Ruki x Reita (Toshiya, Die) - Odkdy si vy dva smskujete po večerech? - část 1.

(Bar)

Reita

Jak se domluvili, tak se i stalo. Rei hned po zkoušce odjel domů a pak jel rovnou za Diem. Ani ho nepřekvapilo, když pro něj měl to porno vážně nachystané a nemohl na to říct nic jiného, než se začít smát. Vlastně mu i poděkoval za to, jak moc je pro něj ochotný udělat. Snad ho tím aspoň trochu vyvedl z míry. A pak...mu ukázal, co přesně potřebuje k tomu, aby byl večer mnohem příjemnější. A ano, přinesl mu i ten míček schovaný v balíčku šesti piv, který přinesl s sebou společně s těmi nejlepšími zápasy na flashce. Šli spát snad až nad ránem a stejně byl po probuzení plný energie a nejspíš tím doháněl Die tak trochu k šílenství. Sám musel brzo domů, aby se stihl připravit na zkoušku a dodržet, co Kaiovi slíbili. Stihl ještě malý okruh kolem bloku a krátce po poledni už byli všichni v plné polní ve zkušebně.  Ještě teď se trochu uculoval nad vzkazem, který Diemu nechal na ledničce. Totiž -Až budeš příliš zchlazený z piv. Ozvi se.- To má za toho Čumáčka. Ne, nezapomněl se mu pochlubit, jak si ho v telefonu pojmenoval. A už se zase usmívá. Naštěstí se na chvíli zvládne opravdu odprostit od myšlenek na něj, tedy spíš je trochu posunout do pozadí a zkouška dopadne skoro na výbornou. Jakmile Kai odkluše domů, zastaví se u Rukiho a dloubne do něj zlehka ramenem.
"Co to pivo? Neříkej, že si na mě zapomněl, to přece nejde." Dobírá si ho trochu, ale klidně ho vezme kolem ramen a táhne s sebou ze zkušebny. Dole na ně čeká taxi, své auto dneska nechal doma, aby se pak o něj nemusel starat.
"Tak nějak jsem pochyboval, že se ti bude chtít pěšky, i když je to jen něco přes půl hodiny pěšky." Rýpne si do něj dobrácky, než ho něžně nastrká do taxíku a sám se usadí.
"Ale díky, že sis na mě udělal čas. Někdy mám pocit, že nemáme ani čas přemýšlet, kdy máme čas." Pokrčí pobaveně rameny a ještě trochu zabrousí na téma zkoušky a k tomu, co se dozvěděli na té minulé.
"Co ty říkáš na Uruhu? A vlastně i Aoiho?" Nenápadně vyzvídá, co se mu ohledně toho honí hlavou, aby mohl zabrousit k tomu, co by mu sám rád řekl. Zatím si je jistý, že Dieho jméno nepadne, jen to pohlaví by mu prozradit nejspíš měl, když už ho sem vytáhl. Ani se nenadějí a už jsou před oblíbeným barem. Žádná putika ale taky nic extra luxusního, prostě normální místo s pultem, barovými židličkami a v koutcích se stolky a pohodlnými křesílky.
"Co si dáš, skočím tam, ať je to rychlejší." Zeptá se jej, aniž by ho nechal pořádně usadit, a pak to opravdu odběhne zařídit. Sám si to pivo dá. Nejen, že na něj má chuť ale ty vzpomínky...No nic. Musí krátce sklonit hlavu a usmát se na desku stolu, jakmile zvedne hlavu, snaží se tvářit normálně.
"Kai z nás za chvíli asi zešílí, když si vzpomenu na minulou zkoušku, dneska to bylo ale o dost lepší." Ne, teď když jsou tady, se mu do toho chce čím dál méně. Ne, že by se bál Rukimu něco říct ale...Možná je to proto, že by chtěl vyklopit všechno a stejně nemůže.

Ruki

To něco nového na hraní ho čekalo ještě ten večer. Ruki samozřejmě stihl upadnout do svého velmi stydlivého módu, kdy byl samé drahoty a pocit, že na něco podobného se nemůže ani podívat, natož, aby to použil, ale po chvilce Tohiyova škádlení mu narostly rohy jako bylo obvyklé a za chvíli už si novou hračku nepokrytě užívali oba dva. Krom toho mu stačilo ukázat Koronův nový pelíšek a to, jak se v něm pejskovi líbí a bylo vymalováno. V tu chvíli Ruki pookřál a všechno bylo dovoleno. Toshiya začínal moc dobře přicházet na to, jak Ruki funguje a jak snadné to vlastně nakonec je, když člověk uměl tahat za konkrétní páčky. Jen to ke své smůle občas neuměl aplikovat, protože mu to nemyslelo jako většině lidí a rád se nechával ovládat svými myšlenkami. Na zkoušku druhý den už se připravil mnohem líp a zamaskoval všechno, co nemělo být viděno mnohem důkladněji. Po ránu na sebe měl hodně času, protože Toshiya musel odjet ještě dřív, než on sám. Ty dny, co byl s ním, toho moc nenaspal, ale ještě pořád dokázal čerpat ze své rezervy a nový vztah ho vlastně dost nabíjel. V duchu si zvykal na fakt, že jsou doopravdy spolu a líbilo se mu to čím dál tím víc. Do zkušebny dorazil vymydlený, opečovaný a velmi dobře naladěný a to se odrazilo i na jeho dnešním výkonu. Vlastně se ty jejich prapodivní vztahy odrážely na všech z nich, protože například Uruha zářil jako stromeček a Aoi se zase tajemně usmíval. Kai z nich byl trochu vedle, ale vzhledem k tomu, jak všichni makali, byl nadšený i on a domů se balil rozzářený jako slunce. Dneska Ruki sázel na to, že se vyspí, protože Totchi měl bohužel cestu mimo Tokyo a vracet se bude zase až zítra, možná pozítří. A žádný sex po telefonu! Na pivo s Reitou samozřejmě nezapomněl a těšil se i na tohle. Už dlouho s ním nebyl někde sám, popovídat si jako za starých časů… Nastoupí si do taxíku a přikývne na jeho slova.
"Půl hodiny se mi zdá jako pořádná dálka." Vidí to úplně jinak, než Rei. Takový maraton mezi betonem! Zasměje se jeho poznámce.
"To turné bylo opravdu hektické, co? Teď by měla být trochu okurková sezóna, ale není to tak. Viděl jsi ten počet rozhovorů a show v rádiu?" Říká, ale nestěžuje si. Jen si zamyšleně kouše ret a v duchu uvažuje, jak moc se kvůli tomu neuvidí se svým trýznitelem. Ano trýznitel to je! Netrvá to moc dlouho a Rei už chce probírat kluky a jejich nové vztahy.
"Asi bychom si měli dát bacha na zbytek Jiluky, když je tahle ovládli..." Zase se zasměje a maskuje tím, kam dal oči on. Do teď mu to dost procházelo.
"Upřímně mě udivuje, že se Uruha zbláznil do kluka, ale když se na něj podíváš, vlastně to chápu. Aoi mě zaskočil víc, ten jeho bubeník nevypadá jako děvčátko." On sám tedy žádné děvčátko doma nemá. I když měl Totchi v minulosti svoje časy… Usměje se tomu a stočí oči na Reitu. Dříve spolu flirtovali… a ani on nebyl ani trochu dívčí… +Asi mám úchylku, která mi do teď nedocházela...+ Brzy jsou společně v baru, Ruki si objedná High Ball a usadí se ke stolku. Čas si krátí smskováním s Toshiyou.

Jsem na rande s Reitou…




Cvakne Reiova záda u baru a oboje mu pošle, zlomyslně čekajíc, co z toho bude. Pak se vrátí jeho kamarád, on si s díky převezme svůj drink a ťuknou si.
"Dneska nám to šlapalo skvěle. Ještě další rok takových zkoušek a Kai nám odpustí." Dlouze se podívá Reitovi do očí.

Reita, Toshiya

"Viděl, tohle bude pěkná zabíračka, ale celkem se na to těším." Pokrčí krátce rameny Rei a krátce se zazubí. Jemu tenhle shon moc nevadí, dokud ho nenutí vstávat moc brzy, ale to Ru ví.
"Budeme rádi, když se trochu vyspíme. Kdo to vůbec naplánoval? Asi nás chce zničit." Prohodí ještě se smíchem. Několikrát krátce přikývne  nad výběrem jejich kamarádů.
"Uru mě překvapil jen částečně. Tak nějak se mi podařilo ho na párty načapat ale fakt jsem si myslel, že je to holka." Rozesměje se podruhé a objedná si pivo. Chvíli se tam zdrží, přemýšlí, že by si dali ještě něco na zub. Nemůže se rozhodnout, co by si dal.+Ale ty víš, co by sis dal, jen není doma.+ Protočí sám nad sebou očima, ale u toho se pitomě culí. Ty pocity, které v sobě má prostě jen tak přeslechnout nejde. Odpovědi na vzkaz se nedočkal, ale...Jak zná Die, čeká ho něco speciálního. Někde v koutku hlavy ho napadá, že by to pořád mohla být z jeho strany hra. Třeba ho vážně nepřesvědčil, že by to nemuselo být jen několik nocí. Jen to, co se dělo potom...Proč by ho zval na baseball? Proč celé to ráno? No, teď to nejspíš nevymyslí, jen zkontroluje telefon a zamíří ke stolu za Rukim.
"Z druhé strany, vypadají oba dost spokojeně, tak co by ne. Když jim to svědčí. Hlavně už nebudeme koukat, jak se Aoi šklebí. Snad." Vtipkuje trochu na jeho adresu a pozvedne krátce pivo, než se napije. Pořád se mu úplně nechce otvírat své vlastní téma ale...To Rukiho by mohl.
"Tak to, aby se nikdo nehádal, radši. Nebo Kaie opravdu trefí a má rodinu, to nejde." Dodá ještě a krátce očima k Rukiho telefonu, kde zapípá smska. Uculí se trochu a zvědavě povytáhne obočí.
Toshiya tak nějak už z principu proklínal fakt, že musel mimo město. Už si až příliš zvykl na Rukiho společnost a ano, pořád ho neměl dost, právě naopak. Dokonce ho začíná štvát, že se mu ta malá krysa neplete pod nohy.
"Jsi v háji." Protočí sám nad sebou očima. Jeho výraz trochu povolí, když mu pípne smska, aby s tím telefon vzápětí málem praštil. Nakonec skončí jen v hotelové posteli a on si musí jít zapálit, než se rozhodne mu odepsat. Ale...viděl výraz Die...Byl by ten jejich basák schopný mu ohnout Rukiho? Podle toho, co si psali...Snad ne. Donutí se trochu uklidnit, aspoň na chvíli. V jednu chvíli přemýšlí, že by to na ně práskl, třeba by je od sebe nakonec dostal. Kdyby to byl kdokoliv jiný asi to nakonec skousne ale zrovna on!

Chceš, abych žárlil? Počkej, až tě uvidím, to tě ty roupy přejdou. Objednal jsem chatu...na samotě.



Napíše jako první a zatváří se spokojeně.

Navíc vím, koho ten váš basáček ohýbá, asi nejsi jeho typ.




Dopíše ještě se škodolibým pobavením a usadí se k notebooku, aby dokončil práci na zítřek.
"Čumáček se ti fláká po barech a nabaluje kde co." Křikne do vedlejšího pokoje a ne, rozhodně ani za cenu vlastního života neřekne, jak to ví. Třeba mu tím trochu zavaří. Ještě je tu s nimi Kaoru a Shin ale ti šli asi na večeři.

A nakonec se Rei rozhodne uhodit trochu hřebíček na hlavičku.
"Tak co, řekneš aspoň mě, kdo tě tak zřídil?" Napije se ještě trochu, nehodlá to z něj nějak páčit ale...Třeba s ním bude mluvit.

Ruki, Die

"Manažeři… Kai… něco já..." Přizná na otázku, kdo to naplánoval a vrhne na Reitu nevinný úsměv.
"Ty jsi ho načapal? A pak já tebe..." Zatváří se nejdřív překvapeně, potom se jemně usměje a nakonec mírně zčervená, protože jeho nikdo nenačapal, ale dost toho tají. Při zmínce o Aoim se znovu uculí a chvíli to převaluje v hlavě.
"Najde si něco jiného. Teď se bude šklebit nad tím, jestli ho má jeho kluk dost rád a třást se, jestli se s ním rozejde..." Prohodí a napije se. Tohle nebylo vůči Aoimu moc hezké, ale však oni si ho dobírají jen tak na očko. Nikdy by ho nedali. Ru nepochybuje o tom, že na jeho hlavu toho taky dost padne, když u toho není. On má zase své módní nebo pracovní výstřelky. Poměrně líně stočí oči k telefonu, naštěstí si díky Toshiyovi povypínal všechna upozornění, vyskakující na displej. Sáhne po něm a odemkne ho. Ještě rychle kmitne očima k Reitovým a udělá na něj výraz Nebuď zvědavý, než je zase stočí zpět a zrudne při pohledu na jméno. Kruci… že to posílal… Je si jistý, že barva jeho tváří Reitovi neujde, když na něm tak visí očima, jenže on si nemůže pomoct a úplně cítí svůj flekatý krk. Jistě, že chce, aby žárlil, má ten pocit rád, ale ta výhrůžka… jeden by se vážně začal bát. Bát se a těšit se v jednom, kdo tohle zažívá? Pak ale na telefon vykulí oči a okamžitě napíše.

Koho ohýbá?!




Ne snad, že by žárlil on na Reitu, ale měl za to, že neexistuje nic, co by o něm nevěděl a co by si neřekli a teď někoho ohýbá a Ru to neví? Jak dlouho? Moc asi ne, vždyť byli na turné. Tak jak to ví Toshiya? V tuhle chvíli si dokonale sedí na vedení. Znovu upře kukadla na Reitu, ale místo odpovědi o sobě na něj vypálí.
"S kým to spíš, že to ví zrovna Toshiya?" Vypadá konsternovaně, ale vzápětí mu dojde, čí jméno to

vyslovil nahlas a tím jasně odhalí, nad čí smskou se tu červená. Jestli je to ještě vůbec možné, zrudne do velmi syté barvy, chvílí zírá na Reitu, pak pomalu uhne očima do strany a nakonec sklouzne ze sedačky.
"Musím čůrat!" Vyhrkne a už chce oběhnout stůl a prostě zdrhnout.

Mezitím si Die ve společném pokoji s Kaoru a Toshiyou u skříně vybírá svůj outfit na večeři, nakrucuje se před zrcadlem, zatímco si oblečení na ramínku přikládá k tělu a uvažuje, jestli je to moc nebo ne a zaslechne, co na něj volá Toshiya z vedlejšího pokoje. Podívá se v odrazu zrcadla do svých vlastních očí, trochu se zarazí a pak vykročí do dveří, aby se na Toshiyu podíval.
"To ti zazpíval kdo?" Pohodí vlasy. Jemu nikdo nezahýbá! Ale co když? Je to proto, že už mu neodepsal? Je moc studený a Reitu to přestalo bavit? A proč mu to vadí? Zvedne pyšně bradu, jako že jeho se to vůbec netýká, ale místo, aby zmáčkl Toshiyu odkud to ví, má plnou hlavu práce, s kým je kde Reita a jestli ho nepřestává zajímat. Nakonec popadne telefon, najde si jeho číslo a chvíli uvažuje. Pak si otevře net, zuřivě v něm hledá příštích dvacet minut a nakonec to najde. Jméno jeho oblíbeného zápasníka a datum nejbližšího zápasu v boxu. Ujistí se, že nic nemá v plánu, přehodí si pár míň důležitých schůzek, koupí dva lístky a přepošle mu je. Jen tak beze slova… Utáhl ho na pivo a baseball, utáhne ho na tohle. A když ne, nahraje mu v noci něco hodně erotického. Možná to radši udělá tak jako tak. Teď mu ta večeře hodně zhořkla.

Reita, Toshiya

"A kruci, tak to nebudeme mít chvíli klidu." Přidá se klidně  k Rukiho vlně na téma Aoiho láskyplných trablů a neubrání se úšklebku.
"Jsem zvědavý, jestli přijde někdy doba, kdy se šklebit nebude. Aby s námi nakonec Zyean nemusel na zkoušky, aby nebyl mrzutý. Čestné místo pro dobrou náladu." Rozvede ještě svou myšlenku, než Rukimu pípne smska a u toho rudne jak rak. A jemu je hned jasné, že tohle je zpráva od toho, kdo Rukimu způsobil nový make-up na první zkoušce po párty. Obočí se mu zvedne ještě kousek výš a natahuje krk, aby tam viděl.
"No tak, víš že já to nikomu neprásknu a podle toho, jak se tváříš to musí být objev století." Vzápětí ale přijde otázka na jeho hlavu, u které málem zrudne on sám  a  radši se rychle napije, až se málem utopí. Sám rudne tím, jak se snaží dostat pivo z plic a neudusit se u toho, než mu to dojde. Bez váhání odloží pivo a popadne ho za zápěstí.
"Tvůj močák to ještě chvíli vydrží." Stáhne ho zpátky na sedačku vedle sebe ale nepouští ho, aby se mu znovu nepokusil utéct.
"Co máš s Toshiyou?" Uhodí na něj tentokrát on.
"Odkdy si vy dva smskujete po večerech?" Zeptá se podruhé, než mu dojde, co se dělo na párty a co mu Ruki napsal, když ho načapal s Diem na pohovce. Mohlo to pak pokračovat a nebyla to jen rýpání, jak si Ruki prve myslel. Pozná na něm, když bude lhát, to prostě ví.
"Spíš s Toshiyou?" Uhodí na něj napřímo a zamračí se, jak kdyby tomu nechtěl uvěřil ale...Jak jinak by to mohlo být? A vůbec, povídali si s Diem o něm? Kruci, z tohohle se jen tak nevymotá.
Za to Totchi se královsky baví. Už jenom ta smska, které mu přišla zpátky ho donutí se spokojeně a trochu škodolibě usmát.
"Záleží na tom? Hlavní je, že to vím, ne?" Prohodí a pozoruje Die, jak vzápětí loví telefon a upřímně se rozesměje.
"Ale, ale ledová královna se lekla. Tohle si snad natočím." On mu ten netečný výraz rozhodně nežere, na to ho zná příliš dlouho a vůbec mu nedochází, že by se měl v první řadě vztekat, protože to znamená....+On se do něj zabouchl...určitě.+ Domyslí si vzápětí.
"Můžeš mi laskavě říct, čím tě tak dostal? Protože tohle je osmý div světa a já ho snad za to i poplácám po rameni." Sám sáhne po telefonu.

Namáhej si hlavičku Zlatíčko, nemůžu tě pořád vodit za ručičku. To leda do postele. V jedenáct buď doma, mám v plánu ti zavolat a na pár minut to nebude.

Rei je trochu nesvůj, pořád si v hlavě převrací, jestli mu to Die opravdu řekl nebo kruci, jak se to dozvěděl. Tohle bude průser, až to celé praskne ale pokud Ruki....S ním...Rozbije mu hubu a pak bude možná za deset let rád, protože to znamená, že by mu to třeba mohl říct, úplně všechno. I jeho telefon se ozve, hrábne po něm  do kapsy, odkloní trochu stranou, kdyby náhodou  a kouká na dva lístky na box.

Uhm. Nevím, co to znamená, to má být pozvánka na rande? Určitě to bude skvělý zápas.



Ano, trochu ho trápí a ale on zatím celé dny trápil jeho, tak proč by mu to trochu nevrátil a zároveň mu chce říct, že se mu ten nápad líbí. Do teď se Die tvářil, jak je mu jedno, je nejspíš na čase ho nechat trochu vycukat. Sice pořád nechápe, proč mu píše zrovna teď. Měl za to, že ho začne provokovat někde na zkoušce, před co největším počtem lidí. Ale moment, pokud to ví Tosyhia a smskuje si s Rukim....Mohl by vědět, že je v baru zrovna s ním...Žárlí? Die? To je blbost nebo...Úsměv se mu rozšíří, pokud se neplete, asi se nepřestane pitomě usmívat ani za týden a vůbec mu nedochází, že tu není sám.

Ruki, Die

"Nevydrží!" Brání se Ruki, trochu se mu cukne, ale Reita drží pevně. Zase si kecne zpátky do sedačky a upře na něj pohled mučedníka, nad kterým se sklání španělská inkvizice. Stiskne pevně rty jako by se mu chystal říct Nic nevím, pusťte mě odsud, ale místo toho uhne očima a pokrčí rameny.
"Neesemeskujeme si po večerech, je..." Honem se podívá na hodinky.
"Um… večer..." Odtuší a teď se dívá pro změnu na strop.
"Cože?" Naježí se a vypadá dotčeně, skoro jako by ho Rei obvinil z krádeže pizzy slepému rovnou pod nosem, ale odstín jeho tváří znovu nabírá nebezpečně temně rudou.
"Proč se tak mračíš?" Konečně se na Reitu podívá pořádně.
"A proč se červenáš ty? Normálně se vůbec nečervenáš, když s někým spíš..." A pak mu to začne spínat. Přece ho viděl s Die v zadních prostorách klubu a psal mu tu varovnou smsku a jak jinak by tuhle informaci věděl právě Totchi? Nadechne se náhlým uvědoměním, dlouze se mu podívá do očí a pak se začne culit.
"Rei-chaaaan…. Ty se nezdáš..." Už se nebrání a neutíká, teď už ho popotahuje za výstřih trička a dokonale obrací řeč od sebe směrem k němu.
"Ani u jednoho z vás si neumím představit, že je dole. Neříkej, že jsi to ty, tomu nevěřím… počkej, je to on? A není moc vysoký? Myslel jsem si, že se ti líbí typy spíš jako já nebo takhle..." Telefon se ozve znovu, on k němu prudce stočí oči a hrábne po něm. Přečte si tu smsku a rovnou odepíše, najednou sebejistota sama.

Už jsem na to přišel. Nedalo to zase tolik práce, ale nejspíš jsem se trochu… podřekl…



Připraví ho na nejhorší.

To určitě nestihnu, slíbil jsem Reitovi, že si na něj dneska udělám čas.



V očích mu ďábelsky zajiskří a uvažuje nad tím, jestli se nepokusit vloupat do protiatomového krytu. Pak se ale vrátí pozorností k Reitovi. I jemu pípne telefon a on okamžitě natáhne krk a vzápětí se na něj zamračí, když mu displejem uhne.
"Dělej! Stejně už vím všechno!"

Die protočí očima, když z vedlejšího pokoje slyší tu Toshiyovu poznámku.
"Nelekla, jen nehodlá být druhá… ani za nic!" Ozve se ze své postele, kde už se válí na půl v depresi a ani ho nenapadne dál si zkoušet oblečení na večer. Propálí očima stěnu, za kterou Toshiya je, když na něj dál huláká ty drzosti. Kdo říkal, že ho Reita dostal? Však mu teď řekl jak to je, ne? Hned jak se telefon ozve, sáhne po něm a spěšně si přečte odpověď. To je jako všechno??? Neví, co to znamená? +Děláš si legraci?+

Bude to přímo legendární zápas, nejspíš by mohl trvat až do rána, ale za chvíli bude vyprodáno.



Tiskne u toho vzdorovitě rty. Půjde tam klidně s někým jiným, když Reita nechce, tak! Může klidně na truc napsat tomu jeho kámošovi Torovi. Ten byl taky sexy. Zahodí vztekle telefon a vymrští se z postele.
"Běž napřed, já za vámi pak dorazím." Říká Toshiyovi, když kolem něj prochází, teď už v teplácích na místo ve společenském a sehne se u malé ledničky, která je na hotelu k dispozici. Vyloví odtud velký kelímek s třešňovou zmrzlinou, najde lžíci a zase s tím odkráčí zpět do ložnice, zatímco za ním hrdě povlávají jeho vlasy. Na Toshiyu se ani nepodívá. Plácne sebou do peřin, zaboří lžíci do zmrzliny a nacpe si jí plnou pusu bez ohledu na to, že ráno zešílí z těch kalorií.