Lucas
Musí se tiše zasmát, když poslouchá výčet, kde by se co mohlo dít. Tohle asi mohl čekat a je pravda, že s ním ty představy docela obstojně cvičí. Jasně, málem by zapomněl, že s nimi to tam jednoduché nebude a Gigi jistě o malého nebude chtít přijít, začíná to být komplikovanější, než to že začátku vypadalo. Dokonce si někde uvnitř sebe uvědomí pocit, že by se o Elliho a Majkiho nerad s někým dělil, jenže to není reálné. "Myslím, že bys měl první s Gigi mluvit." Prohodí jako první a shlédne na Majkiho, který rozhodně vypadá naprosto spokojeně. Stálo ho to vlastně docela dost přemlouvání, aby to vůbec řekl. Ne, nebude to jednoduché, ale kvůli nim to zvládne, prostě musí. Trochu malému závidí, že nemusí nic řešit a nikdo po něm vlastně skoro nic nechce.
"Vím, že to asi jednou použije proti mně, ale nejradši bych vás nikam nepustil. Ale to je bohužel jen přání." Dodá ještě, jako by chtěl sebe i Elliho ujistit, že ať se oba dva rozhodnou jakkoliv, je připravený na všechno, i kdyby se měl podílet na starosti o něj. On není ten, kdo to celé může rozhodnout, ale je na místě, kdy se bude muset přizpůsobit. Vlastně mu to přijde jako docela dobrá zkouška, co všechno jejich pocity vydrží a co už bude příliš. Jestli to přestojí…Je něco víc, pro co by měl v životě bojovat s tím, co za minulost oba dva mají? Podle něj už větší důkaz ani není potřeba.
Elli
"Hmm..." Zabručí. To je mu jasné, ale chce se mu do toho asi podobně, jako když z něj mělo vylézt, že to už nějakej pátek táhne s ním, zatímco ona čeká doma a taky čekala jeho dítě... Když si to jeden pomyslí takhle, vyznívá to dost šíleně, ale oni nebyli plánovaná rodina, nikdy si nemysleli, že spolu budou mít děti. Prostě se to stalo. A on řekne Ahoj Gigi, víš, měla by ses vystěhovat, ale asi jen tak o barák vedle kvůli malýmu, víš? Kde na to vezmeš? No to já nevím, sotva živím sebe. Protočí panenky sám nad sebou a shlédne na dítě ve svém náručí. Pořád nespí. Pak Lucas vyjádří, že by je nejradši měl tady a pořád a otočí se na místě, aby k němu byl čelem. Majkiho má teď mezi nimi. Vzhlédne mu k očím jako nadšená snoubenka. "Nepředstavoval jsem si nic konkrétního, ale stejně jsi mě překvapil." Zašeptá.
"Víš... se vším. Tím, jak ho držíš, tím, že se ti tak zalíbil." Vysvětluje a lehce se u toho mračí soustředěním. Vytáhne se na špičky a políbí ho na spodní ret. Pak na celá ústa, procítěně. Je jedno, jak to nakonec dopadne, ale důležité je, jak se k tomu Lucas postavil a co všechno je pro ně ochotný udělat. Teď je řada na něm samotném.
Lucas
Je mu tak nějak divně při představě, že tu zůstane sám. Ne, že by byl nějaká citlivka, ale když je tu Elli i s malým, cítí se tu hned mnohem lépe. Má ten byt rád, jen si většinou dost dobře uvědomoval, jak je tu prázdno. To byla další věc, kterou se snažil přepít. Ví, že tohle asi nebude ještě dlouho možné, aby byly všichni tři spolu, to podle něj Gigi nikdy nedovolí a ani se jí nediví, ale z druhé strany mu to dává naději, že to tak třeba jednou bude. "Překvapil? Jsem většinu času zmetek, to jo, ale i já chtěl jednou mít rodinu, to je přece jasné." Nepatrně se na něj pousměje a polibek mu oplatí se stejným citem, no určitě se o to aspoň snaží. Má se prostě ještě hodně, co učit.
"Budu doufat, že se to všechno vyřeší, co nejdřív." Pohlédne Ellimu upřeně do očí, pomalu stočí oči na Majkiho a opatrně jej pohladí po hlavičce.
"Rád bych řekl, že můžu Gigi bydlení zafinancovat, ale známe svoje lidi." Ušklíbne se.
"Jsem rád, že mám střechu nad hlavou." Dodá ještě zklamaně. Kdyby ty prachy měl, zaplatil by cokoliv, aby to bylo všechno dobré, ale to by asi musel vyhrát v loterii. Kdyby od doby kdy pracuje tady šetřil, nakonec by to asi šlo, ale jeho veškeré peníze utopil v alkoholu.
Elli
"Jasný to není. Někdo rodinu nechce. Já jsem jí třeba nechtěl. Podívej se na mě..." Řekne mu a poté, co Lucas malého pohladí, vydá se s ním k vajíčku. Uloží ho do něj, protože už ho brní ruce a navíc - Netahej ho pořád! - takže zapne popruhy a natáhne se po chrastítku. Malý si zívne. Dobrá známka toho, že za chvíli bude chrupat. Zase. A on bude mít chvilku na něj. Nechce si do hlavy nechat pustit vzpomínky na to, jak sám vyrostl. Nechce, aby ho to teď přemohlo a samozřejmě je to jeden z hlavních důvodů, proč by se rodičovství dobrovolně vyhnul, kdyby se to nestalo náhodou.
"Zbývá nám jediná možnost. Odpravíme toho hajzla, co po mě jde a budu nehorázně dědit." Řekne v žertu, protože co on ví, je jeho jediné dítě a matka nebyla při smyslech, už když odtamtud ve čtrnácti utekl. Na koho jiného by mohlo být všechno napsaný? Pochybuje, že by to nechal propadnout zemi. Co s těmi pozemky a panstvím a vším, co je uvnitř? Pokud jde o něj, nikdo ho nedostane ani za hranice Finska natož na Alandy. Dost na tom, že se mu o těch chodbách a sklepeních zdá skoro každou noc. Už zase se tváří nepřítomně, zatímco kolébá s vajíčkem sem a tam a nakonec nahodí bolestnou grimasu a trhne sebou. Zajede si dlaní do vlasů a pevně zavře oči.
Lucas
Stojí opodál od nich a sleduje, jak malého zapíná do vajíčka. Musí uznat, že jako táta vypadá snad ještě líp než předtím. Nějak to na něj prostě působí. Když ale začne žertovat na adresu jeho otce, musí se nepatrně zamračit, tohle téma mu nepřijede jako úplně nejlepší nápad. Nakonec podle toho vypadá i jeho výraz, a to se mu líbí ještě o to méně. Je to věc, kterou by rád vyřešil za něj a taky, že to udělá. V tomhle je paličatý jako mezek a nikdo mu to nerozmluví. Nahlas však nic neřekne. Přejde směrem k němu beze slova a stiskne mu rameno, aby ho ujistil, že on už nikam nepůjde. "Víš co Elli, vykašli se teď na to." Prohodí šeptem, aby nevyrušil usínajícího Majkiho, protože už zase vypadá tak neskutečně spokojeně.
"První si promluv s Gigi, to je prozatím jediné, co pro to můžeš udělat a uvidíme. Nějak to dopadne." Snaží se ho uklidnit, ale sám cítí, že na tohle moc stavěný není, a tak raději počká až Majki zavře oči a usne. Pak si ho přitáhne do své medvědí náruče. Nehodlá ho ještě hodně dlouho pustit.
"Bude to dobrý uvidíš." Dodá ještě, než se sehne a vlepí mu takový polibek, aby nemusel myslet na nic jiného.
Elli
Skoro se lekne, když mu Lucas sevře rameno a honem k němu zvedne psí oči. Nezmůže se na nic víc, než přikývnout, ale v očích má pořád vepsané předešlé pocity. Nakonec ho Lucas vytáhne na nohy a přimáčkne k sobě, což ho tak nějak uklidní. Má pravdu. Jedno po druhém. Nejdřív se zeptá, pak bude řešit další věci. Je hrozně neukotvený. Hrozně netrpělivý. Chtěl by mít všechno hned. Všechno tak, jak si momentálně umane. Je až s podivem, co všechno má od té doby, co přišel sem na ostrov. Když si to tak uvědomí, ani neví, jak k tomu všemu přišel. Tenhle dům, co má teď… ne ten vážně neplatil on a na toho, od koho ho má, snad ani raději myslet nechce. Teď už ne. Přijdou další konejšivá slova jeho miláčka a nakonec taková pusa, až se mu skoro zamotá hlava. To mu vyčaruje úsměv na tváři a nenechá Lucase ani nadechnout, když se vrhne na jeho rty s novým hladem. "Pojď do kuchyně..." Zabrouká mu do rtů. Majki nikam neodejde ani nespadne. Na to se ještě moc málo hýbe a odtamtud ho uslyší. Kousne ho hladově do rtu. V očích má vepsanou jasnou nadrženost způsobenou tím vším jeho ochranitelským postojem. Je jen malinký krůček k tomu, aby mu to řekl...
Lucas
Tak fajn, je to s ním ještě horší, než předtím. Sotva Elli dořekne, že by mohli zamířit do kuchyně a zakousne se do něj, pohledem ještě naposledy řekne k prckovi, jako by se chtěl ujistit, že opravdu spí a zvedne toho provokatéra do náruče. I jindy má pocit, že nic neváží, ale v tomto rozpoložení je pro něj vážně jako pírko. Pak už s ním zamíří směrem do kuchyně, aniž by přestal drancovat jeho rty. Nemá ani v úmyslu s tím přestat, dokud opravdu nebude muset. Jde víceméně poslepu, ale tenhle malý kutloch zná už jako svoje boty. Nedokončí cestu ke kuchyni, ta je pro něj moc daleko. Jemu celkem v pohodě stačí nejbližší zeď, kterou má po ruce a nadrženě jej při tiskne na ni. Dlaněmi mu svírá zadek a vypadá, že mu stačí jen náznak čehokoliv a nedokáže ovládnout. Po chvíli opustí jeho rty a vydá se na průzkum přes jeho čelist až na krk, kde za sebou nechává zrudlou kůži od svého strniště a sem tam i od zubů. "K sakru Elli, na tohle jsem myslel už od chvíle, kdy jsi přišel. Asi začínám bejt závislák." Prozradí mu neplánovaně, jak moc špatně na tom je. Kdyby tu nebyl Majky, udělá to hned, jakmile překročí práh jeho bytu.
Elli
Nadšeně vypískne, ale hned na to si připlácne volnou dlaň na ústa a uvrhne na Lucase provinilý pohled. Jeho oči se ale smějí. Druhou rukou se ho drží pevně kolem krku. Další souboj jazykem, málem nechá nohy ve futrech, jak ani jeden nedávají pozor na věci nebo stěny kolem sebe. Do kuchyně nedojdou. Sveze se z jeho náruče zase na zem a zády se natiskne koženou bundou na stěnu. Lucasovy velké dlaně mu tisknou pozadí takovým způsobem, že by ze sebe nejradši okamžitě serval všechny hadry najednou. Nastaví mu krk, i když to sem tam bolí, to ho nutí ztrácet hlavu ještě víc. Zatím si pořádně nezkusili ani jednu z jejich her, které posledně jenom nakousli. Tiše se zasměje, i když se mu smích mísí se vzdechy. "Já taky. Jenom tě vidím a nejradši bych ti řekl, ať už ani nechodíš otevírat oblečenej." Oplácí mu vzrušené provokace.
"Jeden by neřekl, že s miminem budeš sexy ještě víc. Kdo se má vydržet jenom koukat." Rve mu tričko přes hlavu, až švy hlasitě zapraskají. No jo, pořád je chlap, nabitý mládím a testosteronem, to jen tak jiné nebude. A Lucas je neskutečně sexy. Prostě kus pořádného chlapa. Ztrácí z něho hlavu.
Lucas
Tiskne se na něj, aby mu konečně mohl být pořádně na blízku. Nějak má pořád potřebu být u něj. Možná taky proto, že Elli bude muset odjet a on s tím nebude moct nic udělat. Odtáhne se jenom ve chvíli, kdy se ho snaží dostat z těch prokletých hader a zrovna si nedává pozor, co kde roztrhá nebo natrhne. Nad tím prostě není schopný přemýšlet. Mírně se odtáhne, když i jeho nátělník dopadne na kusy a sjede jej pohledem od hlavy až k patě. "Myslím, že mám lepší pohled a to jsi ty, když trháš moje věci." Prohodí s ochraptělým vzrušením a stáhne mu kalhoty, které mu jako poslední zavazí. Netrvá mu to tak dlouho, na to, jak komplikované to je. Naposledy mu koukne do očí a ty jeho jsou plné ohně. Otočí ho jedním pohybem celé ke zdi a znovu se na něj na tiskne tělem i rty, kterými mapuje jeho krk a lalůček.
"Co takhle takové malé mučeníčko." Broukne mu šeptem do ucha a zvedne mu jeho ruce nad hlavu, aby je mohl se uzamknout ve své pravé ruce, druhou přesune na jeho chloubou a začne ji pomalu předjíždět, svým klínem se mezitím na tiskne k jeho zadku. Bude pro něj těžké vydržet co nejdéle, aniž by si ho hned nevzal, ale stejně to hodlá zkusit.
Elli
"Líbí se ti, když trhám tvoje věci na kusy? To aby jsi začal nakupovat v nějaký slevě teď, když to vím." Řekne mu, když kalhoty jedou dolů. Snažil se být romantický, když si pochvaloval, jak mu to sluší s dítětem, ale jako vždycky mu to moc dlouho nevydrželo. Živě si umí představit nekonečně moc situací, ve kterých by chtěl být a jak by chtěl, aby si ho bral. Bude mu muset některé z nich nastínit. To už se prudce otáčí čelem ke zdi a tak tak nastaví dlaně, o které se zapře. Rty se mu zvednou nahoru, když uslyší jeho podmanivý hlas a ucítí jeho dech na krku. Tohle jednání mu vždycky přišlo nesmírně vzrušující.
"Oooo ano." Okamžitě souhlasí, ale i kdyby neodpověděl, ruce má najednou uvězněné v jeho pevném sevření jako ve svěráku. Lucasova horká dlaň kolem jeho menšího já je jako droga, kterou někdo dlouho odepíral závislákovi. Okamžitě si hlasitě vzdychne a vyjde mu svým pozadím naproti proti jeho klínu. Vlastně se proti němu silou natlačí celý. Kdyby mu to Lucas dovolil, mohl by si hodně ublížit, ale tohle byly chvíle, kdy potřeboval, aby ho někdo hlídal a vedl.
Lucas
Usměje se, když uslyší jeho souhlas. Začíná mít pocit, že kdyby udělal cokoliv, stejně by mu to prošlo. To je fakt, který se mu hodně zamlouvá to musí uznat. Jsou věci, které si sice připouští pomalu, ale jakmile se to stane, už je z hlavy jen tak nedostane. Trochu začíná šílet z toho, jak se na něj tiskne a má, co dělat, aby se dokázal udržet ještě chvilku a dráždil jej co nejvíce. Chce, aby Elli zažil ty nejlepší okamžiky, i když musí spěchat a taky být potichu. Ani jeden z nich nechtějí příliš brzy vzbudit Majkiho. Nakonec ale jeho chloubou prozatím pustí, mírně jej zatáhne za bok, aby mě lepší přístup a začne tu svou směřovat k jeho vchodu, kterého se první jen dotkne a pak dráždivé přejíždí. Sám už slyšitelnější oddechuje a je jasné, že déle to vydržet prostě nešlo. Elli by asi chtě delší hrátky, jenže na to budou nejspíš muset pár let počkat a má obavy, že ani to stačit nebude. Samotného ho to neskutečně dráždí, nakloní se a přerývaně mu dýchá do ucha se kterým si momentálně hraje. Někde ve svých myšlenkách si uvědomuje, jak moc ho baví si s ním hrát, zvlášť když se nemůže bránit. Nějak nemá v plánu ho jen tak pouštět. Do jeho hlavy už se nedostává ni navíc, ani fakt, že ho nakonec bude muset pustit domů. Tedy je oba. Později z toho bude hodně rozmrzelý, i když to na sobě nedá znát. Tedy snad.Elli
To přejíždění je pomalé. Zoufale pomalé a on je strašně moc nadržený. Tlačí se proti němu, kroutí a vzdychá. Vůbec neposlouchá. Měl by být hodný? Měl by stát a držet jako přibitý a trpět potichu? Lucas nic nenařídil. A tak se kroutí. Pak ho ale Lucas pustí, na což reaguje vyděšeným pohledem, který věnuje zdi před svým obličejem. Hned na to ho ale ucítí ve své rýze na zadečku a koutky rtů jdou zase nahoru. Přivírá oči při tom, jak si Lucas hraje s jeho uchem, natáčí hlavu tím směrem a všemožně se mu snaží vnutit, aby už to bylo. "Já myslím, že můžeš být klidně odvážnější..." Řekne mu nakonec, i když si je dobře vědom, že kousek támhle za zdí je jeho syn. Ten ale nemůže mít ani ponětí o tom, co se tady děje. No a co, dřív spala celá rodina v jednom pokoji a taky se to dělalo… Nedovede si připadat provinile nebo si říct, že je to něco, co by se nemělo dít pod jednou střechou. Na to podobné věci příliš miloval a Lucas mu plnil sny svým přístupem. Má pocit, že jednoho dne se to společně naučí, úplně všechno a jejich vztah bude dokonalý. Lucas musí jenom přijít na to, že má všemu velet a že je bez jeho dohledu sebevrah.
Lucas
Hraje si ještě pár minut, než se ozve Elli a jeho slova mu vyvolají totální zatmění před očima. Najednou jako by úplně zapomněl, co měl původně v plánu, chytne ho silně za boky a vyšpulí na sebe ten jeho dokonalý zadek. Vydrží na tu nádheru koukat sotva pár vteřin, než do něj pronikne. Napůl se krotí, aby mu neublížil a zároveň je to živočišné a přímé. Dlaní se zapře o zeď kousek od jeho hlavy a skloní se znova k jeho uchu, když se začne opět trochu ovládat. Tedy alespoň pro tuto chvíli, dlouho mu to určitě nevydrží. "Tak mi řekni, co bys chtěl?" Šeptne mu do ucha, ale uvnitř něj se ani trochu nepohne. Je to šílené mučení, ale je rozhodnutý to ještě chvilku vydržet. Druhou rukou pevné svírá jeho bok, aby se vůbec nemohl pohnout a měl jej zase ve své moci. Ten pocit se mu opravdu zamlouvá. Jediné, co ho trochu děsí je fakt, že by se mohl malý probudit a on absolutně netuší, jak by to pak vydržel. Asi by měl hodně velký problém, který by jen stěží rozchodil.
Elli
Jeho slova vyvolala okamžitou reakci, což mu nejdřív vykouzlí rozpustilý úsměv na rtech, ale ten mu vzápětí zmrzne, když si ho Lucas vezme tak nevybíravě, až mu z toho vyhrknou slzy do očí. Tohle bolelo... ale neskutečně slastně bolelo. Navíc si s ním pohazuje jako s panenkou, a jemu nezbývá, než se nastavit, jak sám chce. Zůstává pod ním, naprosto bez hnutí a není si jistý, jestli omdlít touhou, bolestí nebo vším dohromady, ale v hlavě už se mu zase formuluje provokativní věta. Tohle si odskáče, ale... "Já mám hrozně divokou fantazii... mám před očima situaci, kdy..." Hlas mu uvízne v hrdle a pokusí se proti němu pohnout a vyprovokovat ho tak k akci, ale akorát si způsobí modřiny na pánevních kostech. A ani nejsou od něj! Zmučeně si zakňourá, když mu to není nic platné.
"Představ si postel se sloupky s takovou tou pelestí i v nohách...když mě přes ní hodíš a přivážeš ruce... to je vražedná poloha." Vydrásá si z hrdla a znovu se pokusí na něho narazit. Ani teď mu to nevyjde a trochu se mu z toho zatmí před očima. Zajímalo by ho, jestli Lucas půjde sehnat tu postel nebo ho to nechá chladným.
Lucas
Počká si až Elli promluví a sdělí mu jeho představy. Opravdu stojí za to, ale když si to tak představí, má pocit, že mu musí něco vybouchnout už teď. Jeho mozek sice nefunguje teď nejlépe, tedy až na slastné představy, které mu právě nasadil do hlavy a kterých se jen tak nezbaví. "Sakra Elli, ty tvoje představy mě jednou zabijou." Broukne mu do ucha chraplavě, než se narovná a už nemá naprosto sílu se držet zpátky. Tak moc to chtěl trochu prodloužit, aby byl ten, kdo to má pevně ve svých rukách, ale i když se tak tváří, tak teď je úplně ve slastné moci Elliho. Uchopí jej pořádně za boky a začne přirážet, aniž by si bral servítky. Pochybuje, že zrovna mu by to mohlo vadit. Tempo postupně zrychluje, když se sám blíží k jasnému a nejspíš už dohlednému konci. Možná by si měl uvědomit, že vedle spí dítě a možná na to i na vteřinu pomyslí, ale stejně to asi není schopný vyřešit. Přemýšlí, že mu příště raději zalepí pusu, pak by se asi dokázal ovládnout natolik, aby mohl dotáhnout svůj původní plán. Totiž dostat ho do bodu, kdy ho bude prosit, aby to dokončil. Zatím se mu to moc nedaří, ale pořád jsou spolu jen krátce. až budete prosit do konce, zatím se mu ti ale moc nedaří.
Elli
Není si vůbec jistý, co tím myslel a jestli to mělo být dobře nebo ne, ale stejně se znovu rozpustile uchechtne a pak už to všechno jenom lítá. Drásá si prsty o omítku naproti sobě a možná mu na ní zanechá věčnou krvavou stopu, ale teď má v hlavě jenom Lucase a jeho veškeré vědomí a příčetnost se odstěhovala tam dolů. Snaží se vážně moc nekřičet, aby nevzbudil malého, ale ono to moc nejde. Tentokrát je to on, kdo se udělá jako první a taky na stěnu před sebou, takže tam toho bude mnohem víc, než krev. "Ještě, že tady nejsou forenzní specialisti." Dostane ze sebe, jen co trochu popadne dech, ale před očima se mu míhá a jeho tělo konečně dostalo všechno, co chtělo. Není si jistý, jestli po tomhle bude vůbec schopný chodit a je mu to jedno.
"Lucasi..." Vydechne a zakloní trochu hlavu. V očích ho pálí vlastní pot.
"Miluju tě." Broukne. Uvědomuje si, co řekl, i když si vždycky pečlivě hlídal, aby s podobnými vyznáními šetřil. Teď už se ale stalo, bylo to spontánní a upřímné a jeho napadne, že Gigi by tomuhle nikdy nemohla konkurovat. Elli nemohl být naplno šťastným jenom s někým, kdo mu dá všechno, co potřebuje a zrovna málo toho nebylo.



Žádné komentáře:
Okomentovat