému svítí očka a pak uvidí, jak se v tom plácá Hyde s Diem. Nakrčí obočí a hodí po Aoim ty nejlepší psí oči, které jen svede.
"Nepůjdeme jim pomoct?" Zeptá se ho a párkrát zamrká. Nakonec svůj stan dokončí všichni, i když někteří tu pomoc vážně potřebovali. Hydovi to ale úsměv z tváře rozhodně smazat nemůže.
"My budeme kralovat u jídla." Pokývá hlavou na potvrzení vlastních slov. Věří si, i když na tom s vařením není o moc lépe a Die…
"No, možná spíš v zábavě." Odkašle si decentně a vyfasuje Reitův smích.
"Ano, tohle bude kategorie přesně pro tebe." Dobírá si ho trochu, ale už spisuje hodnocení podle tabulek, které má.
"Nedělá mi to vůbec žádnou radost, ale suverénně první byli Hide se Sugizem, gratulace pánové. Ostatní budou mít své body na kartičkách. Týmu Aoi a Aki přidávám plusové za pomoc ostatním, tohle jsem ještě neviděl, skvělá práce." Pochválí je Rei a je vidět, že ho to těší asi nejvíc.+Mám sto chutí strhnout je Tetsuyovi za ten postoj.+ Proběhne mu hlavou a v tu chvíli se na něj jmenovaný podívá, jak kdyby mu viděl až do žaludku. +No do …+
"Uhm, teď je na řadě to jídlo." Ujistí všechny.
"Zbytek z vás, se postará o oheň pod vedením Sugiza. Je potřeba postavit pořádnou hranici a půjde to těžko, část dřeva je dost vlhká. Je čas ukázat, jak dokážete spolupracovat ve větší skupině. Dohodněte se, kdo se o co postará a jako bonusový úkol si připravte otázky na večerní kvíz. Čím těžší, tím lepší. Tým, který nasbírá nejvíc bodů, nemusí ráno vstávat na rozcvičku." Zazubí se na ostatní. A pozoruje Miyaviho jak se plíží k Hidemu.
"Máme spolupracovat, tak za kterým stromem to bude?" Začne ho svádět klidně přede všemi.
"Abych nezapomněl, téma kvízu budou filmy, ať si trochu zavzpomínáme na civilizaci. Kdybych dal zvířata nebo přírodu, Sugizo nás převálcuje znovu." Věnuje mu široký úsměv. To už ale Aki zaujatě hrabe v svém vlastním batohu. Tváří se trochu nejistě, ale je odhodlaný se o svém nápadu s Aoim podělit. Za pár minut už vyloví skicák a tužku.
"Co takhle to zkusit trochu jinak?" Pípne tiše a už se zase červená. Během chvilky, kdy se očividně pekelně soustředí, se na skicáku objeví náčrtek postavičky z jedné z pohádek. S trochu roztřesenýma rukama mu ji ukáže a skoro se za skicák schovává.
Sugizo, Aoi, Die, Hide, Ruki, Yoshiki
"Pojďme alespoň nebýt poslední." Říká svému parťákovi. Ředitel a na chvostu skupiny? Smáli by se mu ještě v příštím životě. Sugizovi to celé neujde a když se mu koutky rtů začnou zvedat nahoru, pro jistotu se otočí, aby na něj nebylo vidět. Jenže pak zazní jména Die a Hyda a už se opravdu tiše rozesměje do dlaně. Takže se nespletl. No… z toho by mohl být docela průšvih, obzvlášť potom, co se Diemu stalo. Jeho otec by to nemusel vůbec nést dobře. +Hydo, Hydo… copak asi děláš na těch svých přidaných sezeních, které údajně Die tolik potřebuje?+ Ano, Die se zlepšil a vděčil za to psychologovi, ale bylo to přesně v duchu jejich skupiny, která věčně balancovala na ostří nože. Die zvedne opatrný pohled k Hydovi, protože v něm musí tajit všechno nadšení z jejich dvojice, ale pak stočí oči na části stanu v jeho rukou.
"To jsme, protože já na podobnou věc taky nikdy nesahal. Mohli bychom se rovnou vzdát a jít do hotelu?" Usměje se mile a popotáhne se za dlouhý culík, podle kterého je očividné, že on žádný tramp rozhodně není. Miluje módu a barvu na vlasy a spát na zemi se mu nechce ani trochu. Kromě toho, se mu tady prostě příliš nelíbí a ještě nepřišel na to proč. Ostatní jsou při tom nadšení. Pokusí se Hydovi se stanem nějak pomoci a u toho po očku „opisuje“ od kolegů vedle. Při slovech o posteli se s ním dlouze potká očima a snad by i býval zčervenal. Možná, že to vážně udělal. Tady je najednou horko!
"Ale no tak, Rei-chan..." Zaševelí pobaveně Sugizo, který má s Hidem stan postavený raz dva a vypadá to, že jsou možná vážně první.
"Když já si v lese prostě nemůžu pomoct." Mrkne na něj, než se sehne, aby nahlédl do vnitřku stanu. Paráda!
"Dojdeme si pro karimatky a vybalíme si věci, určitě to je další bod soutěže a my si rozhodně první místo vzít nenecháme." Řekne Hidemu, který je ze svého parťáka čím dál nadšenější, když už teda nemůže být s Miym. Třeba by Su později v noci přivřel oko nebo obě a pustil ho za ním? Rozhodně se ho zkusí zeptat.
Ruki se načuřeně ohlédne po Reitovi, jakmile si získá jeho pozornost. Není si úplně jistý, jestli mu to řekl proto, že ostatní poslouchají nebo by mu to řekl i kdyby byli sami, ale pomyslné bodliny za krkem má už v pozoru. Tak on bude popichovat?
"Jo? A co? Speciální stan někde o kopec dál?" Nasadí hraně milý úsměv a mračí se na něj dál. Tenhle výlet byl jeho nápad a Ruki nechce být ani ve stanu, ani v lese, ani soutěžit a už vůbec nechce lézt na nějakou skálu! To, že to má Reita v popisu práce jako tělocvikář a podobné akce vymýšlet musí, ho ale vůbec nezajímá! A stejně se ho co chvíli nenápadně dotkne alespoň ramenem nebo konečky prstů a u toho se pro sebe usmívá. Miluje ho i s těmi pitomými tyčkami, krucinál.
Aoi už se v duchu pomalu smiřuje s tím, že poslední budou oni, ale nevadí mu to ani trochu, i když je jinak dost soutěživý. Stačí mu pozorovat roztomilého Akiho, jak sedí uprostřed stanu, zamilovaně se usmívá a po paměti montuje jednotlivé díly k sobě, jinak by snad ani nevěděl, co s tím, jak nemá čas o tom přemýšlet.
"Tam už spí Die a Hyde a možná taky Ruki. Škoda, že nám odjel autobus, co? Polovina studentů by vzala za vděk sedačkami." Usmívá se spokojeně, ale nakonec ten stan dokončí a jsou předposlední. Aoi zrovna moc nepospíchal.
"Zjistím, co je to za speciální odměnu a koupím nám ji sám!" Dobírá si hlasitě Reitu. Ten jeho Ruki je vážně snad z pekla, Rei má asi rád výzvy. Nejraději by na něj zavolal i tohle, ale nakonec mu to alespoň pošeptá, když se jde podívat, jaký mají stan a nechat si zapsat body. Když se vrací k Akimu, musí se rozesmát jeho snaze vybalit alespoň spacák, ale obal dost vzdoruje.
"Ukaž, šetři si ruce." Šeptne mu tiše s nosem velmi blízko jeho vlasů a dojde mu… jak bude Aki lézt na skály??? Po tom zranění? Nejradši by mu to okamžitě zakázal, uložil ho do spacáku a šel mu uvařit oběd. Musí si promnout tvář dlaní. Začíná to přehánět. Když Rei vyhlásí výsledky a promluví o nich jako by dostávali Nobelovu cenu míru, doopravdy se rozpačitě drbe ve vlasech a trochu pitomě usmívá.
Pak už se ale všichni začnou dozvídat další program a kupodivu nikdo nemá větší problém s dělením do skupin, kdo půjde dělat co. Jednak se u toho mohou skvěle napárovat podle toho, kdo s kým kamarádí a jednak je hned jasné, kdo je spíš na manuální dřinu a kdo si raději stoupne k vaření. Hide jde s Miym samozřejmě na dříví, oni dva by spálili i čaj a navíc tam mohou být chvíli nerušeně spolu. Sugizo se spokojeně usmívá a nenuceně pokrčí rameny. Nedává nijak zvlášť najevo, že by chtěl být první, ale kdyby byl, poškádlil by tím asi všechny přítomné. Rozdělávání ohně jim jde dobře, je kolem něj pořádná smečka a vypadá to, že se to chtějí naučit všichni. On sám nemá problém strčit do ohně pomalu i obličej, z čehož Aoiho polévá studený pot. Stačí, aby špatně zafoukal vítr, ale zdá se, že Su má i meteoradar a stát se mu to nemůže. Raději se s Akim věnuje přípravě jídla pro ostatní a posléze i jeho originálnímu nápadu na kvízové otázky.
"Jestli někdo Sugiza udolá, tak to budeš ty. Nejdřív pomoc ostatním a teď i tohle. Máš skvělé nápady, Aki-chan, Reita-kun to jistě taky ocení." Pobízí ho šeptem, aby maloval dál a nikdo si jich nevšiml. Vůbec by se nedivil, kdyby to Aki nakonec vyhrál, trumfl hlavního favorita a odnesl si cenu. Strašně moc by to potřeboval na psychiku. Die se s Hydem taky posune k vaření, ale nechtělo se mu ani do jednoho úkolu. Tahat dříví nebo být příliš blízko jídlu? Nakonec si oba vezmou škrabku a sednou si kousek stranou nad brambory. Mohou si tak alespoň nerušeně povídat.
Zato Rukimu je jasné, že Rei bude chtít jít na dříví, zatímco on může… třeba udělat čaj! Chvíli si měří jeden druhého pohledem, Ruki má ruce v bok a nakonec s ním tedy vyrazí na to dříví, ale jen proto, aby mohl dělat neslušná gesta okolo kmene stromu a nanosil nějaké chrastí. Nakonec se všichni pohodlně navečeří z ešusků, což Ru hodnotí dost nedůvěřivě a mytí nádobí v jenom lavoru ještě víc, uspořádají si své stany a připraví věci na zítra a absolvují s Reitou to jeho protahování. Když se večer sesednou kolem ohně na kvíz, někteří už sotva drží oči otevřené. Ru má na sobě tu nejtlustší mikinu, jaká existuje, Die má dokonce šál kolem krku a Hide by dal ruku do ohně za to, že ta vesta, co má Sugizo-sensei bývala Tetsuyi. Určitě ji na něm už viděl! Teď večer mohou všichni kouřit, někdo drží v rukou kouřící plecháček s čajem nebo kávou a jsou připravené i kytary na později. Dalo by se to nazvat romantikou pod hvězdami a je to Hide, kdo se teď válí s hlavou v Miyaviho klíně a nohy, překřížené v kotnících, má natažené směrem k ohni. Ředitel celé odpoledne pobíhá okolo a fotí, aby prý měli památku, polovina studentů schovává obličej a obecně panuje uvolněná nálada. Někteří studenti sedí okolo nového Inorana-sensei a tahají z něj rozumy odkud je a podobně.
"Odskočím si..." Pronese tiše Su, tak aby ho slyšel Tetsuya a zadoufá, že to pochopí a vymyslí si třeba zapomenuté věci ve stanu. S letmým úsměvem vykročí směrem ke kadibudce, ale díky černému oblečení splyne s tmou a zajde za ní.
"Tak, co ten kvíz?" Doléhá k němu Aoiho hlas.
Žádné komentáře:
Okomentovat