Aoi x Seiko - Nevypadáš jako klidná hladina. - část 3.

(Jachta)

Seiko

"Moje největší záliba je právě ona." Kývne hlavou k jachtě.
"Vždycky jsme si ji přála a nakonec si ten sen splnila. Ale jen málokdo ocení krásu plavby na moři. Tedy, ne tolik jako to dokáže pohltit mě." Sdělí mu měkce a v jejím výrazu jsou patrné upřímné pocity, vlastně tady si opravdu na nic nehraje. Nechá si od něj pomoci a ladně se přehoupne na palubu člunu. Nepouští jeho dlaň a tou druhou, se zlehka opře o jeho hruď, než skrze závoj řas vzhlédne.
"Není malá, ani velká. Pro dva akorát." Sdělí mu s nádechem provokace a zase jej pustí. Přichytí se rukou o zábradlí a nechává spokojeně vítr, aby si pohrával s dlouhými prameny.
"Je snadné se do toho zamilovat, že?" Broukne hlasitěji, aby ji slyšel a upřímně se rozesměje. Její smích je stejně melodický jako hlas, a aniž by si to uvědomila, nechává Aoiho nahlédnout pod povrch, který většinou obratně skrývá. Její hry jsou mnohem výhodnější a prostě se nezaplétá, jen na oko. Teď se ale cítí velmi uvolněně a je to znát. Seiko pozoruje zvědavě Aoiho, jak je očividně nadšení a ano, dělá jí to radost.
"A tys chtěl do restaurace. No, nebylo to hloupé." Dobírá si ho trošičku, než ho vezme jemně za ruku a proplete prsty s těmi jeho. Botky už má zuté a v druhé dlani.
"Ah, omlouvám se, jsem příliš spontánní ale snad mi to odpustíš. Je to jak být zase doma." Pokrčí krátce rameny.
"Pojď dáme si společně skleničku. A pak se pustíme do té večeře, jistě máš hlad." Ohlédne se přes rameno s krátkým mrknutím a vede jej do vrchních pater jachty, kde je vířivka a bar. Naproti němu je sedačka ve tvaru písmene u a vypadá opravdu měkce a pohodlně. Dovede jej až k ní, otočí se čelem k němu a lehkým tlakem na ramen jej donutí posadit se. Podpatky odložila pod schody, aby se s nimi nemusela vláčet. Bez nich je snad o hlavu menší, než Aoi ale jakmile se usadí, muže se mu koukat pohodlně do očí.
"Aoi-san, kdo by si pomyslel, že se ti bude tolik líbit. Mám z toho opravdu radost." Sdělí mu měkce a znovu se ho dotkne na tvář.
"Počkej tu na mě a nikam mi neuteč. Určitě tě tady provedu, později. Jsou místa, která bys měl rozhodně vidět." Nakloní hlavu k rameni, než se otočí a zamíří k baru odkud, kde svlékne sako z ramen a nechá je na barovce, vytáhne lahev šampaňského a dvě skleničky. Odloží je na stolek před ním.
"Budeš tak laskavý a postaráš se o to." Poprosí jej, než znovu přistoupí k baru a donese jim ještě misku plnou jahod. Počká, až rozlije do obou sklenic, jednu si od něj s díky převezme a posadí se. Jenže si nevybere ani jediný centimetr sedačky ale přímo Aoiho klín.
"Na co si připijeme?" Zeptá se jej když sahá po jahodě  a vloží ji krátce mezi své rty. Jen ochutná maličký kousek ze špičky, než ji nabídne Aoimu.

Aoi

"To by bylo..." Vydechne Aoi, zcela okouzlen celou lodí. Drahoty ho vlivem prostředí dost přecházejí. Kromě toho, Seiko to na člunu opravdu moc slušelo a ten její smích... mu přišel upřímný. Nechá svou dlaň v její, když ho vede ke schodům na vyšší palubu a málem upadne, když se mu před očima doslova promítne flashback. Jiný zadek, v oblekových kalhotách, pak byl taky bos... Musí se volnou dlaní chytit za kořen nosu a několikrát zamrkat. Naštěstí ho nemohla vidět. Napadne ho, že dámy ve společnosti boty nikdy neodkládají, ale místo toho se usměje, sleduje její křehkou postavu i útlé kotníky a začíná být jednoduše v háji. Už jen pro své základní pudy a instinkty.
"Už se nemůžu dočkat." Slyší říkat sám sebe a rozzářenýma očima sleduje všechno, co je na horní palubě k vidění. A že je toho sakra hodně. Minou vířivku, úplně se v ní vidí, až bude okolo chladný noční vzduch, pak bar, na kterém je alkoholu jak pro celý hotel a nakonec se nechá posadit na měkkou sedačku. Je mile zaskočený jejím nadšením z toho, že on má radost z její lodi. Začíná na ni hledět víc okouzleně, než by měl. Netuší, jestli je taková pořád nebo ne, ale jestli je, tak to není slepice. Přikývne. Kam by pro boha utíkal? Dotkne se dlaněmi desky stolu, pozorně se rozhlíží po detailech a brzy se před ním ocitne i šampaňské.
"Samozřejmě." Vydechne, sáhne po lahvi a zcela zkušeně ji otevře, dokonce ani nic nevylije. Samozřejmě, že to je výkon hodný pýchy páva. Počká, až si Seiko vezme svou sklenku, sáhne po té pro něho a v dalším okamžiku už ji má na klíně. Automaticky ovine volnou dlaň kolem jejího štíhlého pasu a podívá se jí udiveně do očí, ale který idiot by řekl, že mu to vadí?
"Asi na...setkání?" Už toká jako tetřívek, zatímco fascinovaně sleduje jahodu, mizející mezi jejími rty, aby vzápětí poslušně otevřel ty vlastní a dojedl ji. Začíná se v něm zvedat touha, které nejde poručit. Hledí do jejích očí, na vlající vlasy, svírá drobný pas a mužské, ochranitelské instinkty fungují na jedničku.
"Seiko-chan..." Pousměje se jemně a nakonec tu hranici překročí. Vůbec se nenapije, jen odloží sklenku a za tvář si ji přitáhne k polibku, který je mnohem vášnivější, než by měl.

Seiko

Všimla si Aoiho udivení ale v nejmenším jí to nedokáže zkazit náladu. Na to je příliš uvolněná a spokojená. Nepřichází slova o tom, že by její jednání bylo nevhodné nebo špatné a zdá se, že Aoi začíná brát tento večer trochu jinak. Myslela si, že toho docílí, byla si jistá ale...neplánovala se do toho zaplétat víc. S každým pohledem do Aoiho očí, kde vidí radost z místa a nadšení pro podobné trávení volného času a očka jí radostně zazáří.
"Na okouzlující a podmanivá setkání, Aoi-san." Poopraví jej trošičku. Snad se na ní zlobit nebude ale potřebovala zdůraznit, jak moc se jí jeho společnost zamlouvá už od první chvíle. Kdo by si pomyslel, že dnes potká někoho, s kým stráví tolik příjemných chvil a není za tím nic vypočítavého či s podtextem hry. Jemně si skousne spodní ret, když vidí mizet jahodu mezi Aoiho rty.
"Jsou výborné že? Sladké." Ozve se její jemný hlas tiše, šeptajíc jednotlivá slůvka smyslně. Ztrácí se dokonale v Aoiho očích a vidí zvedající se touhu v nekonečné hloubce. Stalo se to tolikrát, kdy měla možnost něco podobného zahlédnout ale tentokrát je to podbarvené něčím mnohem působivějším. Je to jeho osobou, to ví. Jemně se zachvěje, když jí plně dojde dotek Aoiho paže, která svírá štíhlý pas. Jemně se pousměje, jakmile Aoiho odloží skleničku a  opravdu doufá v pokračování, které jí proběhne hlavou.
"Jak krásně to zní." Broukne spokojeně nad jeho oslovením.
"Můžeš mi tak říkat celý večer, celé dny." Pobídne jej, aby pokračoval v důvěrnostech  a pak se to stane. Jeho rty jsou měkké, vášnivé a smyslné. Všechno v dokonalé kombinaci, kterou by si její hlava jen těžko vysnila. Rozechvěle mu polibky začne oplácet. Štíhlé,odhalené paže se ovinou kolem jeho krku a prsty si rozverně pohrávají s havraními prameny, které jsou hebkost sama. Nechává se unášet polibky, které rozpalují drobné tělo a ona už moc dobře ví, že u nich neskončí. Už jen tohle místo v ní probouzí touhu a Aoiho chování jí podněcuje mnohem víc. Lehce líbne jeho spodní ret, než se zavřenými víčky jemně odtáhne a koutky rudých rtů se spokojeně pozvednou.
"Aoi-chan, uděláme tento večer nezapomenutelným. Pamatuješ, chtěla jsem ti ukázat další místa mojí okouzlující dámy ale..." Nadechne se dlouze nechajíc ramena trochu klesnout a pohladí jej po tváři, než očka otevře.
"Víš, myslím, že nebudeme muset chodit daleko. Vlastně si mě tam můžeš klidně odnést." Odmlčí se na okamžik a lehce ochutná jeho spodní ret.
"Pojďme se nechat unášet na vlnkách, co by mohlo být krásnějšího?" Podněcuje jeho touhu a pohledem krátce utkví na vířivce opodál.

Aoi

Celé dny... Projde mu hlavou zopakování jejích slov, než se jeden druhému vpijí do rtů. Vnímá její paže, které ho sevřou v obětí, prsty, které si hrají s jeho vlasy a sám cítí pod dlaněmi jemné chvění jejího těla. Je to něco neskutečného. Když se od sebe oddálí, Seiko má pořád zavřené oči a on fascinovaně sleduje její tvář, ty rty, udýchaně se zvedající dekolt... Ne, tam se nemůže dívat, jinak bude okamžitě vzrušený a ona to ucítí. Znovu se jí podívá do neskutečně půvabné tváře, když na něj promluví, slibuje mu zážitky hodné letů do vesmíru a pak se na něj podívá a jemu se propadne pevná zem pod nohama. Oplatí jí líbnutí a pootočí tvář, kam se sama dívá. Ta vířivka. Najednou nikde není nikdo s tou večeří. To se dívají nebo jak to vědí? On ale začíná být hladový po něčem úplně jiném. Nemusí se rozhodovat nijak dlouho, než ji jemně vezme pod koleny a kolem pasu víc sevře, aby vstal i s ní na rukou. Neváží vůbec nic, je velmi drobná. Pomalu s ní dojde k okraji vířivky, zatímco jim bublinky vyprchávají na stole, ale on na ně stejně nebude mít čas, ne teď. Opatrně ji postaví proti sobě, ale z obětí už jí nepustí. Krátce se podívá na její rty doslova rozpáleným pohledem a pak se skloní pro další vášní naplněné polibky. Dlaně nezůstávají dlouho nečinné na jejích bedrech, najde jimi zapínání šatů a zvolna stáhne zip dolů nad polovičky. Krátce vezme její tvář do dlaní, jen aby si ji mezi polibky přidržel a pak pokračuje přes krk na ramínka, která posune po horké pokožce, kam až to jde, než se samy svezou dolů po pažích a celé šaty tím pošlou k zemi. Rozechvěle se nadechne a poprvé si povzdechne, když se mírně oddálí a lehce nervózníma očima sklouzne k jejímu odhalenému dekoltu. Položí si její dlaně na vlastní ramena, aby ho připravila o sako a postupně o všechno, aby mu tady snad nezmrzla, jak moc fouká. Pak vrátí ruce na ta křehká ramena a jedeme jimi dolů přes záda zase k bokům, kde se dotkne okrajů krajkového prádla. Už je naprosto v pozoru, má pocit, že jí snad udělá díru do břicha, jak moc je vzrušený a roztoužený. Nutně si potřebuje sáhnout, jestli to má ona stejně, jinak to nepozná... Zatím nechá to prádlo, kde je, ale jeho pravá dlaň stejně proklouzne dopředu a prostě to udělá. Tu vlhkost cítí i přes kraječky. Znovu si povzdechne a udělá ten pohyb dlaní a prsty zas.

Seiko

Aoi neváhá a ocitne se v jeho pevné náruči. Spokojeně se zasměje, když se její paže víc ovinou kolem jeho krku.
"Můžeš mě takto nosit častěji, Líbí se mi to." Broukne mu rozechvěle do ouška, o které se jemně otře rty a políbí jej hravě na tvář.
"Je tu spousta míst, kam mě můžeš klidně odnést." Provokuje jeho představivost a tu svou také. Povolí své sevření a sjede dlaní na paže, kde se rýsují svaly, pod tíhou jejího těla. Ano, moc by si přála to všechno vidět, zatím se ale může dotýkat. Pro tuto chvíli je to akorát ale ne na dlouho. Pohladí jeho ramena, když se bosé nožky dotknou země. Nepřestává jej propalovat pohledem, dokud se jejich rty nespojí v další vášní nabitém polibku, kterému propůjčuje svou typickou hravost. Aoi na nic nečeká a je vidět, že je stejně nedočkavý. Je neskutečně sexy, teď je to vidět mnohonásobně víc, jakmile se přestane hlídat. Povzdechne si do jeho rtů, jakmile povolí sevření šatů a vydechne skrze pootevřené rty, jakmile ucítí jeho doteky. Sama už se postará o jeho sako, které nechá sklouznou na zem. Obratně si poradí i s košilí a brzy se konečně může prohlédnout jeho hrudník. Je krásný, hebká pokožka hladí bříška, která se lehce rozběhnou po odhalené kůži.
"Líbí?" Zeptá se jej možná trochu zbytečně ale provokativně, protože Aoiho tvář a povzdech jasně napovídá, že ano. Jen ať jí to řekne, ona si podobných komplimentů ráda užije. Nechá konečky prstů zaplout pod lem kalhot nad polovičkami. Provokuje jej, dráždí jej svými doteky a dostane za to dostatečnou odměnu v podobě doteku přímo v klíně. Kolena jí jemně poklesnou, když zakloní jemně hlavu a nechá dlouhé prameny sklouznout přes ramena na záda.
"Aoi-chan." Vydechne rozechvěle jeho jméno a nehty jemně zatne do pokožky. Trvá to jen pár okamžiků, než přesune dlaně na pásek a zapínání jeho kalhot. Však ty už potřeba nebudou. Očima pomalu sklouzne mezi jejich těla a s dalším tichým povzdechem je připraví kalhoty a pak i o prádlo. Je nedočkavá a nechce čekat už ani chvilku, aby si mohla užít to, co doteď skrýval. Štíhlé prsty jej pohladí po celé délce přirození a oplácí mu jeho starost. Zlehka se horní polovinou natiskne na jeho tělo, aby si opravdu užil dotek prsou na svém hrudníku a teď už její plné rty opustí tichý sten.
"Rozpaluješ mě." Věnuje několik polibků na vystouplé klíční kosti, než se znovu povytáhne pro jeho rty.
"Nepřestávej."

Aoi

"Ano..." Vydechne trochu odevzdaně, když se ho Seiko tak zeptá a sám už je do půl těla nahý. Ten vítr je opravdu chladný, ale jeho kůže má asi čtyřicet pět stupňů a nejspíš sálá jako ústřední topení. Nečekal by, že na ni ten jeho dotek zapůsobí tolik, že ji bude muset přidržet pevněji, ale víc stiskne její pas a přitáhne si ji na své tělo. Její roztoužený hlas vydechne jeho jméno a on si vzdychne v návaznosti jenom na to. Čím víc ho Seiko mačká a svírá, tím větší touhu cítí a pak ho konečně začne vysvobozovat ze sevření jeho kalhot i prádla. Mohl by se stydět, ale nějak to nedokáže. Vedle ní by se asi porovnával kdokoliv, ale neříkala sama několikrát, jak moc se jí líbí? Všechno jeho oblečení klesne k jeho kotníkům a vzápětí už si hlasitě zasténá, když ho malá dlaň pohladí rovnou po penisu. Zahákne prsty za okraj prádla a stáhne jí ho také. Je na tom něco nesmírně dráždivého, když jde přes boky dolů. Ucítí proti sobě její napřímené bradavky i ty dvě pevné oblinky jejích prsou a nevydržel by déle, i kdyby mu nešeptala ta hříšná slůvka. Prostě ji zvedne proti sobě se stehny kolem jeho boků a opatrně s ní vykročí ke schůdkům do vířivky. Musí dávat velký pozor, aby neuklouzl, ale voda mu brzy pomůže. Už jen tohle je poloha, kdy cítí její vchod proti vlastní špičce a ví, že tu předehru o moc déle neudrží. Není toho schopný. Jakmile jejich těla začne hřát horká voda, posadí se na stupínek i s ní na klíně. Levou dlaní jí drží za jednu polovičku, kterou nedočkavě tiskne, zatímco se jí dívá do očí touhou zamlženýma očima a pravou posune na její prs, který jemným stiskem mne. Bříškem palce při tom přejíždí po její bradavce. Jakmile si to alespoň trošičku užije, sklouzne přes její bříško zpět mezi ně a do jejího klína. Čistě pro radost, že jí tam může sahat a bezostyšně ji dráždit na tom citlivém místě i uvnitř. Celou dobu sleduje její oči a reakce, ale nakonec obě dlaně přesune na její boky. Už chce opravdu jenom jediné a to, aby se okamžitě spojili.

Seiko

Tiše a melodicky se zasměje, když si ji Aoi tak hezky zvedne a věnuje mu několik polibků, dokud společně nezačnou vstupovat do vířivky. Chce přece, aby je bezpečně dopravil až dovnitř. Probírá se rozverně jeho vlasy a sem tam líbne na špičku nosu. Ani své boky nenechá zahálet. Jakmile Aoi stane ve vířivce, stiskne víc stehna kolem jeho boků a pohne těmi svými. Jen provokuje ale to uměla vždycky a rozhodně se neměla potřebu stydět, nemá přece za co. Hezky si poskládá nožky, když společně dosednou na schůdek a jemně se propne v zádech, aby jej vydráždila ještě víc. Chce vidět, jak moc nespoutaný dokáže být. U ní to nikdy nebyla příliš romantika a sálo dlouhé něžnosti. Už jenom to, jak moc je Aoi sexy, jeho výraz, když poprvé vstoupil na loď, stejně jako polibky, které jí věnuje jsou dostatečným lákadlem, aby byla nedočkavější, než kdy jindy. Vzdychne si hlasitěji, když sevře polovičku, je to tolik příjemné. Každý jeho dotek se jí vypaluje do kůže a pak přijde i první zasténání, když si vzpomene i na její přednosti. Zakloní zlehka hlavu a stiskne víčka k sobě, jak moc si ten dotek a dráždění užívá. Sama rozpohybuje své boky, vstříc jeho klínu, jen pro ten pocit, že jej přivede k slastné nepříčetnosti. Musí se to nutně stát, vidí mu to ve tváři. Paže nechává položené na jeho ramenou, sem tam promne zadní stranu Aoiho dokonalé šíje, ke které se i několikrát skloní a vášnivě jí políbí.
"Jsi všechno, po čem jsem toužila." Vydechne další sladká slůvka, která nemusí ani složitě vymýšlet, s Aoim to šlo všechno prostě samo.
"Aoi-chan." Vydechne znovu toužebně jeho jméno a uzme si jeho rty v dalším dlouhém, vášní nabitém polibku.
"Všechno je najednou rozhodně málo." Další slova opustí její plné rty a protáhnou se do zasténání, která musela propustit, jakmile ucítí jeho prsty na všech citlivých místech. Je to dráždivé, spalující a přesto jí to připadá pořád méně a méně. Nenechá se pobízet, stačí jí jen dotek na svých bocích a jemně se nadzvedne s očima upřenýma do těch jeho. Teď je to ona, kdo si vychutná výraz, když pomalu dosedne na jeho připravené mužství.
"Máš rád bouře? Já ano." Vydechne podruhé, když jí Aoi vyplní naprosto dokonale a pak ho začne brát na plavbu ve své vlastní režii. Nechává se dokonale ovládat touhou a chtíčem, který v ní probudil. Občas jej trochu zatahá za hebké prameny, mezi kterými proplouvá prsty, když je té slasti na ní už příliš.
"Slib mi pokračování a vezmu tě do těch největších vln." Chce po něm malé přísliby a věří, že díky slasti jich i dosáhne. Po svých slovech znovu dosedne na jeho chloubu a s dalším zasténáním lehce zakrouží boky.
"Slib mi další večery a ukážu ti, jak nekonečný může být oceán plný vášně." Vábí jej dál i teď, aby vystupňovala jeho prožitek, než se znovu velmi pomalu pozvedne a zlehka zase spustí dolů a zopakuje své zavlnění v bocích.
"Aoi-chan, buď jen můj." Přivlastňuje si celou jeho osobu a ano, umí být dokonale sobecká, pokud něco chce.

Aoi

Celé její tělo reaguje na každý Aoiho pohyb a vzdech. Všechny ty pohnutí boky, všechny tiché povzdechy. Podle něho ale Seiko ještě pořád příliš přemýšlí. Zatím necítí to naprosté pomatení smyslů, do kterého by ji mohl dostat, spíš vypadá pořád pobaveně celou touhle hrou. Zvedá mu to koutky nahoru, ale je to málo. Její klín se pohybuje proti jeho, dráždí jeho špičku a spíš dohání k šílenství jeho samotného. Její horké rty začnou laskat Aoiho krk, prsty mu vjíždí do vlasů a k tomu znovu uslyší její hlas. Těžko věřit něčemu takovému, ale v tuto chvíli jí to věří. To jsou všichni ti ostatní muži tak moc neschopní? Krátce se oddálí natolik, aby se jí mohl podívat do očí. Konečně ji uslyší opravdu roztouženě a hlasitě zasténat, když má zrovna prsty uvnitř ní a sám se nad tím pousměje. A pak už to horoucí peklo ucítí i vlastním klínem. Sám tlumeně vzdychá s každým jejím dalším pohybem a ty povzdechy se stupňují společně s tím, jak se na něm pohybuje a krouží boky. Nebrání jí dlaněmi v pohybu, přesune je na její prsa, která si užívá jak pod rukama tak očima a pohledem.
"Nevypadáš jako klidná hladina. Od prvního okamžiku ne." Podaří se mu říct touhou zastřeným hlasem a usměje se na ni, ale Seiko se začne dožadovat slibů a on byl na ně vždycky velmi opatrný. Sex byl mocná zbraň, hodně mužů dělalo v posteli s krásnými ženami hodně nesmyslů a jemu tak nějak až teď dojde fakt, že se ani nechrání. Není si vůbec jistý, že bude schopný přerušit to ve správný okamžik, pokud to neudělá ona sama, bude se muset spolehnout na to, že žena jako ona je chráněná jinak. Bohužel se na to v tomto stavu dovede soustředit jen pár okamžiků. Další večery... to by mohl klidně slíbit. Ještě jednou se pousměje mezi vlastními steny, které se stupňují a přikývne. Už z ní má opravdu divokou fantazii, protože tohle je vášnivé samo o sobě a představa, že by mohlo být ještě víc, mu dokonale plete hlavu. Jenže ten poslední požadavek chce něco mnohem většího, než do čeho by byl ochotný jít pro jedinou noc a to bez ohledu na její dokonalost, peníze a moc. Podívá se jí do očí, ale místo odpovědi vrátí dlaně na její boky a sám si ji začne posílat proti sobě tak, aby si už nemohla řídit věci po svém. Když vášnivé peklo, tak pro oba. Krátce si ji za šíji přitáhne na rty a už jí nedovolí promluvit, když je něžně, ale dobyvačně drancuje, zatímco ji dráždí uvnitř přesně tak, jak mu její hlas nejvíc napovídá, že je to k nesnesení. Snaží se udržet sám sebe dostatečně dlouho, asi by nesnesl ostudu, kdyby jí nedopřál vrchol a sobě ano.