Ruki x Toshiya - To máš k té kytce. - část 3.

(Hotel Chinzanso)

Ruki

Jenom to jeho nadechnutí a způsob, jakým se k němu vydá, by jiné lidi a jeho ještě tak předevčírem přinutily utíkat. On se místo toho doslova zarazí do země, hledí na něj trochu poplašenýma očima a v duchu si pořád dokola opakuje Máš, co jsi chtěl! Toshiya ho popadne v pase brzy už před ním couvá, sotva stačí pokládat nohy nějak za sebe. Několikrát klopýtne, ale silné ruce ho drží tak, že by nohama asi ani hýbat nemusel a byl by tam i tak donesen. Vůbec neví, jak postel za ním vypadá, pořád hledí rovnou do jeho černých očí, kde se stahuje bouře plná erotického jiskření. Taška letí vzduchem.
"S tím perem vypadáš sexy." Řekne mu poněkud ochraptěle, ale musí dát rychle ruce nahoru, když z něj Toshiya doslova rve tričko. +To je z mojí kolekce...+ Hlesne v duchu, ale v ten okamžik už má prádlo pod boky a vzápětí vůbec nic. Snad nikdy se před nikým tolik nečervenal jako před Toshiyou. Proboha co na něm má, že se vždycky dostane do tohohle stavu? Jako panenka je přitažen do jeho náručí k vášnivému polibku, který ho připraví o kyslík i o všechny myšlenky a v další vteřině už letí po zádech rovnou do peřin. Všude okolo se vznese oblak okvětních plátků a pomalu ho zase zasypou. Tohle by nechtěl uklízet! Na hrudníku mu přistane maska. Sáhne po ní a oplatí mu dlouhý pohled, ale Toshiya má pravdu, sám si to koupil. +Tak do toho ty odvážlivče.+ Pobídne se a zatímco si Totchi svléká košili, on si ji nasadí a vzadu pěkně zaváže. Jak v ní asi vypadá? Jestli jako idiot, může si za to vážně sám.
"A co kalhoty." Kývne k němu bradou, když už je Toshiya u něho, vlastně spíš nad ním. Neúspěšně, zdržení se nekoná. Může si jen povzdechnout a klesnout z loktů na lopatky. Začíná být rozpálený, opravdu hodně. Z každého jeho gesta, z toho jak se dívá, jak to pitomé pero otevřel, co z něj vyzařuje. Trochu neochotně, ale přesto poslušně odkloní tvář stranou a nechá po sobě psát. Ten podpis už by nemohl být náročnější a umělečtější, ale jemu to vlastně dělá dobře. Vzduchem se rozvoní čokoláda. Spokojeně se usměje, když mu Toshiya stačí složit kompliment a pak už se pod ním celý propne v zádech a poprvé si zavzdychá, když začne drancovat Rukiho krk. Zavírá oči, nastavuje mu svou kůži a sám dlaněmi jemně mne pokožku jeho prsou. To, že zítra půjde na zkoušku v šále, ještě vůbec neví. Vrátí k němu svůj pohled, na chvíli se mu podívá do očí a nechá si podepsat celý hrudník. Musí se tiše uchechtnout, když Totchi říká, jak je to všechno jenom jeho. Zaboří mu obě dlaně do vlasů a vášnivě se jimi probírá, když mu Toshiya olíbá i prsa. U toho ale jasně cítí, kam přesně se pero posouvá teď. Zatahuje jemně břicho a pak ho pohledem následuje, když se Totchi musí posunout níž a začne mu podepisovat bříško i klín. Tohle lechtá a zároveň to v něm zvedá toužebné vlny. Už jsou zase u té jeho majetnickosti. Ruki zvedne koutky a věnuje mu pohled To se ještě uvidí, ale vzápětí na to už ho velké ruce přibijí k matraci a začne se dít něco neslýchaného. Ložnici protne táhle zasténání, které se zlomí do ztracena a Rukiho tělo sebou několikrát prudce trhne, jak se snaží uniknout příliš velké slasti, ale není to možné. Poškrábe mu ramena, trochu ho vytahá za ty jeho vlasy a přetrhne prostěradlo, než je mu dovoleno trochu si vydechnout. Kopal by alespoň nohama, ale to pod Toshiyou taky nejde. Je to trochu za pět minut dvanáct, když toho Toshiya nechá, málem měl Rukiho touhu v obličeji. Ta nejšílenější vlna teď trochu odplouvá, Ruki se jemně chvěje, ale většinu tašky mají před sebou.

Toshiya

Moc dobře si všimne jeho pohledu a vrátí mu to podobným.+Uvidíme, kdo z koho.+ Pomyslí si, protože má momentálně plná ústa práce s vší tou čokoládou. Mimo rozmazlování Rukiho, už nebude chtít sladké ani vidět. Ale v tuhle chvíli, opravdu miluje čokoládu. Takové servírování si klidně nechá líbit. Tiše si vzrušeně sykne, když ucítí jeho nehty na svých ramenou, vnímá tahání za vlasy, u kterého spokojeně přivírá víčka a na trhání prostěradla reaguje spíš jen jeho podvědomí, které mu říká, že je to sexy, i kdyby bylo jeho, ať to klidně trhá dál.
"Najednou ti moje chování nevadí co?" Neodpustí si poznámku, ale tentokrát je to opravdu jen dobírání, což přesně napovídá jeho hlas. Pořád ho nepřestává jistit za bok, aby mu neutíkal, a klesne pomalu očima až do jeho klína.
"Hm, tady jsem ještě kousek vynechal." Okomentuje to, než se pomalu skloní a dotkne se rty u kořeně jeho chlouby. Jak kdyby mu schválně chtěl nechat chvíli na vydechnutí a pak ho dál mučil. Obsah tašky mu v podstatě vysype na břicho s jasným znamením, že vůbec ale vůbec neskončil a sáhne po Rukiho zápěstích, které se mu pohodlně vlezou do jedné dlaně.
"Jsi úplně akorát." Prohodí si spíš pro sebe, než hmátne po pásce zuby, najde konec, který trochu popotáhne a začne mu soustředěně omotávat zápěstí.
"Na pusu ji nebudeš potřebovat." Sdělí mu jednoduše a úplně ignoruje fakt, že to mělo být na jeho ústa.
"Lepší, mnohem lepší. Moje kůže neutrpí." Další pobavená poznámka, když si ho prohlédne. Sáhne znovu po peru, pustí jeho zápěstí a vezme jej za stehno, které trochu pozvedne. Sám se posune, aby usedl na paty mezi jeho nohama, a pozvedne mu nožku, aby měl lepší přístup k vnitřní straně stehna. Vlastně tak trochu i k části pozadí.
"Ještě tady jsem nebyl." Vydechne krátce, když nakloní hlavu na stranu a začne se znovu podepisovat. Konec své autogramu umisťuje skoro mezi jeho polovičky. Začne slíbávat čokoládu hezky od začátku skoro u kolene a pokračuje pomaličku dál. Sem tak si dovolí další kousnutí a spokojeně sleduje, jak má ty packy hezky u sebe. Hodně zpomalí a vytočí mu tu nožku trochu stranou, když se ocitne už hodně nízko. Musí se napůl položit, ale tentokrát to udělá velmi rád. Poslední linka podpisu sahá skoro až k Rukiho vchodu a tam taky skončí i on. Žádné pokračování prozatím, prostě se ho rozhodl trápit za to, jak mu naposledy utekl. Teď přijdou na řadu ty oleje. Hezky si je poposune blíž a jako první vezme ten stimulační. Štědrou dávku věnuje Rukiho chloubě a natáhne se po jeho dlaních, které položí na jeho vlastní chloubu a donutí ho sevřít prsty kolem ní, několikrát mu pomůže s pohyby a je vidět, jak moc se mu ten pohled líbí. Jeho vzrušení stoupá a obdivuje sám sebe, že je ještě schopný se jenom dívat. Ale...Zničí ho pak, mají přece celou noc.
"Jen se mi hezky předveď." Provokuje ho svým hlasem, když otevře i druhý, rozetře si ho v dlaních a věnuje se první jeho stehnům, hlavně vnitřní straně. Vydrží mu to celkem dlouho, dokud to ještě hezky klouže a pak si dopřeje druhé kolo, jen s tím rozdílem, že tentokrát už se prsty jedné ruky věnuje kroužením kolem místa budoucího potěšení. A pak do něj prostě dvěma prsty přímočaře pronikne a koutky se mu znovu ďábelsky pozvednou.
"Mysli na to, než po mě cokoliv budeš házet." Zavrní a následuje další kousnutí do stehna. Za chvíli ho asi sní ale je to jeho problém, nemá být až tak sexy.

Ruki

"Nech toho." Hlesne zpět v odpověď, ale Toshiya má pravdu. Najednou mu to nevadí, když je panovačný a dobyvačný a dělá s ním všechny ty věci, ze kterých by se normálně hanbou propadl. Jenže teď se mu hrozně líbí, strašně ho rajcují a zjišťuje, že když se konečně nechá svést, sám je na trochu divočejší akci, než si kdy myslel. Všechno, co bylo v tašce, se mu vysype na břicho a on na to jen shlédne. Ty návleky ho začínají vážně děsit, ale na druhou stranu... Proč by to prodávali, kdyby to nebylo skvělé? Jenže počítal někdo s tím, jak malí můžete být a jak vysokého máte milence? Když ho Toshiya bere za zápěstí, ještě vůbec nic netuší, ale jakmile má v rukou pásku, Rukimu se rozšíří oči.
"Počkej, co to děláš!" Začne se s ním prát, ale je mu to na houby, spíš mu připadá, že to Toshiyu hecuje. Brzy už má ruce pevně svázané k sobě, i když ne nad hlavou a zrovna moc toho s nimi nezmůže.
"Totchi-chan..." Vydechne, ale proboha, on si to vážně užívá. Ještě ho tady snad začne prosit, aby si spolu hráli na únos nebo co? Pořád z toho má strach, vůbec neví, kam až by Toshiya mohl zajít, jak moc velký je šílenec, protože on ví, že velký a ta nejistota mu hrozí orgasmem. Rozechvěle ho sleduje, jak si sedá, jak si nastavuje jeho nohu a následuje nový podpis. Ruki je vlastně bezbranný, ale to byl na stole taky. Jeho Toshiya ho takhle z nějakého důvodu má nejradši. +Není můj!+ Mračí se v duchu sám na sebe. Prudce se nadechne a zadrží dech, když se konec pera skoro dotkne jeho vchodu, div by si nemyslel, že mu ho Toshiya nacpe i tam. Nechává ho dělat, co chce a čím je Toshiya výš, tím víc přivírá oči a začíná znovu slastně sténat. Už se v duchu připravuje na to, jak se ho rty dotkne až na nejtajnějších místech, ale všechno to přestane, on se na něj honem podívá a uvidí ten olej, co kupoval s velkým respektem.
"Mě to teď vážně dávat nemusíš, já... ne...!" Další zasténání a to jen proto, jak ho nutí dotýkat se sám sebe. Musí na něj být hrozně zvláštní výhled, když je svázaný a s maskou a spojenýma rukama se nechává vést. Jenže...! Ta věc vážně začíná působit. Ruki ztuhne, zamrká, upře oči před sebe a připadá si jako by mu někdo aplikoval nějakou drogu. Vůbec to nejde ovládat ani potlačovat a to vzrušení začíná být prostě moc. Co je tohle za čertovský vynález! Jenže je v posteli s Luciferem! Jak by se mu mohl nepředvést, vždyť tady leží mezi okvětními plátky, mezi nohama mu doslova tepe vzrušením a Toshiya mu k tomu navrch začíná masírovat stehna. Čokoláda se provoní ještě jasmínem a to ani nemluví o tom, jak se mu na něj dívá. Jak je krásný, jakou má postavu, jak se pořád soustředěně mračí. Dojde i na doteky kolem vchodu, stačí to jeho jediné brouknutí, jediné kousnutí a Ruki se prostě udělá. Prakticky jemu do vlasů a sobě na břicho. A co hůř, dokáže se jen hodně spokojeně usmívat a ani trochu stydět.

Toshiya

Nic víc by si nemohl přát, než Rukiho výraz, který přitom všem má. Však on moc dobře ví, že se jen tváří a nakonec se  mu to bude líbit. Je si tím prostě jistý a jeho povaha mu nedovoluje myslet si cokoliv jiného. Klidně těch hraček mohlo být dvakrát tolik, on si s tím vším poradí a Ruki ráno nebude schopný chodit.
"Budu se ti hrozně smát, až polezeš do auta." Připomene mu cestu, která je zítra ráno čeká. On s tím problém mít vůbec nebude.
"Ale musím, tobě ano, sobě ne." Okomentuje ještě jeho slova a zrovna pečlivě zkoumá jeho nitro, když ucítí ve svých vlasech něco, co by tam rozhodně být nemělo.
"Už?" Pozvedne nad tím obočí a pak se zamračí. V duchu se ale královsky baví. Všechny ostatní by asi zabil, kdyby mu provedli něco podobného, ale Ru může zdá se všechno.
"Když vidím, jak se ti to líbí, tak příští návštěvu sex shopu organizuju já." Zavrní hlubokým hlasem s nádechem spokojenosti, ale prsty nechává tam, kde byly. Jen se několikrát zkusmo pohne a přidá další, aby ještě vystupňoval jeho slast.
"A ty ses o to chtěl připravit." Přihřívá si vlastní polívčičku, když si druhou rukou prohrábne prameny a zjistí, kolik toho v těch vlasech vlastně má. Něco málo z toho mu utkví na bříšku palce. Nezaváhá ani na vteřinu a s pohledem upřeným do Rukiho očí, si ho vloží mezi rty. Dokonale si užívá jeho výraz, který mu způsobil. Je naprosto úžasný.
"Čokoládová." Ušklíbne se, pořád tu chuť má na patře. Poposune olejíčky a návleky trochu stranou, když vstane, aby ze sebe dostal své kalhoty. Jeho pohyby jsou rázné a je vidět, jak moc se ovládá, aby tohle celé zatím neskončil. Ještě chvíli. Ať se Ruki zblázní.
"Nevěděl jsem, že máš rád obecenstvo." Neodpustí si ještě poznamenat, protože si všiml Korona, který sedí ve dveřích a vypadá hodně nechápavě. V duchu ho varuje, ať se ani neopováží ho kamkoliv kousat. Nedá Rukimu ani chvilku, ještě by si mohl srovnat myšlenky a chtít po něm, aby přestal, kvůli té kryse. To mu prostě nedovolí! Přesune se nad Rukiho tělo a znovu mu položí dlaně do klína. Tentokrát ho ale neopouští a zatím jeho chloubu jen společně svírají. První pohyb přijde za chvilku, aby to nebylo spíš nepříjemné.
"Příště tě k něčemu přivážu nebo třeba pouta? Já vím, jak moc se ti líbí, když se mi nemůžeš bránit." Provokuje jeho představivost a vlastně i tu svou. Hned jak ucítí odezvu v jeho klíně, přidá pár dalších pohybů, než ho pustí, protáhne paži kolem jeho pasu a přetočí se s ním zády na postel. Ruki se tak k němu hezky tiskne a v podstatě na něm leží. Mírně pozvedne hlavu, aby si mohl uzmout jeho rty v dlouhém polibku, zničí ho jen tím, to je mu úplně jasné. Sám si tiše povzdechne do jeho rtů, než sáhne první po jednom stehnu, aby ho víc srovnal přes své boky a pak i druhé. Pevně jej vezme za paže a donutí ho posadit se.
"Hm, hezké, moc hezké." Okomentuje pohled, který se mu naskytl a sáhne po těch návlecích.
"Nemohl bych své dárky jen tak nechat ležet. Co mi koupíš příště? Nebo spíš sobě?" Se zatnutím svalů na břiše se zvedne, rozbalí tu moc sympatickou hračku a vloží mu ji do svázaných rukou.
"Chceš nebo ne? Tak řekni." Chtěl, aby ho nechal rozhodovat, tak tady to má. Položí mu dlaň na tvář, palcem pozvedne jeho bradu a znovu ho políbí, dávajíc mu pocítit nezřízenou touhu. Pak mu vejde prsty do vlasů, sevře pevně prameny a vůbec se mu ho nechce pouštět.

Ruki

Už? Jak to jako myslel už? Vydržel tak strašně dlouho... Podívá se na něj se starostlivou vráskou mezi očima. Bylo to špatně? Toshiyova slova ale vypovídají o něčem jiném a k tomu to gesto s olíznutím prstů. Jak mu asi chutná on sám po vší té čokoládě? Druhá ruka stále vězí kdesi v Rukiho nitru a díky tomu vrcholu je dost uvolněný na to, aby bez obtíží přijal i třetí jeho prst. Jen je to mnohem intenzivnější, co do pocitů.
"Třeba tě to naučí chodit po obchodech se mnou a ne mě poslat samotného..." Ještě si ho dovolí provokovat, aby se mu po jeho ústech moc nestýskalo. Dráždění ustane a jemu se naskytne výhled na to, jak se Toshiya zcela svléká. Poznámka o obecenstvu ho rozhodí, chvíli si myslí, že je tu snad pokojská nebo poslíček, ale na Korona z postele nevidí. Úplně na něj zapomněl, připomene se jen zakňučením. Ruki protočí očima a pak mu přikáže, aby šel na místo. Trhá mu to srdce, ale se psem v posteli souložit vážně nechce. Toshiya se k němu vrátí, navede mu spojené dlaně zpět do vlastního klína a začne mu zvolna připomínat předešlou touhu. Díky gelu to jde hodně rychle. Pozoruje jeho tvář, snaží si představit si jeho slova jako realitu... Posledně ho tím vlastně dost rozhodil, to až dneska si to užívá se vším všudy.
"Nepřepereš mě bez pout?" Stihne říct, než prudce změní polohu, až se mu zatočí hlava. Leží teď na Toshiyovi se zadečkem vyšpuleným a svázanými předloktími opřenými o jeho hruď. Vrací mu náruživý polibek, klínem se mu pokouší vytlačit do břicha důlek a pak je přinucen se na něm posadit. Toshiya si s ním pohazuje jak ho napadne, ale zároveň je to jen a jen Ruki, komu se zatím věnovali. A on to dovede ocenit. Teď dojde na ty návleky. Už skoro zapomněl, že má na očích tu masku.
"Příště jdeš ty, zapomněl jsi?" Snaží si je neprohlížet a v duchu se nerozhodovat nad tím, jaké výstupky jsou jak velké a jak moc dráždivé. Každé jsou jiné, prožitek s nimi bude rozdílný, ale on si na ty největší ještě netroufá. Sevřenýma rukama si převezme vybalenou krabičku, střetne se s ním v novém polibku, který mu dodá o něco víc odvahy a nechá si stáhnout hlavu trochu dozadu, jak ho Toshiya vezme za vlasy. Jeden z nich skutečně vytáhne a shlédne na jeho klín. Už tak je to výhružná zbraň a on to ještě podpoří... Teď nebude strašpytel, koupil to, tak to prostě udělají. Velmi opatrně se ho dotkne v klíně, vlastně to ještě mockrát nestihl s tím, jak je pořád dobýván a přidrží si ho u kořene, aby mu mohl návlek nasadit.
"Sluší ti." Pronese na téma světle modré barvy silikonu, která ale přidá na objemu jeho chloubě. Očima najde gel a v tu chvíli je konečně rychlejší. Rozhodně použije ten povzbuzující, když ho na něj vylije snad většinu. +Tak a máš to, ať víš, jaké to je!+ Pěkně to rukama rozetře, rovnou ho u toho promne a je nachystáno.

Toshiya

"U mě jsi pouta neměl." Připomene mu bez váhání, aniž by nad tím musel nějak zvlášť přemýšlet. Jenže se něco od minula změnilo, už se s ním nechce tolik prát. Tedy ne tak úplně. Vnímá ten přerod v sobě samém a neví, jestli se za něj má na sebe zlobit nebo být rád, že se to děje. Trochu se to v něm pere, ale naštěstí k tomu nemá moc prostoru. Volnou dlaní přejede po Rukiho stehně a znovu si ho celého prohlédne.
"Myslím, že tě nahoru pustím častěji, za odměnu." Ne, bez poznámky by to prostě nebyl on.
"Příště jdeme spolu, zapomněl jsi?" V podstatě použije jeho slova a ukládá si, že ho tam vezme, i kdyby ho tam měl dovléct na rameni. Pozoruje ho pořád, aby viděl každý záchvěv v jeho tváři, a odhaduje, jestli to opravdu udělá.
"Copak se děje, došla ti kuráž?" Pozvedne obočí. Provokuje ho schválně, aby to konečně udělal. Ještě tak pět sekund a má Ru po místě nahoře, protože ho svalí zpátky a prostě si ho vezme. A pak to opravdu udělá. Ne, že by mu nevěřil ale, pořád ho svým chováním trochu překvapuje. Když mu dá prostor, dějí se věci, které by si ani nepředstavil. Zakloní hlavu, když ucítí jeho ruce, které chuděrky nemají moc volného pohybu, o to víc je to dráždivější. Však on mu to dovolil, tak může.
"Tobě bude taky. Uvnitř." Sdělí mu s hlavou zakloněnou, jak se kolem jeho chlouby sevře těsnější prostor. Začíná být hodně blízko tomu, aby vyvrcholil dřív, než to sám dovolí. Bez jeho svolení se prostě neděje nic. Tedy nedělo, ještě před pár dny.  Ru obrací jeho svět a přesvědčení vzhůru nohama a jemu to vůbec nevadí, a ani se nad tím nepozastaví. Při jeho komplimentu se mu koutky mírně zvednou a ani si málem nevšimne, co mu tam dál provádí. Dojde mu to za pár sekund, kdy si uvědomí, co mi k návleku přidal.
"Tohle jsi neměl dělat." Vydechne dlouze a popadne jej za boky, aby si ho mohl přizvednout.
"Právě sis zničil možnost se dneska vyspat." Pomalu spouští jeho boky níž a níž u toho mu kouká do očí, ale nechce mu ublížit, takže zatím příliš nespěchá. Zastaví se tak v třech čtvrtinách a na tváři se mu objeví další pousmání hodné samotného pekla.
"Připravený na všechno, Ru-chan?" Nepočká ani na odpověď a poslední milimetry jejich spojení překoná prudším pohybem a v tu samou chvíli se vrhne na jeho šíji. Ta šála bude vážně potřeba. Sám sebe se snaží uklidnit, aby se nenechal ovládnout orgasmem, ke kterému nemá daleko ale Rukiho nitro, společně s gelem mu to hodně ztěžuje. Počká několik okamžiků, než znovu pevně sevře jeho boky a začne s tím, co chtěl udělat už od zavření dveří. Jeho hlas zní tlumeně, jak se snaží krotit a nenechává ho úplně vyplynout ze svého hrdla. Stačí jen pár přírazů a je vidět, že se neovládá. Z posledních kousíčku příčetnosti si přehodí Rukiho svázané zápěstí přes hlavu, aby mu byl blíž a mohl tak dráždit svým břichem jeho chloubu. Stačí jen pár další prudkých přiražení, než se s tichým zavrčením a  spokojeným hlubokým vydechnutí nechá ovládnout vrcholem.
"Vůbec..." Odmlčí se, aby nebylo tolik slyšet, jak udýchaný je.
"Vůbec netušíš, co jsi spustil." Dokončí s nádechem nebezpečného pobavení a plynulým pohybem jej skolí pod sebe do peřin. On prostě nemá dost a díky gelu, který násobí jeho pocity, chce rozhodně víc.
"Slíbil jsem ti, že tě zničím a já své sliby držím." Oznámí mu, kdy se po chvíli, kdy drancuje jeho kůži na rameno a horní části hrudníku zase pohne uvnitř něj.

Ruki

Toshiya si toho všimne opravdu pozdě. Byl nádherný, jak tak zakláněl hlavu a nic netušil. Ru ho asi bude muset chytat v klíně častěji, aby ho trochu přikrotil a donutil ho poddat se taky maličko jemu. Ano, tohle bude dobrá strategie, hned to příště zkusí! Totchi mu začne vyhrožovat a Rukimu trochu zaplane v očích. Pootevře jemně rty, ale jeho boky jdou brzy nahoru.
"Myslím, že je na čase, aby jsi mě pořádně poznal." Odpoví mu místo úleku. Už toho bylo dost. On umí být taky jako malý ďábel a dokáže mu to.
"Ty sis zničil možnost se vyspat, už když jsi mě potkal v clubu. Můžeš mi vyprávět, jak tě vzpomínky na mě budily z mokrých snů." Najde svou ztracenou řeč, ale Toshiya si ho začne posazovat na chloubu a on se ho ani pořádně nemá jak chytit. On sám o sobě by stačil, ale s tou hračkou je to... Nejdřív neví, jestli se mu to vůbec líbí, zdá se mu to moc a necítí tolik jeho kůže, ale gel začne pracovat i v jeho nitru a všechny ty výstupky tam taky nejsou pro nic za nic. Toshiya si ho na sebe nakonec trochu přirazí a donutí ho vydat něco mezi bolestným a slastným zasténáním. Ta bolest odpluje hodně rychle, když mu Toshiya začne znovu drancovat pokožku krku a rychle ho přinutí propadnout se do slastného opojení. Toshiya si brzy přehodí Rukiho ruce kolem krku, za což je mu vděčný, protože se mu lépe drží rovnováha a může se tak na něm mnohem snáz pohybovat. Dýchá prudce a přerývaně, snaží se mu u toho dívat do očí a když se jeho penis otře o Toshiyovo břicho, začne to na něj jít podruhé. Přesto je Toshiya rychlejší a je to dobře. Na chvíli ustanou a Rukimu se to celé podaří rozchodit. Vůbec nepochybuje o tom, že by Totchi svoje slova nedodržel. On se ráno vážně neposadí, nebudou spát, ví to.
"Vůbec nevíš... co sis donesl domů." Odsekne mu, spíš vyplivne svůj hlas, jinak by se asi zadusil, ale Toshiya ho povalí pod sebe a dokonce u toho ani nepřeruší jejich spojení. Nechává se jím olíbávat, pevně se ho drží, vydýchává se a nechává své nitro zaplavovat příjemnými pocity, plnými náklonnosti k němu. Bere se tu pokradmu, ale jistojistě a narůstá s každou klidnější chvilkou mezi nimi. Toshiya se pohne znovu a on zřetelně cítí, jak se uvnitř něj znovu zpevňuje. Teď to bude Ruki, komu to nebude trvat dlouho a pak ještě hodněkrát, je o tom přesvědčený. Bude rád, když ho nechá najíst a nakrmit psa, možná si dají sprchu a hodinku spánku a na zkoušku ho odnesou v obalu na jeho bassu, jinak to nevidí.

Toshiya

"Já si rád ničím možnost se vyspat. To jsi ještě nezjistil." Odpoví mu až teď, protože dřív si nedokázal srovnat slova v hlavě. Hrozně mu to trvá, když má mozek úplně někde jinde. Později si bude nadávat, že mu nedokázal dost dobře odpovědět ale teď ne. Teď jen dokáže zvládat pocity z Rukiho úzkého nitra. Kdyby tohle jen tušil, když ho bral k vodopádům, tak tam ani nepojedou a rovnou sem. Neměl pravdu, když říkal, že na to bude myslet Ruki. On sám se nebude moc soustředit a myslet na cokoliv jiného, než na to, co mu právě předvedl. Jen jediný výraz  by mu stačil, aby měl chuť udělat to celé znova.
"Nevím, ale rád to zjistím." Sdělí mu udýchaně, jak stoupá jeho nové vzrušení a rozhodně není v tento večer poslední. To už ví předem. Pro tuto chvíli pomůže Rukimu dlaní na jeho přirození, aby byl mnohem dřív, než on sám ale nepřestává se svými přírazy, jistí si ho za bok, aby mu nikam neujížděl, a nakonec vyvrcholí i on sám. Už cítí, jak mu kapičky potu smáčejí celé tělo a zaboří tvář do jeho hrudi, aby mohl popadnout dech. Svalí se vedle něj a stáhne návlek, než se na něj podívá, jak se tam válí v peřinách a na zbytcích okvětních plátů. Většina z nich už je na zemi a vlastně všude. Zvedne se z postele a sáhne do svých kalhot, kde vyloví krabičku cigaret, než se znovu rozvalí a přitáhne si jej do náruče.
"Ještě jsem neskončil, ale první si dopřejeme trochu zlozvyků." Podá mu jednu a připálí jemu i sám sobě.
"Jestli potřebuješ cokoliv udělat, udělej to hned. Za chvíli nebudeš mít čas." Odtuší, když shlédne na jeho ruce, které jsou pořád svázané. Dostanou volnost až o hodně později a on se královsky baví nad tím, jak se na něj Ruki šklíbí. Nakonec mu dopřeje ještě sprchu, kde mu stejně nedá pokoj a pak další kolo, kdy se snaží být o něco něžnější, aby mu opravdu neublížil. S každou další hodinou začíná být vidět, jak na Toshiyu působí jeho přítomnost a odmlky mezi jeho chtíčem jsou o hodně...mazlivější. Dokonce mu i dovolí se najíst a sobě taky. V jeho podání samozřejmě. Dopřeje jim asi dvě hodiny spánku, s Rukim v obětí a Koronem v nohách postele. I ve spaní si plánuje, jak postupně zboří společně všechny hotely v okolí, dokud nebudou muset na turné. Ale to je snad ještě daleko. Je spokojenější, než kdy byl. City se v něm začínají probouzet od první chvíle, kdy byli společně v jeho bytě a ví, že jakmile opustí zdi tohoto hotelu, bude hledat další a další možnosti, jak být s ním. Zamotal se do labyrintu, ze kterého ale nechce ven a pustit Rukiho na další den, když ho doveze k domu je něco, díky čemu má chuť srovnat zbytek světa se zemí.
"Uvidíme se brzy." Zní to skoro výhružně.
"Odpočívej, budeš to potřebovat, Ru-chan." Rozloučí se s ním a špatná nálada ho přepadne hned, jak se rozjede domů.