(Manovy pokoje)
Hyde
Užívá si chvilky, kdy společně
leží v posteli a nechává své tělo v
zajetí doznívajícího orgasmu. Na tváři mu sedí lehký úsměv a sem tam se
přistihne, že nechá víčka spokojeně klesnout. Konečky prstů paže, kterou má pod
jeho tělem, spíš kolem ramen, jej hladí po zádech a tiskne jej k sobě, aby mu
třeba náhodou nechtěl utíkat. Pořád si ještě není úplně jistý, co od něj může
čekat, i když to sténání asi mluvilo za všechno.
"Bude to trvat ještě dlouho, než se nám bude chtít spát. Možná za padesát let." Zavtipkuje tichým hlasem a krátce upře očka ke dveřím. Je jen těžko říct, co se bude dít za měsíc, natož za takovou dobu. Znovu si vzpomene na jejich útěk odtud a jeho přesvědčení, že je dostane z tohoto prokletého místa, v něm ještě zesílí.
"Naučím tě jíst v posteli a ukážu ti, že nejlepší piknik je ve tři ráno." Zasměje se podruhé a je přesvědčený o tom, že se mu to nakonec bude líbit.
"Budu tě krmit." Dodá k tomu a překvapeně zamrká, jakmile se Mana hbitě posadí a ještě si do něj šťouchne.
"Au..." Ozve se hraně a nahodí ublížený obličej, než sáhne po peřině, aby mu z ní jen vykoukly oči.
"Já už budu hodný, slibuju...Můžu si sáhnout?" Dobírá si ho, když vystrčí ruku zpoza přikrývky a pohladí ho po stehně. Pak ji zase schová, kdyby ho náhodou chtěl plácnout. Nechá se líbnout na čelo a potlačuje nutkání ho k sobě znovu stáhnout. Nakonec však smířlivě kývne hlavou a opravdu se zvedne.
"A nekoukej mi na zadek." Prohodí, když se krátce ohlédne asi ze středu místnosti a dojde mu, co vlastně na zádech má.
"To je tetování, nikdy nezmizí, víš." Vysvětlí mu to hned.
"Když budeš hodný ty, třeba ti někdy povím, proč je mám." Zavrní sladce a pak se smíchem v té koupelně opravdu zmizí. Už tady byl, když chytal čisté ručníky, stejně ho znovu ohromí. Je stejně působivá jako celé Manovy pokoje a ta vana....Tam by se mohl válet klidně týden. Ať se tu děje cokoliv, musí si přiznat, že podobný komfort mu jistě chybět bude. A teď by ji mohli společně vyzkoušet. +Místa je tu dost.+ Proběhne mu rozverně hlavou a krátce se ohlédne přes rameno, jak kdyby tam tušil Manu. Není tam, přesto má pocit, že ho někdo pozoruje. Takové to lehké šimrání mezi lopatkami. Nechá to být a natáhne se po kohoutku, aby vanu napustil. Za pár vteřin už sedí na jejím okraji a prohlíží si etikety olejíčků. Přece jen to nemůže být obyčejná koupel. Nakonec vybere levandulový a pak přidá i pár kapek s příměsí růžového dřeva. Krátce se nadechne, aby zhodnotil svůj výběr. Kdyby to stálo za houby, asi tu vanu vypustí a zkusí to znova. Tolik chce, aby se mu to líbilo. Nechá vodu téct, když nastaví tu správnou teplotu a vydá se zpátky do ložnice.
"Vaše koupel je připravena, můj pane." Ukloní se mu teatrálně a vůbec ho netrápí, že se tu promenáduje s holým zadkem a nejen s ním.
"Nebo tě z té postel půjdu vylovit sám." Dodá už se smíchem a opravdu přejde k posteli, aby zatahal za peřinu a ani kousíček mu nepřekážel ve výhledu.
"Za chvíli ta vana přeteče a budeš tu mít potopu." Škádlí jej ještě trochu, než ho vezme za ruce a pomůže mu vstát. První si jej ale přitiskne do náruče, pohladí celou plochu zad a skončí na dokonalém zadečku, který zlehka stiskne.
"Když už jsem viděl všechno, jen tak se mě nezbavíš..." Ujistí ho, než jej nastrká před sebe a s hravým plácnutím jej odešel do koupelny.
"Ještě nevíš, co všechno umí teplá voda." Provokuje ho dál a málem se přerazí, když okukuje všechno, co mu Mana teď nabízí.
"Počkej." Zastaví ho kousek od vany a snaží se nesmát.
"Ještě chviličku, ať se můžu pořádně podívat." Uculí se nevinně, ale v očích mu jiskří.
"Dobře, tohle mi na pár minut vydrží." Sám si za ním do té vany vleze a hned si ho přitáhne zády k sobě mezi stehna. Pohodlně se opře o kraj vany a nabere do dlaně vodu, aby mu polil kousek ramene a nechal kapky stékat na jeho hrudník. Nakonec sáhne po houbě a začne hýčkat jeho pokožku, velmi pomalu a nevynechá ani milimetr. Někde se dokonce zastaví o chvilku déle, bradavky, stehna pod hladinou a speciální péči věnuje tříslům.
"Bude to trvat ještě dlouho, než se nám bude chtít spát. Možná za padesát let." Zavtipkuje tichým hlasem a krátce upře očka ke dveřím. Je jen těžko říct, co se bude dít za měsíc, natož za takovou dobu. Znovu si vzpomene na jejich útěk odtud a jeho přesvědčení, že je dostane z tohoto prokletého místa, v něm ještě zesílí.
"Naučím tě jíst v posteli a ukážu ti, že nejlepší piknik je ve tři ráno." Zasměje se podruhé a je přesvědčený o tom, že se mu to nakonec bude líbit.
"Budu tě krmit." Dodá k tomu a překvapeně zamrká, jakmile se Mana hbitě posadí a ještě si do něj šťouchne.
"Au..." Ozve se hraně a nahodí ublížený obličej, než sáhne po peřině, aby mu z ní jen vykoukly oči.
"Já už budu hodný, slibuju...Můžu si sáhnout?" Dobírá si ho, když vystrčí ruku zpoza přikrývky a pohladí ho po stehně. Pak ji zase schová, kdyby ho náhodou chtěl plácnout. Nechá se líbnout na čelo a potlačuje nutkání ho k sobě znovu stáhnout. Nakonec však smířlivě kývne hlavou a opravdu se zvedne.
"A nekoukej mi na zadek." Prohodí, když se krátce ohlédne asi ze středu místnosti a dojde mu, co vlastně na zádech má.
"To je tetování, nikdy nezmizí, víš." Vysvětlí mu to hned.
"Když budeš hodný ty, třeba ti někdy povím, proč je mám." Zavrní sladce a pak se smíchem v té koupelně opravdu zmizí. Už tady byl, když chytal čisté ručníky, stejně ho znovu ohromí. Je stejně působivá jako celé Manovy pokoje a ta vana....Tam by se mohl válet klidně týden. Ať se tu děje cokoliv, musí si přiznat, že podobný komfort mu jistě chybět bude. A teď by ji mohli společně vyzkoušet. +Místa je tu dost.+ Proběhne mu rozverně hlavou a krátce se ohlédne přes rameno, jak kdyby tam tušil Manu. Není tam, přesto má pocit, že ho někdo pozoruje. Takové to lehké šimrání mezi lopatkami. Nechá to být a natáhne se po kohoutku, aby vanu napustil. Za pár vteřin už sedí na jejím okraji a prohlíží si etikety olejíčků. Přece jen to nemůže být obyčejná koupel. Nakonec vybere levandulový a pak přidá i pár kapek s příměsí růžového dřeva. Krátce se nadechne, aby zhodnotil svůj výběr. Kdyby to stálo za houby, asi tu vanu vypustí a zkusí to znova. Tolik chce, aby se mu to líbilo. Nechá vodu téct, když nastaví tu správnou teplotu a vydá se zpátky do ložnice.
"Vaše koupel je připravena, můj pane." Ukloní se mu teatrálně a vůbec ho netrápí, že se tu promenáduje s holým zadkem a nejen s ním.
"Nebo tě z té postel půjdu vylovit sám." Dodá už se smíchem a opravdu přejde k posteli, aby zatahal za peřinu a ani kousíček mu nepřekážel ve výhledu.
"Za chvíli ta vana přeteče a budeš tu mít potopu." Škádlí jej ještě trochu, než ho vezme za ruce a pomůže mu vstát. První si jej ale přitiskne do náruče, pohladí celou plochu zad a skončí na dokonalém zadečku, který zlehka stiskne.
"Když už jsem viděl všechno, jen tak se mě nezbavíš..." Ujistí ho, než jej nastrká před sebe a s hravým plácnutím jej odešel do koupelny.
"Ještě nevíš, co všechno umí teplá voda." Provokuje ho dál a málem se přerazí, když okukuje všechno, co mu Mana teď nabízí.
"Počkej." Zastaví ho kousek od vany a snaží se nesmát.
"Ještě chviličku, ať se můžu pořádně podívat." Uculí se nevinně, ale v očích mu jiskří.
"Dobře, tohle mi na pár minut vydrží." Sám si za ním do té vany vleze a hned si ho přitáhne zády k sobě mezi stehna. Pohodlně se opře o kraj vany a nabere do dlaně vodu, aby mu polil kousek ramene a nechal kapky stékat na jeho hrudník. Nakonec sáhne po houbě a začne hýčkat jeho pokožku, velmi pomalu a nevynechá ani milimetr. Někde se dokonce zastaví o chvilku déle, bradavky, stehna pod hladinou a speciální péči věnuje tříslům.
Mana
Sedí na posteli a prohlíží si své
odhalené nožky, které má svěšené z boku postele. Pro sebe se jemně usmívá nad
vším, co se tu stalo i nad všemi Hydovými slovy. Jíst v posteli opravdu nikdy
nesměl, protože se to neslušelo a piknik uprostřed noci? Vždyť musel jít spát
ve stanovený čas a stejně tak vstávat. S Hydem ale nebylo překážkou vůbec nic a
on se na tu rebelii moc těší. Klidně se krmit nechá a bude se mu u toho dlouze
a hluboce dívat do očí. U toho napomenutí, aby mu nekoukal na zadek si skutečně
musel zakrýt ústa dlaní kvůli smíchu, protože přesně to samozřejmě dělal. Prý,
když bude hodný on? On je přece stále hodný… Zaslouží si všechna vysvětlení.
Znovu si prohlédne svoje nohy a snaží se představit si, jak by se nějaký
obrázek vyjímal na něm. Chtěl by vůbec narušit svou pokožku něčím takovým? Ano
a ne. Poslouchá zvuky z koupelny i tekoucí vodu, ale čím déle je v ložnici sám,
tím víc se mu v ní nelíbí. Najednou ho začne obestírat divný pocit a očima
pátrá po každém temném koutu. Je jich tu hodně. Přistihne se, že má opravdový
strach ze zítřku, kdy se otec vrátí, protože to tu Hyde nejspíš nebude moci
spát s ním. Jak to tady vydrží po všem, co se stalo? Zabloudí očima až ke své
panence. Sedí u okna, tak, jak ji tam zapomněl. Poprvé za dlouhý čas ji ani
nepřevlékl a neuložil ke spaní, ale ona mu to jistě odpustí. Zrovna bojuje s
nutkáním zvednout se a udělat to, když se na koberci ozvou Hydovy kroky a on k
němu vrátí oči. Pořád je nahý a on si ho docela okatě znovu prohlíží. Teď už
snad může? Usměje se té hrané úkloně a stejně okázale mu pokyne, že děkuje.
Hyde se natáhne po lemu jeho deky a začne mu ji docela pomalu vytahovat z
rukou. Mana ji stále lehce svírá, ale už zase mu uhranutě hledí do očí a celý
jeho žaludek se zachvívá, když se před ním ocitne zcela nahý. Tak ta potopa
bude jeho vina? No tohle! Podá mu své dlaně, aby si nechal pomoci vstát, ale už
zase se k sobě tisknou a on se trhaně nadechne při stisku na pozadí. Je opravdu moc rád, že se
mu tolik líbí. Je popohnán ke koupelně a honem se po něm ohlédne a chce ho
plácnou, když sám schytal na zadek. Ten jeho majordomus je čím dál tím drzejší.
V koupelně mu chce podat svou dlaň, aby mu mohl Hyde pomoci, až bude přelézat
okraj vany, ale honem se po něm ohlédne, když je pozastaven. Jakmile zjistí
proč, chce ho znovu plácnout a zamává ukazováčkem ve vzduchu, ukazujíc mu gesto
ty, ty, ty. Elegantně vstoupí do koupele, kupodivu se tak sám cítí, i když je
zcela nahý a pomalu se posadí s rukama křížem na prsou. Voní to nádherně. Jednu
dlaň svěsí a pohladí s ní vodní hladinu. Hyde je brzy u něho a on se položí
zády na jeho hrudník. Tohle je neskutečně příjemné. Okamžitě zavře oči a nechá
se jím polévat a zahřívat tak ta místa, kam voda stéká. Brzy se jeho pokožky
dotkne i houba, konejší ji a masíruje a on v duchu doslova vrní blahem.
Nejraději by si k tomu vzal sklenku červeného vína a pustil gramofon. Pak by tu
mohli být celou noc. Hyde začne znovu rozechvívat jeho tělo a stupňuje se to s
tím, jak se dostává k jeho nohám a zpět k nejcitlivějším partiím. Jenže v
Manovi probudil něco, co na sobě neznal. Touhu ho svádět. Teď už ten pocit umí
pojmenovat. Nejdřív z vody povystrčí jenom kolínko, ale pak vysune celou nožku
a opře její chodidlo o hranu vany. Maličko ji přitáhne blíž k sobě, odhalí tak
víc, ze svého stehna a jen tak mimoděk se ho dotkne dlaní, až si povzdechne.
Sotva patrně pootočí hlavu za Hydem za sebou, aby mu neunikla jeho možná
reakce. Začíná tomu přicházet na kloub. A taky na chuť.
Hyde
Jen se tiše pochechtává, když
vidí výraz v jeho tváři, hlavně v očích, který mu jasně říká, že je příliš
drzý. Ale Manovi to očividně nevadí a to je dobře. Nechává se totiž unášet svou
vlastní povahou, a kdyby se to Manovi nelíbilo, asi by měli problém. Zatím spíš
vypadá, že se dobře baví. +Ještě, že tak. Jinak nevím, co by sis počal.+
Pomyslí si pobavení a sleduje, jak se jeho společnost noří do vody. Je v tom
něco smyslného, když tělo zaplouvá pod vodní hladinu. Byl by hřích se k němu
nepřidat. Teď už si ale nutně potřebuje znovu vychutnat tělo ve své náruči.
Očima si prohlíží své vlastní pohyby, nahlíží přes Manovo rameno, aby mu nic
neuniklo. Byla by škoda, kdyby ano. On sám v sobě pociťuje znovu se
probouzející pocity, které podporují jeho vzrušení. Zatím se ale dokáže celkem
obstojně krotit. Jen mu to asi nevydrží příliš dlouho.
"Budeme se společně koupat často?" Zavrní s jasně vepsanou spokojeností v hlase a zdrží se o něco déle v tříslech. Zatím okázale míjí jeho klín, aby nezačal příliš brzy. Odolávat mu je skoro nadlidský výkon. Zatím to vypadá, že bude zase všechno v jeho režii, ale víc by se plést nemohl. Ani v těch nejdivočejších snech by ho nenapadlo, co svým chováním a starostí probudí. Plachý Mana, který se ošíval při každém doteku a hle na něj. Musí se prudce nadechnout, když mu odhalí první jen své koleno. Už jen to v něm probouzí touhu udělat a ukázat mu mnohem víc. A zatím netuší, že to celé bylo schválně, aby jej vyprovokoval. Daří se mu a ani by se snad nemusel snažit. Ale tím kolínkem to nekončí. Za chvíli se objeví i další kousky jeho stehna a celé nožky a Hyde začíná být v sedmém nebi.
"Hrál si to na mě nebo se učíš až moc rychle?" Zeptá se ho napřímo a volnou dlaní musí stisknout hranu vany. Tiše si zapřede, když krátce zakloní hlavu a zmučeně si povzdechne. Tohle je provokativní peklo, jiné ale nechce. Pak na něj znovu upře oči a vidí dlaň, jak se dotýká sám sebe. No, tak tohle byla ta poslední kapka. Protáhne hbitě paži kolem jeho boků a uvězní jeho ručku tím, že ji přitiskne k bledému stehnu. Pěkně s nataženými prsty. Skoro to vypadá, že jej svou dlaní Mana obejme, jak štíhlé je.
"Co všechno se uvnitř tebe skrývá?" Zeptá se jej jako první, když mírně vytočí hlavu a políbí jej na ouško, do kterého mu vzápětí vydechne. Spojenými dlaněmi se vydají na menší průzkum, první ke kolenu a pak po stehně dolů skoro až k Manovu klínu ale nedotkne se jej. Teď se chce on pokochat jeho reakcí a koutky se mu u toho smyslně zvedají vzhůru.
"Ukážeš mi, jak moc překvapený můžu být, Mana-chan?" Provokuje ho k dalším činům a konečně spojené dlaně zamíří i do klína, jenž zlehka pohladí. Sám se trochu poposune, aby se klínem tiskl k němu, a donutí sám sebe k dalšímu vzdychnutí.
"Počítej s tím, že pár týdnů nebudeme dělat nic jiného. Možná pár let." Propouští na světlo svou náruživější stránku. Už se toho nebojí, zatím se to Manovi líbí, to už ví. Umí přece zařídit, aby svůj názor jen tak nezměnil.
"Můžeme si být ještě blíž, když jednou budeš chtít." Zavrní mu do ouška tiše a společně Manovu chloubu stisknou v jistém ale ne příliš pevném sevření.
"Můžeš mi první ukázat, co se ti líbí nejvíc?" Připadá si trochu jako ďáblík na Manově rameni ale klidně mu bude našeptávat ponoukat jej k podobným chvilkám.
"Budeme se společně koupat často?" Zavrní s jasně vepsanou spokojeností v hlase a zdrží se o něco déle v tříslech. Zatím okázale míjí jeho klín, aby nezačal příliš brzy. Odolávat mu je skoro nadlidský výkon. Zatím to vypadá, že bude zase všechno v jeho režii, ale víc by se plést nemohl. Ani v těch nejdivočejších snech by ho nenapadlo, co svým chováním a starostí probudí. Plachý Mana, který se ošíval při každém doteku a hle na něj. Musí se prudce nadechnout, když mu odhalí první jen své koleno. Už jen to v něm probouzí touhu udělat a ukázat mu mnohem víc. A zatím netuší, že to celé bylo schválně, aby jej vyprovokoval. Daří se mu a ani by se snad nemusel snažit. Ale tím kolínkem to nekončí. Za chvíli se objeví i další kousky jeho stehna a celé nožky a Hyde začíná být v sedmém nebi.
"Hrál si to na mě nebo se učíš až moc rychle?" Zeptá se ho napřímo a volnou dlaní musí stisknout hranu vany. Tiše si zapřede, když krátce zakloní hlavu a zmučeně si povzdechne. Tohle je provokativní peklo, jiné ale nechce. Pak na něj znovu upře oči a vidí dlaň, jak se dotýká sám sebe. No, tak tohle byla ta poslední kapka. Protáhne hbitě paži kolem jeho boků a uvězní jeho ručku tím, že ji přitiskne k bledému stehnu. Pěkně s nataženými prsty. Skoro to vypadá, že jej svou dlaní Mana obejme, jak štíhlé je.
"Co všechno se uvnitř tebe skrývá?" Zeptá se jej jako první, když mírně vytočí hlavu a políbí jej na ouško, do kterého mu vzápětí vydechne. Spojenými dlaněmi se vydají na menší průzkum, první ke kolenu a pak po stehně dolů skoro až k Manovu klínu ale nedotkne se jej. Teď se chce on pokochat jeho reakcí a koutky se mu u toho smyslně zvedají vzhůru.
"Ukážeš mi, jak moc překvapený můžu být, Mana-chan?" Provokuje ho k dalším činům a konečně spojené dlaně zamíří i do klína, jenž zlehka pohladí. Sám se trochu poposune, aby se klínem tiskl k němu, a donutí sám sebe k dalšímu vzdychnutí.
"Počítej s tím, že pár týdnů nebudeme dělat nic jiného. Možná pár let." Propouští na světlo svou náruživější stránku. Už se toho nebojí, zatím se to Manovi líbí, to už ví. Umí přece zařídit, aby svůj názor jen tak nezměnil.
"Můžeme si být ještě blíž, když jednou budeš chtít." Zavrní mu do ouška tiše a společně Manovu chloubu stisknou v jistém ale ne příliš pevném sevření.
"Můžeš mi první ukázat, co se ti líbí nejvíc?" Připadá si trochu jako ďáblík na Manově rameni ale klidně mu bude našeptávat ponoukat jej k podobným chvilkám.
Mana
Přikývne, že se spolu opravdu
často koupat mohou. To by se mu líbilo. Pak je ale obviněn z toho, že svou
zdrženlivost jenom předstíral a pro sebe se usměje. Krátce se odlepí od jeho
hrudi, aby se na něj mohl podívat přes rameno a ukáže na něho. To on ho to
naučil a ano, Mana má velmi dobré výsledky, když studuje. Co tady taky dělat
jiného? Zase se opře, ale slyší za sebou ty jeho povzdechy a kouše se do rtu,
aby se nesmál víc. Je to opojné, tolik se někomu líbit. Najednou Hydova dlaň
obejme tu jeho a víc ji přitiskne proti Manovu stehnu. Zostražití a na oušku
ucítí jeho rty. Co se v něm skrývá? Pokrčí rameny a volnou dlaní na něj znovu
ukáže. To Hyde probouzí všechny jeho stránky, o kterých donedávna netušil, že
je má. Jak by mohl? Trest za jeho zlobení byl tak strašidelný, že raději
poslouchal se skloněnou hlavou a nikdy neměl ambice cokoliv překračovat a
testovat. Co by se stalo, kdyby se vzpouzel a nespolupracoval podle nastavených
pravidel? Kromě toho otec byl jeho jediný kontakt se světem, nechtěl ho zlobit
a hádat se s ním. Pozoruje jejich spojené dlaně, jak se posouvají dolů na
koleno a pak zase zpět, až dokud ho pokožka silně nezabrní stejně jako vnitřek
žaludku. Rozechvěle se nadechne a pak se propne, když sám sebe pohladí v těch
místech. Tohle bylo pro něj zakázané, ale s Hydem neexistuje nic, co se nesmí,
líbí se mu to, podporuje ho v tom, aby to dělal. Co by mohl Mana vymyslet, aby
ho překvapil? Z nich dvou je on ten zoufale nezkušený a Hyde vypadá jako někdo,
kdo procestoval svět. Ucítí za sebou jeho zpevňující se klín a okamžitě na sobě
cítí všechny doteky, kterých se mu dostalo před chvílí v posteli. Tak moc se s ním Hydovi
líbí, že by nejraději nedělal nic jiného? Opravdu je to návykový způsob jak
trávit společné chvilky. Můžou si být ještě blíž? Jak to Hyde myslí? Už už by
se po něm chtěl ohlédnout s tou otázkou v očích, když znenadání ucítí jeho
stisk na vlastní chloubě, prudce se prohne v zádech dozadu a zavzdychá si.
Tohle vůbec nejde ovládat. Sjede ve vaně kousek níž a pod zavřenými víčky
spokojeně protočí oči v sloup. Zastydí se, když ho Hyde požádá, aby mu ukázal,
co bylo nejlepší. Asi všechno, ale je pravda, že některá místa jsou o něco
citlivější, než jiná. Pohne jejich spojenými dlaněmi a vrátí je na své stehno.
Vyplete ruku z pod té jeho, aby si otočili pozice a teď je to on, kdo ho sevře,
aby ho mohl navádět. Nejdřív zamíří na vnitřní stranu dost vysoko, ale ne úplně
a pevněji stiskne hřbet jeho dlaně. Tady – říká mu tím. Ruce se posunou ještě
výš a zlehka jimi přejede rovnou po své špičce. A tady… Tohle ale nejde
vydržet, tuhle hru nedokáže hrát. Pustí ho a obratně se přetočí na kolena čelem
k němu. Obě dlaně opírá o dno vany mezi Hydovými stehny a nakloní se k němu
blíž pro nový polibek.
Hyde
"Můžu za to já?" Zeptá
se ho tiše a krátce se zasměje. Probudil to v něm on sám? No tak za tohle by si
mohl udělit vyznamenání, tohle se mu opravdu povedlo.
"Hm, tak dobře, vina padá na mou hlavu." Odtuší šeptem a sám zaujatě sleduje, jak Mana přebírá žezlo jejich dlaní a vede jej k místům, kde se mu to zdá nejlepší. Ty si hodlá pečlivě zapamatovat a rozhodně toho v nejbližší době hezky zneužije. Když to v něm vyvolá podobnou reakci jako dnes, bude jen rád. Jen si musí dávat pozor, aby to nebylo vidět před ostatními. Někdy měl problém se kontrolovat a teď bude muset. Tedy do doby, kdy budou tady. Kdyby se někdo dozvěděl, co tu provádějí, jeho by určitě vyhodili a co by se stalo s Manou....Na to radši ani pomyslet nechce. Proto si musí užít každou chvilku.
"Určitě jich bude mnohem víc." Sdělí mu provokativně, když se přesnou k špičce jeho chlouby, kde se zdrží o chvilku déle. Pohladí ji jen zlehka, aby ho víc vydráždil.
"Společně je všechny objevíme." Broukne mu do ouška a trochu se zarazí, když se od něj Mana odtáhne a už mu kouká do tváře. V očích má otázku, jestli to náhodou nepřehnal ale nebylo to přece víc, než před chvíli, tak co se děje? Asi vypadá trochu nechápavě a to mu vydrží přesně do okamžiku, když ucítí Manovy rty na těch svých. Takže ne špatně ale očividně až příliš dobře. Opravdu se mu uleví.
"Jednou z tebe budu mít infarkt." Sdělí mu šeptem, když se mu na moment nadechnou ale to už má ruce na jeho bocích a jemným tlakem mu naznačí, že se na jeho klín klidně může posadit.
"Pojď ke mně blíž, já tě nekousnu." Pobídne ho i slovně a u toho mu rozverně zajiskří v očích.
"Ukážu ti ještě jedno místo, které je taky skvělé." Provokuje jeho fantazii a sám přesně ví, kde by se ho rád dotýkal. Jenom to, nemá v úmyslu dotáhnout to až do konce, jenže...Neměl v plánu ani to, co se stalo před chvíli a co se děje teď. Objeme jej kolem pasu, jakmile se Mana pohodlně usadí.
"Budou tě bolet kolena, trošičku ale moc rád ti je pofoukám." Zavrní smyslně, když ho zlehka přitiskne na své tělo a zase povolí. Ten pohyb na jeho připraveném klíně je prostě příliš. Neubrání se tomu, aby nezaklonil hlavu a krátce si nevzdychl. A pak své přitisknutí zopakuje, když sjede dlaněmi na Manův zadek a hezky jej promne mezi prsty.
"Tady to taky přece není k zahození." Dobírá si ho trochu a povytáhne bradu, aby ho mohl líbnout na rty, které vzápětí krátce obkrouží špičkou jazyka. Je úplně v zajetí jeho kouzla a ani se z něj vymanit nechce.
"A pak ještě tady." Pohladí zadní stranu jeho stehen a trochu je stiskne.
"Nebo ne?" Dožaduje se svých odpovědí, než se rozhodne vyzkoušet i to, co si zamanul právě před chvílí.
"Třeba tě donutím ještě pořádně zasténat." Vydechne roztouženě, když prsty pravé ruky zamíří mezi výstavní polovičky a pohladí jej přímo u vstupu do jeho těla. Je to jen krátký dotek. Pečlivě u toho pozoruje, jak se bude tvářit ale to už zase pohne jeho boky proti svému tělu, až se mu z toho zatmí před očima.
"Tam je místeček, která stojí za prozkoumání." Chce, aby byl zvědavý, aby mu opravdu začal věřit a dovolil mu opravdu všechno.
"Mnohem slastnější, než ty, které jsi doteď objevil." Našeptá mu svůdné představy a znovu tam nevědomky svými prsty zamíří. To už snad ani ovládnout nejde.
"Hm, tak dobře, vina padá na mou hlavu." Odtuší šeptem a sám zaujatě sleduje, jak Mana přebírá žezlo jejich dlaní a vede jej k místům, kde se mu to zdá nejlepší. Ty si hodlá pečlivě zapamatovat a rozhodně toho v nejbližší době hezky zneužije. Když to v něm vyvolá podobnou reakci jako dnes, bude jen rád. Jen si musí dávat pozor, aby to nebylo vidět před ostatními. Někdy měl problém se kontrolovat a teď bude muset. Tedy do doby, kdy budou tady. Kdyby se někdo dozvěděl, co tu provádějí, jeho by určitě vyhodili a co by se stalo s Manou....Na to radši ani pomyslet nechce. Proto si musí užít každou chvilku.
"Určitě jich bude mnohem víc." Sdělí mu provokativně, když se přesnou k špičce jeho chlouby, kde se zdrží o chvilku déle. Pohladí ji jen zlehka, aby ho víc vydráždil.
"Společně je všechny objevíme." Broukne mu do ouška a trochu se zarazí, když se od něj Mana odtáhne a už mu kouká do tváře. V očích má otázku, jestli to náhodou nepřehnal ale nebylo to přece víc, než před chvíli, tak co se děje? Asi vypadá trochu nechápavě a to mu vydrží přesně do okamžiku, když ucítí Manovy rty na těch svých. Takže ne špatně ale očividně až příliš dobře. Opravdu se mu uleví.
"Jednou z tebe budu mít infarkt." Sdělí mu šeptem, když se mu na moment nadechnou ale to už má ruce na jeho bocích a jemným tlakem mu naznačí, že se na jeho klín klidně může posadit.
"Pojď ke mně blíž, já tě nekousnu." Pobídne ho i slovně a u toho mu rozverně zajiskří v očích.
"Ukážu ti ještě jedno místo, které je taky skvělé." Provokuje jeho fantazii a sám přesně ví, kde by se ho rád dotýkal. Jenom to, nemá v úmyslu dotáhnout to až do konce, jenže...Neměl v plánu ani to, co se stalo před chvíli a co se děje teď. Objeme jej kolem pasu, jakmile se Mana pohodlně usadí.
"Budou tě bolet kolena, trošičku ale moc rád ti je pofoukám." Zavrní smyslně, když ho zlehka přitiskne na své tělo a zase povolí. Ten pohyb na jeho připraveném klíně je prostě příliš. Neubrání se tomu, aby nezaklonil hlavu a krátce si nevzdychl. A pak své přitisknutí zopakuje, když sjede dlaněmi na Manův zadek a hezky jej promne mezi prsty.
"Tady to taky přece není k zahození." Dobírá si ho trochu a povytáhne bradu, aby ho mohl líbnout na rty, které vzápětí krátce obkrouží špičkou jazyka. Je úplně v zajetí jeho kouzla a ani se z něj vymanit nechce.
"A pak ještě tady." Pohladí zadní stranu jeho stehen a trochu je stiskne.
"Nebo ne?" Dožaduje se svých odpovědí, než se rozhodne vyzkoušet i to, co si zamanul právě před chvílí.
"Třeba tě donutím ještě pořádně zasténat." Vydechne roztouženě, když prsty pravé ruky zamíří mezi výstavní polovičky a pohladí jej přímo u vstupu do jeho těla. Je to jen krátký dotek. Pečlivě u toho pozoruje, jak se bude tvářit ale to už zase pohne jeho boky proti svému tělu, až se mu z toho zatmí před očima.
"Tam je místeček, která stojí za prozkoumání." Chce, aby byl zvědavý, aby mu opravdu začal věřit a dovolil mu opravdu všechno.
"Mnohem slastnější, než ty, které jsi doteď objevil." Našeptá mu svůdné představy a znovu tam nevědomky svými prsty zamíří. To už snad ani ovládnout nejde.
Mana
Zahlédl to zmatení v Hydových
očích před tím, než ho políbil, takže rozumí té jeho poznámce s infarktem a
pousměje se do jeho rtů. To nechtěl, ale nemohl si pomoct. Hyde si ho za boky
začne přitahovat k sobě a je to trochu jiné, než posledně v posteli. Trochu
zaváhá, jestli by měl, ale pořád se vzájemně olíbávají a když ho Hyde vyzve i
slovně, opře dlaně o jeho ramena a opatrně si k němu vyleze. Cítí se nejistě,
když ho svírá svými stehny a jasně pod sebou cítí jeho napřímenou chloubu. Hyde
mu šeptá o dalším místečku, které ještě nezná, zatímco si ho k sobě přitiskne
tak blízko, že se sám penisem opře o jeho břicho. Jenom tohle je ke slastnému
zešílení. Dlouze si vzdychne do jeho rtů. Nerozumí tomu, proč by ho měly bolet
kolena, bude takto klečet dlouho? Není to zase tolik nepříjemné, vždyť jenom
sedí. Jenže Hyde s ním pohne dopředu, až se zhoupne v bocích a způsobí jim
oběma podobnou reakci. Jasně vnímá jeho vzdechy, ale sám má co dělat se svými.
Proboha…! Několikrát rychle zamrká a ten pohyb se zopakuje, jen už při něm má
jeho ruce na pozadí, které Hyde svírá a probouzí zpět to, co před chvílí
doznělo v ložnici. Mana už ví, že se to stane zase. Musel by mu utéct a to nechce.
Povolí stisk na jeho ramenou, protáhne dlaně kolem jeho krku a natiskne se k
němu horní polovinou těla. Zblízka mu hledí do očí, když Hyde obkrouží jazykem
jeho rty a lehce přikývne. Ano, tam je to taky skvělé. Pravou ruku zase stáhne
k sobě, položí ji na jeho tvář a pohladí ji v něžném gestu, zatímco mu hledí
zblízka do očí a jeho oči začínají být zamilované. Setrvá dlaní na tom místě,
dokud se Hydovy ruce neposunou na jeho stehna, kde je ten dráždivý pocit
doslova rezonující, a on jí vyjede výš do jeho vlasů na spánku. Sevře je a
propne se v zádech v dalším zavzdychání.
Stisk jeho stehen zesílí, ale ani tohle nemá být všechno. Hyde se ho dotkne na
tom nejzvláštnějším místě jeho těla, on se prudce napne, trochu sebou trhne
směrem od něho jak to nečekal a zadívá se mu do očí s otázkou v těch svých. Co
mělo tohle znamenat? Jenže on to přece ví co… jasně vnímal jak zvláštně
dráždivé to bylo. Jeden si na ten pocit musel trochu zvyknout, ale vlastně by
chtěl víc. Dřív, než si stačí cokoliv z toho víc uvědomit, už ho Hyde zase
pošle proti svým bokům a vystupňuje tak celý ten prožitek. Ano, teď už mu unikl
tichý sten a znovu se ho musí pevně chytit za ramena. Tam přímo tam, kde se ho
teď dotkl? Vždyť je to jen jedno místo nebo ne? To už není možné, nemůže toho být
ještě mnohem víc. Jak by mohlo? Vždyť se dostali na samotný vrchol, jak by to
mohlo jít ještě dál? Hyde ten dotek zopakuje, on se znovu ošije, protože si
teprve přivyká, ale hned na to se k němu pevně přitiskne, objímajíc ho kolem
krku. Nadechuje se vůně jeho vlasů, víčka nechává zavřená a hlavu z něj má
celou popletenou. Zvolna oči zase otevře a v ten okamžik by se v něm krve
nedořezal. Je to pro něj tak silný šok, že sebou jen silně trhne jako by se o
něj pokoušela mrtvice a pak jeho tělo v Hydově náručí dokonale povolí, když
přijde o vědomí. Na skříňce u stěny, na kterou se díval, rovnou vedle vázy s
květinami, sedí ta prokletá panenka. Ne ta jeho. Ta, kterou nechali v kuchyni…
Žádné komentáře:
Okomentovat