Lucas
Je už po poledni, když se vrátí z práce domů. Ve tváři má trochu nevrlý výraz. Práce ho sice baví, ale rozhodně tam nehodlá trávit víc času, než je nutné. Zabouchne za sebou prudce dveře, tiše si nadává pro sebe, pak se mu ale ve tváři rozhostí spokojený výraz, když si uvědomí, že má jít na návštěvu do domku na stromě. S veselým pískáním si jde hodit sprchu, kde stráví co nejkratší dobu a vyjde jen ve spodním prádle, aby si vzal čisté oblečení. Chvíli se v něm přehrabuje a přemýšlí, co si obléct, než nad sebou zavrtí hlavou."Sakra, chovám se tu jak hysterka, tohle je spíš Elliho parketa." Prohodí si pro sebe pobaveně a nakonec sáhne po černém triku a džínech, než si přes ramena přehodí bundu a vyrazí ze dveří. Prochází ulicemi městečka, než se zastaví u krámku s věcmi pro děti, a když za pár minut vyjde ven, nese si taštičku s dárkem pro Majkiho. Musel mu prostě něco koupit, i když on z toho ještě nemá rozum. Cesta mu nějakou dobu trvá, sice se těší, ale stejně ho ta doba docela nudí. Když dorazí na pobřeží, krátce se rozhlédne a chvíli kouká na moře, než si uvědomí, že už promarnil dost času a konečně vykročí. Vystoupá po schodech nahoru a vztáhne ruku ke zvonku, zarazí se ale právě včas, když ho napadne, že třeba Majki spí, tak nakonec raději zaklepe.
Elli
Gigi je už nějakou dobu někde pryč, prý s nějakou novou kamarádkou. Nevadí mu to, ale dneska ho z Majkiho regulérně bolí hlava. Když si představí, že za chvíli by měl přijít Lucas a Majki od rána řve jako navedený. Nepřišel na nic, co by mu mohlo být, přebalený, najedený, kolébaný... ani kytara nepomáhá a ta pomůže vždycky. On sám z toho začíná být slušně namíchnutý, protože si z toho věčného pobíhání kolem pořídil v domě parádní bordel. Například v ložnici se válí po zemi a po posteli asi deset triček, čtyři svetry, dvoje kalhoty, několikery boty - vůbec nic z toho se mu nelíbí na sebe, takže momentálně má jenom džíny, jinak je do půl těla nahý a bosý. Na lince bordel ještě od rána, kytara a noty po zbytku domu a do toho všeho Majkiho hračky a potřeby. Zrovna se nad ním sklání a po sto padesáté sedmé ho bere na ruce, když někdo zaklepe. "To je Lucas a jestli budeš pořád brečet, naplácá ti na zadek!" Pohrozí mu, protože on sám by ho nepřetáhl, ani kdyby padaly trakaře. Něco mu ale říká, že Lucas už vůbec ne.
"Ale no táááák...." Domlouvá Majkimu, zatímco i s ním dojde ke dveřím a jednou rukou otevře. Vrhne po Lucasovi okamžitě zoufalý pohled, než mu uhne ze dveří a začne vehementně chovat dítě. Nic. Majki řve.
"Ahoj. Nemám ani čas zabývat se tím, jak moc ti sluší černá." Řekne mu a vrací se zpátky do obýváku.
Lucas
Zdálo se mu, že slyší řvát prcka, jak na lesy. Chvíli vyčká za dveřmi, než mu otevře zoufalý Elli s malým v náručí a vypadá že má co dělat, aby se udržel na hranici příčetnosti. Možná spíš na nohou únavou. Musí se usmát, vypadá opravdu zoufale a podle bordelu všude kolem se zdá, že už vyzkoušel skoro všechno. "Elli, prosím tě, hlavně se uklidni." Začne svým bezstarostným hlasem. Než odloží taštičku na stůl a přejde k němu, aby si Majkiho od něj vzal.
"Běž mu rozbalit dárek a já něco vyzkouším, horší už to být nemůže." Kývne hlavou směrem k taštičce, kde jsou zabalené malé bačkůrky v rockovém stylu, dokonce mají i plyšové cvočky. Mrkne na něj s nadsázkou a vydá se i s malým po domě, aby našel nějaký krém, kterým ho mažou po koupání. Sice se tu chová jako doma, ale v této situaci mu to snad prominou všichni. Za chvilku má štěstí a přesune se i se řvoucím uzlíčkem na postel, kde ho opatrně položí, částečně jej svlékne, aby se dostal k bříšku. Naneste si na prsty trochu krému a krouživými pohyby mu začne masírovat jemně bříško a dělá na něj u toho celkem šílené obličeje. Chvíli se nic neděje ale za pár minut to vypadá, že by to mohlo i zabírat. Teda podle určitých zvuků, které se rozlinou kolem.
"Bylo by fajn trochu nahřát plenku, ty moje hysterko." Neodpustí si rýpnutí, a společně s malým se tomu zasmějí, protože ho zrovna polechtá.
Elli
Jakou nejhorší větu může někdo vyslovit, když si zrovna připadá, že za pět minut přijde o nervy? Elle, uklidni se! "Já jsem klidný!" Oženě se po něm zamračeně, ale nechá si dítě z rukou vzít a vrhne modravý pohled na taštičku na stole. Dárek? Není sice pro něj, ale jako by byl... přejde k němu a okamžitě ho začne otevírat. Lucas se mezitím i s malým odklidí do ložnice. Proč zrovna do ložnice? Pokrčí nad tím rameny. Jestli si myslí, že bude spát, tak v to on doufá už několik hodin. Prostě má svou náladičku. Asi po něm... vytáhne dupačky z taštičky a chvíli na ně fascinovaně hledí. Okamžitě mu trochu zpraví náladu. I s nimi se vydá do ložnice za nimi a překvapeně zůstane stát ve dveřích. Nahřát plenku? Cože? Na cože?
"To je nějaký kouzlo?" Ukáže na smějícího se Majkiho a když obrátí pohled k Lucasovi, na obličeji se mu usadí jemný úsměv. V tu chvíli se zamiluje asi o dvě stě procent víc, než byl před chvílí. Nedochází mu, o co tady jde, ale je mu to jedno. Lucas je tady, zachránil Majkiho a tím i jeho.
"Jsou parádní." Zamává dupačkami a opře se bokem o rám dveří. Hledí na ně z pod ofiny, už zase blond jako dřív.
Lucas
Majki už vypadá naprosto spokojeně, ale ještě chvíli mu masíruje bříško a je znát, že za chvíli se uvolní všechno, co mělo a malého to konečně nebude trápit. Jsou to jen drobnosti, ale pro mimino životně důležité. +Máš to mnohem jednodušší.+ Pomyslí si a docela mu závidí. Začne ho pomalu zase zpátky oblékat, aby si jej mohl posléze položit na pravou paží a levou rukou ho ještě trochu polechtat. "Není to kouzlo, jen měl nafouklé bříško." Pokrčí krátce rameny, když mu to zjednodušeně vysvětlí a zatváří se naprosto nevinně. Pohodlné se usadí na postel a sleduje ta malá očka, vypadá celkem unaveně. Jen neví, kdy naposledy jedl, je možné, že má ještě hlad. Zatím si nechává pro sebe, kde k těmto zkušenostem přišel, minule to zahrál na svůj vztah s Katie, ale tohle už asi neuhraje.
"Že jo, viděl jsem je už před pár týdny, ale dneska jsem šel konečně znovu kolem a vzpomněl jsme si na ně." Vzhlédne k němu a teprve teď si všimne, že už na hlavě nemá růžovou záři.
"Poníci už dali pokoj?" Zeptá se pobaveně na jeho adresu, pořád nemůže vyhnat z hlavy jeho hysterii, když přišel, vypadal roztomile. Jsou věci, které ho asi jen tak neomrzí a tohle je jedna z nich. Elliho chování ale jasně značí, jak moc mu na malém záleží a že jsou i věci, které dokáže brát smrtelně vážně.
Elli
Naslouchá jeho vysvětlení, sleduje jeho počínání a přivře na něj oči."Říkal jsi, že jsi dítě plánoval, ne že jsi dítě měl." Řekne podezřívavě a je jasné, že mu to přestává žrát. On o podobných věcech jako nafouklá bříška nikdy neslyšel. A proč to vůbec tak vadilo?
"Ale jestli chceš mít přede mnou tajnosti?" Začne dotčeně a otočí se na patě, aby demonstrativně odkráčel a dal tak najevo, co si o tom myslí. Pchaa, prej poníci...
"Říkal jsi, že se ti to líbilo!" Houkne na něj ještě z obýváku, když se po cestě sehne pro jedny z not a zamyšleně si je začne číst. Odloží je na linku vedle haldy jiných věcí a pátrá po domě, kam odložil nějaké to tričko. Do ložnice... ale tam teď nemůže. Z principu! Sehne se pro jiný kus not a pro sebe se začne usmívat. Pořád má před očima Lucase s malým na rukou, jsou spolu k sežrání. Umí to sním. S nimi oběma. Hluboce vydechne. Nedokáže na něj být naštvaný, jenom si tak vymýšlí.
"Ošukej mě, udělej mi děti a vezmi si mě..." Pronese si pro sebe tiše, i když je mu samozřejmě jasné, že s těmi dětmi je to dost pasé. Vlastně i s tou svatbou tady… Na ostrově podobným věcem mezi stejným pohlavím pšenka nekvetla. Byl tady středověk ve všech ohledech, hlavně že všichni čarovali.
Lucas
Čekal, že se Elli nad tím pozastaví, ale vzápětí, než stačí cokoliv říct odkráčí do obýváku. Neubrání se protočit oči v sloup a shlédne na Majkiho, který už má zavřená očka a tiše oddechuje. Znovu mu závidí jistou bezstarostnost, kdy ho zajímá jen velmi málo věcí a všechny pravidelně dostává. "Jen spinkej." Broukne jeho směrem, a ještě chvíli mu tiše prozpěvuje, než si je jistý, že opravdu spí a pomalu ho uloží do kolébky s nebesy. Je na něj nádherný pohled to dochází i někomu, jako je on. Ještě jej pohladí po vláskách a rozejde se do obýváku. Na Elliho se dost po svém ušklíbne. Vypadá to skoro jako úsměv.
"Asi bych měl kápnout božskou že?" Houkne s dlouhým výdechem, ale první, co udělá je, že si zajde uvařit kafe, jinak asi vypustí duši. Vrátí se k němu i s hrnkem a usadí se naproti němu na zem.
"Elli, já jsem z děcáku. V pozdějším věku jsem v rámci brigády chodil za takovýma prckama a starali se o ně, než jsem musel v osmnácti odejít. Pak už to bylo v háji." Vypadne z něj, vypadá u toho celkem klidně, vlastně nebýt Majkiho už by dávno zapomněl na své dětství.
Elli
Trhne sebou a prudce se k němu otočí čelem s výrazem nachytaného dítěte nad mísou s bonbóny. V první chvíli si myslí, že ho slyšel, ale jak se ukáže, spíš ne. Přikývne a tak trochu se mu pověsí na rty. Ale nic, on se jen obrátí a jde do kuchyně. Stáhne světlé obočí do krátkého zamračení a práskne sebou na pohovku do všech těch zelených polštářů. Zrovna si dává nohy někam na opěradlo zad a hlavou visí dolů jako netopýr, když se Lucas vrátí a usadí se na zemi. Shodí nohy rovně a přetočí se tak, aby na něj viděl. A pak pootevře překvapeně rty. Z děcáku? "Aha..." Vydechne jen tiše, sklouzne z pohovky na zem a po čtyřech si přeleze k němu, aby se usadil naproti němu. Vážně mu pohlédne do očí.
"Takovej tvrďák a staral se o malý špunty, jo?" Začne si ho lehce dobírat, než k němu natáhne dlaň, aby si mohl začít hrát s jeho tričkem.
"Nevím, jestli mám říkat, že mě to mrzí. Já jsem rodiče měl a nakonec jsem byl rád, že jsem sám..." Řekne. Není si jistý, že je ta správná chápavá osoba, po tom všem, co se mu doma dělo a co následovalo po jeho útěku. Vůbec netuší, co si s tou situací počít.
"Co bylo v háji?" Broukne po chvilce v otázce a pořád si hraje se záhyby jeho trička.
Lucas
Počká si, až sleze k němu na zem a nad jeho poznámkou se jen pobaveně uchechtne. "Býval jsem někdo jiný, lepší. Ale to už je sakra dlouho." Odmlčí se na chvíli, vzpomíná na tu dobu, kdy se zdálo všechno tak nějak jednodušší. Hlavně v tu dobu měl ze svého života největší pocit, že má něco smysl Je pravda, že dny s Ellim se tak cítí taky a právě proto musí něco udělat s jeho otcem. Nakonec ale nad tím jen zavrtí hlavou a pokračuje.
"V osmnácti už tam nemůžeš dál zůstávat a musíš se postarat sám o sebe. Nezvládl jsem to, jako spousta ostatních a dal se na hazard a pak už to šlo z kopce." Dál už to vlastně skoro zná, některé detaily si ale přece jen nechá pro sebe, vzpomene si i na rozhovor s Valerianem a přes tvar mu přeběhne stín, než ho zaplaší a usměje se.
"Sám jsme překvapený, jak se mi to vybavuje. Některé věci asi nezapomeneš." Dodá ještě, než si ho k sobě přitáhne, když odloží hrnek stranou. Usadí ho k sobě do klína a natáhne se pro náhodný papír se skladbami.
"Ale dám ti drobnou radu, když se to bude opakovat nevyšiluj, on to cítí a bude to ještě horší." Prohodí pobaveně, než si broukne pár tónů.
Elli
Trochu se mračí, když naslouchá jeho dalšímu vyprávění a najde jeho dlaně, aby je vzal do svých. Nic víc. "Taky jsem to nezvládl, když jsem utekl. Bylo mi necelých patnáct. Zůstal jsem na ulici, zkusil úplně všechno... úplně všechno. Nejsem na to hrdej, ale aspoň mě tam nikdo nehledal." Odkryje taky kousek ze sebe. Vlastně se o tom nikdy pořádně nebavili. Vyprávěl mu jenom o tom, proč utekl, co mu doma dělali, ale jinak?
"Mně se to vybavuje až moc. Nemůžu se toho zbavit ani na chvíli. Hlavně v noci." Nechá se vtáhnout k němu do objetí a položí si hlavu na jeho rameno. Pak Lucas trochu nečekaně změní téma a jemu malinko trvá, než pochopí, o čem přesně to mluví. Jen se pousměje.
"Už mi z toho šla hlava kolem, řval od rána." Řekne. No jo... on si nikdy s dětmi ani nehrál, natož aby věděl, jak se o ně má starat. Vyrůstal jenom s ním a komorníkem. Mámu občas zahlédl, nejspíš byla šílená. Nikdo další kolem něj neexistoval. Zaposlouchá se do jeho hlasu. Je to zvláštní, slyšet od něj svou vlastní skladbu, ale líbí se mu to.
"Tady je to takhle. Final masquaraaaaaade! Ne Masquarade." Opraví ho a pak se rozesměje se. Zvedne bradu a líbne ho jemně na hranu čelisti. Takhle je mu dobře.
Lucas
Dál už se o minulosti nehodlá bavit. Je to všechno, co bylo by mělo být zapomenuto a taky, že bude. Stačí jen, aby s Valerianem dosáhli svého a bude všechno, jak má být, tím si je jistý. Ochrání Elliho před minulostí a své svědomí snad očistí taky při té příležitosti, i kdyby ti bylo to poslední, co v životě udělá. Je ochotný obětovat všechno, proto aby vše napravil. Elli by s tím nikdy nesouhlasil a taky se to nedozví, alespoň ne dřív, než bude hotovo. Rád by mu po sobě něco nechal, ale…Má pocit, že by poznal, že se něco chystá. "Díky, vždycky je to pro mě lepší, když to slyším, navíc ty zpíváš o hodně líp." Ujistit ho naprosto vážně a napadne jej, že by se mohl na něco zeptat, i když si není úplně jistý, jestli to má vytahovat. Přitáhne si ho k sobě, když jej Elli políbí na strniště.
"No víš, chtěl jsem se zeptat, jestli už jsi mluvil s Gigi?" Začne pomalu a opatrně, nechce být zvědavý, ale zajímalo by ho, jak to dopadlo, pokud ten rozhovor proběhl. Taky se chce ujistit, že na něj třeba není naštvaná a Elli nezůstane sám, kdyby se něco pokazilo. Někdo ho prostě musí hlídat.
Elli
"Jen jsem tě škádlil..." Broukne si pro sebe ohledně opravy písničky. Jemu tedy nepřipadá, že by zpíval kdo ví jak zázračně, ale tak snad to aspoň není falešně. Ohledně hraní má o sobě větší mínění. Jenže Lucas byl taky muzikant, věděl toho možná víc, než on sám, no ne? A pak dojde na Gigi. Vlastně mu o tom chtěl taky říct. Přikývne."Jo, už jsem to na ní vybalil. Byl to hrozně divný rozhovor. Tedy pro mě. Ona je vždycky až divně chápavá a občas mám pocit, že kdybych jí dal podepsat smlouvu s ďáblem, udělala by to pro mě. Nicméně i jí se nejvíc líbí varianta s přístavbou tady... kde by byla vedle nás, my tady a Majky, kde by zrovna chtěl. S tím souvisí fakt, že by tě ráda poznala. Bude chtít začít pracovat a já... jsem si říkal, že by bylo hezké, kdyby ses o něj mohl starat i bez dozoru jednoho z nás?" Malinko se od něj odlepí, aby se mu mohl podívat do očí. Jsou to samá taková vážná témata. Kde on by si pomyslel, že bude něco takového jednou řešit? Kromě toho se v těch právních ohledech nijak nevyznal. Kdyby mu to Gigi neřekla, ani by nevěděl, co se má a nemá. Někdo by si asi ťukal na čelo, že chtějí žít společně ve třech, když spolu Lucas a Gigi nemají romantický vztah a ještě je v tom dítě, jenže takhle se to prostě nějak stalo.
Lucas
Po slovech o škádlení se jen ušklíbne a neubrání se tomu, aby jej polechtal a trochu mu vrátil jeho poznámku. "Příště už se urazím, no fakt." Prohodí nakonec s hraně povýšeným výrazem a přitiskne si jej k sobě ve svém medvědím objetí, jako by ho chtěl umačkat. Povolí, až když se začnou bavit o řešení pro všechny.
"No já nad tím taky tak nějak přemýšlel, ale chtěl jsem počkat, co na to řekne Gigi." Odmlčí se krátce, než s pohledem upřeným před sebe pokračuje.
"Víš, říkal jsem si, že ta přestavba bude něco stát, tak mě napadlo, že bych mohl prodat byt, abychom to mohli vyřešit, co nejdříve? Možná pronajmout, aby byl pravidelný příjem." Stočí svůj proslov do otázky, není si úplně jistý, jestli je to dobrý nápad nebo ne.
"Začínám mít pocit, že musí být svatá. Rád ji poznám třeba mi vylepší skóre u karmy." Neodpustí si trochu zažertovat na její, teda spíš na svou adresu. Přece jen je dost svérázný a nemuseli by si sednout. To by celou jejich domluvu docela dost zkomplikovalo.
"Navíc bych fakt rád byl vám dvěma nablízku." Řekne naprosto vážně. +Alespoň dokud to půjde.+ Proběhne mu krátce hlavou. Pořád má na paměti, co jej čeká a co by se mohlo stát, kdyby se, byť jen sebemenší detail zvrtl.
Elli
Tře se o něj tváří a čím víc ho k sobě Lucas tiskne, tím je mu lépe a spokojeněji. Drží se ho prsty za tričko a druhou ruku má kolem jeho pasu. A pak mu opravdu nepokrytě spadne brada. Prodat byt a postavit za to domek pro Gigi? No... když se to vezme, skoro by se taky mohla nějak podílet, až jí začne vydělávat ta její dílna, ale... to on jí nabídl, že tady může bydlet. Hmm... ještě to s ní probere. Vymaní s trochu z jeho sevření, aby na něj viděl. "Lucasi..." Řekne měkce.
"Nevím, co říct. Jsou to docela velký závazky pro všechny strany, já... opravdu to chceš všechno takhle? Pořád je varianta, že jí ubytujeme někde ve městě a ... Majkyho si budeme nějak půjčovat." Začne ohledně jiného řešení, ale pravda je, že si ho půjčovat nechce. Chce ho mít tady. Kdykoliv si zamane.
"Jo... to si taky někdy říkám. Jednoho dne mi oznámí, že je Nefilim, uvidíš..." Zabrblá si pro sebe, ale v duchu je rád, že Lucas se setkáním souhlasí. Přikývne, jako by sám sebe ujišťoval, že všechno, co dělá je správně a pak se usměje. Zní to jaké dobré plány.
"Až se oteplí, mohli bychom začít stavět. Takže... se můžeme poohlédnout po někom, kdo by to zatím navrhl?" Pokračuje dál v rozvíjení představy o jejich dokonalém budoucím životě. Tak nějak je přesvědčený o tom, že by si ho oba už konečně zasloužili, i když on dává svému osudu asi taky někdy dost zabrat.
Lucas
Neubrání se protočení oči v sloup, když se ho ptá, jestli to tak opravdu chce. Už by ho mohl znát dost dobře na to, aby věděl, že takové věci neříká jen tak. Otočí si jej čelem k sobě a vezme jeho tvář do svých pracek, aby jej přinutil podívat se mu do očí. "Ať se stane cokoliv Elli, tohle je to jediné, čím jsem si ve svém životě naprosto jistý rozumíš." Oznámí mu naprosto vážně, než se skloní a trochu drsněji jej políbí, už na tomhle začíná být vážně závislý. Kdyby to nechtěl, ani by neplánoval akci pro jeho doživotní klid.
"Takže já si vezmu na starosti prodej, až to bude aktuální a ty obstarej někoho, kdo to zařídí a hlavně už to nerozebírej." Prohodí se smíchem, v očích mu ale proběhne během vteřiny stín. +Nějak to určitě dopadne.+ Narovná se a těkne pohledem k ložnici, kde spí Majki, evidentně už byl celkem unavený.
"Už to bude jenom dobrý, tak si to užívej. Zasloužíš si to." Pokusí se ho uklidnit, není si ale úplně jistý, koho tím uklidňuje, jestli sebe nebo jeho. Je mu jasné, že pokud to nedopadne, bude ho nenávidět ještě hodně dlouho, ale teď už nemůže a ani nechce couvnout. Stojí to za to, bude ten kdo jim všem zařídí klidný život.
Elli
Nechá se otočit jako poddajná panenka a upírá na něj modrá kukadla, zatímco se jeho obličej ztrácí v Lucasových dlaních. Pak se zazubí. "To jsi vsadil na dost divokou kartu. Znáš mě." Poškádlí ho znovu.
"Při mém štěstí zítra přepadnu přes zábradlí nebo se nadobro zaseknu v tobogánu." Culí se dál, ale jeho oči jasně vypovídají o tom, co s ním Lucasova slova dělají uvnitř. Když se jejich rty potkají, okamžitě si tiše vzdychne a následuje je ještě kousek, když už mu zase Lucas mizí, aby mohl promluvit. Nahodí ublížený obličej, ale při tom poslouchá, co říká. Nerozebírej?
"Hah máš strach, že začnu cizím lidem vykládat, jak to tady mámě divně poskládaný a jaký jsou naše sexuální vazby? Myslíš, že tady mají něco jako sociálku?" Už se zase culí jako pytel rarachů. Ten stín nepostřehne. Má hlavu příliš plnou všeho plánování, jeho blízkosti a tak vůbec... zvedne k němu dlaň, aby si jeho rty přitáhl zpátky k sobě, když mu je Lucas před chvílí tak nevybíravě sebral. Hladově se na ně přitiskne.
"Tak když už to bude jenom dobrý, tak mi můžeš koupit prstýnek." Zažertuje a najednou je od něj na metr a půl daleko, když skončí na všech čtyřech a začne se před ním nakrucovat jako předoucí kocourek.
"Baaaabyyy, c´mooon baaaaby..." Zazpívá mu, než na něj udělá gesto pojď ke mě.
Lucas
Zamračí se na něj a vypadá v ten okamžik docela naštvaně a odmítavě. "Opovaž se, žádný padání přes zábradlí ani zasekávaní v tobogánu. Nebudu tě odtud tahat na to zapomeň." Ještě chvíli mu vydrží vážný výraz, než se nakonec přece jen upřímně rozesměje. Stejně mu ta starost pořád sedí v očích. Dokáže si představit, jak by se mohli někteří dívat, když vy jim začal vykládat, jak to tady nejspíš bude vypadat. Rozhodně by to pochopil jen málokdo.
"Já bych to moc nepokoušel." Dodá, když se mu podaří konečně uklidnit, ale to už se mu vysmekne z náručí a evidentně mu zas přeskočilo. Zavrtí nad tím hlavou, nikdy ho tohle nepřestane bavit. Na tváři se mu objeví dravý úsměv, se kterým se přehoupne na čtyři a zamíří směrem k němu.
"Takhle mi utíkat, to se nedělá. Místo prstýnku nejspíš dostaneš pouta." Houkne jeho směrem tiše, když se jako šelma plíží do jeho blízkosti, až mu nakonec zůstane hledět zblízka do očí.
"A co teď s tebou?" Broukne hlubokým, trochu chraplavým hlasem, když očima sjíždí každý detail jeho tváře. Tyto provokace s ním hrozně slyší a má pocit, že si to Elli moc dobře uvědomuje a dělá mu to schválně.
Žádné komentáře:
Okomentovat