(Smuteční síň)
Kamijo, Uruha, Ju-ken, Reita, Toshiya, Shinya
"Myslím, že ti velmi rád připomenu, jak vypadaly naše začátky." Řekne mu tiše a pak se zarazí, protože mu dojde, jaké by mohla mít jeho práce následky.
"Do obleku mě znovu nedostaneš." Upozorní ho, ale jeho oči hřejí a koutky mu cukají. Uru se jen trochu plačtivě zasměje, když se ozve Senova vášeň, vlastně trochu jejich společná. Těžko by hledal někoho, kdo uměl třpytivým kamínkům propadnout stejně.
"No dobře, že jsi to ty, budeš mít u mě slevu." Dobírá si ho trochu, aniž by přestal brečet a tisknou se k Hidemu. Pak se mu podaří konečně odlepit. Setře se slzy, které mu málem zničily make-up a pohladí Hideho po líci.
"On věděl, že ty jsi pro mě to nejlepší, jinak by nás nikdy nedal zpátky dohromady. A co řekne Takeshi…" Koutky se mu pozvednou. Bude na něj vždycky vzpomínat jako na podstatnou součást jeho života, ale Hide je pro něj tou pravou láskou.
"Heh, podívej, Toshiya brečí." Prohodí, když se ohlédne. Chtěl ještě mrknout na Taijiho, protože je mu jasné, co bude u nich doma ohledně motorek.
"A Tai taky. Ale no né, Králíčku…" Zavrní měkce, když mírně stáhne obočí, ale jeho tvář neopouští vřelý, i když uplakaný úsměv. Mají pravdu všichni do jednoho, kteří se snažili tento obřad trochu rozveselit. Takeshi by nechtěl, aby se trápili a když už, tak jen chvilku, aby bylo jasné, jak moc ho měli rádi.
"No, já rozhodně ne." Prskne po nich Totchi a drtí zuby o sebe. V duchu nadává svým slzným kanálkům a vyhrožuje jim, ať jen zkusí propustit něco, co tenhle svět nikdy neviděl. Nakonec se podívá na Taijiho a chce na něj začít pouštět hrůzu. Něco ve smyslu, že na žádnou nevleze, že mu tu práci prostě zatrhne. Všechno by bylo jen škádlení, na jaké jsou oba zvyklí, ale když vidí jeho výraz, protočí sám nad sebou očima v sloup. Tehdy při soudních tahanicích byl Tai jeho jedinou oporou a on mu to rozhodně hodlá oplatit. Ne proto, že by měl ale proto, že chce. Popadne ho za zápěstí a přitáhne si ho na svůj klín, než zaboří tvář do jeho vlasů.
"Já ti ty motorky vy…vyženu z hlavy." Slíbí mu šeptem a už se přestává ovládat. Prostě mu nemůže být blízko, aby se o něco podobného nepokoušel. Pochybuje, že to v následujících dekádách přejde. Shin ještě chvíli vzlyká do Kaiovy hrudi, než se konečně rozhlédne kolem. Už teď mu všichni chybí. K Aoimu si našel hodně rychle cestičku, Reita ho bavil od první chvíle a Boo, toho bude s radostí přivádět do rozpaků. Něco mu říká, že tohle si přesně Takeshi přál a pro Shinyu je největším dárkem, když se budou moct všichni občas potkávat.
"Kamijo by byl skvělý šéf, ale nesmí se do toho zaplést Sena." Pípne sotva slyšitelně a očka mu zasvítí skrývanou provokací.
"Pak jsou všichni ztraceni." Pošle mu vzdušný polibek a Kamijo začne taky konečně reagovat. Elegantním gestem dlaně ukáže na Shina a pokývá hlavou.
"Vidíš, já jsem taky říkal, že za to vlastně můžeš ty." Pozvedne smyslně koutky, ale neubrání se tomu, aby ho krátce líbl. Očka mu utečou za Boogiem, kterému věnuje jeden ze svých okouzlujících úsměvů.
"A to tě znají mnohem lépe, než já." Není to výčitka, začíná být rád za každého z nich. Dnes rozhodně, hlavně co poznal skutečnou stránku své vlastní rodiny. A od té chvíle, kdy mu matka zakázala je vzít na oficiální obřad, začal zařizovat úplně něco jiného. Jeho tajný projekt, tohle si totiž všichni do jednoho zaslouží. A vůbec mu nedochází, že začíná pomalu ale jistě objevovat své skryté, očividně zděděné stránky.
"Uměl to vždycky, to je pravda. Jeden by neřekl, že je to po tolika letech možné." Broukne Uru opírajíc se o Hideho rameno na slova Taijiho a už se usmívá. Ne, není mu o moc lépe, ale Takeshiho smrt nezmění a je rád, že na ni není sám. Trochu sebou trhne, když se otevřou dveře a do místnosti se vrátí Ju-ken. Počastuje všechny krátkým pohledem a pak se uchechtne.
"Tohle je vážně sebranka." Zavrtí nad nimi hlavou. Zdá se, že mu opravdu stačila jen chvíle, aby se s tou ztrátou vypořádal po svém a nechal přes sebe ten největší smutek a taky vděčnost přeběhnout. Kdyby měl Takeshiho za někoho označit, byl by jako jeho bratr. Jenže tady mnohem víc, než krev, působily společné zážitky.
"Jak kdybys k ní nepatřil. Jen trochu vyčníváš z řady." Vrátí mu to Rei dobrácky.
"Něco mi říká, že krocení koní bude proti téhle společnosti jako procházka růžovou zahradou." Neodpustí si ještě dodat a s úsměvem se ukloní Kamijovi, aniž by z něj spustil oči.
"Hm, já to nevím, Rei-san. Víš, teď když je Aoi velké zvíře, aby se role u vás doma neobrátily. Kdybys měl málo hraček…" Ozve se sotva slyšitelně Shin a už se schovává za Kaie, aby náhodou neviděl nevraživý pohled. U toho samozřejmě úplně nechtěně zavadí o jeho stehno, po kterém celou plochou dlaně přejde.
"Prý Andílek, pche." Odfrkne si Rei, ale nic v jeho tváři nenaznačuje, že se zlobí.
"Kai-san, nechybí vám ta vaše samota?" Vloží se do toho Kamijo a naposled políbí Senu do vlasů, než ho vezme zlehka za ruku a podívá se na ostatní.
"Takže přátele." Dostane se mu vražedného pohledu Toshiyi a Ju-ken se tváři rozporuplně. Jak kdyby si nemohl srovnat, jestli mu to všechno už opravdu prominul. Pak protočí očima, no jo prominul.
"Teď bychom vás měli nechat odejít a vrátit se na hostinu, kterou pořádá má rodina." Na tváři se mu objeví trochu znechucený výraz, podívá se na Senu, jak kdyby čekal na souhlas a je jasné, že něco podobného nemá v plánu.
"Nic proti honosným akcím ale…představoval bych si trochu podle…" Odmlčí se na chvilku, promne si bradu.
"Našeho gusta." V očích mu ďábelsky zasvítí a je jasné, že má pozornost velké většiny.
"Jsem přece syn svého otce." Mrkne na Senu, než ho líbne na tvář a vykročí společně s ním ke dveřím. Tady se o zbytek už postará právník, se kterým se minou v prvních dveřích. Tam se Kamijo ohlédne.
"Prosím, vážené panstvo, je na čase se podívat na mé malé překvapení." Pokyne jim gestem pana krále k východu. Počká si, až se všichni za ním shromáždí a pak vezme za dvoukřídlé dveře a otevře je dokořán.
"Dovolil jsem si zařídit stylový odvoz na naši soukromou párty."
"No do prdele." Ozve se Rei, protože má před očima celou kolonu luxusních vozů, kolem kterých snad ještě ani nešel.
"Už mi zbývá jen dodat, jaká je libo barva." Baví se Kiamjo nad tím, jak ho vyvedl z míry. Uru je ve své živlu a oči mu padnou na růžové v čele.
"Když řeknu růžové, uškrtíš mě?" Zeptá se Seny, kterému se nakloní přes rameno a líbne jej na tvář.
"Vím, že máte všichni své povozy, ale já bych rád provětral otcovy miláčky a každou pokutu za přílišné troubení po cestě městem s láskou zaplatím." V očích mu hravě zasvítí, když protočí klíči na ukazováčku.
"A co ty za rychlou jízdu?" To už svítí v očích i Toshiyovi a dloubne loktem do Hideho s mírně pozvednutým obočím a jasným vzkazem – závody?-.
"Dobře." Rozesměje se Kamijo.
"Pokud budete na místě dřív, než já, zaplatím všechny." Popíchne je a to už se dopředu cpe i Rei vybírajíc si černé žihadlo.
"Říkáš úplně všechny?" Nastavuje dlaň, aby mu dal klíče.
"Úplně…" Opáčí mu Kamijo svůdně a podívá se na Aoiho, jak kdyby čekal nějakou reakci. Shin už se pomalu sune ke křiklavě žlutému Masserati, které na něj doslova volá. Za to Ju nevypadá moc nadšeně. Ne, že by se něčím podobným nesvezl, ale kruci, za první to není motorka a za druhé, co když se mu to povede někde odřít?
"Ju se tam nevleze, nemáš něco většího?" Dobírá si ho Rei s další vlnou smíchu. Ne, nezapomněl na Takeshiho ani v nejmenším, ale truchlit budou všichni doma. Teď je potřeba se pořádně pobavit, aby měl lepší cestu, protože nepochybuje, že je všechny do jednoho sleduje.
"Samozřejmě, že se tam vlezu." Zamračí se na něj Ju.
"Hm, to asi ano, jen nesmí Boo dělat nepřístojnosti. Pak už by bylo místo pod volantem málo." Zašvitoří Uru a zamává Boogiemu konečky prstů, než ho štípne do zadku, jakmile kolem něj prochází.
"A netvař se tak, všichni si umíme představit, jak ho hezky vyvedeš z míry." Dodá ještě, než si přejede špičkou jazyk po horním rtu a už se věnuje hodnocení aut. Musí si je pořádně prohlédnout a promyslet, které si vybere. Skoro to vypadá, že si vybírá v klenotnictví šperk, který se k němu bude nejlépe hodit. Kamijo se dobře baví a je rád, že mohl trochu přispět k dobré náladě. Nepouští Senu, kterého tiskne za bok k sobě.
"Jsou jak malí kluci." Broukne pobaveně a sám odemkne růžové Ferrari, aby pomohl Senovi se usadit.
"V navigaci máte místo, kde se potkáme. A možná by to mohlo být místo, kde se v tento den potkáme každý rok, ať se naše životy zamotají jakkoliv. A mimochodem, kdo přijede poslední, pije celou lahev na ex a jeho polovička nám předvede nějaký hezky taneček." Hecuje je ještě trochu, než se sám usadí za volant a vyrazí. On ví, že na konci cesty je čeká vyšší budova, na jejíž střeše jim zařídil velkou párty. Uvnitř této budovy se nachází vyhlášený club, který je ale je pro dnešní den zavřený a všechen personál se bude točit jen kolem nich. Hudba, alkohol a dobré jídlo. Takeshi by je pochválil.
"Já vím, že by se ti to líbilo." Prohodí si pro sebe Kamijo a s úsměvem a zápachem spálených gum vyrazí na cestu, stejně jako ostatní. Budou se celý večer kochat pohledem na Min, která je nedaleko a dobře na ni uvidí.
Sena, Hide, Boogie, Taiji, Kai, Aoi
"Sluší mu to, co? Asi ho budu dovádět k slzám častěji." Dobírá si svou lásku.
"Minimálně pepřenkou!" Vloží se do toho Hide a společně se zasmějí. Nad těmi Králíčky už Tai ani neprotáčí očima, jen se nechá přitáhnout k Toshiyovým rtům a spokojeně zavrní jeho sladkým výhrůžkám. Sena si vymění vzdušný polibek se Shinyou a v očích mu zaplane. Však on Kamijovi rád okoření všechno jeho šéfování a nepochybuje o tom, že se mu to bude líbit.
"Za všechno můžu já?" Broukne směrem k němu a neujde mu ten pohled směrem k Boogiemu, ale už se s tím začíná smiřovat. Z téhle strany už mu snad nehrozí nic víc, než nějaké jejich podivné pouto a to zůstane neviditelné. Boo ten dlouhý pohled opětuje, ale pak už se ohlédne ke dveřím, ze kterých vychází Ju. Musí s ním rozhodně souhlasit, že tahle partička je hodně povedená, ale po Reitově poznámce se rozesměje i on a honem si přitiskne dlaň na rty, aby se jejich vztah neobrátil v něco podobného tomu, co mají mezi sebou Rei a Aoi a Kai a Shinya. Ani Andílek Shinya si nejde pro svou poznámku daleko a Aoi na něj uvalí nevěřícný pohled. Hned se mu ta představa zalíbí a výmluvně se podívá na Reitu.
"To je nápad! Teď, když jsem velký šéf, možná bych si mohl zkusit, jaké to je ve tvojí roli? Slyšel jsem, že hodně dominantů začínalo vlastně jako sub." Škádlí ho. Nechtěl by to opačně ani za nic, ale rozhodně to na něj někdy zkusí a ta čertovina mu kouká z očí. Kai se pobaveně uchechtne.
"Tohle je tvůj černý hřebec, nic horšího už ve stáji nepotkáš." Prohodí za dalšího obecného veselí. Shinyově provokaci věnuje dlouhý pohled a pak se ohlédne na Kamija.
"Nechybí. On ví, že si s ním poradím úplně všude." Zavrní a znovu se na Shinyu podívá. Tak třeba ve vrtulníku… Pak si ale Kamijo znovu získá pozornost jich všech. Sena se postaví po jeho bok s rukama spojenýma před sebou. Mezitím okolo nich tiše pracují zaměstnanci pohřebního ústavu, kteří zakrývají a přesouvají rakev s Takeshiho tělem. Ani Sena však netuší o Kamijově plánu, celou dobu byl smířený s faktem, že ho bude doprovázet na tu událost, bez ostatních. A bude muset čelit všem těm nepříjemným pohledům. Jakmile ale padnou slova Podle našeho gusta, v očích mu zamilovaně zazáří a hned se podívá na Shina a Uruhu. Všichni společně následují Kamija ke dveřím, za kterými už jsou zaparkovaná všechna luxusní vozidla a Sena se hlasitě rozesměje. Že by měl doma Takeshiho mladší vydání a celou dobu o tom nevěděl? Reitova reakce je roztomilá, on už je přece jenom zvyklý o něco víc.
"Myslíš, že to pojede rychleji, než můj Viper?" Ozve se Hide a dá konkurenci jasně najevo, že on řídit umí.
"Rozhodně to pojede rychleji, než náš Lexus." Rýpne si Taiji.
"Nemám radši skočit pro motorku? Abychom nedorazili poslední..."
Kai to celé pozoruje trochu podmračeně, moc na podobné pitominky není, raději by tam dojel na koni, ale budiž. Zadarmo jim nic nedá. Boo si zakryje dlaněmi oči.
"Budu jediný, kdo řekne, že se bojí? Opravdu musíme závodit?" Hlesne a Aoi ho poplácá po rameni.
"Bude to super uvidíš." Už se hrne k autu, které si podvědomě vybral úplně stejně jako Reita a jen mu to dojde, miluje ho snad ještě víc. Vypadá to, že ani Ju-ken není z aut zase tak nadšený a Boo si to poslední místo klidně vybere dobrovolně, ale něco mu říká, že to jeho miláček nedopustí. Následuje ho a tváře mu rudnou při tom popichování všude kolem. Při takové jízdě by beztak přišel tak možná o mandle, ale to si radši nechá pro sebe, na takovou poznámku se ještě dost neotrkal. Sena se rozverně ohlédne po Uruhovi.
"Je mi jasné, že je nás tu víc se slabostí pro růžovou." Mrkne na Hideho.
"Možná vám ho pro jednou půjčím, prý mi sluší i tmavě modrá." Vzpomene si na jeden ze svých prvních rozhovorů s Kamijem, když ho vezl k sobě domů. Ten den měl mikinu a mokré vlasy…
"Co kdyby řídili něžnější polovičky a tančili ty druhé?" Nadhodí ještě do pranice. Ten večer nikdo z nich nešel spát. Stala se z nich v podstatě jedna velká rodina, ve které už neexistoval žádný spor, všechno bylo odpuštěno a dluhy vyrovnány. Vypili, co se dalo, nadělali velký nepořádek a Sena nakonec na tyči neučil zdaleka jenom Boogieho. Stačili se několikrát pohádat kvůli městům i svatebním nápadům, pak se zase udobřili a domů chtěli letět Shinyovým vrtulníkem. Najednou. Tak, jak Kamijo řekl, tak se rozhodně sejdou zase za rok, na tomto místě, i nad Takeshiho pomníkem. Ať už je osud zavane kamkoliv. Jen jich za rok bude možná o jednoho víc. Všichni chtějí vědět, jak vypadá Akio a všichni ho chtějí hlídat. Možná to nebude jen o jednoho… Rozhodně o tom vypovídaly minimálně Senovy oči…
Žádné komentáře:
Okomentovat