Ricko
"Tohle není večeře?" Ne, že by nezvládl sníst všechno tady a ještě jít na večeři, ale kluci mu pořád připomínali, že by se neměl tolik přecpávat a tak na to zkusí pamatovat. Dojde na tu jeho otázku ohledně nervozity a Tora mu po pravdě odpoví.
"Aháá… a to je kvůli tomu, kdo jsem nebo se bojíš, že se mi nebudeš líbit?" Dál ho v klidu griluje, ale Tora nevypadá, že by mu to zase tolik vadilo.
"Vlastně jsem se zase tak moc nerozmýšlel." Řekne mu stejně upřímně.
"Existují určitá rozhodnutí v mojí hlavě, která jsem udělal už nějakou dobu před tím a ta vedla k tomu, že jsem o tom teď tolik nepřemýšlel. Tedy nejde konkrétně o tebe, ale spíš obecně o vztahy podobného typu." Ne, mluvení mu problém nikdy nedělalo a teď je to vidět.
"Jakmile jsem se jednou rozhodl, už to bylo jenom o tom potkat někoho, kdo by mi dostatečně padl do oka a ty ses prostě objevil. Říkal jsem si, že si možná trochu moc hrr, ale pak ses začal chovat trochu jinak a mě se to vlastně líbilo. To, že vypadáš dobře, jsem Zyemu řekl už v té hospodě, tak proč tomu nedat šanci? Tedy… neříkám kdo ví čemu, prostě… jít ven. Normálně." Snad to vysvětlil jako normální pozemšťan a ne jako idiot. Tiše se zasměje tomu jejich psaní. U nich by to asi jinak nešlo, ne na turné.
"Takže jsi spíš typ, co jde nejdřív na věc a pak se teprve rozhoduje? Mě to vlastně docela bavilo, to psaní." Přizná. Ani mu to nepřišlo starosvětské, prostě jako kdyby měli trochu víc času a prostoru se poznat. Zasměje se těm otázkám kolegů. Vytáhne obočí nahoru, když se Tora začne bránit, že rozhodně nic nevykecal, protože není idiot. Nic přece neřekl a tak ho to docela pobaví, ale co si budou povídat? Byl docela rád, že dostal ujištění, že podobné přešlapy nehrozí. Neměl důvod Torovi nevěřit. Obecně nebyl k lidem dopředu podezřívavý. Pak už oba dva vyrazí na další cestu a když ho Tora dovede na místo, je upřímně překvapený. Typl si ho na to nebo se rozhodl podle sebe?
"Tohle by byl ráj pro Boogieho." Zamumlá pro sebe a prohlíží si všechna ta světla. On byl spíš na motorku a podobnou zábavu, ale tohle nakonec bavilo asi všechny kluky. Znovu se zasměje jeho komentáři o postranních úmyslech a přikývne. Pro to měl rozhodně pochopení. Nechá Toru, aby nakoupil žetony, když je to jeho organizace a vydají se k první hře. Neměl by problém něco zaplatit, ale dneska ho k tomu očividně nikdo nepustí.
"Doma toho máme mnohem víc." Prohodí. Japonsko bylo herní velmoc. Neexistovalo nic, co by tam nebylo běžně k vidění. Ucítí jeho tělo blízko za svými zády a najedou se objeví v jeho docela těsném sevření. Vyvolá to v něm hodně nových emocí a není si jistý, jak se ohledně toho cítí. Tohle bylo docela rychlé, i když si řekli, že je to rande. Bylo to hlavně tím, že to byl první kluk, co mu takhle vstoupil do osobního prostoru, ale to nechce přiznat a tak se proti tomu nijak neohradí. Odměnu… je mu jasné, kam to směřuje. Nechce to ale dneska pustit tak daleko.
"Uvidíme." Řekne, aby si trochu vrátil hranice a Tora pochopí, když si stoupne bokem. Jeho snažení je roztomilé. Imponuje mu, že se mu tak líbí. Už chce začít hrát, když mu Tora složí kompliment.
"To říkáš proto, abych se nesoustředil a prohrál?" Napomene ho, protože to hned prokoukne a pak se do toho pustí. Jeho skóre není špatné, je docela soutěživý, ale je vidět, že není žádný pravidelný hráč, takže pokud Tora ano, hravě ho porazí. Odstoupí od hry, aby si to mohl zkusit i jeho doprovod a u toho se po očku dívá, co a kdo je kolem. Skoro každý kluk tady je vyšší, než on, ale málo kdo mu přijde hezký v obličeji. Za to holky tady mají pěkné. Trochu ho provokuje a trápí tím, jak si všechny prohlíží a to je zase jeho způsob, jak ho vyvést z míry.
Tora
Tora se naoko zamyslí, když se ho Ricko zeptá, kvůli čemu to je. Pak nahodí docela frajerský úsměv. "Všiml bych si tě i kdybych nevěděl, kdo jsi, takže druhá možnost je správně. Nikdy nevíš, kdo by mohl být tvůj typ." Vyslechne si i jeho vysvětlení o tom, jak moc se rozmýšlel nebo ne. U některých slov se mu koutky vyhoupnou narohu.
"Takže už tolik nervózní být nemusím, protože jsem se ti zalíbil. Aspoň na první dobrou." Vezme si z toho to nejlepší.
"Ale máš pravdu v tom, že umí být hodně hrr. Jsou věci, kterou jsou pro mě docela klasika. Když jsem ale viděl, že to fungovat nebude, prostě jsem trochu zatáhl zpátečku. To je dobré znamení ne?" Uchechtne se krátce.
"A proto jsem se snažil najít něco, co by nás mohlo bavit. Nikdy si nemůžeš být jistý co z toho bude anebo nebude. Já se přiznám, že tohle nedělám zase tak úplně často. ne v tomto pořadí." Dodá docela pobaveně. Chce být upřímný, a tak neskrývá věcí, které byly předtím.
"Co si budeme s tím, že nejsme pořád doma je to vlastně docela logické řešení a narovinu říkám, že mi to vyhovovalo. To psaní docela změnilo můj pohled na věc. Ví, že by to šlo i jinak." Když dojdou do herny, trochu se zarazí, když prohlásí, že tohle by bavilo jeho kolegu. To skoro zní, že vybral špatně.
"No tak doufám, že ti to nakonec padne do oka." Prohodí, aniž by dal najevo, jak moc ho to rozhodilo.
"Tak u nás je to obecně dost jiné, ale třeba tu objevíme nějaký poklad." Pokrčí rameny. Sám moc nevěděl, co vybrat, tohle mu přišlo jako docela oddechová varianta. Jakmile k němu přistoupí tak blízko, docela to s ním zamává. Musí si pořád připomínat, že by se měl trochu držet zpátky. Pořád má pocit, že Ricko jen něco testuje a o to víc ho nechce zahnat moc do kouta. Takže když nepřišla reakce vyloženě pozitivní, přesune se stranou. Není to pro něj lehké, ale vlastně se docela snaží.
"Není to moc motivační, když jeden neví, o co hraje, jestli vůbec o něco." Neubrání se poznámce, ale i tak se jeho soutěživý duch probere a snaží se ho vyvést z míry.
"Tak trochu. Z druhé strany mám docela dobrý trénink, takže bych se nemusel tak snažit tě z míry vyvádět. Jenže chci." Přizná se mu bez mrknutí a sleduje ho, jaké skóre bude mít. Pak přijde na řadu on sám a moc dobře vidí, jak moc se Ricko rozhlíží.
"Uvědomuješ si, že když budu žárlit, budu mít větší páru a rozhodně je pravděpodobnější, že vyhraju." Prozradí mu, že by klidně žárlit mohl. Obecně byl ten typ, kterému by to nebylo příjemné, kdyby na něco takového došlo a uměl klidně i dát ránu, pokud by to za to doopravdy stálo. Pustí se do hry a podaří se mu překonat Rickovo skóre.
"Chtělo by to něco, co nemám natrénováno, aby to bylo fér." Uměl by podvádět, ale teď to tak nějak nemá zapotřebí. Kývne hlavou ke hře, která je pro dva a tam můžou hrát oba zároveň. Docela se u toho nasmějí a rivalita se jim taky docela vystupňuje, ale nakonec je Ricko ten, který vyhraje.
"Gratulace." Natáhne k němu ruku a počká, až ji přijme. Stiskne ji trochu víc a přitáhne si ho k sobě. Shlíží do jeho tváře docela dlouho.
"Jedno bys měl ale vědět Ricko-chan, stojí mě to vážně hodně přemáhání, abych se držel zpátky." Prohodí tiše a nakloní se. Nakonec se ale jeho rtům vyhne a krátce přitiskne rty na jeho tvář.
"To je poděkování, že jsi vůbec šel. Tak pokračujeme?" Navrhne mu a konečně ustoupí a pustí ho. Najdou další hru, která by je mohla bavit a Tora stojí stranou, opřený o mašinu s rukama založenýma na hrudi. Periferně vidí nějaké holky, které prochází kolem a očividně se jim Ricko jako exotický kousek dost líbí. Tiše si povzdechne.
"Ještě chvíli budou slintat a půjde jim osobně říct, ať toho laskavě nechají." Protočí očima v sloup.
"Tohle jsem úplně nedomyslel." Postěžuje si sám pro sebe, ale brzo se zase vrátí do té správné nálady.
"Holt se budu muset víc snažit, jinak budu mít vážně smůlu." Jsou věci, které si nenechá jen tak protéct mezi prsty a Ricko rozhodně stojí za to, aby trochu změnil své vlastní chování a snažil se udělat ten nejlepší dojem.
Ricko
Spokojeně se pro sebe usměje, když mu řekne, že by byl nervózní, i kdyby Ricko pro veřejnost nic neznamenal. Pokývá hlavou na jeho další upřímné povídání o tom, jaký je, ale že se to taky učí ovládat. "To se mi na tobě líbí. Že klidně přiznáš, jak to máš, že to nemusí být pro každého v pořádku a že se nad tím taky dovedeš zamyslet a udělat to jinak. Je nám podobná přímočarost, ale nestojíš si paličatě na svém jako většina lidí." Kladně ho ohodnotí a podívá se mu s úsměvem do očí. Znovu přikývne.
"O ničem jsme si nepodívali, to je pravda." Někdy je člověk na rande trochu připravený, ale někdy musí vařit úplně z vody a co jednomu připadá skvělé, nemusí druhého bavit ani trochu. Proto všichni chodili na neutrální půdu jako je kino. Existuje někdo, kdo ho nemá rád? Asi moc ne. Je rád, že přiměl Toru podniknout trochu jiné kroky než obvykle a že to dokonce vyhodnotil jako pozitivní. Zatím se všechno ubíralo tím nejlepším směrem. Nenapadne ho, že by se Tory zmínka o Boogiem mohla nějak dotknout. Trávil s Boogiem tolik času, že to byla automatické reakce. Asi každý věděl o jeho hraní her a streamování nebo ne? Je chvíli zticha, když mu Tora řekne, že to není motivační, když se neví, o co se hraje. Pořád ho chce navést jistým směrem a Ricko se pořád úspěšně brání. Jemně špulí plné rty a pak se na něj podívá, ale ten pohled je nic neříkající, i když vlídný.
"Já myslel, že se jdeme prostě jenom bavit." Není to s ním tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zkušený psycholog by to poznal už jenom z toho, jak se obléká. Působí excentricky, ale to se týká jenom některých věcí. Dojde na to jejich malé přečůrávání a on se na něj znovu podívá. Když bude žárlit…? Zasměje se tomu.
"Chci to vidět na vlastní oči, do té doby jsou to jenom řeči." Jen ať klidně vyhraje, rád se podívá, co bude dělat, když bude mít pocit, že mu někdo šlape na paty. Tora nakonec skutečně vyhraje a řekne mu, že tohle trénoval. Očividně hraje často.
"Ty sis vybral. Klidně ukaž na něco jiného." Udělá gesto dlaní, tak trochu jako z pódia, jako kdyby to byl cirkus a on jeho principál. Sednou si společně k závodům a jakmile dojde na řízení, je to něco, co Rickovi doopravdy jde. Hodně se u toho nasmějí a když pak sám vyhraje, dost mu to zvedne náladu. Skoro cítí, jak se mu napínají prsa.
"Tohle asi taky nebylo fér, to mám natrénováno já." Řekne, i když nemyslí automat, ale realitu. Oba vylezou ven a Tora mu podá ruku, aby mu pogratuloval. Netuší vůbec nic, takže mu podá tu svou a docela se lekne, když si ho tak přitáhne k sobě. Cítí, jak mu zaskočeně hledí odspodu do očí a je jen malý kousek od toho, aby otevřel pusu. Už je z něj Ricko-chan? Srdce se mu rozeběhne docela rychle, když se Tora začne naklánět a on si uvědomí, že tu není mimo. Že mu nakonec nejde jenom o holky. Hlavou se mu rychlostí blesku prožene Zyean, ale honem ho zase pošle pryč. Přikývne na to poděkování, ale je vidět, že je trochu vyvedený z míry. K další hře se trochu domotá a zaujme pozici jako první. Kvůli němu a tomu, co udělal, si těch holek ani nevšimne. Ohlédne se dozadu, o čem to Tora mluví, ale jeho hra už běží a tak to samozřejmě pěkně pokazí.
"Hej!!" Napomene ho. Kdyby to vodní dělo šlo otočit na něho, pokropil by ho. Dohraje a snaží se ještě dohlédnout na holky, o kterých Tora mluvil, aby pro sebe zhodnotil, jestli jsou opravdu tak hezké, ale už jsou moc daleko. +Kdybys tušil, že mě poslední dobou moc nezajímají právě ty holky...+ Pomyslí si a pustí ho ke hře.
"Taky se po tobě dívají." Řekne mu, protože Tora je mnohem mužnější, než on sám. Jenže je nevnímá a to Rickovi napovídá, že ho holky moc neberou obecně. Tentokrát je to Tora, kdo vyhraje a on ucítí, jak se mu zatřepe žaludek, s jakou odměnou přijde teď.
Tora
Tora se zatváří vlastně docela zamyšleně. "A proč bych vlastně měl něco předstírat. Podle mě to není k ničemu. Stejně by mě to nakonec po nějaké době doběhlo. A pokud se to tomu druhému třeba nelíbí a mě na tom záleží, tak se můžu pokusit to udělat jinak." Dodá vlastně docela jednoduše, podle něho to má logiku.
"Ale paličatý umím být jinak docela dost." Pokrčí rameny a trochu se pousměje, Ani tohle by po čase stejně neschoval. Přece jenom to bylo i tak vidět, když přišel k nim ke stolu. Když dojde na povídání, trochu se uchechtne.
"No vlastně docela povídali, ale zatím jsme se zase tolik nedostali k tomu, co by tě bavilo. Mohl jsem vybrat něco klasičtějšího to je pravda, ale zase jsem nechtěl být úplně předvídatelný." Dodá vlastně víc než upřímně. Rychle hodí za hlavu poznámku o tom, že by to jejich basáka bavilo. Holt už si vybral tohle, takže se bude muset hodně snažit, aby si z toho Ricko odnesl dobrý zážitek. Pokud se mu to nepodaří, asi si to někde v soukromí omlátí o hlavu. Takže hurá na zábavu. Když je Ricko zticha a neřekne mu na tu motivaci nic, přebere si to možná trochu jinak, než jak měla jeho společnost v plánu. Tu motivaci si vyzkouší sám a bude se tím řídit dokud to půjde.
"Jasně, že jo. Pro mě to bude rozhodně zábava." Blýskne se mu v očích, ale nic víc na to neřekne. Už pomalu vymýšlí různé věci, díky kterým by se k němu mohl dostat blíž. jedno se Rickovi musí nechat, docela si namáhá mozek, aby vymyslel něco v jeho stylu a zároveň nic moc příliš přes čáru. Není to jednoduché, ale rozhodně je to výzva. Už si všímá drobných detailů v jeho chování, které mu prozrazují, jak opatrný Ricko může být. Možná je to taky proto, že si sám ještě některými věcmi není tak úplně jistý a bude to chtít mnohem víc času, než se na první pohled může zdát. Přesto ho napadne, že některé věci je potřeba vyzkoušet, aby došlo na to, jestli to má vůbec smysl nebo ne. Když se Ricko zasměje obočím mu pobaveně vyběhne nahoru.
"Věř mi, že některé věci hned na první dobrou vidět nepotřebuješ." Varuje ho, protože umí jít docela přes mrtvoly, pokud k tomu má dobrý důvod. Dokáže svou žárlivost krotit, jakmile půjde o fanoušky, ale kdyby došlo na někoho, kdo by mu vyloženě lezl do zelí, bude dělat psí kusy a nejde pro ránu daleko. Je pravda, že na závodní hry nikdy moc nebyl, takže se ani nediví, když v té další prohraje. Nevadí mu to, ale nehodlá prohrát všechno. Hlavně ta další výhra se mu docela dost hodí do krámu a může uskutečnit svůj malý plán. Je rozhodně dobré znamení, že se mu Ricko nevytrhne a nechá ho, aby přistoupil blíž. Má pocit, že na něm vidí nejistotu a zároveň chuť vyzkoušet různé věci. Víc toho nepodnikne a přesunou se k další hře. Po očku ho pořád pozoruje a má docela problém se neusmívat. Tohle dopadlo dobře, nakonec možná dojde i na pusu na dobrou noc. Rozesměje se, když ho napomene.
"No tak promiň, když je vidím, podal bych jim kapesník a pak je vyhnal pryč." Docela se drží, aby se nesmál na celé kolo.
"Navíc mám zase výhodu a jednou odměnu, už jsi mi dal. Jdu si pro další." Dá mu jasně, najevo, že podobnými drobnými překračováními hranic ještě neskočil. Obočí mu vyběhne nahoru, ale ani se neohlédne, nemá důvod.
"Já už docela dávno zjistil, že mě holky nezajímají. Radši budu koukat na tebe, to je mnohem lepší." Zase ho trochu zkouší vyvést z míry a další hru ho nechá nenápadně vyhrát. Samozřejmě mu jde o další gratulaci. Tentokrát to ale udělá jinak. Vezme ho ne moc silně za předloktí a pomalu k němu přistoupí blíž. Jsou docela ve tmě, takže nemá obavy, že by je někdo viděl.
"Měl bych ti znovu pogratulovat." V očích se mu blýskne. Začne se pomalu sklánět, aniž by ho pustil.
"A zároveň mám nutkání vyzkoušet, jestli dostanu ránu nebo ne. Vím, že ti to nebylo nepříjemné, ale pořád se držíš zpátky." Šeptá mu docela blízko rtů.
"Takže ti teď dám pusu a vyzkouším, jak se ti to bude líbit. Víc jich nebude, pokud mi sám nebudeš chtít jednu dát na dobrou noc. Možná tou drzostí hodně věcí vyřeším." Pousměje se a pak to doopravdy udělá. Dost se krotí, jindy uměl být víc razantnější, ale teď jde jen o lehký polibek bez obvyklého dobývání jeho rtů. Zdrží se ale na nich o chvilku déle a tiše si povzdechne do jeho rtů.
"Lepší odměna, než jsem si dokázal představit. Tak pojď, ještě ti musím vyhrát plyšáka, bez toho by to nebylo to správné rande a můžeme jít na tu večeři." Pobídne ho a konečně ho pustí.
Ricko
Zasměje se jeho tvrzení o paličatosti. Nepochybuje o ní, ale zatím ho v takovém světle nepoznal. Pokud jde o jeho osobu, pořád se hodně snaží a nějakou dobu to zřejmě ještě potrvá. "Líbí se mi, že ses o to snažil. Nemusel jsi, nic špatného bych si nemyslel, ale tohle ukazuje, že ti věci nejsou jedno a přemýšlíš o nich." Co to tady vedou za vážné debaty? Musí se pobaveně uchechtnout sám nad sebou. Kluci by ho teď nejspíš ani nepoznali. Musí se rozesmát tomu jeho komentáři o tom, že některé věci nepotřebuje hned vidět.
"To si o sobě myslíme asi všichni." Řekne pobaveně. O pár her později se baví o těch holkách a jakmile Tora řekne, že by jim podal kapesník a poslal je pryč, nahlas vyprskne smíchy. Nepřipadalo mu, že by zíraly zase tak moc, ale byla to vtipná představa.
"Jdeš si pro ni?" Zopakuje po něm trochu zaskočeně a málem by udělal krok vzad, ale Tora se místo toho chytne debaty o tom, že se mu holky vážně nelíbí a tím jednoznačně dá najevo, jak se věci mají. Býval by mu to oplatil, kdyby v sobě měl jasno. Místo toho pokývá hlavou.
"A to víš odjakživa?" Chytne se zajímavého tématu. Snad nebude vadit, že se na to vyptává, když jsou spolu na rande? Kdyby byl jenom někdo známý, nikdy by do toho nestrkal nos, ale docela ho zajímá, jak na to přišli lidi kolem a jak se jim s tím žije. Všude se říkalo, jak je to pak ve společnosti složité. Dojde na další hru a Ricko ji docela nečekaně vyhraje. Je tím tak zaskočený, že si nejdřív ani nevšimne, že se Tora tváří dost vážně a pohne se směrem k němu. Místo toho ukazuje na automat jako malé dítě a neskrývá nadšení. Zvážní až ve chvíli, kdy ho Tora vezme za předloktí a už zase vypadá trochu vyjukaně. U slov o gratulaci už zřetelně cítí, jak se mu hrne krev do tváří a je rád za to, že je tady taková tma. Jak se Tora sklání, jemu se hlubokým nádechem zvedá hrudník, až se úplně zasekne na maximum a přestane dýchat. Tora si všiml toho, jak před tím cukl a Ricko se trochu zastydí. Takhle blízko je vážně sexy. Uvnitř panikaří, ale Tora má pravdu a on si to chce taky vyzkoušet. Třeba to bude příšerné a on to nějak utne, ale třeba dostane to, co poslední dobou chce. Tora mu slibuje, že jich víc nebude, má ho dokonale přečteného a on je mu za to v duchu vděčný. Kmitá pohledem od jeho očí k jeho rtům a nechá ho, aby prostě udělal to, co chce. Oba dva vědí, že ta jeho drzost je potřeba. Pak už nechá víčka klesnout a poprvé v životě zažije prolnutí se rty jinými než dámskými. Je to hodně jiné, už jenom pro ten způsob. Jsou oba kluci, dobyvačnost mají v sobě. On si navíc nikdy nemyslel, že by šel po někom, kdo nebude vedle něj submisivní. Jenže Tora stál doslova na opačné straně spektra a jeho to vyvádí z míry. To však neznamená, že se mu to nelíbilo, právě naopak. Uvnitř něj hraje všechno jako při včerejším koncertu a vlastně se mu hrozně uleví. Potřebuje zapomenout, daří se mu to a je tu správně. Žádné znechucení nepřišlo. Ta jeho úleva na něm musí být vidět snad i v té tmě, když se od sebe trochu oddálí a podívají se na sebe.
"Plyšáka?" Zopakuje po něm znovu. +Vážně by ti slušel Boogie.+ Napadne ho podruhé, ale nic nahlas neřekne a nechá ho, aby dělal, co chce. On sám na ně nijak zvlášť nebyl, ale dostávali je od fanoušků a tak jich měl plnou ložnici. Hodně z nich bylo vážně hezkých a on to bere spíš tak, že to k rande prostě patří a hotovo.
"Neměl bych ho vyhrát já tobě?" Začne ho škádlit s tím, že si rozhodně nemíní vybrat roli submisivního doprovodu. Nejde mu o to, jak by co bylo později, ale on není typ, jako jeho dva kamarádi. Zajímalo by ho, co přesně očekává Tora, ale na tohle ještě nemá odvahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat