Hromadné - Pane bože pořád nějaká romantika! Kde je Kaz? - Část 2.

(Škola, Kazův squat)

Aoi, Kai, Ruki

Zdá se, že Reitův děda je jediný, jehož slova pro Rukiho rodiče něco znamenají. Popovídají si s ním, podělí se s ním o údiv, že nechají tak vzorného chlapce jako je Reita, aby hrál s klukama zrovna tuhle hudbu a o obavy, aby jejich koníček nezašel moc daleko a nakonec se zatváří spokojeně, když zjistí, že Ruki udělal ve škole dobrý dojem.
"Časy se zdá se hodně mění, jen nevím, jestli k lepšímu." Pronese ještě Rukiho tatínek. O kus dál se Kai nechá obejmout Uruhou a pevně stiskne jeho záda pod svýma rukama, když se od sebe zase oddálí a podívají se jeden druhému do očí se zářivými pohledy.
"Vidím. Myslím, že bychom v tom rozhodně měli pokračovat!" Řekne Kai šťastně, aniž by věděl, že o kus dál Rukiho rodiče doufají v pravý opak. Má hlavu v jednom kuse těsně u té Uruhovi a pořád něco probírají v důvěrné blízkosti, ne nevšimli si svých matek, které se s nimi rozloučily mávnutím rukou a brzy začnou odcházet i všichni ostatní.
"No jasně, ale vždyť jsi to sám navrhl!" Brání se Kai, když Kaz dělá jako by o té párty nic nevěděl a směje se u toho na celé kolo. Aoiho rodičům vůbec neunikl Kazův zvednutý prostředníček a zamumlají si pro sebe něco o tom, že to má teď Aoi povedené kamarády, a že se od něj ti mladí kluci naučí jenom samé špatnosti. I oni se rozloučí a odejdou a Aoi se pro sebe trochu rozpustile usměje.
"Hm, to se nám dneska v noci nepodaří, ale podívej se na ně." Ukáže na rozzářené kluky. Copak by je mohli v noci vykopnout domů? Budou mít klid všechny ostatní dny, vždyť už spolu přece bydlí. Už jsou v místnosti úplně sami, když Reita zavelí odchod na mejdan a zvedne Rukiho nad zem, až vypískne a pevně se ho chytí za ramena. Tváří se u toho, jako by ho ranila mrtvice, ale v příštím okamžiku už klukům za hlasité komentování, hvízdání a hraného znechucení předvedou, jak se doopravdy líbá a jak vypadá vášeň. Protože Ruki se v návalu všech emocí taky neudrží a vjede Reitovi prsty do těch jeho parádních bodlin. Pak se všichni společně rozesmějí Kazově poznámce a Aoi do něj šťouchne loktem, zatímco se snaží říct, že tohle rozhodně není pravda. Je umlčen Kazovými rty a pak stráví spoustu času úklidem, ale mají před sebou celý večer. Kai, Uruha, Ruki i Reita čekají před pokladnami a tváří se, že Aoi s Kazem rozhodně nekupují všechen alkohol a cigarety pro ně, ale pro sebe. Jsou jediní plnoletí, takže to na ně zbylo. Můžou se potrhat smíchy, když Aoi přijede ke kase ve vozíku a hrozně u toho nadává a pak na ně pokřikují a dělají gesta, než kluci všechno zaplatí a naloží. Jsou jako urvaní ze řetězu, jako by se ze života stala jedna velká párty, oni už byli rodina a žili někde jinde.
"Připadám si jako X, když je natáčeli na tom chodníku!" Švitoří zrovna Ruki a říká si, jestli budou taky tak slavní, třeba už za rok nebo tak?
"Nebo, když kopali na ulici do popelnic!" Vzpomene si Kai a vyslouží si záhlavek od Aoiho. "Chovej se slušně!" Napomene ho Aoi, vzápětí vyprskne smíchy a všichni se odeberou domů. U Kaze se zvědavě rozhlíží. Je tu uklizeněji, než kdy bylo. Je to malý byt s ještě menší kuchyňkou, ale kdyby věděli, jak to tu vypadalo před Aoiho zásahem, asi by se hodně divili. Prošmějdí jim úplně všechno, včetně ložnice a postele, osahají kytary a Kai se snaží někoho přemluvit, aby mu pomohl s jednohubkami, jinak že budou jíst jenom čipsy, ale moc se to nedaří. Bytovka nebo ne, za chvíli už znějí okolo kytary a Ruki ječí ze záchoda, že je tam pavouk, aby ho vzápětí přinesl v dlaních a způsobil tak Uruhovi infarkt.

"Podívej, je jako ty!" Škádlí ho, Uru před ním prchá a napomíná Reitu, ať si ho laskavě zkrotí. Aoi si spokojeně strká cigáro do koutku a sleduje Kaze, jak mu to sluší s kytarou a pak se rozhodne Kaiovi přece jenom trochu pomoct.
"Tak já ti ukážu, kde je nůž a prkýnko jo?" Dobírá si ho dál a Kai nechápe. Takového ho vůbec nezná. Co s jedním udělá změna partnera!!!

Reita, Kaz, Uruha

Nebylo jediného člověka, který by se za nimi neotočil, když si razili cestu davem. Jediný, kdo se díval trochu pochybovačně na podmračené pohledy, které nechávali za sebou, byl Uru. Vzápětí jej ale přepadl záchvat smíchu, když si představil Kaie, jak kope do popelnic.
"Hele nechej ho jo." Brání samozřejmě svého miláčka, když Kai od Aoiho vyfasuje záhlavek a popadne ho za zápěstí, aby s hranými ofuky přitáhl blíž k sobě.  Kaz  se v tu chvíli rozhlédne kolem a do oka mu padne koš, který popadne vysadí ho z držáků, aby jej mohl přetočit dnem vzhůru, takže část vysype a ještě si do něj kopne.
"Už jsme lepší jak X?" Nadhodí se smíchem a snaží se nevidět, jak se bude tvářit Aoi, asi si to u něj pak bude muset žehlit ale to snad zvládne. Radši rychle společně s nimi zamíří do jejich bytečku, kde je s poklonou hodnou středověku vpustí dovnitř. No nebýt Aoiho , tak se tu nejspíš válí, kde co, včetně jeho ponožek. No jo, časy se mění a Kaz s nimi ale nemá vůbec v plánu si stěžovat. Reita už se pohodlně vyvaluje na jeho gauči s nohama přes područku. Sebou si samozřejmě přinesl svou vlastní basu, bez ní nejde ani na krok a začíná mít pocit, že bez Rukiho už taky nikam nepůjde, i když to není moc reálné.
"Ne, že nám polezete do postele." Napomene je ještě Kaz se smíchem, protože ta je rozhodně jejich.  Jestli budou spát třeba ve vaně, to je mu celkem jedno ale své postele se prostě nevzdá.
"A žába je tak zakázané území." Houkne ještě majetnicky a pak už nestačí koukat, kde jsou všichni. Jsou jak pytel blech. Ne, že by on sám nebyl. Raději popadne kytaru a začne hrát. Za chvíli se od sousedů ozývá bušení ale to okázale ignoruje a začne hrát o to usilovněji. Málem smíchy kytaru upustí, když přiběhne Ruki s pavoukem.
"To je Henry, dávej mi na něj pozor, s kým si tam pak budu povídat." Upozorní ho Kaz a tváří se skoro vážně, tedy na své poměry. Uru zbledne, aby vzápětí mohl zezelenat, jako kočka přeskočí gauč i přes Reie, který se na něm zase válí a ukáže na Rukiho ukazováčkem.
"Opovaž se, to ke mně přitáhnout." Varuje ho s blýsknutím v očích a je vidět, že jestli udělá ještě krok blíž k němu asi vyskočí oknem. Rei se smíchy popadá za břicho a vezme Rukiho kolem pasu, aby si jej stáhl do klína, pavouk nepavouk, to mu zrovna nevadí a je dost možné, že mu uteče až…Ano, už si zase nárokuje jeho rty. Jsou spolu hrozně málo a tomu se nedá odolat.
"Chceš nám utrápit lead kytaristu?" Zeptá se ho pobaveně a majetnicky ho obejme kolem pasu. Však on ty jednohubky Kai zvládne i bez nich. Je tam Aoi a už se k nim krade i Uruha, mimochodem velkým obloukem kolem nich, jenže ten spíš hodlá užírat pod rukama. Teda snaží se o to a bokem drcne do Aoiho, aby mu nepřekážel.
"Bude toho určitě málo." Zasměje se upřímně, když zase něco ukořistí a honem si to cpe mezi rty. Jakmile vidí, že by Kai mohl začít protestovat, rychle popadne kousek sýru a vloží mu ho mezi rty, kterým vzápětí políbí.
"Tomu se nedá odolat." Myslí to vážně zároveň si ho snaží trochu udobřit, aby se na něj nezlobil.
"Kazi, co jsi s ním provedl, že je jak urvaný ze řetězu? Čím ho dopuješ přiznej se." Rýpne si Rei se smíchem na adresu Aoiho a hrábne po čipsech, které jsou už v misce na stole a cpe je do pusy Rukimu.
"Můžu ti je vysypat na hlavu?" Zazubí se na něj, když si vzpomene na jejich první společný večer u Rukiho v pokoji.

"Sexem, čím taky jiným." Ozve se Kazův hlas, když na asi dvě vteřiny přestane hrát a rozlije jim všem do panáků, aby náhodou neměli prázdno.
"Vidíš, jaké to má účinky? Samé pozitivní." Přisadí si ještě a sveze se zadkem přes područku do křesla.
"Už jste přemýšleli, co teď? Myslím s hraním. První show máte za sebou a co dál?" Řekne na své poměry celkem promyšlenou otázku a ušklíbne se, když ho v zadní kapse kalhot něco tlačí.
"Kruci, co to…" Zamručí si pro sebe, když z ní vytáhne několik petard.
"Huh, kde se tu vzaly?" Zatřepe hlavou a v očích mu zasvítí.
"Můžeme jít o půlnoci řádit ven." Nemá jich tolik, aby způsobil vyhoření poloviny čtvrti ale pár prásknutí, by to udělalo, aspoň pro každého jednu, ještě že má tak velké kapsy. Trochu sebou trhne, když se ozve domovní zvonkem.
"Zlato máme návštěvu, jdu otevřít." Houkne ke kuchyni na Aoiho a vyhoupne se na nohy s kytarou pořád kolem krku a s petardu v ruce a už si strká cigáro do koutku. Prudce otevře dveře a je tam zase. Ta sůva z bytu nad nimi. Trochu se ušklíbne, když vidí jak se tváří.
"Copak? Jdeš pařit s námi, my totiž slavíme." Vysvětlí jí to bez váhání a víc otevře dveře, aby viděla Rie a Rukiho na gauči, jak se po sobě válejí.  Sousedku málem vezme infarkt a ani si nevzpomene, že jim chtěla nadávat za hluk.
"Snad se nás nebojíš. Užijem si to." Pokračuje dál kaz a je jasné, že se ji snaží vyděsit, aby jim dala pokoj. Jak se zdá, tak to očividně funguje, dost na tom, že už tu nějakou chvilku jsou s Aoim spolu a musí nutně slyšet, co se u nich děje, takže si to stačila domyslet.+Já ti dám si na nás chodit stěžovat.+ Proběhne mu hlavou škodolibě a přehodí si v dlani petardu s jedné ruky do druhé. Nečeká už ani na odpověď a ty dveře jí přibouchne před nosem, stejně nebyla schopná slova, tak co.
"Párty pokračuje." Křikne ode dveří a vrátí se k nim se smíchem.
"Nebojíš se, že na tebe zavolá policajty?" Ozve se trochu obezřetně Uru, které se nepokrytě lepí na záda Kaiovi ale v očích má jisté obavy.
"Ani ne, když to zkusila naposledy, dostala ode mě poštou rybu." Pokrčí rameny Kaz, když sebou plácne znovu do křesla s flaškou v ruce a hmátne po zápěstí Aoiho, když jde zrovna kolem a stáhne si ho k sobě.
"Nebudeš žárlit, že jsem ji chtěl pozvat, že ne?" Dobírá si ho s úsměvem a hřeje o pocit, že má pro něj v šuplíku schovaný dárek. Musel sice prodat jednu ze svých kytar a nějakou tu aparaturu, co měl navíc ale….

Aoi, Kai, Ruki

Ruki se škodolibě směje, když chce Uruhu samozřejmě následovat, ale sám vypískne, když si ho Reita stáhne za pas na sebe, pavouka upustí a oběma je celkem jedno, kam ten chudák běží. Už se totiž zase líbají, i když se Ruki trochu stydlivě usmívá. Přece jenom se všichni dívají a jsou tady společně, neměli by… jenže jak se od něj má odtrhnout?
"Nechci, ale připadalo mi, že se dneska málo proběhl." Brání se a Kai nad nimi vrtí hlavou. Uru se ocitne u něho a on získá jakýsi ochranitelský pocit. Však on to Rukimu vrátí. Aoi zvedne dlaně v obranném gestu, když ho Uru posune kousek stranou a raději vykročí směrem od linky. Kai chce Uruhu klepnou přes prsty, ale místo toho získá kousek sýra a jeho rty a tomu neodolá zase on. Až do chvíle, kdy koutkem oka uvidí po zemi běžícího pavouka.
"Zdá se, že Henrymu se líbíš!" Rozesměje se, když se s Uruhou podívají tím směrem a je připravený na skok do náruče, protože Uru vypadá, že mu vyleze minimálně za hlavu. Jakmile je Henry už moc blízko, vezme Uruhu kolem pasu a vysadí ho na volnou část linky.
"Tak… kde jsem to..." Chopí se zase nože, aby dokrájel papriku. Nikoho z nich nenapadne Henryho chytat a odnášet ho zpět na záchod, kde měl svůj klid. Aoi už si začíná zvykat, že se všechna konverzace pořád točí kolem jeho vlastního sexu, už ho to ani nevyvádí z míry.
"Kdo by byl řekl, že nebudete mít vlastního sexu dost a pořád vás bude lákat ten můj." Protočí nad nimi očima. Ruki si lebedí v jamce Reitova klína, kýve spokojeně nohama a nechá se krmit, zatímco mu Rei říká slůvka, kterým rozumí jenom oni dva.
"To si zkus, já to nebudu zase uklízet." Vrká zpátky, ale tón jeho hlasu napovídá, jak uvolněnou náladu má, a že kdyby byli někde sami, asi by se nechal k ledasčemu přemluvit. Aoi zmizí za dveřmi ložnice a Kai po něm od linky trochu zvědavě pokukuje, ale není vidět dovnitř, nerozsvítil si.
„Dobřééé!“ Ozve se jenom jeho hlas, když na něj Kaz křikne, že jde otevřít a vypadá to jako by spolu vážně žili tak tisíc let. Kai se přistihne při pocitu, že jim hrozně závidí. Má pocit, že by to taky dokázal, postarat se o Uruhu, vyřešit banku a nákupy, uvařit mu večeři… Skloní hlavu a zatváří se hodně zamyšleně. A z ničeho nic se kvůli tomu řízne do prstu.
"Au!" Sykne tiše, když ho zvedne a podívá se na pramínek vytékající krve. Jakmile Kaz upustí nějaké petardy a jde ke dveřím, Ruki se vymrští z Reitova klína, aby sebral zbylé ze stolu a zase se hned vrátí. Zvědavě si je prohlíží a ukazuje je Reitovi.
"Jak velký bychom mohli mít průšvih, kdybychom v noci opravdu šli a pustili je?" Zajímá se a na hlavě má v tu chvíli obrovské rohy. On by klidně šel! Oba pak otočí hlavu ke dveřím, kde se objeví sousedka a vypadá to na problémy, ale Kaz ji ani nepustí ke slovu. Kai si skousne ret, má stejné obavy jako Uruha a fakt by nechtěl mít nějaké problémy, kdyby policie přijela a řešila tady, kdo tu je a co tu dělají. Kdyby zjistili, že tu pijí a jsou nezletilí, měli by strašné problémy doma i ve škole.
"No… však si zahrajeme na zkoušce, můžeme se trochu ztišit." Řekne nahlas a vyfasuje poslední vděčný pohled sousedky, než se jí zabouchnou dveře před nosem, zato jeden nevěřícný pohled Rukiho.
"Ruki se utrhl ze řetězu a chce si to užít." Dobírá si ho Aoi, když vyjde z ložnice a něco s sebou nese. Je toho celá taška. Po cestě je ale zastaven Kazem a klesne do sedu na jeho klín. Rozesměje se ale pokusí se mu vymanit.
"Myslím, že budu." Hraje drahoty a zase vstane. Odloží tašku vedle jejich repro soustavy a začne pod ní vyskládávat balíčky.
"Jsou Vánoce děcka. Vím, že to tady tak nežereme a Kai neupekl jahodový dort..."
"Zaplať pán bůh!" Skočí mu do řeči Ruki.
"...ale stejně jsem si řekl, že když si děláme tu besídku… Nemáme ani stromeček, tak jsem místo něj použil naši repro soustavu." Omotává kolem repráků vánoční řetězy, které vypadají značně použitě. Našel je doma v kumbále. Dokonce má s sebou tři čepice pro Santa Klause a pár dekorací, které postaví na bedničky. Pak vstane a odhodí tašku někam stranou, aby se vrátil ke stolku, kde Kaz nalil panáky.
"Než začnete nadšeně odpovídat na Kazovu otázku o hudbě, připijeme si? Na nás… naši kapelu a naše úžasné milence..." Kai se rozesměje, pořád stojí u linky, Uruha sedí za ním, objímá ho a bradu má na jeho rameni. Kývne na něj, aby šli ke klukům a všichni si vezmou své panáky. Henryho není nikde vidět.
"Na to, jaká jsme úžasná parta a že spolu přežijeme všechno, i nepřejícné rodiče. Na úspěch a… lásku." Zakončí. Prostě si to poslední slovo nemůže odpustit. Oči se mu zvláštně zatřpytí, když jsou najednou plné citu, zvedne panáka do výšky a otočí ho do sebe. Ostatní to udělají také a začnou tleskat.
"Příště má proslov Kai." Řekne Aoi celý červený a schová se u Kaze v obětí. Kai vezme Uruhovu tvář do dlaní a vtiskne mu pořádné políbení, až mu tváře červenají a Ruki se opře dlaněmi do Reitova hrudníku, čímž ho zarazí zpět do sedačky a skoro do lehu a chvíli to vypadá, že se na sebe rovnou vrhnou.
"Tak si to rozbalte." Řekne jim Aoi a Kai zatím převrací v hlavě tu otázku.
"No, teď by to chtělo sehnat něco opravdového. Myslím, nějaký malý klub nebo tak něco, zkusit si to před povolanějším publikem. Jestli budou padat rajčata nebo ne..." Uvažuje a u toho se vrátí k lince, aby donesl na stůl jednohubky, co udělal.
"I kdyby to byly dvě tři písničky."

Reita, Kaz, Uruha

Rei moc dobře vnímá Rukiho rozpoložení, sám na tom není o moc líp a užívá si každou sekundu, kdy můžou být spolu.
"Hm, ještě bychom mohli omrknout kohoutek." Blýskne se mu v očích rozverně a napadají ho různí věci, dokonce neuhlídá svou dlaň, aby její prsty nezabloudily pod Rukiho svršek. S tím klínem to moc nedomyslel, jak se zdá. Dění u dveří, jde tak trochu mimo něj, stačí, že si s tím dělá hlavu Uru a Kai, do jeho hlavy se nic kromě Rukiho a jeho nápadů ohledně noci venku moc nevleze.
"Nevím, ale myslím si, že by na to nikdo nepřišel." Odpoví mu Rei s pokrčením rameny, protože on by mu v tuhle chvíli odkýval snad i skok z okna. Strašně s ním mává a nejspíš to ani netuší.
"Aoi já být tebou počítám ještě tak měsíc nebo dva, než se nám okoukáte." Neodpustí si poznámku Rei, aniž by odtrhl oči od Rukiho ďábelských jisker v těch jeho a nakloní s k jeho uchu.
"Tenhle výraz si pamatuj, budu ho chtít později vidět.“ Broukne tak, aby ho slyšel jen on a krátce se uchechtne.

Uru Kaiovi málem do náruče opravdu skočil. Stačila by asi vteřina navíc a bez váhání by to udělal, k jeho překvapení ucítí ruce kolem svého pasu a tiše vyjekne, když se ocitne na lince. Vzápětí na to se rozesměje a zakývá nohama tam a zpátky.
"Je tu hezký výhled." Broukne ale vůbec se nekouká na ostatní, má oči jen pro Kaie a trvá to celou tu dobu, dokud se neřízne. Vytřeští oči na krev řinoucí se z jeho prstu a seskoč hbitě z linky.
"Potřebuju lékárničku." Houkne na Kaze, který ho gestem ruky nasměruje na místo, kde je a za chvíli už se vrací s náplastí.
"Ukaž." Zavrní měkce a se starostí v očích mu to začne ošetřovat, trochu to vypadá, že si v jeho očích Kai minimálně uřízl prst ale…musí se o něj přece postarat.
"Tak to už je lepší." Usměje se spokojeně, když ho políbí kousek nad náplast .
"Dávej pozor." Napomene ho ještě s mírně staženým obočím k sobě a usadí se zpátky, aby ho mohl na chvíli obejmout, dokud Aoi nepřinese tašku z ložnice. Kaz se u toho tváří značně nechápavě, než ho napadne, že by za ním do té ložnice jít mohl. Samozřejmě by za sebou zavřel dveře! Chtěl ho přesvědčit, že opravdu žárlit nemusí a dostat mu to z hlavy tím nejlepší způsobem. Zrovna se chystá vstát, když se Aoi objeví zase u nich a zatváří se na okamžik jako malé dítě, kterému sebrali lízátko.
"Dárečky?" narovná se trochu s nechápavým výrazem Rei  a nahlíží přes Rukiho na tašku.
"Na co stromeček, aparatura je lepší." Připojí ještě poznámku, než se uchechtne nad poznámkou o jahodovém dortu a protočí nad tím očima v sloup. Kaz se automaticky natáhne po čepicích, jednu si narazí sám, druhá přistane Aoimu na hlavě a třetí hodí po Kaiovi. Všichni pozvednou panáka a Kaz Aoiho obejme kolem pasu a přitáhne si ho na své tělo.
"To jsi řekl moc hezky." Pochválí ho spokojeně a líbne ze strany na krk.
"Na nás." Houkne ještě, než do sebe obrátí panáka a sám se odebere do ložnice, odkud se ozve nadávání, jak si po tmě přivřel prsty do šuplíku. Dvě obálky si vrazí do kapsy kalhot a vrátí se zpátky s naprosto nenuceným výrazem. Uru se stačí jen chvíli po proslovu usmívat, než ucítí Kaiovy ruce na svých tvářích a nechá se vtáhnout do jeho polibku, jak kdyby vedle nich nikdo nebyl. Paže se mu automaticky ovine kolem jeho pasu a přitáhne si ho blíž na své tělo, nechávajíc víčka klesnout.
"Miluju tě." Špitne tiše do jeho rtů, o které se krátce otře, ať je rudý nebo ne, to je mu momentálně jedno. Vezme jej za ruku a vydá se k balíčkům, aby si svoje dárky mohli rozbalit. Rei se jen krátce zasměje, když ho Ruki povalí.
"Já žádný dárek nechci, já už ho dostal." Řekne bez přemýšlení a nestačí koukat, jak se odvázal a na co si všechno troufá. Začíná vážně uvažovat o té koupelně a jestli bude ještě chvíli takhle pokračovat bude tam opravdu muset a celkem akutně.
"Ru..." Broukne tiše a láskou vepsanou v očích, když mu vjede dlaněmi do vlasů a oplatí mu polibek druhou vlnou. Dárky ať si klidně rozeberou kluci, on nikam nejde.
"Uhm mm..." Ozve se jen, když se mu nějakým záhadným způsobem podaří chytit a v hlavě i poskládat význam Kaiových slov. Měl to být souhlas ale momentálně zvládá přemýšlet jen nad tím jak chutnají Rukiho rty. Kaz si uzme i svůj vlastní balíček ale zatím si ho nerozbalí. Pustí chtě nechtě Aoiho pas a volnou rukou sáhne do zadní kapsy kalhot.
"Tak, abych to nepopletl." Zamručí a prohlíží si obě dvě obálky, jsou stejné kruci, tohle úplně nedomyslel.
"Na vem si obě, jedna je pro Tebe a jedna pro všechny." Vzdá to nakonec s rozhozením rukama a doufá, že první rozbalí plakát patřící klukům, kteří přijedou z Tokya a za dvojtečkou u předskokanů jsou Gaze. Věřil jim od první chvíle a domluvit to s Hydem, to nebyl zas takový problém naštěstí. Pak mu už jen nezbývalo nic jiného, než se modlit, že se opravdu neplete. V druhé obálce je dárkový poukaz na polovinu ceny letenky do Ameriky. Víc nesehnal ale to napraví, musí dal si to za úkol a rozhodně se toho ve své hlavě nehodlá vzdát. On sám už si to nějak zařídí.
"Zbytek dostaneš na narozeniny,  vypadá to, že prodám návrh na kytaru. Tak a teď se můžu pustit do svého." Broukne spokojeně, když si přitáhne svůj balíček a s nadšením ho začne rozbalovat, u toho si skousne špičku jazyka a vypadá jako skoro jak malé dítě, které si něco přálo a má to dostat ale…on už svůj dárek dostal.
"Co tam je?" Pobídne Rei Aoiho, když začíná být vážně zvědavý, co že to od něj dostali.