Hromadné - Budeš mé osobní, velké překvapení? - část 3.

(Torova ložnice)

Mana

Mana se upřímně baví výrazy všech tří kluků. Nao vypadá, že uteče jako první a dokonce ani Tora tohle zřejmě nečekal. Cítí se zase jednou na koni a pánem situace a je přesvědčený, že toho nechají, dají si něco k jídlu, možná ještě k pití a odpadnou každý na jiné části koberce. Jenže to se stát nemá.  
"A proč ne?" Prohodí rozverně Mana a nemíní se své pozice vzdát.
"Proč bych se nemohl prostě jenom dívat, když se mi to líbí? Myslel jsem, že pro mě uděláte všechno, co mi na očích uvidíte..." Dráždí je dál.
"Kromě toho jsem tu jediný, kdo ví, jak se správně fotí… Víš kolik tam máš špatně provedených snímků?" Mluví o všech fotkách, kde foťák vinou vášně míří úplně jinam, než má, potažmo zabírá okraj vlasů a tak podobně. Jenže jak dojde na lachtany, Saga se nechá hladce vyprovokovat a předvede něco, co přinutí i Manu, aby mu foťák poklesl v rukou a rty od sebe. Nao chudáček – po třetí – nestačí ani reagovat a už je vtažen do polibku plného vášně. Čočka jde nahoru a foťák několikrát rychle cvakne. No tohle… Stočí foťák na Torovu tvář, který teď na kluky trochu vykolejeně a fascinovaně zírá a vypadá u toho neskutečně roztomile. Ať se tam na té posteli děje co chce, něco ho táhne přímo k němu.
"Jaké to je, dívat se na ně po tolika letech, co se znáte?" Broukne přímo k němu a je si jistý, že kluci ho teď ani moc nevnímají. Připadá si jako Had v Ráji, když je přemlouvá, aby si kousli do Jablka hříchu. Tora na to reaguje dost po svém, když Sagovi sáhne přímo do klína a Mana potlačuje nutkání začít zase natáčet. Ne, teď ne. Fotky jsou mnohem dráždivější, protože nechávají víc prostoru pro imaginaci. Zabere si detail a ložnicí se ozve Sagův výrazný povzdech. Mana si jemně skousne spodní ret.  Oni jsou vážně sexy, všichni tři. +Kdyby jsi Gakku-chan věděl, jaký amatér v posteli jsi...+ Je si jistý, že tohle ten jeho Magnum nezažil. Nao přichází o triko, Tora rozepíná kalhoty a Mana přestává stíhat všechno, co by chtěl zachytit. Spěšně pořídí několik fotek, než konečně pocítí jasně patrné vzrušení i ve svém klíně. Proti tomuhle nemůže být imunní vůbec nikdo, je to příliš zakázané. O tomhle lidé tak možná tajně sní…
"Já nevím, nikdy jsem to nezkoušel..." Odpoví Mana popravdě a pořizuje si nové moc pěkné detaily té dokonalé potetované ruky v kalhotách. Horko a těsno… to si dovede náramně dobře představit, povzdechne si a zároveň se u toho rošťácky usmívá.
"Tady taky, to musím přiznat." Sdělí mu vlastní stav, aby mu vrátil tu provokaci, ale nejde k němu. Vypadá to, že Naa budou muset hodně zaměstnávat, aby ve chvilkách přestávek nezačal moc přemýšlet a neutekl.
"Máš tam práci, modelka nemá dostatek sebevědomí. Kluk jako ty by jí ho měl umět zvednout, nemyslíš? Jak bys se mnou jinak chtěl do Paříže, matičky všeho hříchu?" Ne, nepoznává se… tohle není vystoupení… tohle je něco, co se děje doopravdy a nikdo z nich zjevně nemíní brzdit.

Tora, Saga, Nao

"Hm, vzrušující." Zvládne reagovat Tora, protože je očividně jediný, kdo Manu vnímá. Pánové se asi rozhodli, že když už je k tomu dokopal, nepřestanou jen tak. Tedy Saga rozhodně, Naa podezřívá, že neví, co má se sebou dělat a kdyby ho pustili, tak asi s křikem uteče, pokud ne nepřerazí o vlastní triko. Tora si dál podněcuje vzrušení Sagy, ale pořád přitom nespouští oči z Many. Vnímá drobné záchvěvy v jeho tváři a je mu jasné, že ani jeho to nenechává chladným.
"Ani jeden z nás to nezkoušel. Ale nikdy není pozdě." Ozve se Torův hlas podruhé a krátce těkne očima ke dvěma svým kamarádům. Tváře obou z nich už znatelně hoří. U Sagy by to tipoval spíš na vzrušení a u Naa rozhodně na stud, který s ním cloumá, jak vichřice. Nemá se však k tomu, aby ho od sebe odstrčil a řekl jim, jestli se náhodou nezbláznili. Možná by to měl říct Tora ale tomu se taky zrovna nechce. Vlastně si to celkem užívá a jeho tělo taky. Naposledy očima zhodnotí situaci a když vidí, že ruka Sagy už patřičně zaměstnává rozkrok a nutí Naa přestat přemýšlet, rozhodne se ve vteřině. Za nespokojeného mručení Sagy vytáhne ruku z jeho kalhot a vyhoupne se obratně na nohy.
"Mám mnohem víc práce, než si vůbec myslíš." Odtuší Tora, když jeho hlas trochu zhrubne, jak na něj pohled na postel působí a chvíli to vypadá, že ji prostě obejde, aby se dostal blíž k Naovi a Manovo popíchnutí opravdu vzal na vědomí. Místo toho ale změní směr svých kroků a obejde Manu, aby se mu přitiskl na záda. Protáhne paži kolem jeho boků a s trhnutím jej přitiskne na své tělo. Dlouhý výdech na sebe nenechá dlouho čekat.
"Neměl bys to zvládnout ty i zpoza objektivu. Když jsi ten...profesionál." Dobírá si ho tiše, než odrhne černé prameny z jeho šíje a věnuje jí několik polibků. Přistihne se, že i on sám zabloudí několikrát očima k posteli. Bez upozornění ale stáhne ruku z jeho pasu a vklouzne pod natržený rozparek sukně, aby se Many dotkl přímo v klíně a zlehka ho stiskl.
"Tomu se říká profesionální přístup. Doslova žiješ situací." Šeptne mu roztouženě do ouška, které několikrát políbí. Ještě několikrát pohne dlaní, aby ho vydráždil ještě o trochu víc a trochu se pohne v bocích, aby podráždil i svým vzrušeným klínem jeho pozadí, než se od něj odtáhne a vydá se k posteli.
"Až to nebudeš moct vydržet, přidej se. Na tebe si vždycky udělám chvilku." Houkne na něj přes rameno, než si po cestě přetáhne triko přes hlavu a odhalí většinu svých tetování. Usadí se na postel kousek od Naa s jednou nohou složenou pod sebe. Chvíli je pozoruje a je vidět, že si to opravdu celkem užívá. S pohledem upřeným na Manu, položí prsty na bradu Naa a trochu násilně jej odtrhne od Sagy, než si je ukradne pro sebe. Nao se musí trochu narovnat a nedokáže vnímat realitu a všechno to, co s ním provádí. Nevládne svému vzrušení, hlavně pocitům v klíně, o který se momentálně stará Saga a vysvobozuje jeho menší já z kalhot. On sám už se pozvedává na koleno, když ho Tora tiskne na své tělo. Jeho paže se spontánně zvedne a zajede Torovi do tmavých pramenů, než je stiskne přesně ve chvíli, kdy ucítí kolem své chlouby obemknutí prstů.
"Taky jsme si mohli zpestřit tour o hodně dřív. " Ozve se pobavený hlas Sagy, který se očividně nemá v plánu jen tak zvednout. Místo toho jeho dlaň zmizí ve vlastních kalhotách a  pokračuje v tom, co začal Tora s dalším dlouhým vydechnutí. Nezanedbává ani sebe ani Naa.

Mana

Tak vzrušující…
"Tahle kapela, zdá se, bude mít ode dneška úplně jiné vazby, než doposud. Pokud budou vážně pevné, poděkujete mi?" Brouká mu smyslně z poza objektivu. Jenže by nečekal, že Tora vzdá dráždění Sagova klína, vstane a vykročí rovnou k němu. A čekat to měl! Skloní foťák a doopravdy udělá malý krůček vzad, zatímco ho ostražitě sleduje, ale koutek se mu u toho vyhoupne nahoru. Natočí za ním tvář, když ho obchází a jakmile s jeho tělem Tora škubne proti sobě, i on si prudce vzdychne. Asi se mu začne líbit tohle dravé, nevybíravé chování.
"Já to samozřejmě zvládnu." Odpoví mu sebevědomě, zatímco mezi polovičkami cítí tlak jeho mužství pod kalhotami. Zvedne foťák zase nahoru, ale Tora začne rty dobývat jeho krk, až mu u toho naskakuje husí kůže, on zavře oči, skrz pootevřené rty začne rychleji oddechovat a míří někam úplně jinam. Asi jako Tora, když spolu byli poprvé. Nedovede se zkoncentrovat, jeho pohyby jsou pořád vláčené alkoholem a hranice setřené. Tora ho stiskne v klíně, ale je mu by ke stenu stačilo i to, jak mu přejel dlaní po kůži pod rozparkem. Opře se zády o jeho pevné tělo, dokud tam ještě stojí. Musí se usmát, i když má oči pořád zavřené. 
"Jak bych tě mohl klamat..." Dovede mu jenom odpovědět. Ten lišák, tohle byla obratná věta, to se mu musí nechat. Nespokojeně oči otevře, když o jeho tělo zase přijde a sleduje jeho pochod zpět k posteli. Jako kdyby mu najednou vadilo, že jde od něho za nimi a na chvíli se to ocitne i v jeho modrých očích. Majetnický byl vždycky, je přece Mana. Co si jednou nárokoval, bylo prostě jeho. Proto se tolik střetl s Gacktem. Třeskutý náraz dvou neskutečných egoistů. Tora tuhle jeho stránku ještě nezná, ale má ji. Jen ji obratně skrývá.
"Tseh..." Pohodí nespokojeně hlavou, když si do něj Tora tak rýpne a v očích mu zajiskří, když je všechny tři pozoruje. Torova záda jsou sexy sama o sobě, k tomu ještě jeho pohled na kluky. Líbí se mu to… jak by ne… víc, než Mana? Nadávat ale může jenom sám sobě. Kruci, ještě před hodinou by si nemyslel, že ho to takhle popadne a teď? Když Tora začne líbat Naa, odloží ten foťák stranou a cvakne ho na video. Prostě žárlí, je čas si to přiznat. Ten pocit se v něm zvedá čím dál tím víc, stejně jako vzrušení, když se dívá na odhalující se klín. Cukne sebou, když Nao stiskne černé prameny Torových vlasů a nespouští z nich orlí pohled. Po Sagově poznámce a při pohledu na to, co se sebou i s Naem dělá, už si okusuje nehet na palci a není schopný dojít nějakého rozhodnutí. V okamžiku, kdy mu přestanou věnovat pozornost, se rozhodne. Nejdřív padne k zemi ten korzet… po něm košile… a nakonec i sukně… Zůstanou na něm jenom ty krajkové rukavičky, nic víc.
"Pánové!" Ozve se dost jasně, aby se konečně podívali.

Tora, Saga, Nao

Všichni tři už začínají být dokonale pohlcení situací. Teda skoro. Tora si pořád dokáže udržet hladinu příčetnosti, i když se jí snaží rozvířit Naovy rty a jeho ruka ve vlasech. Takhle by vydržel klidně celou noc. Ale pořád to není úplně ono. Jeho zájem pořád patří prioritně jediné osobě v této místnosti a ta je pořád dost daleko. Ne, že by si to neužíval, on nikdy neměl problém překonávat hranice, co se postele týká. Pořád je tohle pro něj spíš přímá provokace Many, než že by se do toho pustil sám bez podnětu. Za to kluci jsou na tom zdá se úplně jinak. Saga asi otevřel nějakou svou skrytou komnatu. Anebo za to může Nao a jeho přítomnost? Možná se ho na to někdy zeptá, až bude příležitost. Nechá dlaň rozběhnout po Naově těle a užívá si sálající teplo z jeho kůže. Je to opojný pocit a není sám, kdo si to myslí. Ozve se další zasténání do Torových rtů a jemu jemně povyskočí koutky. Už ho zdá se nebudou muset přemlouvat. Na chvíli přestane s polibky, když shlédne před ně, kde se Saga snaží s tichým nadáváním dostat ze svých kalhot, které mu očividně dost překáží. Jakmile se mu to podaří poposune se na břiše blíž k nim a pomalu směruje Naovy nožky, aby mu z nich taky pomohl. Teď jsou přece úplně zbytečné.
"Jen by ti překážely." Zavrní s patrnou dávkou vzrušení v hlase a krátce se potká s Torovým pohledem, který se tváří dost pobaveně. Neváhá ani chvilku, když Naovo tělo přitiskne víc k sobě, aby mu ten pohyb usnadnil. Nedá mu možnost příliš přemýšlet a tiskne rty k jeho šíji. Ani chvilku oddechu mu nedopřejí.
"Jste šílení." Ozve se konečně Nao, který má možnost, k tomu taky něco říct. A ne, není to obrana, jen konstatování a další dlouhý výdech naznačuje, že ani on není ve stavu, kdy by utíkal. A pak všechny další rozvášněné doteky utne Mana jediným slovem. Tora postřehl jeho svlékání a posledními kousíčky vůle se donutil na něj nepodívat. Chce si užít moment překvapení a taky, že ano. Všichni se jako na povel zastaví a ohlédnou jeho směrem. A všichni svorně otevřou ústa překvapení. Jako první je zavře Tora, který se vzápětí hladově pousměje a je jasné, kdo má teď všechnu jeho pozornost.
"Hm, zdá se, že jsme konečně hodni, aby ses k nám přidal." Dokáže jako první promluvit a sáhne po Sagově bradě, aby ji otočil k sobě a kývnutím mu naznačil, kde by přesně měl být. Totiž u Naa, kterého propustí ze své náruče. Sám se zvedne a vykročí zpátky k Manovi, kterého si nepokrytě prohlíží a hltá každý kousek jeho těla. Zastaví se před ním, položí mu dlaň na tvář a s jemným pohlazením zapluje do vlasů, aby si ho přitáhl blíž.
"To je to hlavní, na co celou dobu čekám." Sdělí mu, jak přesně na tom je, než se vrhne na jeho rty se svou typickou náruživostí. Dlaně už pomalu přesouvá po Manově těle na zadek, aby ho k sobě víc přitiskl. Krůček po krůčku couvá k posteli a ani si nevšimne, že už Saga skolí Naa na postel a napůl ho zalehne, aby pro ně připravil víc místa. A taky, aby konečně zrušil vzdálenosti mezi nimi. Aniž by přestal Tora Manu líbat, klekne na postel, jakmile ji ucítí za svýma nohama a za zadek ho táhne víc k sobě a za nimi, aby si užili pohodlí opravdu všichni. Nenechavé ruce Sagy na sebe nenechají dlouho čekat a aspoň jedna z nich si chce užít víc toho, co mě možnost okusit pod sukní. Pak si to ale rozmyslí a vezme Naa za zápěstí, proplete proplete s ním prsty, tak aby jeho dlaň zůstala volná a položí ji na Manův bok, po kterém ho společně pohladí. Vzápětí ale dostanou s tichým zavrčením po prstech od Tory.
"Chtěl jsem říct, jen dva prstíčky ale teď to zní hodně..." Saga to ani nestihne doříct, protože už je zase pod útokem Naových rtů, kterého asi probudil z celoživotního bdění nejvíc.
"Hrozně ti to trvalo. Příště budu muset víc přitvrdit." Vydechne Tora na potvrzení svých vlastních slov, sáhne Manovi přímo do klína a dopřeje mu několik pohybů tam a zpátky.
"Tak nám řekni, co pro tebe můžeme udělat, Mana-sama." Neodpustí si další popíchnutí s jasným blýsknutím v očích. Je vidět, že je opravdu schopný všeho, všichni jsou.

Mana

Ano, jsou šílení a on nejvíc ze všech. Čelí jejich pohledu bez hnutí svalu ve tváři a mrknutí oka a jediné, co se nakonec pohne, jsou jeho oči, když si prohlédne kluky bez kalhot. Pak je vrátí k Torovi, který už se usmívá a okomentuje celou situaci po svém. Líbí se mu, jak se na něj všichni tři dívají. Dává mu to dostatek sebevědomí k tomu, aby pokračoval. Zafunguje to, jak má, protože jeho tygr se zvedne a jde rovnou k němu a jeho oči jasně mluví o tom, že se mu líbí, na co se dívá. Ano, jeho tygr. Stačilo mu vidět ho ve společnosti někoho jiného, aby se to v něm přeplo a on si uvědomil, co chce. Zvedne k němu oči, když už Tora stojí úplně u něho a mírně zakloní hlavu, když ucítí dlaň ve svých vlasech. Konečně se pousměje po jeho slovech v několik sekund trvajícím něžném okamžiku, než ho Tora smaže svým dravým polibkem. Musí se ho oběma rukama honem chytit nad lokty, aby neupadl, jak to zhoupne celým jeho tělem. Oplácí mu polibek a víčka už má v tu chvíli pevně zavřená. Na těle mu naskočí husí kůže, když ho Torovy dlaně hladí a skončí až na zadku. Tiše si vzdychne do jeho rtů, jakmile se k němu přitiskne celým tělem a pocítí jeho vzrušení na nahém klíně. Následuje ho směrem k posteli, opře jedno koleno o postel mezi jeho stehny a nechá se stáhnout za ním do peřin, aniž by se jejich rty rozpojily. Ocitne se mezi ním a klukama a brzy na sobě ucítí dlaně, které rozhodně nejsou Tory. Postaví se mu z toho chloupky na šíji vzrušením a zároveň je to zvláštně nečekané. Po té poznámce musí vyprsknout smíchy a ohlédne se po Sagovi vedle sebe.
"Dva jsou na začátek docela dost." Pronese s pobaveným úsměvem, ale Nao je nenechá, aby si dál povídali a on otočí tvář zpět k Torovi.
"Já vím… já..." Šeptne. Co by mu chtěl říct? Že si nebyl jistý, jestli to udělat? Že si nebyl jistý, že překousne, že na něj bude sahat i někdo jiný? Teď už bylo pozdě. Tora udělá jeho rozněžnělým pocitům znovu přítrž, když mu přímočaře sáhne rovnou do klína, až sebou trhne, propne se dozadu a hlasitě si zasténá. Možná tím vytrhne pány z jejich aktivit, ale nemohl si pomoct a ani se moc ovládat nechce. Asi si tu s ním trochu užijí. Položí se zády do peřin a zvedne k němu oči, když se musí pousmát nad tou jeho poznámkou.
"Chci zažít něco, co jsem nikdy nezažil a bylo toho hodně. Jste na to tři, myslíte si, že to zvládnete?" Popíchne je na oplátku a znovu se ohlédne po těch dvou vedle sebe. Nao je krásný, celý takový rozpačitý. Natáhne k němu dlaň a pohladí ho konejšivě po tváři. Ten dravec nad ním se zprvu vůbec nezdál.
"Ještě pořád si můžeme jít každý po svých..." Dá jim možnost zatáhnout za ruční brzdu. Však v obýváku na gauči by si jedni nebo druzí taky udělali pohodlí. Navzdory svým slovům si zajede oběma dlaněmi do vlasů a pak si jednou z nich sáhne pro Torovu dlaň, kterou si položí zpět do klína.

Tora, Saga, Nao

Tora se nemůže pořádně rozmyslet, jestli mu tolik vadí, když mu na Manu kluci sahají. Jak kdyby si nebyl jistý, jestli to málo, co bylo, náhodou nemůžou ohrozit. Začal to ale teď by si ho nejradši urval jen pro sebe. Měla to být jen provokace, vymklo se to z rukou snad všem. Naovy tváře rudnou ještě víc ale potěšeně se usměje, jakmile dostane pohlazení od Many a nechá víčka na chvíli klesnout, jak moc si to užívá. Saga už se plynule přesouvá k Manovu boku, aby mu byl blíž a na vteřinu se střetne s Torovým pohledem, který si ho měří. Na vteřinu dokonce vidí, jak jeho kamarád otevře rty a vážně si je jistý, že ho pošle někam a z té ložnice vyhodí. K nim se ale ještě nasouká Nao a napůl se položí kousek od Manovy hlavy.
"Můžeme to zkusit. Jen trochu." Ozve se ten, který toho dneska namluvil snad nejméně. Kdo by taky odolal. Prostě se trochu povolí v pažích a věnuje mu letmé políbení na tvář. Když zjistí, že se nic zlého nestane pokračuje lehkými polibky až k hraně čelisti a na šíji, kterou si vychutnává mnohem déle. Za to Saga se tolik neostýchá. Dlaní přejíždí po Manově stehně a míří si to mnohem výš ale tam je zastaven. Jeho zápěstí uvězní Tora, který se na něj zamračí. Je vidět, že nevnímá své chování, které něco málo dovolí ale zase ne všechno. Jak kdyby mu do klína mohl sahat jen on a líbat ho taky může jen on! Asi má trochu pokřivené vnímání ale to by prostě nesnesl.
"Zařídím, abys na to nezapomněl." Schválně mluví o sobě, aby bylo jasno, že nedovolí jen tak něco a někomu. Odtáhne Sagovu ruku a vymezí tím jasné hranice. Naovy rty mu zatím nevadí. Sám sáhne Manovy do klína, obemkne prsty kolem jeho chlouby a natáhne se pro jeho rty, aby si je pořádně užil.
"To můžeme." Ozve se Saga ale ani jeden z nich nevypadá, že by se jim chtělo opouštět ložnici.
"Ale taky nemusíme." Pozvednou se mu koutky ve zlobivém pousmání a skloní se k Manově nožce, aby jí řádné potrápil. Hezky každý kousíček od kotníku až po stehno. Nao se zatím věnuje horní polovině těla a s každým polibkem je o trochu odvážnější. Za to Tora nevnímá nic ani nikoho kromě Many. Tiskne se k jeho boku, v pomalém tempu zpracovává jeho chloubu a nepřestává jej líbat. Bere kluky trochu jako pomoc k tomu, aby se to Manovi víc líbilo. Je to zlé uvažování ale on nedokáže myslet jinak. Nao se o kousíček poposune, aby byl víc u boku a přiblíží se tím k Sagovi, který samozřejmě hned zbystří a dopřeje si i Naovu kůži, zatím jen svou dlaní. Brzy po tom najde i jeho klín a vrátí se k jeho dráždění, zatím co spokojeně okusuje Manovu kůži. A pak prsty zabloudí i kousek dál a první se mu dostane krátké napnutí Naova těla, než přijde i první o něco hlasitější povzdech, jakmile ho pohladí mezi polovičkami.
"Jeden by neřekl, že se ti to bude tak líbit." Dobírá si ho trochu ale nemá moc čas a hlavně plné zoubky práce. Nao poklesne na předloktích a zaboří tvář do Manovy šíje, protože teď už se nedokáže soustředit na nic jiného. Nakonec se ale jeho dlaň přesune na Manovu hruď a začne hýčkat pokožku, jak kdyby si tím mohl dopřát mnohem víc pocitů. Tora si občas neodpustí po nich po očku kouknout ale spíš proto, aby se ujistil, že hranici nikdo nepřekročil. Sám se ale brzo vydá na průzkum úplně jiných partií. Jako první však mírně poposune Manovu nožku do strany a pokrčí v koleni, aby měl lepší přístup. Pak ho i on pohladí po vchodu do jeho nitra a u toho si tiše povzdechne.
"Můžou na tebe koukat ale nesmí tě balit." Narazí slovy na toho chlápka v baru, když jej dál dráždí a už se začne dobývat prstem do těch nejtajnějších míst.
"Můžou se tě dotýkat ale jen když to dovolím a ne všude." Pokračuje dál ve své majetnickosti.
"Ale rozhodně nikomu nedovolím, aby s tebou opravdu byl." Narazí na to, co se v této ložnici dělo před pár hodinami.
"To všechno je jen kvůli tobě a pro tebe." Zašeptá mu roztouženě do ouška, jehož lalůček krátce stiskne mezi rty.
"Taky si to všechno nemusíš nechávat jen pro sebe." Ozve se Saga, když vidí, jak mu Tora omezuje prostor a staví plot kolem určitých partií. Doslova ostnatý drát.
"Však mi to ho nezveme, jen si pohrajeme." Snaží se ho zdolat, aby jim povolil víc.
"Nebo je v tom snad víc, než jej postel?" Zeptá se ho a Nao se tiše zasměje.
"Už to tak vypadá, jinak by nám to dovolil."
"Moje ložnice, moje pravidla. Buď to bude po mém nebo vůbec." Zamračí se na ně a je jasné, že je trochu mimo sám sebe.
"Do toho vám nic není, jestli je v tom víc." Tak trochu na sebe práskne a kluci se na sebe jen pousmějí ale klidně se vrátí tam, kde přestali.