Aoi x Hyde x Gackt - Myslím, že už je mi dobře. - Část 1.

(stánek s růžemi)

Aoi

Druhý den ráno se s Tetsyou vůbec neviděl. Musel odjet brzy ráno na nějakou svou schůzku a nechal ho spát v posteli s dopisem na stole. Měl za úkol dát si do kupy notebook a telefon a projet tu smlouvu, ale vrátit se měl až někdy odpoledne a kdo ví zda. Dal mu ještě jeden rehabilitační den a Aoi mohl dělat mnohé. Mohl si vybalovat, zařizovat pokoj, mohl si prohlížet jeho byt a zjistit, kde je co uloženo, mohl si hrát s řidičem a nebo dělat to, co měl, ale on měl v hlavě okamžitě jediné - cestu k Hydovi. Vyklopil se z postele, hodil na sebe to, co obvykle, nic z těch drahých věcí, vzal telefon s sebou, kdyby ho Tetsu sháněl a poprvé využil služeb řidiče. Jenom zakódovat byt a nezapomenout čipovku od dveří dole byl pro něj nadlidský výkon, žádné klíče, jak byl zvyklý, ale musí doufat, že se to tam nerozeřve, jen co se vrátí a blbě odkóduje. V autě už se chtěl kvartýrovat na místo spolujezdce, ale bylo mu naznačeno, že by měl jet vzadu a tak to udělal a nehádal se, ale nelíbilo se mu tam. Řidič zůstal dokonale neutrální, když mu řekl, kam chce jet a vyrazili. V autě se polovinu čas pral s telefonem a druhou polovinu času sám se sebou a s tím, co se večer stalo. Pořád z toho byl stejně zmatený a neuměl si udělat odstup ani když se na to vyspal. Dovolil svému zaměstnavateli, aby spolu měli důvěrnosti a Tetsu to utnul. Proč. Pálí ho to v hlavě až dokud nedojede na místo. Vystoupí si a pošle řidiče parkovat o kus dál. Možná má běžné oblečení, ale ta proměna vlasů a všeho okolo je asi i tak patrná. Dojde až ke stánku a Hyde tam je. A vypadá celkem dobře.

"Ahoj, Růženko." Řekne mu jako naposledy a zářivě se usměje.

"Chtěl jsem přijet už včera, ale nedal mi šanci." Řekne mu a obejme ho na uvítanou. Je toho hodně, co mu chtěl říct, ale nakonec neví, kde má začít.

"Dlouho to nepotrvá a nemusel bych tě tady nechat." Řekne něco dočista jiného. Žádné vysvětlování, co je to za práci, žádné otázky, jak mu bylo s tím druhým. Nemůže si pomoct, nechce ho vidět tady.

Hyde

Opravu chtěl spát po tom zvláštním večeru ale moc se mu to nedařilo. Nemohl prostě zabrat, asi už má převrácené dny nebo co. Nakonec usnul asi v jednu ráno ale pořád to pro něj byla příjemná změna a když se svítáním procitl, měl na tváři přirozený úsměv a zářil jako sluníčko. Po x letech se opravdu dobře vyspal a navíc…Podívá se na stůl, kde leží peníze od Gakka a dlouze vydechne. Pořád se cítí zvláštně, že si je vzal ale je mu jasné že po směně u růží sedne na autobus a zajede do ústavu aby zaplatil další dva měsíce. Proběhne koupelnou, dá se dohromady a vyjde ze dveří, dokonce si píská. Potká se s majitelem bytu a zaplatí mu svůj malý dloužek a dokonce si mu předplatí i nějakou dobu dopředu. Teď může spokojeně pár dní existovat jen ve stánku a to mu dokonale zvedá náladu. Dokonce i sluníčko mu svítí na cestu a on i přes snahu nemůže dostat Gakkovu tvář z hlavy a přemýšlí, proč to udělal. Spíš asi jen ze soucitu, než aby v tom bylo něco jiného ale i tak, je o tom přesvědčený. Měl by mu poděkovat. Dojde ke stánku a asi půl hodiny mu trvá, než všechno nachystá a pak naváže jednu kytici krásných rudých růží a pískne na známého poslíčka, aby ji za nějaký úplatek doručil. Žádný podpis, žádný vzkaz prostě jen kytky. Utíká mu to neskutečně, když se zrovna zapovídá s jednou známou. Za uchem má růži, na sobě volnou, vzdušnou košili, když stočí pohled a uvidí Aoiho. Samozřejmě, že si celý dopis přečetl a ne jednou a nevěřil vlastním očím. Měl štěstí a on mu ho neskutečně přál. Tohle byla osoba, která si to rozhodně zaslouží.

"Ahoj Popelko." Pozdraví ho okamžitě nazpátek a obejde stánek, aby ho s úsměvem objal.

"Jak se zdá, prince už máš." Broukne, když se odtáhne na délku paží, aniž by tušil, co všechno se dělo nebo nedělo. Měl to být tak trochu vtip.

"Vypadáš opravdu skvěle." Složí mu kompliment a promne mezi palcem a ukazováčkem pramen jeho vlasů.

"Mám pauzu, dáme si kávu a zákusek a všechno mi povíš. Zvu tě hm?" Navrhne ale Aoi ho dokonale zaskočí. Co všichni mají s tím vyváděním ho z míry.

"Ale noták, nedělej si o mě starosti. Vážně." Snaží se ho ujistit, že by si neměl dělat hlavu s tím, jak se mu povede. V očích se mu objeví ale neskutečná vděčnost, že tohle říká.

"Pojď." Popadne ho za paži a skoro odtáhne k venkovnímu posezení cukrárny, kde na krámek s cedulkou přijdu za hodinu dobře vidí.

"Tak honem povídej."

Aoi

Usměje se ještě o něco víc, když ho Hyde osloví úplně stejně a při jeho slovech o princi se zatváří skoro přistiženě. Popelka měla prince, který jí obouval střevíček. On toho včera dostal ještě o něco víc. I když Tetsu asi nebyl typický prototyp prince. Nicméně kord měl ostrý a ne, to není dvousmysl! O jeho zbrani totiž ještě vůbec nic neví. Ještě napůl v obětí se mu podívá zblízka do očí, když se Hyde dotkne jeho vlasů. Kdyby ho někdy někdo přinutil koukat na kluky jako na objekty touhy a nebyl to Tetsu, co s ním zatřásl jako zemětřesení, asi by se hodně rychle zakoukal do Hyda. To zjištění mu připadá zvláštní, ale pouze přikývne na jeho pozvání a společně vykročí přes ulici. Posadí se k jednomu ze stolečků, Aoi si přehodí nohu přes nohu a chvíli si prostě jenom vybírá než s kartou plácne o stůl a prudce se předkloní. Naléhavě se mu podívá do očí.

"Já to myslím vážně. Hydo-kun, tohle, co děláš, není nutné, teď už ne. Můžu... můžu ti to půjčit, když ne dát a až to bude lepší, můžeš mi to vrátit." Naléhá na něj, ale pak se přimotá servírka a on nemá vybráno, takže po ní loupne očima, zase se opře a honem vybírá. Objedná si jahodový milkshake a cheesecake a pak se přinutí nechat ho nadechnout.

"Objevil se tam ráno na kafe, přesně jak řekl. To auto už má dávno vyměněný. Ukazoval mi nějakou kolekci šperků a pak mi řekl, že pro ně shání tvář a že to musím být já." Začne docela ze stručna.

"Je to asi nějaká veliká firma, já se ani nepodíval na jméno, ale když mi nabídl půl roku práce a tu sumu za ní..." Rozhodí rukama. Jak by se tomu mohl bránit?

"A pak už se všechno dělo tak rychle. Trval na tom, že mě musí převléknout a odvést ke kadeřníkovi, asi jsem to trochu potřeboval." Zasměje se.

"A... um... nastěhoval mě do svého bytu. Není to podezřelý?" Zamračí se, protože se ptá někoho mnohem zkušenějšího, i když kdyby měl být podezřelý tím, že ho chce do postele, tak na to už odpověď má, jen neví proč.

"A co on?" Je naprosto jasné, kdo má být ten ON.

Hyde

Pohodlně se usadí na stoličku a nepokrytě si Aoiho prohlíží. Vážně mu to moc sluší, vždycky se mu líbil ale on byl přesvědčený, že na kluky rozhodně není a navíc se podobným myšlenkám zásadně vyhýbal, jenže u Gakka mu to prostě nešlo. Přemýšlel nad ním víc, než kdy nad kýmkoliv jiným. Zase se mírně pousměje, když si na celý ten večer vzpomene, i když ho donutil mluvit o svém životě, nemá mu to za zlé, zvláštní. Trochu sebou trhne, jak kdyby ho přistihl při nějakých nevhodných myšlenkách a oplatí mu upřený pohled do očí. Dlouze vydechne, kdy mu začne říkat, že by mu byl schopný pomoct. Nakloní se taky nad stůl a položí mu drobnou dlaň na předloktí.

"Já vím, že bys to udělal Aoi-kun ale…stejně tak ty víš, že to nemůžu přijmout. Vážně budu v pořádku, našel jsem inzerát na místo ve větším květinářství, když mě vezmou, už s tím snad budu moct seknout." Je sice malá pravděpodobnost, že by ho mohli vzít, nemá potřebnou školu ale to už mu vykládat nebude. Nemohl by být jako Aoiho koule na noze a dluh by nakonec narostl do astronomických rozměrů a to nechce. Stáhne ruku, kdy k nim přijde servírka a on si objedná jahodový dort a ledovou kávu. Naštěstí už pak Aoi začne vyprávět a on úplně zapomene, že tam má nějaký zákusek a kafe a jen ho zaujatě poslouchá s lžičkou na půl cesty ke rtům.

"Byl by jsi blázen, kdybys odmítl…bude ti to na billboardech hrozně slušet." Ujistí ho naprosto vážně a už si chtěl opravdu dát první sousto, když na něj vybalí, že se k němu přestěhoval. Obočí mu vystoupá vzhůru.

"No já nevím, taky záleží, jak se k tobě chová." Pokrčí krátce rameny ale on ze svých zkušeností ví, jak tohle většinou dopadá.

"A smlouvu už jsi viděl?" Snaží se tomu přijít na kloub.

"Ale když se tak na Tebe koukám, špatné místo to nebude. Určitě k tomu má svoje důvody nebo…něco na Tebe snad zkoušel?" Zeptá se ho narovinu a trochu se narovná na židli, jak kdyby byl schopný se tam rozjet a dám mu do zubů, kdyby Aoimu zkřivil byť jen vlásek. Zase se trochu uklidní, jakmile padne otázka na něj.

"No vlastně." Je vidět, že přemýšlí, jak mu má odpovědět.

"První to vypadalo, že uhm." Pořád se mu o téhle -práci- před ním špatně mluví.

"Budu pracovat, vzal mě na večeři, pamatuješ jak jsem koukali v novinách na tu restauračku u moře…" Rozpovídá se už o něco směleji.

"Pak jsme šli na pláž a on…chtěl po mě vyprávět o tom, proč to dělám a pak mě odvezl zpátky, zaplatil mi za celou..uhm směnu, rozloučil se a odjel. Já vlastně nevím, co si o tom mám myslet. Tohle se mi ještě nestalo." Dokončí své vlastní vyprávění a schválně pomlčí o tom, že ho nakonec políbil a taky o těch kytkách.

Aoi

Aoiho sdělení ohledně květinářství trochu upokojí, ale stejně si v duchu postaví hlavu, bude ho jezdit kontrolovat a nějak to prostě udělá, i kdyby mu to měl nacpat do těch jeho růží nebo mu dávat nesmyslné dárky.

"Na billboardech?" Vyhrkne zaraženě, protože tohle mu vůbec nedošlo a chvíli zírá před sebe. Má se dívat na svůj obličej, až pojede kolem na nákup? No kruci... Zatřese hlavou a vrátí se k tématu Tetsuya.

"Viděl. Zatím nepodepsal, ale mám to udělat dneska. No chová... on... se ke mě..." Volí opatrná slova.

"Chová hezky. Dostal jsem asi miliardu dárků a kde čeho." Vzpomene si na všechna jeho slova o klečení u nohou těsně před tím, než se stalo tamto a začervená se. Rýpe se v koláči, ještě si nedal nic do pusy a pak zčervená ještě víc.

"No vlastně zkoušel. Ale..." Protočí očima a rozhodne se to vyklopit. Komu taky jinému, než tomu nejpovolanějšímu v těchlech věcech.

"Bylo to večer, po nějakém víně, dělal jsem blbosti u zrcadla a on... mi řekl, že se mu líbím už od toho rána. Víš jako.. jinak, než kvůli kampani." Gestikuluje, aby to Hyde pochopil a jsou horší jak všechny ženské okolo. Pak ale začne mluvit pro změnu Hyde a při tom jeho uhm se trochu usměje, ale diskrétně přikyvuje a klopí oči, aby ho neuváděl moc do rozpaků. Pak vytáhne obočí on, když se dozví, kam ho Gackt vzal.

"Tam bych taky chtěl." Usměje se upřímně a úplně se u toho rozsvítí. Když ale dojde na Hydovu minulost, zatváří se Aoi opravdu vážně a s pootevřenými rty naklání hlavu k rameni.

"Proč to chtěl vědět." Zamumlá spíš pro sebe a nechápe to. Nechápe ani jednoho z nich, paráda. Nicméně u něj šlo o práci a u Hyda nakonec ne, tak co se dělo?

"Uvidíte se ještě?" Podepře si tvář dlaní a hledí mu upřeně do očí. Nakonec poslepu nahmatá shake a konečně se napije, čímž si vykouzlí dokonalé narůžovělé fousky nad horním rtem. Radši hrábne po ubrousku a stále ve stejné pozici si je otře a uculí se.

"A kdyby byl princ číslo dvě?" Nadhodí a přivře oči.

"Jsi přece Růženka." Culí se ještě víc a pomalu se pustí i do svého zákusku.

Hyde

Skloní hlavu mírně dolů a na stranu, když Aoi kouká do stolu, červená se a rýpe se v koláči. Přebírá si v hlavě jemně záchvěvy ve tváři a v očích mu zasvítí. Kdyby se mu to nelíbilo, tak se nejspíš vzteká anebo na něj nadává ale to se neděje. Takže…+Nebylo to špatné, asi jsem ho odhadl špatně nebo...+ Probírá si to v hlavě a koutky mu trochu stoupnout vzhůru.

"A tobě…" Odmlčí se na okamžik, jak kdyby přemýšlel nad správným vyjádřením.

"Nebylo ti to proti srsti že?" Zeptá se ho narovinu, zrovna on není ten typ, co se stydí. S jeho ehm povoláním to ani moc nejde. Pravdou je, že si s Aoim o podobných věcech příliš nepovídali. Nechá si to ještě chvíli probíhat hlavou a kouše si spodní ret, když se ho začne vyptávat na Gakka a označí ho za prince. No, tohle by bylo vážně jako z pohádky, jenže takové věci se nedějí, pochybuje, že by ještě on mohl mít podobné štěstí jako Aoi. To prostě není reálně, aby to tak bylo.

"Bavili jsme se o štěstí, možná si myslel, že mu lžu, tak se zeptal." Pokusí najít smysluplnou odpověď, sám ji ale nezná, pořád to nechápe, i když and tím stále přemýšlí. +Byl by z něj hezký princ hm.+ Proběhne mu hlavou, když se sklopeným pohledem zamíchá svou kávu.

"Nejspíš ne, tohle není pohádka Aoi-kun, ty jsi měl štěstí ale přece nesedá takový kousek do sebe. Byl to hezký večer, zvláštní ale jsem si jistý, že taky poslední. Nejspíš mu mě bylo líto nic víc." Pokrčí rameny a jak to tak vypadá, je přesvědčený o vlastní pravdě.

"U tebe ten princ vypadá opravdověji." Dobírá si ho s tichým zasmáním a ukáže na něj lžičkou.

"Být Tebou tak and tím moc nepřemýšlím a prostě si to užiju. Taky…kolik sis toho za svůj život užil hm." Usměje se na něj upřímně.

"Hrábni po tom a neohlížej se, není proč a jestli chceš špinavou utěrku, nějakou ti seženu." Nakloní se nad stůl a cvrkne ho do nosu. Vždycky si ho trochu dobíral je přece jen o pár let starší.

"Mohl bys o tom napsat knížku, takové story mají úspěch většinou. Já bych si ji rozhodně koupil." Zaujmou jej ty jeho fousky a vzpomene si na oslovení, které pro něj Gakku použil a hlavně jakým způsobem to říkal.

"Asi si dám ještě jeden, osladit život víš…a mimochodem, jestli se chceš ujistit, napij se před princem přesně takhle, jen se vykašli na ubrousek hm." No co, jen drobná rada, pokud se mu líbí, tak tomu neodolá.

Aoi

Zvedne k němu znovu oči a cvakne mu, na co se ho to Hyde ptá. Chvíli dělá pana tajemného, než odpoví, zatímco na něj upřeně hledí.

"Nikdy mě to ani nenapadlo, ale ne, nebylo to nepříjemné." Zase se začervená, když to takhle přizná. Jako by tím potvrdil, co všechno mu dovolil, i když přímo na to řeč nedošla. Vyposlechne si Hydův názor na to, zda ještě Gackta uvidí a chvíli mlčí a dojídá dort. Bylo to naprosto neuvěřitelné, ale on je přesvědčený, že by se to stát mohlo, po tom, co se stalo jemu. I když on vlastně ještě stále nechápe, co že se mu to stalo. A Tetsu není žádný jeho princ, i když mu toho vyznal hodně. Vlastně spolu nic nemají, nic si neřekli a neslíbili a Aoi si rozhodně nepřipadá v rovnocenném vztahu. Je jeho zaměstnavatel a možná to Aoi vůbec neměl dovolit. Pak se rozesměje.

"Někdy je opravdový až moc. Je to agresivní osobnost, průbojná, jestli víš, jak to myslím." Už o něm mluví jako by ho znal celé eóny. A pak se na sebe znovu vážně zadívají, když mu Hyde začne promlouvat do duše. Mrkne při tom cvrnknutí a znovu se zasměje.

"Kdyby zjistil, že je něco podobného na pultech, asi by mě naporcoval mezi stránky. Jsem si jistý, že bych ho moc nešetřil." Uculuje se. A nakonec dostane taky radu, jak balit Tetsuyu, no tohle. Už jen z té představy se začervená, ale stejně si zamane, že to zkusí a už se vidí, jak při prvním formálním obědě vyžaduje mléčný shake a dělá s ním pitomosti. Není mu to moc podobné, ale nemůže se toho dočkat. Pozoruje Hyda, jak si dopřává ještě jedním zákuskem a mimoděk stočí oči k jeho stánku s růžemi na druhé straně ulice. Je to jako nějaká intuice, když si uvědomí, že u něj najednou parkuje bílý supersport a z něj vystupuje vysoký muž v bílém kabátě až ke kotníkům, který má rozepnutý, pod ním černý roláček a černé společenské kalhoty a na nose stylové brýle. A okamžitě ho pozná. Otevře pusu a nepokrytě zírá. Jednak ho tu uvidí, což snad nebude problém, ale stejně a druhak.... Okamžitě drcne do Hydova předloktí a několikrát s ním zatřese.

"Hey, Hydo-kun, podívej." Řekne mu naléhavě a kývne bradou tím směrem. Muž se rozhlíží na všechny strany a dává si ruce v bok. Asi se mu nelíbí ta cedulka.

"Myslím, že tě hledá." vydechne Aoi. Měl by se rozloučit, ale nějak chce tohle.... vidět. A začne se uculovat. +Princ je tady? Který z nich je asi nafoukanější?+

Hyde

"Vypadal na to, že takový bude." Pokrčí krátce rameny a on v něm ze začátku spíš viděl sebestředného hajzla…no, asi to tak horké nebude, protože silně pochybuje, že by si ho Aoi pustil k tělu. Jinak to není možné. Nebo ano? Ztratí se na chvíli ve svých vlastních myšlenkách, když o vyruší obsluha a on si objedná ještě jeden zákusek. Rozesměje se nad představou naporcování mezi stránky.

"Myslím, že jsi měl mnohem zajímavější den, než mi tady tvrdíš." Usvědčí ho s lžičkou nataženou jeho směrem a mírně nad tím stáhne obočí a našpulí rty, jak kdyby byl uražený, že mu neřekl všechno. On to samozřejmě chce vědět všechno do posledního detailu. Na stole mu přistane druhý zákusek, tentokrát se šlehačkou a on si jej zálibně prohlédne. Taky už neměl něco tak dobrého snad sto let, ale teď si to může dovolit, aspoň teď, když v podstatě slaví za ně za oba. Zrovna si chce dát další sousto mezi rty, když s ním Aoi zatřese takovým způsobem, že mu kousek spadne zpátky na talířek. Zamračí se a chce ho sprdnout, když mu řekne, aby se podíval. Ohlédne se stranou ke svému stánku a pozná ho během vteřiny. Nikdo jiný, to nemůže být. Hrdlo se mu stáhne a jako první ho napadne, že mu chce vynadat za ty růže. Možná mu je neměl posílat, asi o ně nestál. Jiná varianta v jeho hlavě nemá místo. V ocelově šedých očích se mu usadí obavy, nerad by tady zažil nějakou scénu a hlavně…nikdo z jeho zákazníků neví, čím se po nocích živí.

"Vypadá to tak, ale asi to moc příjemný rozhovor nebude...já jsem mu jako poděkování poslal růže asi jsem neměl." Prozradí mu to nakonec skoro celé a přece jen zvedne od stolu, zaplatí pravděpodobně později a vydá se ke svému živobytí a hlavně ke Gakkovi. Čím víc se blíží, tím pomalejší jeho krok je a tak trochu si žmoulá konce rukávů v dlaních. Zastaví se pár kroků od něj.

"Ahoj, já se omlouvám asi jsem neměl." Zatváří se opravdu rozpačitě a vážně si je jistý, že proto tu je. Kouká zatím jen do země, kdy si okusuje spodní ret a pak je nervózně mne o sebe, než si konečně dovolí vystoupat pohledem do jeho tváře a žaludek se mu čtyřikrát obrátí do kola. Snaží se udržet si normální výraz ale jde mu to hodně špatně.+A pak, že profesionál.+

Aoi, Gackt

Aoi by se býval ještě rád a dlouho bavil o tom, co se vlastně dělo a nedělo, teď, když to z něho vylezlo. Asi by byl schopný drbat tady ještě další dvě hodiny, ale Gackt mu to překazil a ono je to asi dobře, jinak by doma mohl hned dostat vynadáno. I tak mu celý tenhle rozhovor obrovsky pomohl, i když na Hyda Tetsu první dojem asi neudělal a tak se bude dál probírat v hlavě tím, co to mělo všechno znamenat. Teď se ale rozvalí na židličce, rozhodně nespěchá, srká shake a sleduje ty dva. Hyde je hrozně roztomilý. A kdyby na něj Gackt křičel, půjde mu rozbít hubu, Tetsu nebo ne. Útratu zaplatí samozřejmě on. Gackt se otočí, až když uslyší jeho hlas a Hyde nestojí div v křižovatce. Hned se po něm natáhne a posune ho na stranu k tomu jeho stánečku. +Roztomilá věcička.+

"Ahoj. Hmm..." Chtěl hned pokračovat, ale ten jeho kukuč, ty rozpaky, ta provinilost... +Kolik let se dává za znásilnění na ulici?+ Proletí mu hlavou, ale pořád ho drží za loket a teď ho tou dlaní pohladí po celé paži.

"Vlastně jsem tady kvůli nim." Řekne mu nakonec a musí ho k sobě přitisknout, jak se chodníkem prodírají lidé, div ho nesmetou. Zase ho trošku pustí a znovu se mu podívá do očí.

"Říkal jsem si, že v tom musí něco být, když mi je posíláš... něco se stalo? Něco potřebuje? Nebo mě chce vidět?" Vyjmenovává možnosti a pak se najednou zamračí.

"Jak to, že nespíš, proč jsi tady." Vrhne pohled po stánku. Měl mít snad vyděláno ne? Aoi se ze svého místa nepokrytě baví, i když nemůže slyšet co si říkají a brzy se rozhodne vyrovnat účet a zavolat své

auto. Zmizí dřív, než se sem jeden nebo druhý podívají, ale s hřejivým pocitem na srdci. Mezitím Gackt uvažuje, jak jen mu vysvětlit, že jen co se ty kytky ocitly na jeho stole, vyhodil všechny jednatele, skočil do auta a smykem se přiřítil sem? Co kdyby mu tady třeba někdo vyhrožoval nebo po něm něco chtěl, co on nechce, co on ví, co se tady na ulici děje za zvěrstva. Nakonec ho celého tak nějak upraví, pohladí po tváři a znovu ho k sobě přitiskne, když už se ale opravdu navrčeně ohlédne po těch pitomcích, kterým snad překážejí.

"To snad není pravda." Nadává pro sebe. Co je tohle za místo?

"Takže, Neko-chan, co by sis přál?" Zabrouká.

Hyde

Naskočí mu husí kůže, když se Gakku dotkne a přesune ho z cesty. Vůbec mu nedošlo, že stojí v křižovatce a bylo to tak tak, aby ho nesmetlo kolo.+takže už mu nedlužíš, jen za spánek a peníze ale už i zdraví, výborně Hyde.+ Pogratuluje si v duchu trochu ironicky a začne se nadechovat, aby se mu ještě jednou omluvil, že je pravděpodobně posílat neměl. Jenže to už mu vyrazí dech Gackt podruhé a začne s tím, co si myslel a jaký měl být pravý důvod toho, že mu je posílá a k tomu ještě přistane skoro v jeho náruči. Je o hodně vyšší, než on, úplně se u něj ztrácí a k tomu ten jeho parfém. Ještě před pěti sekundami byl přesvědčený, že to s ním vůbec nezamává a on jeto přesně naopak. Tohle není vůbec dobré. Odstoupí od něj o půl kroku, skoro to vypadá, že se mu nechce a pomalu vzhlédne k jeho tváři s mírně pootevřenými rty. Vlastně vůbec netuší, co mu na to má říct ale nejspíš by něco měl a ne, že tu na něj bude konsternovaně koukat a zmůže se možná jen na nějaké zachrčení, hodné pacienta z psychiatrické léčebny. Musí mu přiznat další body za to, jak ho dokázal dokonale vyvést z míry, to je co říct, na to, co po nocích obvykle provádí. Ale do háje, stojí tu před ním nádherný chlap, který o něj měl očividně starost, sedl do auta a je tady za…kdy, že to ty kytky posílal.Hm?

"Chtěl jsem ti jen poděkovat, lepší způsob mě nenapadl a..." Začne pomalu s vysvětlováním, než mu vynadá, že je tady a ne v posteli. Však v posteli byl a ve své kupodivu, jen je zvyklý vstávat za svítání no a navíc, co by si bez růží počal.

"Tady pracuju…přes den. Tohle mě baví." Oznámí mu s náznakem vzdoru v očích, práce po nocích je jedna věc ale růže mu nikdo brát nebude, to zase prr. Když ho na sebe přitiskne podruhé, tak nějak automaticky má položené obě dlaně na jeho hrudi a stiskne látku roláku mezi svými prsty, aby se mu náhodu nepodlomila kolena. Vůbec nechápe, jak je možné, že je z něj tak dokonale v pasti.

"Tomu se říká ulice a bývá tu hodně lidí, většinou, proto ty stánky." Trochu si ho dobírá a protočí nad ním očima v sloup a lehce jej vezme za zápěstí.

"Pojď, půjdeme trochu stranou." Ohlédne se k cukrárně a Aoi už je pryč. Trochu ho to zamrzí, bůh ví, jak dlouho se neuvidí a on mu už teď chybí. Proplétá se s ním zkušeně davem jen kousek od stánku k jedné odbočce do úzké uličky a teprve v tu chvíli ho pustí, otočí se čelem k němu a složí ruce do kapes. V hlavě mu ní ta jeho otázka.+Co bych si přál? Nemuset…no, to je jedno.+

" Proč to děláš?" Zeptá se jej, opírají se svým ocelovým pohledem do světlých očí a nakloní hlavu na stranu. Nepotřebuje si něco přát, chce od něj slyšet odpověď.