Moo-yeol x Yusuke - Přijde to, jen přesně nevíš kdy. - část 3.

(jezírko)

Yusuke

Sám se nepozastavuje nad tím, kolik má nebo spíš měl s Rickovou matkou společného. Je to už vážně dlouho a jsou věci, ke kterým se prostě nemá vracet. Tohle byla jedna z nich. Kdyby jen tušil, že je chce Moo otestovat, asi by mu řekl, že to nemá smysl. Věřil jejím slovům o tom, kdo je Rickův otec a podvědomě to ani nechtěl zpochybňovat. Co by s ním měli za život? Tedy kdyby měl někdy v plánu tohle celé rozebrat víc. Ano, byly doby, kdy testoval sám sebe, kam sahají hranice možných citů, ale už chvíli věděl, kde jsou jeho preference. Je pravdou, že v jistém věku zkoušel přesvědčit sám sebe a být šťastný se ženou, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání. Jeho práce v tom byla docela dobrou výmluvou. Protáčení očima nad tím, co mu dalšího prozradil vlastně tak nějak čekal. Není to nic z čeho by si měl dělat těžkou hlavu. kdyby ho za to Moo-yeol odsoudil, tvářil by se rozhodně jinak. Možná by to seržant takto nikdy neudělal, z druhé strany je nejspíš jeden z mála, kdo to možná i dokáže pochopit. Není moc věcí, co by Moo mohl říct a tím Yusukeho rozhodit. Asi by to bylo jen to, kdyby bylo znát, že ho nemá rád. Jenže to se neděje. Zatím mu promíjí úplně všechno, i když Yu počítá s tím, že to nebude zadarmo. Všimne si seržantova koutku, když mu řekne, že se svého plánu jen tak nevzdá. Podle něj by mu Moo jednu střelil, kdyby si to rychle rozmyslel. To se však nestane. Věří tomu, že to vyjde a je odhodlaný do toho jít po hlavě a se vším všudy. Když pak zjistí, že to nemá smysl, ještě chvíli to bude zkoušet a pak to možná opravdu vzdá. Zatím je to však jen v začátku, a tak si paličatě stojí na svém. Uchechtne se nad otázkou na plány a mírně pokrčí rameny. 

"Mám, než se do něčeho pustím, musím první zjistit, jestli je to vůbec reálné. To místo je ideální a já vím, jak ho vylepšit." Očima mu slibuje, že mu to s radostí ukáže, ale první se chce věnovat jen jemu. Ostatně, slíbil mu přece rande, a to rozhodně nezahrnuje plánovaní jeho šíleného plánu. Nakloní hlavu trochu na stranu, když mu Moo odporuje a pak je to on, kdo nad ním protočí očima. 

"Vážně je tak těžké to přijmout?" Myslí samozřejmě to, jaký vliv na něj zrovna seržant má. Chce ho ujistit, že nic neříká jen tak. Zamyslí se nad možností, že by to celé opravdu pověsil na věšák a čekal by na něj doma. +Vypadal bych jako spořádaná manželka.+ Proběhne mu hlavou a pak jí zavrtí. 

"Takového bys doma nechtěl." Připomene mu, jaký opravdu je a že ho to jistě baví, jinak by tu spolu nestáli v obětí. ne, každý Yusukeho snesl a dokázal by odolávat jeho výstřelkům. Moo takový podle něj je a dokonce šel za ním, když bylo nejhůř. 

"Šel jsi pro mě do pekla, mohls to nechat být." Připomene mu i tohle a chce, aby věděl, že si toho je vědomí a nebere to na lehkou váhu. Měl by mu za to poděkovat a udělá to později, má totiž něco malého v plánu. Po polibku překvapeně zvedne obočí a stočí pohled na prašnou cestu tady. 

"Vážně? Rovnou na tomhle místě?" Dobírá si ho maličko, ale ne, tady to prostě nechce. Už vůbec ne, když ho napadne ono místo, kde budou mít dostatek soukromí a víc si to užijí. Samozřejmě má v plánu ten nepořádek později uklidit. Toshiya ho zabije tak i tak, ale nemusí se k tomu nutně přidávat ještě Su. Jakmile dojdou k jezírku, podívá se na něj, co Moo na to. vypadá to, že se mu tu líbí. Oplatí mu pohled a koutky mu jdou nahoru, když se začne svlékat. 

"Může klidně pokračovat. Zkusím to vydržet, dokud to nebude celé dole." Pobídne ho, aby se mu ukázal v celé své kráse. Má co dělat, aby zůstal stát klidně na místě. 

"Můžu to udělat s tebou, ať se nestydíš." Zajiskří mu v očích a je to on, kdo si přetáhne triko přes hlavu. Na jeho těle je docela dost vidět, co všechno má za sebou. Sám skenuje pohledem Moo-yeolovu hruď a je jasné, že z něj nedokáže odtrhnout oči. Udělá několik kroků blíž k němu a natáhne ruku dopředu. Konečky prstů se dotkne jeho klíční kosti a pak jimi postupně sjede dolů až nad lem kalhot. 

"Určitě chceš rychle do vody, takže…" Pobídne ho znovu, aby se svlékl pro něj a co nejrychleji. Užil by si to i pomalu, ale v ideálním případě až už by měli něco za sebou.

Moo-yeol

"Jaké místo?" Zeptá se spontánně. Nechce od něj vyzvídat, kdyby se plánu neúčastnil. Chápal by, že by to ani jako potencionální partner třeba neměl vědět, ale spíš ho zaskočilo, že takové nějaké místo Yusuke vůbec má. Zajímalo by ho, jestli je někde v Japonsku nebo chce všechny odvézt někam na konec světa? Ne že by Toshiya se Sugizem nebyli zvyklí, že mají rodinu po všech čertech. Nepochybuje o tom, že Yusuke má tolik peněz, že by se v nich mohl koupat jako strýček Skrblík. Líbilo se mu, že to nedával zase tolik najevo. Jistě, jeho auto bylo napěchované předraženým vybavením, ale nebylo to tak, že by přijel nejdražším autem v super značkovém oblečení a všichni šli do kolen z jeho vily s několika bazény. Líbilo se mu to. Měl rád hezké věci, ale nepotřeboval to všem cpát už jenom tím, co na sebe pověsí. Když se ho Yusuke zeptá, jestli je tak těžké přijmout, že by měl na něj takový vliv, musí přikývnout. 

"Jo, je, protože někdo jako ty, kdo viděl asi úplně všechno a chodil asi úplně se všemi říká někomu jako jsem já podobné věci. Tomu se prostě věří těžko. To není o tobě to je o mě." Není to tak, že by si myslel, že tluče prázdnou slámu, aby mu udělal radost, ale od přírody si držel odstup, než něčemu skutečně propadl. Docela se děsí toho, až se to skutečně stane, protože to nikdy nezažil a Yusuke by mohl být první, do koho se opravdu šíleně zblázní. Možná to ze všech těchto jeho řečí už pochopí sám od sebe, že Moo nikdy pořádně zamilovaný nebyl a všechno to hezké by pro něj mohla být premiéra. A když se jim to povede, bylo by to poprvé a napořád. Romantika? A kruci…! Zvedne koutek nahoru, když ho Yusuke přesvědčuje, že takového by ho doma nechtěl. Vzpomene si na tu mangu o muži v domácnosti, co je vlastně mafián a vždycky ho to nějak dostihne, zatímco se snaží pro svou ženu dělat všechno, co jí na očích vidí a ušklíbne se ještě víc. Tu mangu mu koupí jako dárek. Určitě tu narážku pochopí. Trochu se ošije, když mu Yusuke připomene, jak pro něj šel. To proto, že se mu to pořád vracelo ve snech s trochu jiným koncem. 

"Jo…" Odtuší tónem, jako by říkal, že to by přece udělal každý nebo že to bylo pro Ricka, ale tak to nebylo. Nevraždil by pro kohokoliv. Zavrtí nad ním hlavou, když se ho ptá, jestli by to udělal tady na té prašné cestě. Jistě že ano, ale taky myslí na trochu něco jiného. Jakmile dojdou k jezírku a on si svlékne to tričko, Yusuke ho samozřejmě začne slovně povzbuzovat, aby klidně pokračoval. 

"Vydržíš co přesně?" Krátce se po něm ohlédne a podívá se mu do očí, zatímco dojde k okraji jezírka a začne si vyzouvat boty. Část s ponožkami je vždycky nejhorší, jeden aby chodil naboso, aby to nepřestalo být sexy. Nějak se z toho dostane a zůstane jenom v kalhotách, protože Yusuke už se taky svléká a jeho postava je rozhodně zajímavá. Byla by i bez toho všeho, ale jednoho to nutí zkoumat jeho kůži a přemýšlet o tom, co všechno prožil a odkud co je. To je na nekonečně dlouhé zkoumání… Vytáhne obočí v otázce, jestli vypadá, že potřebuje pomáhat, ale Yusuke se neudržel ani vteřinu navíc a už jde k němu. Bez trika mu ten jeho dravčí obličej sluší ještě o hodně víc. Ucítí dotek konečků jeho prstů na své hrudi a pousměje se, když ho popohání, aby se svlékl úplně. 

"Tak mi chceš pomáhat nebo ne? Sám nevíš, co chceš." Vypadá to, že Yusuke by si potřeboval vyzkoušet všechny možnosti v jednom okamžiku, aby měl pocit, že stíhá. Není zas tak stydlivý, takže sjede rukama na zapínání svých kalhot. Rozepíná je plynule, ale rozhodně nespěchá. I tak si myslí, že to pro Yusukeho bude jako kdyby ho přibíjeli na kříž. 

"Přesně tak, chce se mi plavat a takové ty věci… Možná půjdu na ryby, v noci prý berou líp." Látka se sveze dolů, ale ještě má prádlo.

Yusuke

Pousměje se, když se Moo začne vyptávat. Je vidět, že ho to zajímá a už není tolik proti, jako ze začátku. 

"Našel jsem opuštěnou základnu v údolí mezi horami. Bude tam potřeba hodně úprav, ale má dobrou polohu a je dost velká na to, aby se tam vlezlo všechno, co je potřeba. Můžu ti ukázat, kde přesně je." Ujistí ho, že se s ním podělí úplně o všechno a je znát, jak moc mu věří. Pokud to zvládne dotáhnout do konce, má pocit, že se k němu Moo přidá. Byl by rád, kdyby to byl i Ji-hoon s Felixem, až se prokouše všemi školami, ke kterým právě směřuje. Má dost prostředků a kontaktů k tomu, aby jim na základně zajistil malou pohotovost se vším potřebným. Kdyby jen tušil, jak o něm Moo přemýšlí vzhledem k finančním prostředkům, které má, dost by ho to potěšilo. Má rád drahé věci, hlavně v ohledech dopravních prostředků a kvalitní oblečení, jen to an těch kouscích prostě není tak vidět. Vybírá si pečlivě a ví, že oblečení dokáže udělat hodně, když dojde na první dojem. Jeho šatník není zrovna skromný, ale to jsou věci spíš pro práci. Sám chodí oblečený dost obyčejně, rozhodně nechce takovým způsobem přitahovat pozornost. Zvedne k němu pohled, když mu řekne, že je Yusukeho slabost pro něj opravdu těžké přijmout. Nečekal by to od něj, ale zase mu to o seržantovi prozradí trochu víc. Usměje se vlastně docela mile. 

"Výborně, v tom případě mám další megalomanskou myšlenku a tentokrát za ni můžeš ty." Nakloní hlavu mírně na stranu. 

"Můj další úkol je tě od dnešního dne přesvědčovat, že jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo." Nevidí v tom nejmenší problém a je znát, že se na to těší. Nechce o tom víc přemýšlel. Velkou část života zvažoval každý krok, je osvobozující to nemuset dělat. 

"Jsme si totiž jistý, že ty jsi ten, který za to stojí a jestli si ostatní myslí něco jiného, je mi to vlastně dost jedno." Obrátí to trochu v sebestředný vtip, ale myslí to vážně. 

"Můžeme zkusit objevit znovu, co by to mohlo pro nás znamenat." Dá mu najevo, že ani on sám v takovém rozpoložení ještě nebyl. Třeba to Moo-yeolovi pomůže a bude se cítit líp. Představy sebe samého, jako ženy v domácnosti raději rychle zaplaší. Je rád, že mu Moo neříká, jak by si to přál a...Ne, asi by to vážně dlouho nevydržel, neumí zrovna odpočívat a nic nedělat. Pokud tedy nepočítá válení v posteli, s ním by si to dokázal představit. Prohlédne si jeho tvář, když se zmíní o událostech na opuštěné farmě. 

"Asi mi zase nebudeš věřit, ale myslel jsem v té chvíli hlavně na tebe." Prozradí mu něco, co jistě nevěděl. U jezírka mu oplatí pohled a uculí se, když se ho ptá, co přesně nevydrží. S hranou rozpačitostí se podrbe na týle ve vlasech. 

"Jak to jen říct." Ošívá se naoko, aby mu to nemusel prozradit hned, i když je to na první pohled jasné. Pozoruje ho celou dobu, když poodejde k jezírku a pokračuje ve svlékání. Dlouze se nadechne, aby se aspoň trochu obrnil trpělivostí. Přece jenom se víc přiblíží, aby si ho mohl prohlédnout zblízka a taky se ho dotknout. Naoko se zamyslí, když se ho seržant zeptá, co by rád dělal. 

"Nevím, máš pravdu. Všechny možnosti jsou tak lákavé." Povzdechne si a je to další pokračování přesvědčování o tom, jak moc mimo z něj je. Rychle střelí pohledem k jeho prstům, které rozepnou kalhoty a brzy o ně Moo-yeol přijde. Oči má přikované k jeho prádlu a když znovu promluví konečně k němu zvedne pohled a zamrká, jak kdyby ho chvíli vůbec nevnímal. 

"Vezmu tě na ryby. Ale teď na to prostě nemáme čas. To plavání si ale dáme, za moment." Snaží se o to, aby mu mozkové buňky zase začaly fungovat. Udělá ještě půlkrok blíž k němu a dotkne se ho znovu na hrudi, tentokrát ale oběma rukama. Pokračuje dlaněmi pořád níž a níž, ale nezastaví se u boků. Místo toho začne pomalu klesat na kolena a u toho stahuje jeho prádlo ke kotníkům. Jakmile je dle, konečně pomalu vzhlédne. 

"Už před tebou klečím, pořád máš pocit, že jsme málo mimo?" Koutek se mu pozvedne, než svůj pohled stočí přímo před sebe. Je ten nejlepší čas na to, aby se pokusil Moo-yeola připravit o příčetnost. Naposledy se bránil, neměl tolik možností a teď by mu to mohl dost dobře vynahradit. Nakloní se dopředu a klidně mu věnuje několik polibků na podbřišek a pak už se rty podívá přímo k jeho chloubě. Ukáže mu, co dost dobře umí a věří si natolik, aby se o to pokoušel právě teď. Sem tam si dovolí vzhlédnout, aby viděl, jestli se mu to daří a jaké doteky si Moo užívá nejvíc.

Moo-yeol

Opuštěná základna… Ještě před nějakou dobou, možná před pár hodinami už by se nadechoval, aby mu řekl, že taková věc bude stát neskutečné peníze a taky ji musí získat nějak diskrétně, ideálně tak, aby nikdo nepoznal, kdo ji vlastně kupuje, ale… už je mu přece jasné, jaké peníze nejspíš našetřil a taky kolik kontaktů kde má… A tak nechá slova uvnitř své hrudi a raději uvažuje nad tím, že mu Yusuke řekne, že mu všechno klidně ukáže. Nebyl policista ani prokurátor, neměl žádnou povinnosti podobné věci někde hlásit, takže se usměje a vlastně úplně upřímně přikývne. Hye by se z něčeho podobného pominul a už by domů posílal tak maximálně pohledy, aby někdo náhodou nezjistil jde je už jenom podle signálu. Uvnitř sebe cítí, že ledy, které kolem něj běžně plují, už hodně roztály a upřímně se rozesměje, když mu Yusuke řekne, že je jeho dalším megalomanským projektem. Pravdou bylo, že mu do hlavy nikdo moc neviděl a nikdo si ho dosud nezískal. Vlastně i randil dost málo, ale každý chlap si potřebuje odskočit. 

"Jestli bereš zrovna mě jako výhru…?" Je to hodně příjemný pocit, že by to tak mohlo být. Konec konců, tvrdě na sobě dřel a snad byl i docela hezký, no ne? On je prý ten, který za to stojí… Na okamžik skloní oči a pootevře rty, jak to převrací v hlavě. Má snad něco se sebevědomím? Nikdy si tak nepřipadal. Líbí se mu Yusuke tolik? Možná víc, než si myslel a jenom se přesvědčoval o opaku. Třeba se jenom prachobyčejně stydí, což je pro chlapa s jeho povoláním složité. Znovu se na něj podívá až ve chvíli, kdy mu Yusuke naznačí, že ani on se necítil ve svém životě podobně. Vytahuje u toho obočí zase nahoru, ale nemůže si pomoct a ano, cítí se díky tomu o hodně líp. Ne, ještě snad před hodinou by mu to skutečně nevěřil, že na té farmě myslel hlavně na něj, ale teď po tom, co si tady řekli, už tomu věří. 

"Zdá se mi o tom." Přizná se mu z ničeho nic. Rozhodne se mu skutečně uvěřit a když mu chce Yusuke ukazovat základnu, řekne mu zase on tohle. Nedovede to zatím pustit z hlavy. 

"Zdá se mi to se špatným koncem." Přizná svůj strach o něj. Kdyby mu byl jedno, nic podobného by se mu nezdálo, to si myslí. Kdyby v tomhle tématu pokračovali, hrozilo by mu, že snad dostane smutno náladu, takže bylo dobře, že místo toho došlo na svlékání a na fakt, že Yusuke ani nevěděl, co plácá, když mu říkal, jak půjde na ryby. To už ho má u sebe a Yu se ho dotýká a slibuje mu, že na ryby skutečně půjdou. Musí se tiše zasmát. 

"Teď jsi roztomilý." Řekne mu. Vážně je. 

"Jak dostat jednoho profesionálního špióna. Není to zase tak složité…" Kdyby chtěl, byl by jeho nejhorším protivníkem, právě by ho totiž dostal. Místo toho ale spíš bude jeho zarputilým ochráncem. +Já s tím snad vážně budu muset seknout. Kdo by se o něj staral?+ Napadne ho. Taky začíná být mimo! Yusuke se ho dotkne oběma dlaněmi na prsou a začne rukama sjíždět níž. Naskočí mu husí kůže a sleduje jeho počínání, ale když si u toho Yusuke začne klekat, málem se mu zastaví dech. Cítí, jak prádlo opouští jeho tělo, ale nestydí se. Způsobuje mu to spíš značný problém. Pousměje se, když mu připomene, že před ním klečí. Kdyby odněkud vytáhl prsten, vážně by se skácel naznak. Místo toho se mu dostane prvních polibků a on musí okamžitě zavřít oči a tiše si povzdechnout. Jestli má celou dobu vydržet stát, začne litovat, že nešli do dodávky. Tam byla alespoň ta stěna. Položí mu dlaně na ramena a shlíží dolů na něj a na to, co s ním provádí. Nepotrvá to dlouho a začne ztrácet rovnováhu. Dýchání je čím dál rychlejší a povzdechy o něco hlasitější. Hrozně ho chce popadnout za vlasy, ale ještě se ovládá.

Yusuke

Sám už si hodně věcí, co se základny týká zjistil, takže ví, že je to možné, aby nikdo nezjistil, kde jsou. Pro všechny to bude zřícenina v chráněné oblasti. Pro ně to snad bude místo, kde budou mít klid a alespoň zdánlivé bezpečí. Kdyby nad tím chtěl dál vtipkovat, budou jako superhrdinové se svým tajným místem. Představa, že podle toho třeba někdo napíše mangu byla vlastně docela k popukání. Třeba by z toho ještě vytáhli nějaké další peníze na provoz. Tohle si radši nechá pro sebe, Moo už ho určitě má za blázna, nemusí být ještě větší. Koutky mu jsou upřímně nahoru, když se mu podaří Moo-yeola rozesmát. Je vidět, že už ho docela pustil k sobě, a to je dobře. Rozhodně je to krok kupředu. Svá slova myslel vážně a je ještě lepší, když očividně fungují. Nakloní hlavu na stranu při jeho otázce a pomalu si ho prohlédne. Skoro to vypadá, že nad odpovědí přemýšlí, ale není to tak. 

"Rozhodně jsi ta nejlepší výhra a jak jsi sám řekl, už jsem něco na světě viděl." Je zvědavý, jestli mu tohle bude věřit. Neříká to jen tak, opravdu si to myslí. Ještě nikdy kvůli nikomu takto neblbnul, a to už rozhodně něco dokazuje. Ani ve snu by ho nenapadlo, že se třeba Moo stydí. Kdyby to věděl, připadal by mu ještě víc roztomilý. To by asi slyšet nechtěl, a tak si to dál nechá ve své hlavě. Teď by to nerad zkazil. Vypadá to, že Moo přijal fakt, jak se díky němu cítí a konečně tomu začíná věřit. Pak už ale přijde na přetřes to, co se stalo na opuštěné farmě a jeho zarazí, že zrovna o takovém konci se mu zdá. Mírně stáhne obočí, ale pak se smířlivě pousměje. 

"Nedopadlo to tak a já hodlám skončit. Už se do podobné situace pravděpodobně nedostanu. Ale kdyby ano...Rád bych měl svého strážného anděla." Jeho černočerný pohled výrazně změkl, když mu to říká. 

"Slibuju, že kdykoliv se něco bude kazit, budeš o tom vědět. Spolu přece dokážeme všechno." Chce, aby věděl, že předním už nikdy nic tajit nechce. Uvědomuje si, že to bude první vlastně vztah, kdy bude s druhou osobou mluvit narovinu a říct mu úplně o všem. Nechce to teď víc rozebírat a tak je rád, že se rozhovor stočí trochu jinak, tedy k jejich soukromé chvilce. No ano, Moo na něj působí hodně a je to znát i na jeho myšlenkách, které se točí jen kolem jedné věci. Zasměje se jeho poznámce.

"To ano, ale to umíš jen ty, ostatní mají smůlu. A ty mě chceš dostat, takže je všechno v naprostém pořádku." Nemyslí to samozřejmě tak, že by mu Moo chtěl ublížit. Věří tomu, že proto tady s ním není, i když to mohlo být vlastně docela naivní. Kdyby Moo pracoval pro někoho konkrétního...Dostal by ho velmi rychle. Ne, nemá o něm ani jedinou pochybnost. Když už před ním klečí na kolenou, vzhlédne zrovna, když Moo zavře oči a začne si to užívat. Pokračuje pomalu dál v jeho rozmazlování a není to jen o tom, aby ho dovedl k vrcholu. Spíš mu chce ukázat, jak dlouho dokáže vydržet, když na tom opravdu intenzivně zapracuje. Samozřejmě ví, že to nesmí přehnat, ale věří si dost na to, aby se to nestalo. Přivře spokojeně oči, když ucítí ruce na svých ramenou a pak ho něco napadne. Možná se Moo opravdu trochu stydí. On sám by dal alespoň jednu ruku úplně někam jinam. Koutek mu cukne nahoru, a aniž by přestal s jeho uspokojováním, sáhne po jeho dlani a dá si ji do vlasů. Je vážně zvědavý, co se stane, až se Moo přestane ovládat. Yusuke si je jistý, že i tak to zvládne mít pevně v rukách on sám, ale to neznamená, že mu Moo nemůže ukázat, co má rád. Je to vlastně dost důležité. Hodlá ho ještě chvíli trápit, ale když už ví, že dojde na vrchol, víc sevře jeho boky, aby ho jistil a vše, co mu nabídne bez obtíží nechá mezi svými rty. Pak vstane a obejme ho kolem pasu, aby ho víc pojistil a zároveň si užil poslední záchvěvy jeho vrcholu. Hrozně mu to sluší, nemůže se na něj prostě vynadívat. 

"Teď už můžeme jít plavat..." Odmlčí se na moment, než se mu zablýskne v očích. 

"Na chvíli." Ještě chvíli ho drží u sebe a věnuje mu několik polibků na rty, než se sám svlékne a zamíří společně s ním do jezírka. Voda je vlastně docela příjemná a jemu dá pár minut navíc, kdy trochu zklidní jeho vlastní vzrušení.