Hromadné - Budeš mé osobní, velké překvapení? - část 1.

(hospoda)

Mana

Do hospody jedou tak, jako sem přijeli, taxíkem. Však se chystají na pivo, takže brát jakékoliv auto byl stejně nesmysl. Mana už je krásně voňavý a vykoupaný, oblečení bylo uchráněno všeho, takže si ho mohl s klidem zase obléknout a ohledně vlasů se musel smířit s tím, že je jen tak učeše. Základní líčení nosil s sebou v tašce a nakonec odcházel z Torova bytu celkem spokojeně. Teď hledí s příjemným poloúsměvem z okýnka a přehrává si v duchu uplynulé chvíle. Tora byl rozkošný, jak říkal do telefonu nesmysly, zatímco Mana předváděl své divadýlko s jogurtem. Vyprovokoval ho tím k dalším neskutečným chvilkám. Jen u toho málem dvakrát prodělal infarkt. Poprvé, když ho nechal rozdělaného a chtěl ho zvedat z postele a podruhé, když skončil ve sprchovém koutu a vážně si myslel, že ho Tora bez milosti zkropí od hlavy až k patě. Choulil se tam jako ptáčátko, třeštil na něj oči, slibující zároveň pomstu a nakonec z toho byla další vstupenka do ráje. Jeho koutky se zvednou ještě o kousek výš, když si vzpomene, jak mu visel přes rameno, rozčiloval se a plácal ho do zad a nebylo mu to vůbec k ničemu. Tolik k panu rockerovi s brutálními texty a kytarou od krve, ehm… No a pak spolu večeřeli a i když si Mana neužil vaření s ním, bylo to opravdu dobré. Bylo znát, že má Tora jídlo rád a dobře vaří. Všechny suroviny byly čerstvé a kvalitní a u toho si příjemně popovídali o plánované práci, především o Paříži. Bylo to ještě daleko, ale nejspíš se těšili oba stejně. Pak mu Tora pomohl do kabátu, věnoval mu políbení… Ze zamyšleného snění ho vytrhne až hlas taxikáře, že jsou na místě. Obrátí skoro udivené oči na svého společníka. Nemluvili ani jeden, ale i Tora vypadal spokojeně. Někdy stačilo prostě jen sedět vedle sebe a pokud tohle dokážou… Nemá příliš času nad tím znovu přemýšlet, dnes už podruhé. Vystoupí a nadechne se čerstvého vzduchu nočního města. Ulice je plná lidí, před hospodou je živo a za jejich zády se ozve hlas, který na Toru volá. Jeden z jeho přátel je už tady a on se úmyslně postaví za jeho záda tak, aby nebyl na první pohled vidět. Nechá toho kluka přijít dostatečně blízko a pozdravit Toru a teprve potom udělá krůček stranou a postaví se Torovi po boku, s dlaněmi hluboko v kapsách. I teď je rád, že má nacvičený ten netečný výraz a rentgenový pohled. Přece nebude na rozpacích, to oni budou. Jemně kývne hlavou na pozdrav a vystoupá modrým pohledem k Torově tváři.

Tora, Nao, Saga

Tak trochu se obával, že by na něj mohl být třeba Mana naštvaný za ten menší vtípek ale nic takového se nestalo. Určitě za to mohlo taky jídlo, komu by nespravilo náladu? Jemu vždycky. Vlastně si už dlouho neužil podobný den s někým, s kým by se cítil tak dobře. Většinou se rád někam vypařil. Ale ne dnes. Byl překvapený, že s ním Mana do toho taxíku nakonec opravdu sedl a jel s ním za kluky. No, teď začne ten pravý poprask. Samozřejmě, že Nao ani netuší, kdo s ním přijede a že to rozhodně není holka. V posledních letech sebou občas nějakou vzal ale většinou to skončilo tak rychle, jak to i začalo. I když ho ještě ráno ani nenapadlo, co bude provádět zrovna s Manou, podvědomě si začíná přiznávat, že by byl rád, kdyby nezůstalo jen u jediného dne a rozhodně tím nemyslí práci. Po očku občas koukne na Manu ale jinak si stejně jako on užívá ticha a nočního města. Zná moc dobře bar, kam jedou. Scházejí se tam dost často a je to jejich oblíbený podnik.
"Není to nic extra." Odtuší jako první, když taxi zastaví a sám pomalu vystoupí. Je to malý podnik, trochu se ztrácí mezi ostatními ale je tu živo. Vždycky bylo. Mírně se ohlédne, jakmile se Mana ukryje za jeho záda a neubrání se úsměvu.
"Budeš mé osobní, velké překvapení?" Rýpne si do něj s pobaveným výrazem, než se podívá na Naa, který se zrovna blíž k nim a z druhé strany už na něj řve Saga, že je samozřejmě tady a bez něho by to na pivo přece jít nemohli. A tímto celé končí.
"Kde jste nechali zbytek?" Zeptá se jako první, jak kdyby mu za zády nestál Mana a už si připaluje, závislost je potvora.
"Jeden pracuje, druhý odpočívá." Ozve se Saga, když se mu na půl pověsí na rameno a teprve po chvilce mu doteče, koho to má sebou. Střelí prudce pohledem na jejich bubeníka a zamračí se na něj.
"Neříkal jsi, že je to zadek k nakousnutí?" Obviní ho, jak kdyby mu lhal a pak mu opravdu cvaknou drátky a dojde mu, že je to Mana.
"Uhm totiž, pardon. Uhm, já jsem to nemyslel...Teda myslel ale ne tak." Snaží se ze sebe vydolovat za hlasitého smíchu Tory, které se tím náramně baví. Za to druhý jeho kamarád asi přišel o řeč a je dost možné, že ji dlouho nenajde.
"Jste nějak mimo. Hm, asi bych vám měl představit...No, to nejspíš nebude nutné, ne?" Tohle budou mít pánové na talíři ještě dlouho.
"Proč jsi kecal? Jeden by se trochu připravil." Sykne po něm Saga nevrle ale na Manu se samozřejmě usměje.
"A v čem přesně jsem vám měl lhát?" Pozvedne obočí Tora a ohlédne se na Manu s krátkým mrknutím.
"Tak jdeme, mám žízeň." Chvíli přemýšlí, jestli je to vhodné nebo ne ale pak se stejně neubrání tomu, aby Manu krátce přitáhl ke svému boku a popohnal ke dveřím.
"Hm, jsou z tebe paf. Tak já v první chvíli. Doufám, že nebudeš balit i je." Neodpustí si drobné popíchnutí, jakmile ho popostrčí do dveří, které mu podrží a pak se ohlédne přes rameno.
"Nelhal jsem ani trochu. Copak není k nakousnutí?" Zazubí se na vykolejené členy své vlastní kapely a už Manu směřuje k oblíbenému stolu v zadní části, kde není moc vidět a budou mít trochu klid. Stejně má pocit, že už se za nimi pomalu plíží několik fanoušků, kteří samozřejmě Manu poznali.
"Nakonec tě celý večer neuvidím." Postěžuje si, než se automaticky usadí vedle něj na delší polstrovanou lavici. Z druhé strany se nacpe Saga, který okamžitě využije toho, že může se vůbec může usadit vedle Many.
"Není to trochu pitomý objednávat pivo?" Sjede pohledem oba dva a v očích má pořád otázku, co kruci mezi sebou mají.
"Může mi někdo vysvětlit, jak vás sem dostal. Zrovna sem." Děsí se, do jakého pajzlu ho zatáhli. Vybrali by rozhodně něco jiného, kdyby to tušili.
"Já ho nepřemlouval, chtěl jít sám. Se mnou." Rozhodí ruce na opěrku, tak že jednu paži má skoro kolem Manových ramenou a podívá se na jeho profil, co on na to.

Mana

"Spíš malé, když se na nás dva dívám." Odtuší na to o překvapení a pozoruje oba příchozí, jak se k nim blíží. Celá kapela to nebude, jak to tak vypadá, ale ony se celé kapely nescházely zase tak často, jak si lidé mysleli. Nehne se ani o kousek, když se Saga navěsí na Torovo rameno, jen k němu stáčí oči ze svého místa a povytáhne obočí opravdu vysoko, když se dozví, že to není jeho zadek, který nejspíš čekali. Pak přijde to uvědomění. +Takže na tebe platí jméno a ne zadek, uhm...+ Komentuje si v duchu a udělá půl krok bokem, aby na něj bylo konečně pořádně vidět. V nose ho lechtá Torova cigareta a v uších jeho smích, ale pořád ještě se dívá na Sagu s výrazem, který by mohl znamenat opravdu všechno. Od uražení se po pobavení… kdo to může s určitostí říct? Teprve po chvíli poskočí očima i na Naa.
"Konbanwa." Řekne jim s jemnou úklonou.
"Na mě se připravit nedá." Řekne s grácií sobě vlastní, i tohle mohlo znamenat cokoliv. Než však stačí kdokoliv zareagovat, Tora už ho tiskne k sobě a vede do hospody. Nechá si jím otevřít dveře a projde jako první, zatímco se jemně usmívá, když mu šeptá, jak oba kluky překvapili. Nicméně to není zase tak potichu, aby je nemohli slyšet a jasně z toho vyplývá, že spolu jenom nepracovali. Na jazyk se mu tlačí provokace a zároveň je nechce vyslovit. Samozřejmě o tom, že by je balit mohl, jenže to by na něj Tora nesměl udělat takový dojem. Přece ho tím teď před přáteli neshodí. Projde celým lokálem jako první, když se nechá nasměrovat k jejich stolu a usadí se. Odmotá ze sebe šálu a odloží kabát někam za sebe, když opře upravené dlaně o desku stolu a rozhlédne se. Působí tady jako pěst na oko v té bílé košili a korzetu a nejedna tvář se za nimi ohlíží s různými výrazy ve tváři, ale na tohle je opravdu zvyklý. Ti, co nesledují rockovou scénu, si stejně většinou myslí, že je žena. Podívá se tím směrem, co Tora, když mu říká, že ho celý večer neuvidí a i on si všimne několika pokukujících očí, ale zatím blíž nejdou. Usměje se na něj, ale nevstává. Možná později. Když se mu vedle druhého boku objeví Saga, obrátí k němu pozornost.
"Myslíš, že pivo není pro mě?" Prohlíží si důkladně jeho tvář. Zdá se, že jeho image dovoluje jenom sofistikovanější nápoje. Mana pod obraz, to asi svět neviděl.
"Nebavili jsme se o tom, co je to za místo, jen že sem rádi chodíte." Zformuluje větu tak, aby je všechny znovu uvedl do rozpaků. Zdá se, že Nao mluvit prostě nebude. Jakmile se u nich objeví obsluha, objedná si černé pivo a rovnou velké.
"Musím bohužel dodržet barvu." Dělá si z nich dál dobrý den, že nemůže pít nic jiného. S Torovou dlaní kolem ramen působí jeho ramena opět velmi útle.
"Dá se tu i jíst?" Překvapí možná i Toru samotného, vzhledem k tomu, že jsou po večeři.
"Víte, když jsme začínali s Malice Mizer, tenhle podnik by byl jedním z těch lepších..." Pousměje se konečně. Snad si nemyslí, že je taková dáma ve dne v noci?

Tora, Nao, Saga

Tora pořád čeká, kdy přijdou nějaké narážky, aby mu jeho provokace vrátil a ono se to pořád neděje. Vlastně byl tak trochu splachovací. Jen máloco ho dokázalo opravdu rozhodit ale to Mana nejspíš netuší a získává u něj dost velké sympatie, že se o to ani nepokouší. +Možná mě vážně nechce naštvat.+ Proběhne mu hlavou a snad poprvé si možná dokáže trochu připustit, že by na něj mohl malinkatý dojem udělat. Ale hned se zas vrátí nohama na zem, i když by si to moc přál. Víc, než si nejspíš Mana dokáže představit.
Saga vypadá hodně nervózně, když se na něj obrátí pozornost Many a málem hlasitě polkne, čímž si vyslouží další pobavený výraz Tory. Vážně přemýšlí, jak je vůbec možné, že je tak v klidu. I když on byl v klidu snad vždycky.
"Já nevím, určitě taky, jen by mě nikdy nepadlo, že ho s vámi budu pít." Pokrčí rameny a očividně je v koncích. Tora ale nepochybuje, že pomoc nepotřebuje. Však on se otrká a pak se možná nebude stačit divit Mana. Nějaký pátek už ho zná.
"Nechceš spíš panáka?" Zeptá se s hranou starostí Naa, který ještě neposbíral odvahu, aby vůbec promluvil.
"Přiznej se, žes ho začaroval." Otočí se Tora na Manu a nechá koutky jemně vystoupat. Když se u nich objeví obsluha, aby jim přinesla jejich objednávku, k pivům si řekne i o lahev, aby náhodou neměli málo, nakloní se blíž k Manovi a  využije chvilky, kdy jim nikdo nevěnuje pozornost.
"Tak jako mě." Dodá na dál zatím nepokračuje.
"Jinou bych si ani nedokázal představit." Okomentuje barvu piva a sám to své pozvedne na zdraví. Snad se pánům trochu rozváže jazyk, když si dají ještě trochu alkoholu navíc. Bez ptaní sáhne po lahvi a rozlije do připravených panáků.  Nao už se nadechuje, aby se omluvil za to místo. Už vypadá, že se možná trochu probere a začne obnovovat své vyjadřovací schopnosti, než ho předběhne Tora.
"Neptal ses, kam jdeme. Chtěl si na pivo. Navíc jsi měl lepší věci na práci." Připomene hlavně sám sobě scénu s jogurtem, opře se pohodlněji na sedačce a s připitomělým úsměvem si to přesně vybaví.
"Vypadáš, jak kdyby ti naservírovali ten nejlepší steak." Rýpne si do něj, než se přidá i Saga.
"Tohle není jídlo, to bývá úplně jiný výraz." Střelí pohledem k Manovi, kopne do sebe prvního panáka a pak se mu trochu rozváže jazyk.
"Nechcete nám prozradit, jak je možné, odkdy se vy dva tak dobře znáte. Podle Torova výrazu to vypadá na mnohem...hlubší spolupráci." Až teď teprve Tora otevře oči a nakloní se trochu přes Manu směrem k němu.
"Nemusíš vědět všechno." Odpálí ho s úsměvem, než se podívá zblízka Manovi do očí a jemu se v nich odrazí zvědavost.
"Nechceš nám prozradit, co všechno jsi tehdy vyváděl, já bych si to dost rád poslechl." Pobídne jej, aby klidně začal vyprávět a to už má na sobě Mana pozornost všech třech. Nao, si dokonce podpírá dlaněmi bradu, zapírajíc se lokty o desku stolu. Piva si snad ještě nevšiml.
"Hm, spadne ti pěna." Nakloní se Tora k němu a se smíchem mu dloubne do loktu, aby mu trochu popadla hlava a konečně se pořádně probral.
"Baka." Zamračí se na něj Nao ale toho piva se napije.
"Jídlo?" Překvapeně zamrká Tora, když mu to doteče a přestane se bavit nad členy své kapely.
"To ti tolik vyhládlo?" Zatváří se naprosto spokojeně.
"Příště na tebe budu muset být opatrnější." Dobírá si ho dál ale jako odpověď zavrtí hlavou.
"Kromě chuťovek k pivu, tu nic nemají." Pokrčí rameny.
"Ale kousek odtud je malá restaurace otevřená dlouho do noci. Můžu tě tam pak klidně vzít nebo tam skočit rovnou, jestli máš takový hlad." Je na něm vidět, že by klidně šel přes půl Tokya, jen aby ho nakrmil.
"Poběžíš závodní rychlostí?" Rýpne si Saga a trhne obočím s jakousi výzvou a vypadá to, že mu začíná trochu něco docházet. Tora se mírně vykloní, aby na něj viděl.
"Nebo můžu vyhnat tebe. Přece bys neodmítl." Hraje to trochu do autu ale jak se zase zaklání neopustí si ještě menší nabídku.
"Taky ti můžu zase uvařit. Klidně i v jednu ráno. Pořád jsem nestihli to společné porcování."

Mana

Mana se vřele usměje, když je Saga tak roztomile upřímný. Připadá si jako kdyby přijel císař osobně a ne jen hudebník a je to opravdu milé a sympatické. Rozhodí rukama po obvinění z očarování, ale taková moc by se mu rozhodně líbila. Trochu přivře oči, když ho na oušku zalechtá Torův dech, jak mu šeptá, že se mu to povedlo i u něho. Tohle už nebylo jen o jednom sexu. Stočí k němu na okamžik oči a dovolí si zkoumavý pohled. Jsou tak blízko… Trochu nejistě pozoruje plnící se panáky. Na to pivo by to mohlo být opravdu rychlé, ale kruci, on přece není žádný upejpavý svatoušek. Zatím ho nechává ležet na stole a podepře si dlaní bradu.
"Já si přece nestěžuju." Odtuší a doufá, že impulsivního Toru nenapadne rozvádět tady detaily toho, co při telefonátu dělal. Někteří chlapi se rádi chlubí, což se potvrdí vzápětí. Pánové totiž začnou procitat a být odvážnější, když se tu poukazuje na hloubku jejich spolupráce. Ano, bylo to opravdu velmi, velmi, velmi hluboko. Ještě pořád mlčí a konečky prstů volné ruky přejíždí po orosené sklenici piva. Tora začne narážet na to, co spolu dělali a i když to neřekne na plnou pusu, musí to být celému stolu nad slunce jasnější. Nedomluvili se, že s tím půjdou hned ven, nedomluvili se vůbec nijak. Kluci se mezi sebou špičkují a jakmile padne věta o společném vaření a k tomu slůvko Zase, už vážně není, co skrývat. Konečně se pohne, aby zvedl sklenici ke rtům a pořádně se napil. Sáhne po ubrousku a osuší si nalíčené rty, když ho zase úhledně složí vedle sklenice. Pak stočí nic neříkající pohled na Toru, pozvedne panáka  na zdraví a pošle ho tam vzápětí po pivu.
"Někdy je lepší ukazovat, než vyprávět." Oznámí na jejich pobídky, aby jim řekl o tom, co se kdysi navyváděl.
"Začínalo to vždycky nějak takhle. Všichni měli plné zuby Gacktova sekýrování, takže nám nic jiného nezbylo." Pronese uštěpačně. Pryč jsou ty časy, kdy si ho vybral do své skupiny, teď by si nejradši zaskákal na jeho plastikami vyšperkovaném obličeji. O kolizích mezi členy Malice Mizer kolovaly doslova legendy, ale nikdo netušil, jak to bylo doopravdy. Nehodlá o tom mluvit ani teď, ale to, že nedorazil na Kamiho pohřeb byl prostě vrchol. On mu tu dezinformovanost na cestách nevěří ani za mák. Panák ho ještě chvíli hřeje v plicích, než sáhne znovu po pivu a opět se hodně napije. S jeho tělesnou konstitucí by to mohlo být rychlé. Vyzívavě mu zaplane v očích, když se podívá na Toru vedle sebe.
"Zkus mě přepít." Řekne mu sebevědomě. To poslední, co chce, je aby si o něm mladí kluci mysleli, že je primadona, se kterou nic není a které sláva stoupla do hlavy. Když už šli do hospody, hodlá jim ukázat, že ani ve čtyřiceti není pozdě na povyražení. Na popíjení s Mana-sama musí vzpomínat jenom v superlativech.
"Jednou jsme pili tak moc, že jsem zakopl o vlastní nohy uprostřed jeviště a všichni si mysleli, že to bylo hrané představení. Na dámy v nesnázích!" Natahuje se pro lahev, aby rozlil druhé kolo.

Tora, Nao, Saga

"Aha, takže teď jsi nám práskl doslova všechno." Odtuší Saga s vítězoslavným úsměvem a teď je to on, kdo zvedne pivo a pořádně se napije. Nao už začíná taky doslova zářit, jak mu dochází, co všechno za drby se tu začíná dozvídat.
"Hm, Tora-kun, jeden by do tebe spoustu věcí neřekl." Naváže volně na dobírání a Tora je častuje jen nic neříkajícím úsměvem.
"To, že někomu vařím a je u mě v bytě nutně neznamená, že to skončilo v posteli. No ne?" Pokrčí rameny, jak kdyby to bylo úplně normální. Už jen to, že Mana nic neříká ho nutí trochu přibrzdit. Většinou se moc netajil, co kde a s kým ale teď mlží a hraje to na svou stránku, která ráda vtipkuje.
"Taky mi věříte všechno. Jen se na něj podívejte. Na to nemám ani já." Složí Manovi kompliment a statečně odolává pohledům svých přátel.
"Že jsem na to pivo vůbec lezl." Odtuší Saga jako první ale pořád je vidět, že si je oba měří a přemýšlí, jak moc reálné by něco mezi nimi mohlo být. Kdyby to byl kdokoliv jiný, tak by to Torovi nesežral ani náhodou ale tohle je Mana, přijde mu celkem nereálné, že by ho opravdu dostal do postele. Tak kruci, jak to je?
"Mám smlouvu a budu makat i pro něj." Začne ohledně té pracovní stránky, dokud nepřijde na řadu Mana a začne je všechny popichovat a očividně jim chce ukázat, jak moc by je mohl překvapit. Teď už má pozornost zaručeně všech. Kdo by si nedal jednu velkou jízdu s někým tak slavným? Byli by blázni všichni do jednoho.
"Tak tohle si necháme moc rádi ukázat." Smějí se oba, kromě Tory, který nevychází z údivu. Dnešní den je samé překvapení. Trochu se, se zájmem nakloní a s ním i ostatní, aby si vyslechli, co se tehdy dělo. Tuhle záhadu by si nechali ujít jen těžko. Jenže se nic nedozví ale vlastně to mohli čekat. Proč by jim to měl od detailu vyprávět?
"Když tě opijeme, třeba se dozvíme víc." Dloubne zlehka bokem do Many se smíchem a pak mu dojde, co udělal a že mu tyká.
"Uhm, dobře tohle je na panáka." Rozesměje se znovu.
"Pro dnešní večer prominuto?" Nadhodí a je vidět, že za ním rozhodně nebude běhat na ulici a pokřikovat hej ty.
"Tak na jedno večerní tykání." Ozve se Nao z druhé strany stolu a pozvedne nalitého panáka, toho prvního už do sebe zdárně dostal, dokonce i skoro celé pivo. Tora zatím toho svého protáčí mezi prsty, už je prázdný a pak zvolna otočí oči na Manu, když přijde ta výzva. Koutky se mu mírně zvedají nahoru a je to on, komu v nich zajiskří.
"Až toho pak zneužiju, žádné výčitky." Vrátí mu to tiše, aby ho slyšel jen on.
"Co si tam šuškáte, měli jsme pít." Sahá po dalším panáku Saga a postrkuje jim ty jejich.
"Na naši dámu v nesnázích. Ale musí hodně křičet, až se v nich ocitne, ať se stihneme vyhrabat zpoza stolu." Směje se na celé kolo ale nakonec je všichni svorně pozvednout a kopnou do sebe bez váhání. Tora o trochu víc třískne tím svým do stolu a zapije to pivem. S kluky má už dost odpito, aby věděl, kdy má brzdit a kdy ne. Teď je najezený a jeho tělo mu říká, že ještě klidně může přidat.
"Tak já letím, ještě pro jednu flašku." Zahlásí Nao, když se zvedne od stolu. To už Saga nalévá další kolo, aby náhodou neměli málo.
"Nějaké další perličky? Nebo si počkáme až na názornou ukázku. Klidně se všichni nakvartýrujeme k Torovi, aby nám nic neuniklo." Vyzvídá Saga a zároveň se snaží víc rozklíčovat, co mezi nimi vážně je a není.
"Na to zapomeň. Napitého tě doma nechci, vím jak to skončilo posledně." Varuje ho a nahodí ten nejnebezpečnější výraz jakého je schopný, než se rozesměje i on a pak se zase pohodlně opře.
"Navíc, já se nehlídám, když mám popito." Ozve se další tichá poznámek jenom k Manovi. Jen ať si pod tím představí, kde co. Ale už ho vyprovokoval, nezůstane pozadu to ani náhodou.
"Slavíííme." Přiklusá Nao s dvěma dalšími flaškami a postaví je na střed stolu.
"Jestli jsem chtěl kdy být pod obraz, tak je to právě teď. Mana-sama, s vámi chlastat mi bude potěšením." Teatrálně se mu ukloní a teď si opravdu dělá legraci, aby bylo jasné, že s nimi se rozhodně nudit nebude.

Mana

Mana trochu povytáhne obočí, když Tora prohlásí, že na něho nemá a pořád je tajemný jako hrad v Karpatech. Tora začne mluvit o tom, že u něj získal angažmá a proto jsou tu teď společně a je to opravdu uvěřitelná výmluva. To vysvětluje i to, proč byl u něho doma, ale podle něj už se jeden k druhému stejně chovali příliš důvěrně, než jako šéf a zaměstnanec pár hodin po seznámení. Pousměje se, když do něj Tora tak šťouchne a v první chvíli mu nedojde, co je špatně, než si uvědomí, že by si vlastně asi neměli tykat. Přikývne, že prominuto a když Nao pozvedne panáka na tykání, není vůbec pozadu.
"Stejně mi ale říkejte Mana-sama." Okázale si prohrábne vlasy dlaní, ale je to jen vtip, po kterém se všichni rozesmějí. Tora mu hrozí se zneužíváním opilosti.
"Abych toho nezneužil spíš já, až tě kluci odtáhnou domů..." Namotává si pramen vlasů na prst, když mu šeptá zpět a chvíli mu oplácí upřený pohled. Saga se ozve, že teď se šuškání nesluší a má pravdu. Mana se hned natočí k němu a sleduje ho, jak dolévá.
"Už teď jsem zapomněl, kolikátého piju." Znovu se zasměje, ale odhodlaně po něm sáhne. Jako dámě v nesnázích se mu moc líbí a musí se opravdu rozesmát, když si je představuje, jak se ho opilí pod obraz snaží zachránit. Tora znovu potvrdí svou nehynoucí maskulinitu, když tu míchá tvrdý alkohol a pivo a ještě s těmi sklenicemi mlátí jako by byly z betonu a ne ze skla. On se z něj snad picne už teď, ale i když nad ním vrtí hlavou, připadá mu sexy. Už zase… Z těch myšlenek ho vytrhne až Saga, když si odvážně dovolí rýpnout do jejich možných pletek. Mana zvážní a nakloní se k němu blíž. Možná až moc blízko, když klesne očima z jeho očí na rty a zase zpět.
"Tak ty bys nás chtěl vidět při nějaké aférce? To je to, co se ti líbí?" Ještě chvíli se skoro dotýká nosem toho jeho, aby ho co nejvíc vyvedl z míry, ale pak se ozve Tora, že to ani omylem. Zase se narovná a nasadí svůj obvyklý, nečitelný výraz. Dovede si představit, jak se teď Tora asi dívá, jestli to viděl a paličatě hledí před sebe s andělskou svatozáří nad hlavou.
"A jak to dopadlo minule?" Zeptá se konverzačním tónem jako by se ten okamžik před chvílí nestal. Ihned však otočí tvář k Torovi, když zmíní, že by se pak nehlídal. Tím má na mysli, i kdyby tam byli jeho přátelé nebo tahle provokace platila jenom pro něho? Ze zkoumavého pohledu z očí do očí je vytrhne až Nao, který je zpět už ve skvělé náladě a rovnou se dvěma lahvemi. To je asi tři čtvrtě lahve tvrdého na osobu a piva. No… Zvedne oči k Naovi, když mu řekne, že mu bude potěšením a koutky se mu vyhoupnou nahoru. Taky vstane a předvede ukázkové pukrle odpovídající jeho úkloně. Dokonce u toho přidržuje sukni dvěma prsty.
"Potěšení je na mé straně." Skoro mu vrazí svou dlaň k políbení.
"Nekousat!" Varuje ho. Alkohol už se začíná projevovat, ale zuby nehty by se bránil, že to není pravda. Dá si jednu ruku v bok, čímž podtrhne svůj útlý pas v korzetu a pošle tam dalšího panáka.
"Jsi pozadu, Tora-chan!" Obrátí modré oči rovnou k němu.