Hromadné - Myslíš, že máme naději? - část 2.

(Inoranův dům)

Taiji, Aoi, Kai

Na Inoranovu omluvu Aoi jenom mírně zavrtí hlavou. Nic se nestalo, tedy z jeho strany. Snaží se uklidnit sám sebe, ale jeho nitrem víří i všechny Inoranovy emoce a o to je to složitější. Vždycky to byl Inoran, kdo je všechny zaplavoval svou uklidňující aurou a teď se to neděje. Sám ale dovedl být velký kliďas, takže by se mu to možná mohl pokusit oplatit. Stejně momentálně nesvede nic jiného. S Inoranem budou bojovat, ale společně a dokud se na to Ino nesoustředí, nevidí nic ani Aoi. Nechá si jím pomoci ke stolu a usadí se s nohou přes nohu. Poprosí Inorana o kávu a cigaretu a sám se soustředí jenom na to, aby se uklidnil a všechny vyrovnané emoce poslal i své lásce. Už se vnitřně smířil se svým hendikepem, stejně jako se smířil s možnou smrtí a taky nalezl chuť bojovat a svoje prostředky k tomu, takže to teď nevzdá. 

"Neměli jsme Yoshikiho ani na začátku a věřili jsme si." Připomene mu. 

"Anděl přišel později, nezvaný a teď nám připadá, že to bez něj nedokážeme." Zhodnotí situaci a pak se dveře rozlétnou. Aoi nadskočí a kdyby viděl, snad by i zaútočil. Takhle se sice ohlédne, ale jeho oči se dívají trochu stranou a příliš dolů. Kai uspěchaně vpadne do dveří hned za Torou, už zase je člověkem a starostlivě počítá všechny uvnitř. Bratr tady není. Maličko zpanikaří, ale nejspíš je ještě na cestě. Okamžitě ho zarazí Aoiho výraz a vzezření. Nezapomněl na nic z toho, co se mu stalo, ale takhle ho vidět je… je mu za něj do pláče. Kousne se do rtu, nakrčí nešťastně obočí a pak mu dojde, že Ino se dívá a tak sklopí oči a zavře za nimi dveře. Pak vrhne dotčeným pohledem k Torovi. Snad to nemusí všem říkat? Aoi o žádném pohledu neví, takže se usměje a dál klidně pokuřuje. 

"Nepotřebuju si tě u toho představovat." Řekne Torovi na oplátku a trochu se lekne, když ho poplácá. 

Mezitím už jsou Zye s Taijim v autě a Taiji Zyeana obejme rukou okolo ramen. Volnou dlaní setře jeho slzy, které si Zye snad ani neuvědomuje a očima mu říká, že opravdu netuší, jak je tohle možné. 

"Myslel jsem si, že svoje nepřátelé známe. Vypadá to, že jich je víc. Hyde musí mít v rukávu novou posilu, jinak to není možné. Napadlo mě, že bych se měl vydat do našeho světa a taky požádat o pomoc. Už to tam přece musí vědět, tak proč nikdo nepřichází a všechno nechávají na nás?" Začíná se zase rouhat, jako je jeho dobrým zvykem. Pravda je, že dostat se z jednoho světa do druhého nebyla žádná legrace. Dostat se tam s armádou byl skoro nesmysl. Jenom díky tomu tady spolu dávno neválčily armády andělů a démonů hlava nehlava. Každý spojenec byl obrovské eso, každá ztráta hřebíček do rakve. 

"Jenže když odejdu a nechám vás tady, nevím, jestli se stihnu vrátit. Já nebo Inoran… mohlo by to pro vás být rozhodující." Mohou tak maximálně doufat, že to tam někoho napadlo a už jim někoho posílají sami od sebe. Přece nechtějí Hydovu nadvládu? +Nebo nás obětují a pak ho jen poklidně dorazí.+ Napadne ho i tahle možnost, v jeho světě nikoliv ojedinělá. Všichni přece chtějí zemřít v rámci vyššího blaha? Pravděpodobně by pak byli součástí vitráží kostelů jako světci. Nadechne se, ale odpověď mu uvázne v hrdle, když se ho Zye zeptá, jestli mají naději a ještě mu řekne, že má strach. To poslední, co chcete, je neschopně se dívat na to, jak nedovedete zachránit svoje bližní. 

"Vždycky je naděje." Řekne mu nakonec konejšivě. Trvá to, než se k Inoranovi dostanou, ale nic se jim po cestě nestane. Zye okamžitě vletí bratrovi do náruče a on jej nechá, zatímco skládá věci za dveře. 

"Projdi si to." Vyzve Toru a sám vykročí k Aoimu a Inoranovi. Shlédne na mapu a kyvadlo. Létá jako šílené kolem dokola. 

"Kdyby byl mrtvý, nemělo by být nečinné?" Zeptá se opatrně a Aoi pozvedne hlavu. Taiji tomu zase tolik nerozumí, ale nebylo divné, že kyvadlo má snahu Uruhu hledat? 

"Neuvízl někde? Napadlo mě, jestli ho Yo zase nevzal do nějaké dimenze." Řekne. Jenže nemají šanci ho tam najít. Kde? Jak? Pomalu se podívá na Aoiho a dotkne se jeho předloktí. 

"Jak ti je?" Zeptá se a upír podivně spokojeně pokrčí rameny.

"Bylo mi i hůř." Řekne a Taijiho to tak odzbrojí, že se prostě rozesměje. Za to Aoi vypadá tak nezúčastněně, jako by vůbec nechápal, proč se ho tak ptá.

Zyean, Tora, Inoran

Inoran všechno Aoimu nachystá během chvilky a zaraženě se na něj podívá, když řekne něco, co je…Není to příjemné poslouchat, ale má vlastně pravdu. Věděl to první, bylo jim jasné, že je ten boj čeká a měli v plánu se do toho pustit i bez Yoshikiho. Třeba jim bude přát štěstí a nakonec se nebesa nakloní jejich směrem, aby jim pomohla. Jak stačil Yoshiho poznat, ani on se tak snadno nevzdá a pokud bude nějaká možnost, aby se včas dostal zpátky, udělá to. Ino sám neví, jak by ho měl hledat. Nikdy se o nic podobného nepokoušel a už vůbec ne dostat se k vyšším andělům. Je to možná špatné myšlení, ale nedokáže příliš ustát představu, že by tu Aoiho nechal samotného. Dům se jim najednou plní a někteří hosté jsou neurvalí jako obvykle, ale jemu to přijde…Zatím vlastně docela osvěžující, i když Torův styl je trochu ojedinělý. Na to už si asi taky stačili zvyknout všichni.

Tora si samozřejmě všimne Aoiho handicapu a není mu to jedno, to už si přiznal dávno, že Aoi byl jeho dobrý známý, teď už spíš kamarád, i když to dával divně najevo. Nic na to neřekne jen proto, že ho prostě bral úplně normálně. Tak nevidí a co? Nepochybuje o tom, že Aoi umí být dost paličatý na to, aby s tím dokázal něco dělat. Ostatně v tomto ohledu byli asi podobně neurvalí oba dva. Podle něj nepotřebuje někoho, kdo ho bude litovat a vodit za ručičku. Stejně na to ani nemají čas. Bez Yoshikiho to bude složité, to už ví dávno všichni. 

 Mezitím v autě si Zye vyslechne všechno, co mu Tai říká a je mu z toho vážně těžko. Hlavně co se nebeského nezájmu týká. No výborně, takže jsou na to vážně sami. A proč? Copak jim lidstvo nestojí za to, aby mu trochu pomohli, když už se zrovna tohle děje. Je mu jasné, že denně se přihodí spousta věcí, že nemůžou být u každé, ale tohle je přece něco úplně jiného.

"Radši nikam nechoď. Kdyby chtěli, tak už jsou dávno tady." Povzdechne si trochu ztěžka.

"Bez Yoshiho to bude těžké, ale nemůžeme si dovolit přijít ještě o někoho." Dodá a je v tom trochu sobeckosti, za kterou se upřímně stydí, protože si nedokáže představit, že by tomu všemu čelil bez něj.

"Neměl bych to říkat, ale bez tebe to nezvládnu, nedokážu se ovládat." Prozradí mu své vlastní obavy. Zye se na Taijiho podívá a jen se zatím pousměje, když přikývne. Musí ji v sobě zase najít a není to tak lehké, ale když v domě vidí všechny pohromadě, má pocit, že se mu lépe dýchá a objeví v sobě trochu víc optimismu. Tora poplácá Zyeho po zádech, když ho objeme nazpátek a pak se od něj vzdálí ke svým věcem, které Taiji přinesl.

"Vypadá to, že je tam všechno, co bychom mohli potřebovat." Přebírá tašku a třídí lahvičky stranou na malou komodu a dává dopředu ty, které se jim budou hodit před bojem a ty, které můžou využít později. Pro každého tu něco má na zlepšení schopností, když potřebuje jiné přísady, aby je třeba nezabil. On sám nemá problém se v tom orientovat, ale hned se natáhne po fixy, která leží opodál a začne je popisovat. Může se taky stát, že se mu něco stane, ostatní už se v tom později nevyznají. Už je poučený po tom, co málem přišel o ruku. Inoran se zatím snaží na mapě najít Uruhu. Vypadá už trochu zoufale, protože si kyvadlo dělá, co chce.

"Mělo by to tak být." Souhlasí s Taijim. 

"Něco mě blokuje, ale kdyby to byl Yo nebo jiná dimenze, bude zářit. Tohle nemá se světlem nic společného." Podívá se upřeně do Taijiho očí. 

"Je to podobné, jako když jsem hledal Zyeana. Byl jsem schopný určit okruh, i když Mana blokoval. Tohle musí být něco silnějšího nebo temnějšího." Ani ve snu by ho nenapadlo, že jeho kyvadlo blokuje Uru sám tím, jak moc se změnil nebo spíš stal tou částí, kterou Hyde stvořil. Zye už je dál od Kaie. Bratr má asi plnu hlavu starostí a tak neřekl ani slovo, ale je to pochopitelné. Sám se se starostí v očích kouká na Aoiho. Rozesměje se společně s Taijim, i když by se nejspíš smát neměl. To už je Tora u nich a rozdává jim lahvičky. Každá má nadepsané iniciály a taky před bojem nebo až bude zle. Zbytek si nechá u sebe, ale nadepsané jsou všechny. Zye na něj kouká, když mu vtiskává lahvičku do ruky.

"Ty s tím buď opatrný štěně. Viděl jsem, co umíš, je to o něco slabší, ale tobě by to mělo stačit." Usměje se na něj široce a sám už loví krabičku, aby si připálil. Zye se taky natáhne po jedné s omluvným výrazem k Inoranovi. 

"Asi nemáš nápad, jak zjisti, co se stalo s Yoshim že?" Zeptá se Ino Taijiho, kdyby přece jen o něčem věděl. 

"Já bych s ním nepočítal." Ozve se Tora se svým klasickou ignorací toho, co by měl říkat nebo ne.

"Měli bychom se spoléhat sami na sebe. Ostatně máme tu život a smrt, co je víc?" Pozvedne pravý koutek. 

"A já už nemám chuť, aby mě někdo zase čtvrtil, takže budu pravděpodobně dost mrzutý." Dodá pro menší odlehčení a znovu sáhne po lahvi, aby se napil. 

"Ještě někdo?" Nabídne i ostatním.

Taiji, Aoi, Kai

Zye nebeskému kúru možná trochu křivdí, protože neví, jak složité je se sem dostat. Ani andělé neměli tu cestu tak jednoduchou, i když si nesháněli lidské hostitele. Svoje tělo ale museli z něčeho postavit a taky urazit dlouhou cestu sem. I pro ně bylo velmi pracné vrátit se do říše lidí, pokud je odtud někdo jednou vyhodil. Taiji ale moc dobře ví, že Zye má pravdu. Byl pro ně možná nejsilnějším hráčem a pokud je opustí… stačí, že Aoi nic nevidí a všichni jsou vyčerpaní. A Zye má ještě ke všemu nejspíš pravdu. Mohl by mít velké problémy svou energii usměrňovat a ovládat, protože s ní pracuje jenom malou chvilku. Oba se vlastně probudili díky tomu druhému a potřebovali se navzájem. Bez Zyeana by Taiji svůj plamenný meč nikdy nepovolal. Ohlédne se po Torovi, když si rovná všechny věci a pousměje se, když vyhodnotí, že je tu snad všechno. Nerad by na něco důležitého zapomněl a že byl hlavní protagonista, který to běžně dělal. Když ale šlo o něco důležitého, Taiji se vždycky uměl sebrat a začal normálně fungovat. Dokonce na něj býval i spoleh. To kdyby Inoran zjistil, asi by spadl z té židle, na které právě sedí. Kai je ze všeho tak konsternovaný, že zvládl bratra jenom pevně obejmout a pak dosedne na židli vedle Aoiho a Inorana. Sleduje mapu i kyvadlo, ani jednomu nerozumí, ale je to zajímavé. Neví, jestli Aoiho upozorňovat na svou přítomnost nebo jak se k němu teď vlastně chovat, aby nebyl neomalený a tak raději mlčí a zatím se do ničeho neplete. Jeho přítel popisoval všechny lahvičky a on se cítil podivně nevyužitý, ale asi nebude jediný, kdo má podobný problém. Hlavní adept sedí jen kousek od něj. Taiji se zamračí a taky přijde ke stolku, když mu Ino řekne, že ho blokuje něco temného a silného. Ani jeho by ve snu nenapadlo, že je to Uruha samotný. 

"Něco temnějšího, než je Mana? Musel by padnout do rukou přímo Hydovi." Řekne, protože široko daleko se žádný silnější démon nepohyboval. O tom by přece s Inoranem věděli? Bylo ale dost možné, že se s Yoshikim vypořádal právě Hyde a teď má Uruhu v moci. 

"Musíme ho zachránit." Splyne mu ze rtů. 

"Ještě je živý, existuje naděje." Řekne, ale v obličeji je trochu bledý. Kdo ví, jak moc je Hyde schopný Uruhu ovládat? Co všechno by ho mohl přinutit dělat? A do toho má Boogieho, Manu, toho kouzelníka a ty dva, co se jim postavili při krádeži knihy. A ano… tu knihu. Ohlédne se po Torovi, když dává lahvičky Zyeanovi. Věří mu, ale když Zyeho varuje, napadne ho, že Kai by možná potřeboval stejné varování. Podle něj jeho schopnosti ještě neviděli. Nic na to však neřekne a jen si s díky převezme ty svoje. Sleduje, jak ty Aoiho ukládá Inoran, protože upír na ně nevidí a pak si všimne podivné ampulky na Aoiho krku. Není to rudá krev. Je andělská. A dřív to tam nebylo. 

"Na co je tohle?" Zeptá se Inorana. Taiji mlčky zavrtí hlavou, když se ho Ino zeptá, jak zjistit, co je s Yoshikim. 

"Někdo z nás by musel zpátky. Už jsme tu možnost zavrhli." Řekne a přikývne na Torova slova. Má pravdu. Nikoho jiného, než sebe navzájem nemají. Zmínka o životě a smrti mu zvedne koutky nahoru a očividně není sám, protože Aoi se usmívá úplně stejně a vstává. Všichni se napnou, jako by nevěděli, kdo mu první skočí na pomoc a pak se bezradně podívají na Inorana. Aoi se otáčí tam, kde naposled slyšel Toru. Udělá krok dopředu, praští se o stůl, ale pak nahmatá upírovo předloktí. 

"Chyběl jsi mi, bratře." Řekne mu z ničeho nic něco, o čem by si Taiji nikdy nemyslel, že uslyší a právě má pocit nekonečných halucinací. Hledí s pusou otevřenou, jak Aoi Toru krátce obejme a pak domem po paměti vykročí do klidu malé ložnice.

Zyean, Tora, Inoran

Tora se zatím věnuje svým vlastním lahvičkám a třídí je. Některé odkládá úplně stranou, protože se nakonec hodit nebudou. Ne s tím, co o nich všech zjistil a jak to teď vypadá s Aoim. Inoranovo kyvadlo ho zajímá úplně stejně jako ostatní, i když to tak nevypadá. Ino se mezitím podívá na Taijiho a přikývne. 

"Rozhodně je to silnější, než Mana. Možná má jen větší spojení s Temnotou, nedokážu to podle kyvadla jen tak říct." V jeho očích se objeví neskutečná starost, když mu Taiji nabídne možnost. Nejspíš je to opravdu Hyde a Uruha dopadl tak, jak opravdu nechtěl. 

"Mám obavy, že jediná šance, jak Uruhu zachránit je to, že vyhrajeme." Prohodí něco, co nejspíš všichni začínají tušit. 

"Pokud je pod jeho vlivem, je bohužel dost pravděpodobné, že bude na jeho straně. Jednou utéct dokázal, ale myslím si, že na to je Hyde už připravený." Teď je možná trochu pesimistický, což mu není zrovna podobné, ale podle něj to tak bude. Hyde už určitě ví, jak Uruhu udržet u sebe a čeho se vyvarovat, takže šance na jeho útěk jsou minimální. Lahvičky pečlivě schová pro oba a pak se trochu zarazí, protože po Taijiho otázce na lavičku kolem krku Aoiho už má pozornost i Tory a Zyeana. 

"No totiž." Odmlčí se na chvilku.

"Aoi přišel na způsob, jak se bránit, ale potřebuje k tomu mou krev. Rozhodně je silnější, když je to krev anděla." Sám si není jistý, co všechno jim Aoi chce prozradit nebo ne. Podívá se na svou lásku. +Je to na tobě, co budou vědět.+ Ujistí ho. Kyvadlo už odložil, protože Uruhu stejně nemá šanci najít a Hyda taky ne. 

"A nemůže ti to ublížit?" Zeptá se Zye zvědavě, i když to asi nebyla ta nejlepší otázka. Jen ho to prostě napadlo jako první, jak má strach úplně o všechny. Tora se podívá na Taijiho, když Inovi odpoví, co by museli udělat, aby se Yo vrátil. 

"To není dobrý nápad." Zamumlá si spíš pro sebe. On by tu možnost taky zavrhl, podle něj si nemůžou dovolit přijít o další osobu, která by jim proti Hydovi pomohla. Prudce se ohlédne, když se ozve rána do stolu, jak do něj Aoi narazil. Jen na vteřinu se mu stáhne obočí, protože mu to přijde líto. Není asi sám, kdo by v tu chvíli přiskočil. I Inovi to vyžene vrásku, která jen tak nemizí. Měl by se víc soustředit, aby Aoi viděl, ale je tu moc věcí a vjemů, je to složité. Tora už se zase tváří jako obvykle a najednou má tendenci trochu couvnout, když vidí, jak se Aoi blíží zrovna k němu. Nevidí důvod, proč by za ním šel a je obezřetný už jenom proto, co si prováděli v minulosti. Aoi ho vezme za předloktí a Tora na vteřinu vypadá hodně vyděšeně, než se mu dostane objetí a ještě ta slova…Aoi si ještě nic nedal, tak co blbne? 

"Ty mě taky." Vypadne z něj dřív, než se stačí zarazit a pak ho pustí a dívá se všude jinde, jen ne na ostatní. Ino na něj hledí, Zye taky, než se začne pochechtávat. 

"Jak odrovnat Toru během pěti sekund, pusťte na něj Aoiho." Dusí se smíchy, protože ten výraz je prost k nezaplacení.

"Já? Cože?" Ohlédne se na něj Tora a pak se zase podívá k ložnici.

"Není nemocný, myslím na hlavu?" Zeptá se ostatní, jak kdyby možná horečka vysvětlovala úplně všechno. Radši sáhne po další cigaretě, protože tohle je minimálně na párty. Ještě jednou se ohlédne za Aoim tím směrem a pak přejde ke Kaiovi, aby se k němu sklonil a líbl ho do vlasů. Pak se narovná a přece jen se vydá do ložnice za Aoim. Zye se za Torou ohlédne a pak se usadí vedle Kaie. 

"A co teda budeme dělat?" Zeptá se všech, ale první pohled patří Taijimu.

"Budeme jen čekat?" Nakrčí trochu nešťastně obočí. Ne, že by se hrnul do boje, ale tohle čekání mu připadá daleko horší. 

"Možná bychom mohli naplánovat místo, kam Hyda vylákat. Někde, kde bude mít Zye dostatek možností, aby svou sílu vyvolal. Někde uprostřed lesa." Navrhne Ino. 

"Možná i něco pro Kaie." Dodá a zaboří pohled do mapy. Pak ho něco napadne a vypíchne prstem jedno místo. 

"Hřbitov." Osvětlí jim celou věc. 

"Tady je hřbitov dál od města a blízko lesa. Nevím, jaká je podstata Kaiovy síly, ale pokud je smrt, možná by se s tím na takovém místě dalo pracovat, už jen díky energii." Podívá se na Taijiho, co on na to. 

Tora mezitím dojde Aoiho a položí mu krátce ruku na rameno. 

"Je nějaká možnost, jak něco vidíš? Cítíš?" Zeptá se ho na praktickou věc. 

"Něco na co bych se mohl zaměřit a něco ti namíchat?" Ne, není mu jedno, co s ním bude nebo nebude, a kdyby byla nějaká možnost, jak posílit jeho vnitřní sílu, klidně tu udělá. Přísad tu má poměrně dost, aby to zvládl. Některé by mohl i sehnat v lese. 

"Mám tu i něco proti slunci." Vystřelí tím všechny své zásoby, ale teď je to potřeba. Kde sehnat další, o to se bude starat později.

Taiji, Aoi, Kai

Větší spojení s Temnotou než má Mana zní pořád stejně děsivě jako jejich předešlé myšlenky. Takových bytostí bylo pomálu, možná skoro žádné. Když jeden uváží, co je Mana zač a co je navíc ještě jeho podstatou, Taijimu se tomu nechce ani věřit. Zvolna přikývne na možnost, že Uruha už taky nejspíš stojí proti nim a uvědomí si, že tak, jak tu jsou, jsou poslední obranou lidstva. Není to nic moc, ale slabí nejsou. Vypadá to, že nepřítel má obrovskou přesilu, ale tohle Taiji z minulosti přece zná. Temnota je mocná a její nejsilnější zbraní je zasévat strach a pochybnosti. Je to jenom zkouška jejich víry a odhodlání, nic víc. Dřív by nad tím ohrnul nos, poslal všechny do háje a zašel si dát práska, ale po tom, co v to díky Zyeanovi uvěřil a objevil se jeho plamenný meč jako důkaz, už mu to jako takové kecy nepřipadá. Hyde se je všechny snaží znejistět, ovlivnit, ale to se mu nesmí podařit. Pokud je připravil o Yoshikiho a sebral jim Uruhu a Aoiho oči, možná je na čase, aby zase oni něco vzali jemu. Teď už to nestihnou, ale při boji jistě. Uvědomí si, že dlouho stojí před výhledem z domu a dívá se někam na hladinu vody a mlčí. Byl na chvíli duchem nepřítomný a ztracený v myšlenkách. 

"Až to nastane, musíme udělat všechno proto, abychom ho připravili o Vyvoleného. Co nejrychleji. Jakmile o něj přijde, mohlo by to být v náš prospěch velmi rychlé. Budou ho bránit vším, co mají. Je mi líto, že to jako anděl říkám, ale všemi prostředky ho musíme dostat. Živého nebo mrtvého." Dodá. 

"A pak je tady ta událost z dimenzí. Aoi-san byl uvnitř s Uruhou a Torou. Oba dva víte, že o Knihu jsme přišli, ale ti dva se vám zároveň pokoušeli pomoct. Něco mi říká, že by mohlo být poměrně snadné otočit je na naši stranu a tím trochu zamíchat kartami." Konečně se k nim otočí čelem. Jejich bojový plán začíná dostávat jasnější obrysy a jemu to trochu uleví. Posune pozornost k Aoimu, když jim Ino vysvětlí, že by měl být schopný se bránit. Upír se jim zatím rozhodl neodpovědět a odešel, ale všichni jsou nejspíš zvědaví úplně stejně. 

"Myslí, že si nevěří, proto o tom nechce mluvit." Hlesne Kai. Oni by to ale potřebovali vědět. Jak pak mohou stát jeden druhému po boku, když ani netuší, co kdo umí? +Že to říkáš zrovna ty.+ Pomyslí si kysele na adresu svých zatím také stále tajných schopností. Zye položí celkem racionální otázku, na kterou se mu ale tak trochu nedostane odpovědi a Kai se po nich všech ohlédne. Je to krev, takže pokud mu jí dá moc, odpověď je nasnadě. Vzhledem k tomu, že se milují… Ne, nebude na podobné závěry vůbec myslet. Všechny chmury z jeho hlavy vyžene následující scénka mezi Aoim a Torou a nakonec se směje společně s ostatními. Nezná historii jejich vztahu, ale jen co to půjde, vytáhne ji z Taijiho, který vypadá stejně pobaveně. Asi nikdo kromě Inorana nemůže vědět, jak často mezi nimi padalo Torovo jméno a jak moc na něj Aoi vlastně celou dobu myslel. Sám mu to nikdy neprozradí, ale třeba to práskne Ino? Taiji pokrčí rameny. 

"Co já vím. Myslel jsem, že jenom nevidí. Co, Ino, neprovedl jsi mu ještě něco?" Obviní anděla. Když se ho Zye zeptá, co budou dělat, Taiji se přistihne, že vlastně neví. Nechce se mu tady jenom sedět a čekat, až Hyde nabude svou sílu a přijde si pro ně sám, ale neví ani kde ho hledat. 

"V tomhle jsem spoléhal na Yoshikiho s Uruhou, že nás k němu dovedou. Můžeme se pokusit vybrat si místo a opevnit se tam, ale podle mě nepřijde. Někde rozpoutá jatka a bude čekat, až nám povolí nervy a půjdeme, kam chce sám." Řekne jim svou domněnku. 

"Najdeme toho malého démona a jeho přítele. A pak uvidíme. Nějak je skřípneme nebo přimějeme ke zradě a Hyde přijde." Napadne zase jeho a povytáhne obočí, co na to ostatní? Třeba když ti dva zradí, nalákají Hyda i na ten hřbitov? Aoi sebou znovu mírně cukne, když ho někde dojde a dotkne se ho. Ví, že to není Ino, ale dokud Tora nepromluví, nepozná ani že jde o jiného upíra. Je tady všeho prostě moc. Přesto se usměje a natočí se jeho směrem. 

"Vlastně je." Řekne. 

"Hodně jsme zkoumali naše možnosti a trochu trénovali. Vidím, když se Ino soustředí a posílá mi do mysli obrazy toho, co vidí on, ale nesmí nás nic rušit. Teď je nás tu hodně a on se soustředí na vás, takže nevidím nic." Přizná mu otevřeně. 

"A pak jsme přišli na to, že za mě vidí krev. Zhmotní se a dotýká se věcí, je to jako sonar, ne jako oči, ale funguje to. Mohu ji používat i jako zbraň, ale potřebuju jí hodně a sám při tom pálím energii." Vysvětlí. Potřebuje zásoby nadopované krve nebo andělské krve a taky kopu něčeho, co udrží na nohou jeho tělo. Není to snadné. 

"Proti slunci, vážně?" Usměje se znovu. Jeden nikdy nevěděl…!