Hyde x Gackt - Myslím, že už je mi dobře. - Část 2.

(stánek s růžemi, Gacktova vila)

Gackt

Jen poděkovat? Uhm...Už by na to něco řekl, ale Hyde se začne rozčilovat a vypadá u toho jako načuřené koťátko. Úplně se zapomene, jak na něj hledí s jemným úsměvem, který se očividně snaží ovládnout, ale vůbec mu to nejde. Tak tohle ho baví. To je snad ještě roztomilejší. Nikdy neviděl kluka, kterého bavily kytičky víc, než třeba rychlá auta a další věci. Možná proto na něj bere on a ne nějaká ženská, je v něm hodně toho něžného elementu.

"Ach ano..." Vydechne podruhé, když ho Hyde poučuje, co znamená ulice a jak to na ní vypadá, ale ani zbla tomu nevěnuje pozornost, protože už se zase pobaveně culí nad jeho obličejem a nad tím, že ho momentálně pevně drží v náručí. Hradba prolomena a nemusel udělat vůbec nic. Pak ho Hyde popadne za ruku a společně se propletou davem kousek bokem a na kraj boční uličky. Auto má naštěstí pořád na očích a hlavně nestojí tam, kde by měl, takže musí dávat dobrý pozor na policii. Sem tam tam po očku nakoukne, jestli je to dobré. Pak se mu znovu podívá do očí.

"Už jsem ti přece odpověděl, proč jsem to udělal. Vyjmenoval jsem ti asi tři důvody." Řekne mu a dělá, že je chlap, který nepochopil podstatu té otázky. A pak se stane několik věcí najednou. V davu se objeví dvě postavy už z dálky divných a nebezpečných chlapíků a vypadá to, že si jdou vyřizovat účty.

"My si ho půjčíme." Kývnou bradou na Gackta a vůbec jim nevadí, že jsou oba o hlavu menší. Gacktovi oči jsou najednou jako kus ledu, když se na ně podívá a sevře Hydův loket, jako by se na Black Friday chystal poprat o drahou televizi ve slevě. Jeden z nich nadzvedne cíp kabátu a ukáže velký nůž pod ním. Gackt netuší, jestli Hyde ví, kdo tihle chlapi jsou, ale to je úplně vedlejší.

"Haku posílá pozdrav a vzkazuje, že tohle je jeho čtvrť. Mohl jsi dělat pod jeho pasákem nebo vypadnout a to se nestalo. A ty vypadni punkáči." Oznámí ten druhý a pohnou se směrem k nim. V Gacktově hlavě se zapne dlouho vyučovaný

systém sebeobrany a plynulým pohybem doslova hodí Hyda dozadu do uličky, aby se postavil mezi něj a ty chlápky. Koutkem oka zahlédne, že jeden z nich vytahuje zbraň, toho se musí zbavit nejdřív. Všechno se děje moc rychle, moc podvědomě, moc naprogramovaně, když obratnými chvaty zasadí několik úderů do bolestivých míst a pak mu tu ruku doslova páčí proti kloubu, až to křupne a zbraň vypadne na zem. Jenže tu byl ještě ten druhý a Gackt není žádná zásahová jednotka. Dokáže se s ním vypořádat alespoň tak, aby je oba přinutil k útěku a ještě chvíli se za nimi dívá, Hyda

za zády. Tohle bylo tak rychlé, tak nečekané… Jako by se to nikdy ani nestalo. Na zemi před ním se válí pistole a když se podívá na své břicho, ke kterému tiskne dlaň, má ji celou jasně rudou od krve. Bodl ho. Až do teď si neuvědomoval bolest, ale ta ho najednou píchne snad až někde doprostřed mozku.

"Do auta. Hned." Skoro po něm štěkne.

Hyde

Zamračí se na něj, když mu neodpoví a na něj tahle hraná nevědomost vůbec nepůsobí. Kecá mu a Hyde si to moc dobře uvědomuje. Ne, že by ho znal bůh jak dlouho ale prostě to ví! Našpulí vzdorovitě rty ale jeho oči jsou podá stejně vřelé a ocelová šeď se zdánlivě roztápí. Nadechuje se, že by mu něco odpověděl, možná ve stylu, že to není to, co měl na mysli, aby mu nedal dál možnost couvnout, když se mu do zorného pole dostanou dva chlápci. Není to poprvé, kdy je vidí a zorničky se mu rozšíří. Teď už opravdu vypadá, jak vyděšená laň, protože moc dobře ví, kam jdou a proč. Už dostal několik varování a to poslední rozdýchával asi týden ve své posteli s neskutečnými bolestmi, jak ho zkopali na zemi a tohle už zavánělo něčím hodně špatným. Jistě, neměl tu být ale tady šli prostě kšefty nejlíp a on si nemohl dovolit vydělat míň a být pod pasákem, to zavánělo brzkou sebevraždou. Byli to hajzlové a to on moc dobře věděl.

"Jen prodávám kytky." Houkne pevným hlasem s obočím staženým k sobě ale upřímně. Nejradši by vzal nohy na ramena, viditelná zbraň ho drží na místě. Pak se všechno semele neskutečně rychle a on skočí zadkem na zemi, jak ho odhodí stranou.

"Nechte ho sakra!" Křikne po nich. Nestačí ani postřehnout jednotlivé pohyby a už se chystá škrábat ze země, aby mu pomohl. Nestačil se tak rychle vzpamatovat a už je po boji. Ti dva utkají pryč a on už je na nohách a stojí za Gakkovými zády s dlaní na rameni. Trhne sebou, když mu nařídí, aby šel do auta.

"Já nemůžu, mám tu..." Začne pomalu s téměř neznatelným záchvěvem strachu, který v něm celá tahle situace způsobila, když si všimne jeho dlaně.

"Bože, to ne… dobře." Odsouhlasí mu to a podepře ho pod paží, vydajíc se společně s ním k autu. Před ním si bez okolků svlékne košili odhalíc tak křídla vytetovaná na zádech, zmuchlá ji do kuličky a vrazí mu ji pod jeho svršek, aby měl čím trochu utlumit krvácení.

"Můžeš řídit?" Zeptá se ho starostlivě s mírně pootevřenými rty. Má o něj neskutečný strach.

"Měli bychom jet do nemocnice, zavolám sanitku." Navrhuje další řešení. Ještě si může za volant sednout on, ale řídil asi třikrát a na černo a to by asi bylo na další sebevraždu.

"Promiň, tohle se nemělo stát." Pomůže mu do auta a sám se taky usadí, aby nezdržoval, tohle by teď asi nebylo úplně nejlepší.+Princ s bílým koněm porazil dvouhlavého draka a je zraněný. Pohádky mají happy endy, že ano?+ Snaží se uklidnit sám sebe v hlavě ale moc mu to nejde. Nechal tam stánek, jen tak ale čert to vem, tohle je přece důležitější. Gakku samozřejmě sanitku i nemocnici odmítne, tohle ho mělo napadnout. Jenže Hyde už ví, kam pojedou. Navede je na celkem slušně vypadající ulice, kde zastaví u jednoho středního domku na okraji. Není to nový dům ale vypadá mnohem líp, než kterýkoliv jiný v okolí Hydova bytu.

"Pojď." Pomůže Gakkovi z auta a dostanou se až ke dveřím, kde zazvoní. Trvá to jen chvíli, než jim přijde otevřít muž, který má očividně něco málo ke čtyřicítce a těkne pohledem z Hydeho na Gakka a zase zpátky.

"Haido." Osloví ho muž s mírným pousmáním a jemnou vrásku kolem očí a pozve je gestem dlaně dál a nasměruje do prostorného obýváku na pohovku, než si odejde pro svůj lékařský kufřík.

"Arigato Renjiro-san." Poděkuje mu Hyde uctivě a je vidět, že se nějakou dobu znají. Není tu poprvé, je to doktor z ústavu, kde leží jeho matka a taky…zákazník ale na tom teď nezáleží. Ví moc dobře, jaká bude cena ale nad tím teď vůbec nepřemýšlí, jediné na čem mu záleží je, aby byl Gakku v pořádku. Cítí se provinile, nebýt jeho nikdy by se mu to nestalo.

"Pomůže ti hm, budeš v pořádku."

Gackt

Vnímá jeho slova, která začnou Já nemůžu, ale Hyde naštěstí rychle pochopí, co se stalo, když si spolu vymění pohled. Ten Gacktův je podbarvený bolestí, i když drtí čelisti o sebe, aby to nebylo poznat. Společně dojdou do auta, skrývajíc ránu pod jeho kabátem, ale je bílý, takže je otázka chvilky, kdy se nasákne krví. V momentě, kdy se dveře zvedají, zvedne oči přes střechu auta a uvidí svlékajícího se Hyda. Kdoví proč mu to zvedne koutky a ano, i teď v této situaci si nemůže odpustit rychlý pohled na to, co je k vidění a probudí to v něm samčí touhy. Hyde auto obejde k němu, to tričko mu přimáčkne na břicho, on ho jednou dlaní přitiskne a pak zapluje na místo řidiče a přepásá se. Musí se trochu vydýchat, ale ještě pořád má tělo plné adrenalinu z toho útoku, a ten zajišťuje jeho bdělost, nižší vnímání bolesti a taky poměrně jasné myšlení. Přikývne, že řídit může, ale vzápětí odmítne nemocnici i sanitu. Nehodlá nikomu vysvětlovat, jak se mu to stalo, něco hlásit a podobně. Nepotřebuje na sebe přitahovat pozornost a řešit, že byl se šlapkou v uličce, kde se málem střílelo. Nic ve zlém na Hyda vedle něho, ale oni by ho tak viděli. Nastartuje a vyvede auto na silnici. Pravou rukou sáhne po jeho, kterou má Hyde v klíně a přitiskne si ji na tričko na břiše, aby tlačil a držel tak krvácení v mezích. Ta cesta trvá snad věčnost, má z ní mžitky před očima a skrz bolest skoro nevidí, ale nezbývá mu, než věřit tomu, kam ho navádí. Je neskutečně šťastný, když může zaparkovat a zhasnout motor. Nechá si od něho pomoct ven z auta, protože to je mnohem náročnější, než se do něj zhroutit a na pohovku už je to jen kousek. Vůbec se nezvládá rozhlížet po domě, vnímat, jaké to tu je nebo kdo je ten muž. Jen vyčerpaně opře zátylek dozadu o hranu pohovky a dlaněmi si tiskne tričko k břichu. Nechává oči zavřené, když přikývne na Hydova slova. Asi nějaký známý, čert to vem, hlavně ať ho zašije a pak odsud vypadnou.

"Ještě před hodinou bych si nepomyslel, že někomu cizímu zasviním pohovku vlastní krví. Proboha, je to jak když podřízli krávu." Okomentuje stav věcí, když zátylek odlepí a podívá se na rudé tričko. Hyde před ním je stále polonahý. Sjede ho pohledem a udělá na něj svádivý obličej.

"Myslím, že už je mi dobře." Roztáhne rty do vlčího úsměvu a v tu chvíli přijde doktor a podívá se na něj způsobem, kterému nerozumí. Asi mu vadí dva chlapi... Vezme mu tričko, přinutí ho svléknout kabát a na konec i rolák a Gackt odhalí i vlastní horní polovinu těla s pěkně vrýsovanými ale ne přehnanými svaly.

Hyde

Klečí vedle sedačky a tiskne mu své vlastní triko na ránu. V očích má neskutečnou starost a trochu se lesknu ale slzám nedovolí dostat se srze koutky ven. Už je to hrozně dlouho, co neplakal a nehodlá s tím vůbec začínat, pěkně to zase udusí v sobě.

"Hm spíš celkem sympatického býka." Neopustí si poznámku a koutky se mu trochu zvednou v náznaku úsměvu ale pořád si v duchu vyčítá, co se stalo. Ano, to je přesně ten důvod proč se s nikým nezaplétal, takhle to totiž končí. Slyšel spoustu příběhů z ulice, většina z nich končila podobně, často mnohem hůř.

"Ty jsi neskutečný." Obviní ho s protčením očí v sloup a málem by je sklonil, jak si to přebral jako kompliment, když se v místnosti objeví jeho známý a oni dva se potkají pohledem. Skoro to vypadalo, jak kdyby žárlil nebo co? To, už se všichni dočista zbláznili. Je pravdu, že mu několikrát nabízel pomoc za…no…a on to pokaždé odmítl, byl to milý chlápek ale tohle bylo přesně to, co nechtěl. Zaplétat se s kýmkoliv, jenže Gakku boří jeho hranice už od oné večeře na pláži. Renjiro mu položí ruku na rameno a trochu po něm sklouzne, možná víc, než by měl a on jen nenápadně semkne víčka k sobě. Najedou má pocit, že tohle už dál nedokáže, vždycky se od podobných pocitů dokázal odprostit a teď se mu z toho zvedá žaludek. Může za to Gackt? Pravděpodobně, i když si to nehodlá jen tak připustit. Odsune se stranou, aby měl doktor dostatek prostoru, usadí se na zem do tureckého sedu a složí si tvář do dlaní. Chvíli to vypadalo jako pohádky a teď je to spíš jak zlý sen. Gackt dostane injekci a za chvíli už má ránu hezky zašitou a za dalších několik minut i zavázanou. Dostane dokonce triko, které si může obléknout, i když v tom trochu plave.

"Arigato." Poděkuje mu s kývnutím hlavou a chce si přisednout na pohovku za ním, když k němu dolehnout slova ode dveří.

"Uvidíme se později Hyde." A pak doktor zmizí z místnosti.

"Já…je mi to vážně líto." Stáhne obočí k sobě s dlouhým povzdechem a krátce ho pohladí po odhalené hrudi.

"Pojď musíš domů a odpočinout si."+Já pak musím zpátky.+

Gackt

Ta injekce pálí jako čert, obzvlášť, když ji zapichuje do okrajů rány. Zatíná zuby, tiskne hlavu do opěry a nevydá ani hlásku, až dokud to nepřestane. Samotné šití už není žádná hrůza, i když se místo na jehlu nebo doktora dívá spíš na Hyda na zemi a jeho skrytou tvář. Neunikl mu ten důvěrný dotek, ale pořád existuje v blažené naivitě, protože tohle dobří přátelé dělají. Že rajdy nemají dobré přátelé, o tom nic neví. Poděkuje a chce se s doktorem vyrovnat, ale ten nechce ani slyšet a Gackt poprvé stáhne obočí, když od něj Hyde dostane tričko. +Převléknu si tě, jak budeme doma.+ Naježí se cosi v něm a nakonec nechá stejně značný finanční obnos na pohovce vedle sebe. A pak se v něm čelně srazí dvě emoce. To když ho Hyde pohladí a zároveň uslyší nějaké podezřelé Uvidíme se později. Zamračí se, ale nechá si od něho znovu pomoc a opustí i s ním dům. Vůbec nepředpokládá, že by ho Hyde nechal jet samotného, je přece na smrt zraněný a co kdyby po cestě skonal, že? Musí toho trochu zneužít, takže za chvíli jsou už zase v autě a míří Tokyem v podstatě na jeho opačnou stranu. Trvá to docela dlouho, než se dostanou do vilové čtvrti a jedna z těch krasavic patří i jemu. Není to přehnaně velký dům, ale je velmi luxusní a samozřejmě nechybí ani pořádný bazén. Zaparkuje na příjezdovce, další vystupování, už toho začíná mít plné zuby. Jakmile jsou v hale, shodí ze sebe plášť a nechá ho dopadnout na zem. Rolák už si znovu neoblékal, takže už je zase do půl těla. Nechá si Hydem pomoct až do ložnice, která je velmi vzdušná, v podstatě v bílé a dokonce jsou ty nebesa, mraky polštářů, některé ve zlatém dekoru a dveře na terasu. Je odsud vidět na velkou venkovní vířivku. Gackt se ho za dveřmi pustí, ale nezamíří do postele, ale do šatníku. A ten dělá čest svému majiteli. Je toho tu neskutečně, pěkně nasvícené, vyrovnané podle barev i příležitostí. Několikrát si ho přeměří a pak mu vybere prostě bílé tričko od Armaniho. Prozrazuje to jen droboučká cedulka na rukávech. Přejde k němu, rozklepne ho a rovnou mu ho začne navlékat přes hlavu. Pěkně sám.

"Je to úžasný materiál, bude se ti líbit." Řekne mu a bolest už se plíží zpátky.

"Nevím, jestli se ráno probudím, když tu zůstanu sám." Řekne mu, zatímco na něj shlíží z té těsné blízkosti a zcela ignoruje fakt, že jsou ani ne tři odpoledne. Cítí se úplně vyřízený.

Hyde

Hyde si samozřejmě všimne těch peněz, které po něm zůstaly na pohovce. Tohle přece neměl dělat, není to jeho vina, že takhle dopadl ale…znamená to, že se vracet nemusí? Nejradši by mu řekl, že to tady nechávat neměl ale z druhé strany; Renjiro počítal s tím, že mu nebude mít čím zaplatit a to se nestalo. Probírá si to v hlavě horem spodem, když mu pomáhá do auta a ještě naposledy se ohlédne na dům. Raději zapluje na sedačku a snaží se na Gakka celou cestu mluvit, aby si byl jistý, že je pořád při vědomí a pohledem těká z okénka ven. V téhle časti Tokya nikdy nebyl, je to tu opravdu nádherně ale on má pocit, že na něm musí být vidět, o je zač. připadá si tu hrozně nemístně a nezlepší se to, ani když vystoupí z auta a začne pomáhat Gakkovi do domu. Tak nějak počítal s tím, že tady jeho objevování nového světa, spíš krajiny fantazie končí a prostě pojedeme domů. +Jezdí sem vůbec autobus? + Napadne ho trochu pitomě ale nakonec je až u něj ložnici a Gakku sám mu přetahuje triko přes hlavu. Je úžasně měkoučké, doslova hladí jeho kůži a navíc hrozně pěkně voní. Sevře prsty límec u krku a přivoní si k němu s mírným úsměvem a přivřenýma očima.

"Líbí se mi." Vydechne tiše.

"Pošlu ti ho zpátky, jak..." Začne ho ujišťovat, že si ho samozřejmě nenechá. To triko by snad s přehledem zaplatilo minimálně jeden jeho nájem. Ale to už němu vzhlédne s mírně pozvednutým obočím a teď už tomu nerozumí vůbec.

"Mám někomu..."+...zavolat+ Odmlčí se v půli věty, protože na něj začne dokonale působit jeho blízkost a ještě mu k tomu kouká do očí. Dlouze vydechne s mírně pootevřenými rty a jestli pro něj může udělat aspoň to, že to zůstane, je to asi to nejmenší. Kousajíc si spodní ret ho vezme za dlaně a kývne hlavou k zavřeným dveřím.

"Koupelna?" Zeptá se ho, čekajíc na ujištění a společně s ním zamíří tím směrem. Bez ostychu ho svlékne z kalhot a odloží je stranou, než ho usadí na kraj velké vany a sáhne po tmavém měkkém ručníku, který namočí, klekne si před něj a začne mu z hrdi umývat zaschlou krev, sledujíc své počínání pohledem.

"Zachránil jsi mi život." Houkne zamyšleně, protože tentokrát už by to nebylo jen pár modřin, je o tom přesvědčený. Krátce vzhlédne k jeho očím a mírně se pousměje.

"Děkuji."

Gackt

"Nechci nic posílat zpátky." Řekne mu odmítavě svým hlubokým hlasem, nepřipouštějícím odmlouvání. Hyde má oči gazely, je na něm vidět nejistota, pokora a on z něj šílí. Už si to umí v hlavě docela schopně přebrat. Další zmatené mumlání, ale pak sám pochopí, že nikomu volat nemá, že toho, koho tu Gackt chce mít, tady přece má. Přikývne na jeho dotaz o koupelně a nechá se tam odvést. Pořád se mu dívá z těsné blízkosti do tváře a do očí, i když se Hyde zrovna zkušeně potýká se zapínáním jeho kalhot a jeho musí chtě nechtě napadnout, kolik jich asi rozepl. +Ale to pod nimi je rozhodně nejkrásnější.+ Pomyslí si egoisticky, a když Hyde začne klesat, aby kalhoty stáhl a on z nich mohl vystoupit, je v jistých partiích na půl cesty za slávou. Spodní prádlo mu nechal, takže ho asi nemá v plánu koupat nebo sprchovat, ale poslušně se usadí na vanu s mírně rozkročenýma nohama a zapře se dlaněmi o kolena, když si Hyde v podstatě klekne mezi ně. V tu chvíli už má značné problémy vnímat obsah jeho slov. To o záchraně zní jeho uším jako rajská hudba. Ego mu odlétá někam do vesmíru a jakmile se spolu potkají očima, už to nevydrží. Pravou dlaní ho vezme za bradu, levou za zátylek a jemným tahem nahoru si ho přitáhne na svoje rty. Políbí ho se vší vášní a nadržeností, které je v tomto okamžiku schopen, i když by jeden řekl, že ho něco podobného po tom zážitku ani nenapadne. Chyba lávky - on je přece Gackt. Jak se Hyde trochu nadzvedne, už si ho vytahuje výš, když dlaně přesouvá po jeho ramenou a rukou, jak si ho přitahuje na tělo a do obětí a pak ho bolestivě píchne v té ráně a přivede ho to dokonale do reality. Musí se od něho odtrhnout a na okamžik mírně zaklonit hlavu v sevření víček.

"Za tohle bych je zabil, takhle mi ničit tuhle chvíli." Zavrčí a nejradši by se rozjel rovnou tam, kde ty zmije mají hnízdo.

Hyde

První se chtěl jen podívat, jestli mu náhodou neublížil a třeba nezavadil o obvaz. Jenže v další chvíli už je v zajetí Gakkových očích a nedokáže se od nich odtrhnout. Je z něj úplně mimo a dokonale přitahován každým kouskem jeho těla i slov. Zastaví se v půli pohybu dlaně, když mu chtěl odstranit i poslední flíček krve těsně nad lemem prádla a nechá se poslušně přitáhnout k jeho rtům: skoro to vypadá, že je zhypnotizovaný a nebrání si ani trochu. Kdyby měl jasné myšlenky, možná by mu došlo, že tohle by dělat neměl, už mu přece ublížil dost ale taky ví, že to prostě udělat chce, i kdyby to mělo být jen..Hrdlo se mu sevře, jakmile ho tahle varianta napadne. Jak kdyby odmítal uvěřit, že by se to mohlo skutečně dít, že by na tom mohlo být něco dobrého, v jeho životě se přece nedějí dobré věci. A stejně i přes všechny své myšlenky mu srdce radostně poskočí a víčka klesnou, mírně se nadzvedne a nechá se vtáhnout do jeho náruče. Vyděšeně zamrká, když se od něj Gakku odtrhne a očividně se rána ozve a připomene jim svou přítomnost. Nepatrně pozvedne koutky a tiše se uchechtne, když se pomalu zvedne na nohy a vezme ho za dlaně, aby mu pomohl vstát.

"Budou...jiné chvíle." +Vážně si to myslíš?+ Tak nějak mu tu slíbí něco, o čem netuší, jestli to Gackt vůbec chce ale už nad tím asi nemá ani sílu přemýšlet. Stejně jako došli sem se začnou pomalu přesouvat k posteli. Otočí se s ním a jemným tlakem na ramena ho donutí se pomalu posadit, než vezme jeho tvář do dlaní a koukne mu ze vzdálenosti několika milimetrů do očí. Ono, teď jsou vlastně skoro stejně vysoko.

"Teď budeš hezky odpočívat hm." Nařídí mu tichým hlasem, jak kdyby tady měl co poroučet a v očích se mu hravě blýskne. Je mu to dobře a popouští otěže své povaze, která se najednou díky uvolněnosti dostává ven. Krátce ho líbne na rty a naznač mu, aby se hezky uvelebil v posteli. Vůbec se mu nechce to triko sundávat, jak moc příjemné je ale nakonec ho přece jen přetáhne přes hlavu, pak se odporoučí i jeho kalhoty a prostě si za ní vleze pod pokrývku a opatrně se přitulí k jeho boku.

"Budu Tě hlídat, kdyby ses náhodou nechtěl probudit." Dodá na vysvětlenou s dlaní položenou zlehka na vypracovaném hrudníku a krátce se o kůži otře rty.

"Už spi a když budeš hodný..." Vybídne ho, aniž by myšlenku dokončil a nechá jeho představivost pracovat na plné obrátky, než si začne pro sebe broukat tichou melodii.

Gackt

"Hmmm..." Broukne hned v odpověď na jiné chvíle a kmitne obočím, ale to už zase vstávají a jdou zpět do ložnice, kde klesne na postel a najednou na něj dolehne opravdu úplně všechno, když tělo zjistí, že konečně může odpočívat. Natáhne se za ním, když ho Hyde líbne na rty a hned mu uteče, ale má to marné. Udělá obličej a zašije se do postele. Samozřejmě mu hned kus uhne, jako by si ani nepřipouštěl, že by tam nešel za ním.

"Já nevím, jestli ti to můžu slíbit, když vidím, jak se svlékáš." Prohlíží si všechno, co má před očima. Okamžitě si jeho hřejivé tělo přitáhne k sobě a se rty v jeho vlasech si znovu broukne.

"Nevím, jestli budu chtít vůbec usínat." Řekne mu, ale hned na to si dlouze zívne. Ten poslední příslib doopravdy popožene jeho fantazii a ta se smísí se sny. Možná docela divokými a s jistou odezvou. Hyde se asi bude královsky bavit, pokud spát nehodlá, ale co on? Je přece jenom chlap. S nejkrásnější Neko-chan na světě v posteli!!! Musel by být slepý a impotentní. Jeho snění nevyruší ani špatné vzpomínky na pobodání. Konec konců - dostal za to odměnu.