Hromadné - Tobě ten víkend asi moc nestačil, co? - část 2.

(Zkouška)

Rei, Uruha, Toshiya, Zyean

"No totiž, nějak mě přešel humor, když vidím vás všechny." Snaží se to dál maskovat Rei, ale jak se zdá, je mu to houby platné. Už se prostě proflákl. A vůbec netuší, co s tím bude dělat.
"Je to tak na půl fór." Zamumlá a očima najde ty Rukiho, aby se mírně pousmál, a ukazováčkem na rtech mu naznačí, že to je prostě tajný. Nerad by, aby musel s pravdou ven. To, že je to kluk by nejspíš pochopil, nakonec ale to, že je to Die....Sežrali by ho za živa. A pak pípne druhá zpráva. Tentokrát si fakt hlídá, aby nebyl viděn. Civí na tu fotku dobré dvě minuty, než opravdu hlasitě polkne. A tohle má prosím rozdýchat jak?
"Začínám mít pocit, že jsem v té sportce fakt vyhrál." Zamumlá si jen pro sebe, když displej zhasne a podívá se, kde jsou všichni. Pak telefon zase odemkne a podívá se znovu. Chvíli se kouše do rtu a přemýšlí, co mu na to napsat.
Uru zatím dokončí hovor s jistou spokojeností a zjišťuje, že je taky v kruhu řečí. Nikdo z nich se netváří odmítavě, když zjistí, že by mohl vážně chodit s klukem. Jestli byla někdy příležitost tak právě teď.
"No, vlastně." Začne pomalu a decentně si odkašle.
"Jo, už je to tak." Rozhodí rukama.
"Nějak si nejsem úplně jistý, jak se mi to přihodilo ale je to tak." Uculí se a pak krátce rozesměje.
"Samozřejmě nechci Gaze jakkoliv ohrozit." Ujistí je vážně, aby si nemysleli, že se úplně zbláznil.
"Ukamenujete mě za to?" Zeptá se jich všech s trochu rozpačitým výrazem a chce sáhnout po kytaře, když se Aoi rozejde pryč.
"Kam šel? Je naštvaný?" Zeptá se ostatních s kývnutím hlavou směrem ke dveřím.
Toshiya se královsky baví, nad Rukiho smskou. Zatím sedí u sebe doma a ano, ten stůl, který byl vidět je přesně ten, na kterém spolu byli poprvé.


Mohl.



Napíše první sms a odešle ji.



Je to umělecké dílo, tak se musíš pochlubit.



Pošle druhou a pak se mu pozvedne pravý koutek.


To je na předehru. Někde jsem četl, že bych pak mohl vydržet mnohem déle.

Dopíše poslední ale místo srdíčka nebo čehokoliv podobného mu pošle fotku své vlastní ložnice, kde je v rohu luxusní pelíšek pro Korona.


Až tu budeš, stěhuje se do obýváku.



Neodpustí si poslední zprávu.
Zyean vůbec nečekal, že by Aoi přišel za ním dolů. Jakmile ho na něj ale upozorní a ohlédne se, oči mu spokojeně zazáří.
"Jasně." Řekne jako první, dokud nejsou z doslechu.
"Ale nečekal bych, že to bude tady." Rozesměje se upřímně a je vidět, že tohle byl prostě vtip. To si nemohl odpustit.
"Uhm, nechtěl jsem tě rušit, určitě máš dost práce." Zatváří se asi na pět sekund uvědoměle.
"Ale vím jaký je pocit, mít to v ruce." Pokračuje dál a pusa už mu zase jede.
"Myslím to povolenku, tentokrát." Pokývá hlavou a následuje další naprosto nevinný úsměv, když si od něj s díky převezme cigaretu. Nechá si od něj klidně poposunout ofinu.
"Ještě chvíli se klidně nechám upravovat. Co mám ještě špatně?" Potáhne si a pak na cigaretu úplně zapomene, když k němu přistoupí blíž. Už zase ty oči, ta vůně, je v pytli.
"Za pět minut se dá stihnout věcí. Víš kolik slov, dokážu říct za pět minut?" Nadhodí s úsměvem a krátce těkne očima k jeho prstům. Udělá k němu ještě o krok blíž a nakloní se k jeho vlasům. Umře jen z toho, jak voní.
"Už si to celé úplně představuju. Voda, ryby pak vana a hotel. Prostě si zalezeme pod peřinu a bude nám skvěle." Podsouvá mu svou vlastní představu víkendu.
"Už jsi někdy ležel na loďce a pozoroval západ slunce?" Zeptá se ho podruhé, než se mírně odkloní a  podívá se mu do očí. Zatím neudělal nic navíc a upřímně, nejradši by ho políbil ale...Tím by porušil to, co si umanul před chvíli. Totiž, že mu nebude dělat problémy.
"Slyšel jsi někdy výt smutné štěně?" Upře na něj oči a tentokrát je to on, kdo se ho dotkne na předloktí, jen ho krátce stiskne.
"Bude ti to hrozně trhat srdce, až to uslyšíš."
Uru už je jedním z těch, kdo se lepí na okno.
"Vidíte ten jeho výraz a koukejte na tu ruku." Šeptá tiše, poukazujíc na ten dotek.
"Úplně se rozpouští." Dělá si z něj trochu legraci.
"Tohle asi nebude dobrej kamarád." Dedukuje rovnou.
"Kdo to vůbec je? Znáte ho?" Ptá se ostatních a pak mu to dojde.
"Já už ho viděl, vím kdo to je." Připomene si video, které viděl u Seny.
Rei zůstane vzadu a sám se za nimi zatím nehrne. Má totiž úplně jiný plán, dokud se všichni naklánějí z okna.


Ne, neukážu. Ale tobě něco ukážu.



Napíše rychle zprávu. Vrazí si ruku do kapsy volných kalhot a poposune ji víc do klína. Pořád kontroluje kluky, jestli se nikdo neotočí, a když si je jistý, vyfotí sám sebe a hlavně ty kalhoty. Vypadá to, jak kdyby z něj mě problém ale upřímně, podívat se ještě jednou na jeho fotku, bude jej mít opravdu. Musí to celé chvilku rozdýchat, jinak ho čeká návštěva záchodu a to hodně rychle. Pak se zvedne, aby nebyl podezřelý, a jde se taky podívat, co tam mají.
"Tak to vypadá, že nejsi jediný Uru-kun, kdo je v pasti." Šeptne tiše.

Ruki, Kai, Aoi, Die

Rukimu to pořád vrtá hlavou. Viděl tu postavu, ty proporce a Rei vzápětí na to řekl, že to je fór jen na půl. A podle toho, co se tu děje dál, bude Kai za chvíli jediný, kdo má ženskou. Předpokládá, že Rei to má ve fázi flirtu a testování a proto mu o tom nechce říct, ale už trochu povolil a jen to chce nechat v utajení před klukama. Žádný problém, on do toho už rýpat nebude. Kromě toho... sám má máslo na hlavě. A jinde jiné věci... Jenže to už je Aoi pryč a on tu zůstane jen s Uruhou a Reiem. Uru se snaží zrovna dost vážně mluvit o tom svém objevu a zdá se, že Ruki je nakonec jediný, kdo ho poslouchá. Pokrčí rameny na Aoiho odchod, ale přejde k Uruhovi.
"A ukážeš nám ho?" Řekne mu mile, aby bylo jasné, že on ho neukamenuje. +To vy mě, až zjistíte, kdo mi to udělal...+ Povzdychne si v duchu. Zrovna jemu věří naprosto maximálně, že by nebyl tak unáhlený a cokoliv udělal tak, aby z toho Gaze měli problémy. Jen má trochu obavy z toho, že když se zamiluje zrovna Uruha, nemívá v hlavě nic jiného a jeho růžové brýle jsou legendární. A to ani netuší, jak moc růžové jsou přímo tyhle.
"Promiň..." Musí se mu omluvit, když se znovu ozve jeh telefon. Nad první zprávou protočí očima, ale pak mu přijde to o Toshiyově výdrži. Okamžitě se načuří.


Jo? A pořídíš nám k tomu taky náhradní zadek?



+Fakt jsem tohle poslal?+ Jenže místo odpovědi mu přijde ten pelíšek, umístěný v ložnici a je vážně krásný, stylový a do barvy a taky dost prostorný... Hned si klekne a začne ho Koronovi ukazovat.


Moc se mu líbí.



Pošle Toshiyovi.
To už je zpět Kai, o Uruhovi nic netuší a jen poukáže na Rukiho, co se snaží přinutit psa telefonovat.

"Nevypadáte moc srovnaně." Prohodí, než se nahrnou k tomu oknu. Reie si v tu chvíli nikdo nevšímá.
Mezitím se Aoi dole culí na Zyeana a nemá ani ponětí o klukách v okně nad nimi.
"Už jsem se bál, že to neřekneš." Prohodí na reakci o kouření. Pak se ale tiše zasměje na druhý dvousmysl a převezme si povolenku do volné ruky. Chvíli se na ni usmívá a zastrčí si ji do zadní kapsy kalhot.
"Díky." Řekne mu.
"Vůbec nic." Prohodí pak měkce s očima upřenýma do jeho.
"Myslím, že už umím." Přikývne a nechá si povídat, co budou dělat na rybách, zatímco si Zyean voní k jeho vlasům. Je to všechno tak nečekaně příjemné... Jeho srdce reaguje naprosto správně, když je tady.
"Bude to úplně poprvé. Neslyšel a nedělej to." Zasměje se.
"Už tak se tam nahoře nikdo nesoustředí." Rychle kouří a překontroluje hodinky na zápěstí. Nechce se mu. Sklouzne očima na Zyeanovy prsty a víc sevře ty svoje, ale pak nedopalek vyhodí.
"Musím jít." Řekne měkce jako by se loučili před odjezdem do války, naznačí mu vzdušný polibek a otočí se dovnitř do budovy. Jinak to nejde. Musí nahoru a taky by ho tu snadno kdokoliv viděl z jakéhokoliv okna. Přesto má před očima jen ty jeho a uvnitř ho hřeje, že na chvíli přišel.
Kai i Ruki visí z okna vedle Uruhy a dívají se přesně tam, kam ukazuje.
"No jó..." Odtuší šeptem Kai.
"To proto je dneska jak stromeček. To proto byl tak protivnej? Že se nám bál říct orientaci?" Snaží se tomu přijít na kloub a Ruki zčervená. Po očku se podívá po Uruhovi. Kai i Ruki zavrtí hlavami, že toho kluka neznají a nikdy neviděli. A pak vypadne z Uruhy, že ho vlastně zná. Oba se po něm zvědavě podívají, chtějí to vědět! V tu chvíli se u nich objeví i Rei a pronese něco, co přinutí zase Kaie, aby se šokovaně podíval na Uruhu.
"Cože?" Vypadne z něj a Ruki rudne ještě víc. Jenže Aoi najednou zachází do budovy. Honem na to kluky upozorní a všichni vypadnou z okna a dělají až moc podezřele jako by nic.
Mezitím v úplně jiné zkušebně... Diemu se zvolna zvednou koutky. +Hodný chlapec...+ Vážně to vypadá, že si tam Rei někde pod stolem tajně dělá dobře. Ale pomsta musí být dokonalá. Zvedne se a zamíří na toalety, kde jsou i sprchy. Jednoduše je celé na chvíli zamkne, rychle ze sebe to oblečení shodí, postaví se k umyvadlu a vyfotí se tak, aby odraz zabíral rovnou výhled na jeho záda a pozadí, zatímco on se dívá upřeně na něho a posílá mu vzdušný polibek. A když se Rei podívá pořádně níž, uvidí v tom odrazu opravdu úplně všechno. Celou jeho nahou postavu. A taky fakt, že doma rozhodně není. Jestli toho někdy zneužije, rovnou ho zavraždí, ale to on jistě ví. Zase se honem obleče a upraví a s ďábelskými jiskrami snímek pošle, než toaletu odemkne a vrátí se do studia. Tohle by mu mohlo připomenout kuchyňskou linku… Musí se pro sebe hrozně smát.

Rei, Uruha, Toshiya, Zyean

Uru si zatím přemítá v hlavě, jestli by měl Rukimu ukázat fotku Seny. Vážně by chtěl, rozhodně se za něj nestydí, protože je podle něj naprosto dokonalý. Úplně celý od kořínků vlasů, až po rozkošné nožky a mohl by o něm básnit klidně hodiny. Jeho očí se sice upírají na Zyeana, kterého viděl na videu za bicími a vlastně...Byl by rád, kdyby Aoi byl opravdu spokojený. Jeho nálady mu dělají starosti delší dobu. Možná by se tím všechno vyřešilo.
Zyean se na Aoiho podívá a jeho oči jasně říkají, že on si to dokáže představit taky.
"Měl bys to vidět a ideálně se mnou." Pokrčí krátce rameny, ale nemá se k tomu, aby od něj ten krok ustoupil. Zdatně odolává pokušení být ještě blíž.
"Trochu mě teď trápíš, ale nechám se rád." Zazubí se na něj rozverně, aby mu dal jasně najevo, jak moc si užívá jeho blízkost.
"A ty se budeš soustředit? Řekni, že ne." Pobízí ho s nádechem pobavení.
"Já vím, já taky bohužel. Musím do práce." Teď fakt vypadá jako to nakopnuté štěně, které vyhodil někdo na déšť.
"Hlavně s úsměvem." Připomene mu, jak kdyby to mohl na dálku tušit, že se to neděje. Zamává mu rozverně konečky prstů, než se otočí a vrazí si ruce do kapes. S pískáním zamíří cestou, která vede do práce a stejně se neubrání ještě ohlédnout, aby viděl, jak Aoi mizí za dveřmi. Má pocit, že za chvíli odletí na obláčku, už jenom za ten vzdušný polibek a vůbec ho nenapadne přemýšlet, jak moc vyměkl. Nakonec sáhne ještě po telefonu a pošle mu gif s vyjícím štěnětem se smutnýma očima.










Uru se zarazí a vypadá hodně nejistě, když se k němu obrátí Kai.
"No totiž." Dojde mu, že on u toho nebyl.
"Teď se bojím trochu já." Přizná se a odkašle si.
"Ten kluk je bubeník z kapely..." Stočí na chvíli rozhovor na neznámého a pak se dlouze nadechne, když už začal tak...
"Kluka, se kterým chodím." Vyjde z jeho nezvykle krojených rtů sotva slyšitelně a pak prostě nahrabe fotku celé skupiny.
"Ale fakt nemám v plánu ohrozit nás." Ujišťuje ještě Kaie, aby na něj třeba nechtěl křičet nebo něco podobného a radši se zase rychle vrátí ke své kytaře, než se Aoi objeví.
"Jaké bylo cigáro?" Zeptá se Aoiho Uru, aby odvedl pozornost od sebe, a v očích se mu blýskne. Oni se znají, Zyean se Senou se znají. To by vlastně nemuselo být vůbec špatné. Už začíná přemýšlet, jak kdyby spolu chodili měsíce a ne...dva dny. +Bože Uru, ty jsi hodně v háji.+ Málem by se plácl do čela, ale stejně neodolá, aby nenapsal Senovi smsku s novými informacemi a podezřením.

Toshiya se upřímně rozesměje nad Smskou od Rukiho. Tuhle si snad nechá zarámovat jako svou trofej. Neváhá ale ani na vteřinu, aby mu odpověděl.


Ne, tvůj je příliš jedinečný, abych ho něčím nahradil.



Odešle ji a pak si uvědomí, jak moc velký kompliment mu složil. Promne si čelo, tohle on přece nedělá. No nic, už se stalo.


Hm, má štěstí, že má vkus. Jiný by nedostal. Pozdravuj ho a zastavte se.


Nadechne se, aby ještě něco připsal.


Brzo, Ru-chan.



Protočí sám nad sebou očima. Mohl by mu připsat, že se na něj těší celý tělem ale...Ne, tentokrát bude hodný. Na chvilku, však on mu to později vynahradí.
Rei se zvědavě nakloní nad Uruhův telefon a hodnotí pohledem všechny z Jiluky.
"Aha, tak to je on." Ukáže na Senu, kterého viděl na party s ním a měl ho za holku.
"Ještě, že jsem z těch dveří rychle vycouval." Dobírá si ho trochu, ale pokud bude Uru spokojený, tak co je na tom. Rei se odejde posadit a vytáhne telefon. Chvíli se spokojeně usmívá, než mu úplně doteče, co vidí a pak má co dělat, aby ten telefon pochytal. Párkrát zamrká, když se podívá znovu a snad poprvé v životě má pocit, že by mohl zrudnout. No, to asi ne ale je mu sakra horko. Tohle už netrumfne, nebo že by?
"Jen si odběhnu." Tváří se, že jde na záchod a vlastně tam i míří. Nikdo nikde? Že by měl trochu štěstí.  Pro jistotu se radši zavře do kabinky.


Chceš mě zabít?

Pošle první smsku, než se zatváří rozpačitě. Tohle fakt nikdy nedělal a ani by ho to nenapadlo ale...Když si začal, klidně se nechá vyhecovat. Opře se zády o stěnu kabinky, rozepne kalhoty a stáhne pod boky. Pak se bude muset nějak zchladit, to zvládne, snad. Teď už je vážně trochu rudý, když nahraje krátké video s několika pohyby na své chloubě. Pak se rychle zase oblékne a snaží se přemýšlet nad něčím odporným, aby to nemusel dokončit. Tady rozhodně ne!

Tak máš smůlu, už jsem to musel dokončit za tebe. Příště bys měl být blíž a hudba nám stačit nebude.


Dopíše ještě. Trvá to další pět minut, než je schopný opravdu vyjít, aby nikdo nic nepoznal, a vrátí se do zkušebny.
"Byla tam fronta." Pokrčí rameny a snaží se tvářit normálně.+Tohle nerozchodíš, Die-chan.+ Dává si za úkol, ho co nejdřív zničit a u toho se pitomě culí.
Mezitím se Toshiya přesunul do studia, kde rozrazí dveře a rozhlédne se. Uvnitř nikdo není. Protočí očima v sloup. Jde přesně a je tu první. Jak jinak. Ani se nestihne posadit a dovnitř se nahrne Die a směje se. Pozvedne nad tím pravé obočí.
"Shodil jsi ochranku ze schodů?" Zeptá se ho ledovým hlasem, než k němu přejde a hrábne mu po telefonu.
"Potřebuju číslo na…" Nedořekne to, protože se displej rozsvítí a tam uvidí…To je vážně…? Ustoupí od něj, aby mu přístroj nemohl vytrhnout z ruky, a projede celou konverzaci. Koutky se mu zvedají s každou fotkou a ne, že by si Die neprohlížel déle, než by bylo nutné a pak opadnou. Stačí jen jediná fotka s kouskem bicích a logem za zády neznámého a dojde mu, koho vidí. Prudce telefon odhodí na pohovku, jak kdyby z té fotky mohl něco chytnout.
"Děláš si ze mě..." Vyjede na Die vztekle.
"Tohle na vtip neukecáš. Nemůžeme to proti němu použít, když jsi mu neposílal sebe." Sekne po něm  hlasem.
"Ty si z celého Japonska vybereš zrovna takového…Zbláznil ses nebo co?" Rozhodí rukama,  sám rve svůj telefon  hluboko do kapsy. Jen pro jistotu.

Ruki, Aoi, Kai, Die

"Hlavně s úsměvem." Zopakuje si pro sebe polohlasem Aoi, než vezme za kliku a vstoupí do zkušebny. Pořád se odtamtud nic neozývá, dokonce ani Kaiův hlas ne.
"Gomen..." Začne, protože to vypadá, že teď čekali jenom na něj. Pro jistotu si nasadí svůj obvykle nepřístupný výraz. Jenže ustrne v půli věty, když se Kai dívá na Uruhu jako na zjevení. Očividně si tu něco vyříkávají a Rei je... pryč? Ruki se tváří divně, navíc se divně červená a za chvíli to začne.
"Kluka, se kterým chodíš?" Vypadne z Kaie a zajede si dlaní do vlasů, když několikrát zamrká a pořád na Uruhu hledí jako na UFO.
"Prosím tě a odkdy s ním chodíš, když jsme se teď vrátili?" Uhodí hřebíček na hlavičku.
"Neříkej, že delší dobu, protože tě znám, o tom bychom věděli minimálně z tvého výrazu!" Zvedne Kai ukazováček. Uru se zdekuje ke kytaře a pozornost se upře na Aoiho. Málem by se nadechl a odpověděl, ale počkat...
"Jak víš, že jsem šel zrovna na cigáro? Třeba jsem byl jen vedle..." Ukáže přes rameno a stáhne podezřívavě obočí.
"Tohle nevyšlo..." Prohodí Ruki a dělá, že on je jediný nevinný a rozhodně s nikým nechodí, navíc s klukem!!! Jaká pohroma! Kromě toho Aoi pravidlo zákazu kouření v budově zdatně ignoroval a když byli sami, kouřil tady co chvíli. Nechodil kvůli tomu ven. Ani Ruki ne. Aoi popojde víc do místnosti a Kai to rozvine.
"Uru má kluka, podívej, neříká ti něco?" Teď je trochu škodolibý, když si Jiluku najde ve svém telefonu a jejich společnou fotku namíří proti Aoiho obličeji.
Aoi na to chvíli pomrkává, nemá ani tušení, kterého z těch čtyř Kai myslí, jen se v něm zvedne cosi majetnického nad Zyeanem. Přesto maličko zbledne a přeskočí očima mezi ním a Uruhou. Ruki pořád mlčí jako zařezaný, což je extrémně divné a Rei pořád nikde.
"A proč si myslíš, že říká?" Začne opatrně Aoi a Ruki vyprskne v dusící se smích. Ohlédne se po něm a zamračí.
Ru vytáhne telefon, něco si přečte a začne se pitomě culit. Moc se mu líbí kompliment, který právě dostal.
Aoi vytáhne telefon čistě podvědomě, protože to udělal Ruki a najde vyjící štěně. I on se uculí, ale pak se zase vážně podívá na Kaie. V tu chvíli se za ním otevřou dveře a do zad mu vpadne Reita. Konečně!
"Kde jsi byl?" Uhodí na něj Aoi jako by právě nepřišel a Kai vypadá zralý na obklad. Jeho lead kytarista mu přiznal vztah s jiným klukem, jeho druhý kytarista ho zatím tají, ale viděl, co viděl.
"Už mi chybí jen abyste mi řekli vy dva, že se celé roky milujete." Řekne na adresu Rukiho a Reity.
Ruki střelí očima po Reitovi a zrudne ještě víc. Dneska už to snad ani není možné. A hrozně moc se ho chce zeptat na toho jeho a zda to Kaiovi taky poví. Pak by byl poslední. Kruci! Jestli nebylo lepší být první...
Kai rozhodí rukama.
"Oukej, dneska to nestojí za nic. Asi všichni víte, co máte dělat, sejdeme se zítra a... když ty kluky na chvíli pustíte z hlavy, bude to fajn. Zkuste třeba chvíli myslet na prsa a mušličky..." Řekne jim a odejde vedle k nahrávání.
Ruki se začne okamžitě šklebit.
"Mušličky, cože?" Rozhodí rukama.
"Co tím chce říct?" Dělá dál nechápavého Aoi. O pár bloků jinde se Die konečně vrátí z toalety, ale nestihne ani odemknout telefon, na který očividně přišla kýžená reakce, když o něj přijde. Ze všech lidí, co by mu ho mohli sebrat, mu Toshiya vadí nejmíň, takže se s naprosto klidnou tváří podívá do jeho a očekává následky. Nechá ho prohlédnout si co chce, viděli se vzájemně tisíckrát, ale lhal by, kdyby tvrdil, že z toho nemá nepříjemný pocit v žaludku.
"Pořád se ti líbím, Totchi-chan?" Broukne melodicky nakonec, když si dlaní pročeše dlouhé vlasy. V tu chvíli letí telefon stranou jako by Toshiyu uštkl a Die sebou mírně škubne. Byl by schopný ho rozflákat a to vážně nechce. Naštěstí se to nestalo. Těžko říct, co přesně tam viděl a co poznal, možná bylo pojmenování kontaktu jako Čumáček až příliš výmluvné? Vzápětí dostane přednášku, ale nestydí se ani trochu. Tiše si povzdechne. Je to hrozné, když nemá tušení, co bylo to poslední, co mu přišlo.
"Pššš, za dveřmi může být Kaoru." Přiloží si prst na rty.
"Já nevím, to asi ty prsty..." Pronese další dvousmysl a čeká, jestli k němu Toshiya přiskočí a pořádně s ním zatřese.
"Vždyť jsi mě na stálo stejně nechtěl..." Pokusí se to otočit proti němu a naprosto zamést pod koberec, kdo je Reita. U toho vykročí k pohovce, aby se laskavě podíval na SVOU zprávu. Klidně si ji před ním pustí a obočí mu vyjede nahoru. Musí se usmát.


Proč jsi mi neukázal, jak jsi to dokončil?



Pošle mu obratem, co by chtěl býval vidět a teď je to on, kdo cpe telefon hluboko do kapsy, když se otáčí zpět k Toshiyovi.

Rei, Uruha, Toshiya, Shinya

Uru se trochu zarazí, když na něj Kai uhodí.
"Uhm." Přebírá si v hlavě, jak jen to říct, aby to nevyznělo pitomě, že se přiznal po tak krátké době, ale stejně si nemůže pomoct. Upře okázale pohled do strun a pokrčí rameny okusujíc si ret.
"No, vlastně." Leze to z něj jak z chlupaté deky. Naštěstí ho v podstatě zachrání příchod Aoiho.
"Asi den." Pípne sotva slyšitelně a fakt doufá, že ho nikdo vlastně neslyšel. Ještě chvíli by se na něj Kai mračil,tak mu z toho asi prasknou struny.
"To cigáro jde z tebe cítit, už bych si taky zapálil." Snaží se to zamluvit Uru ale v hlavě má pořád úplně něco jiného, někoho jiného.
V tu chvíli se, se spokojeným výrazem vrací Rei.
"Kde asi." Protočí očima.
"Chceš přesně popsat, co jsem tam dělal?" Zeptá se Aoiho ale už nahlíží přes rameno, aby viděl, co si ukazují. Prohlédne si celou partu kluků a pak se podívá na Kaie s pozvednutým obočím.
"No jasně, láska až za hrob to nevíš. Tak kde tě mám, Miláčku." Mávne rukou na Rukiho a upřímně se zasměje.
"Lezu za ním tajně na pokoj, když o tom nevíte. Hrozně vždycky prská, že nás uslyšíte." Pokrčí rameny a snaží se tvářit naprosto vážně.
"Co je Aoi-kun, tváříš se, že ti Uru leze do zelí. Možná byste si to měli vyříkat, nejlíp přede všemi." Nepráskne nic navíc, ale zároveň si prostě nemůže nechat poznámku od cesty.
"Teda Uru, ty se nezdáš." Rýpne si ještě dobrácky do něj.
Uru se jen ušklíbne a vytasí prostředníček.
"Nemám potřebu, ty si hlídej Rukiho, měl jsi vidět, jak se usmívá nad zprávami. Ten krk si nechal očividně zřídit dobrovolně  a od tebe to nejspíš není." Zvedne se a přejde k Aoimu, aby vytáhl svůj vlastní telefon a ukázal mu fotku spícího Seny.
"Možná můžeme někdy na pivko." Sdělí jen jemu a mile se pousměje. A pak ho nechá být, aby si řádně promyslel, co by mu možná chtěl říct nebo ne. A pak se podívá na Rukiho.
"Tak to vypadá, že ani tady to o mušličkách úplně nebude." Rozesměje se Uru už na plno. Tohle je vážně šílené, zhroutí se na židli a kývne na odcházejícího Kaie, že se do pořádku do zítra vážně dá. No, až bude zase chvíli se Senou, celý večer, celou noc a pak přijde sem a....Bude na tom úplně stejně. +Kruci.+ Proběhne mu hlavou, ale stejně se pořád usmívá a opírá se loktem o tělo kytaru s bradou v dlaní a očima upřenýma ven z okna.
"Chudák Kai, dneska z nás bude mít hodně těžké spaní." Prohodí Rei a už zase kontroluje telefon, jestli mu něco nepřišlo. Ne, zatím vážně ne. +Nemáš čas? Moc práce.+ Proběhne mu pobaveně hlavou.

"Když na tebe očividně sahal on, musel bych tě vykoupat minimálně v Savu." Prskne Toshiya, když je vidět, že Diemu to nejspíš vrásky nedělá. Zrovna Reita....Promne si dlaní obličej a přemýšlí, že se mu to nezdá. +Nechceš si připomenout, koho jsi měl v posteli? To je něco jiného.+ Dohaduje se v duchu sám se sebou.
"Kaoru dorazí za hodinu, psal mi." Odtuší úplně klidně a pořád se na něj mračí.
"Prsty?" Povytáhne obočí a nechá ho, aby si tu zprávu prohlédl. On to rozhodně vidět nechce. Jestli uvidí ještě kousíček z toho jejich basáka, bude muset na operaci očí a urgentně. Přejde k němu dvěma kroky a vezme ho za triko, aby si ho přitáhl k sobě.
"Prsty. Příště radši přijď za mnou a já ti je vrazím, kam budeš potřebovat. Mnohem lepší, než od něho." Opravdu s ním zatřese a pak se zarazí, když vidí, jak se usmívá.
"To ne..." Zavrtí hlavou.
"Neříkej mi, že to není jen pitomý flirt." Zkoumá jeho výraz a vztekle si odplivne. Začíná to v něm pěkně vřít. Nesnáší všechny kolem ale Reitu úplně nejvíc a Die vypadá, že se snad zabouchl nebo co? Tak to ani náhodou, to nedovolí. +Jak kdybys s tím mohl cokoliv dělat? Můžu!+
"Já ti toho Čumáčka z hlavy vymlátím." Plivne tu přezdívku.
"Nebo to z tebe dostanu jinak, je mi to jedno..." Zvráceně se mu blýskne v očích.
"Jasně, že nechtěl, jsme v jedné kapele." Odsekne mu ještě, než ho konečně pustí.
"Prostě se s ním vídat nebudeš." Pokrčí rameny, jak kdyby to bylo rozhodnuté. Dojde až k oknu, které prudce otevře a už tahá cigarety.
"Čumáček...Proboha. Měkne ti mozek nebo co?" Ohlédne se po něm ještě s ironickým uchechtnutím.
"Ještě mi řekni, že máš taky přezdívku. Něco podobně senilního." A pak se podívá z okna dolů a vidí dalšího člena kapely a není sám.
"Ale ale." Koutky se mu zvednou.
"Pojďte nahoru, oba." Ozve se jeho ledový hlas dolů a potěšeně sleduje, jak sebou Shin trhne. Byl rád, že ho Boo chce doprovodit. Užívá si každou vteřinu, kdy může být s ním a prožili opravdu krásný víkend. Jen nepočítal s tím, že je někdo uvidí. Ne, že by ho nechtěl představit ale...Tohle bude hodně výživné setkání, to už ví.
"Jestli se ti nahoru nechce..." Upře na Boogieho modrá očka.
"Budou hrozně rýpat." Upozorní ho a je vidět, že se za ně už teď stydí.

Totchi se mezitím ohlédne na Die.
"Shin si vede kořist." Potáhne si dlouze a sáhne na stolek pro rudé lízátko, které protočí mezi prsty.
"Je čas se trochu pobavit." Střelí pohledem k Diemu.
"Třeba přestaneš myslet na kraviny." Ušklíbne se na něj ještě.

To ti ukážu až osobně. Nemohl bych tě připravit o ohňostroj, za koho mě máš? Ale prý mám myslet na prsa a na mušličky, tak nevím. Co myslíš?


Odepíše Rei na zprávu a upřímně se rozesměje. Vážně mu to napsal a odeslal? Vážně mu z té jeho Žirafky už úplně přeskočilo. Rozesměje se podruhé.