Hromadné - Volání divočiny nejde odolat. - část 2.

(chata)

Uruha, Reita, Zyean, Shinya, Hitomi, Toshiya, Tora

"No co, tak jsme tu byli dřív jak vy." Protočí Uruhu a očima v sloup, ale přivítá se s nadšením s holkami a předá každé malou taštičku s různými sponečkami do vlasů. To si prostě nikdy neopustí a plyšáků mají jistě dost. Za to podobných serepetiček nikdy dost není. Už se ale vrací k tématu Ruki, které rozhodně není zapomenuto ani na vteřinu. 

"Vyšlo takhle? Takže ses stihl během dvou dnů s někým rozejít a dát do kupy s Reitou? Já nevím, asi jsem úplně mimo." Zavrtí nad nimi očima v sloup a těkne očima na Reitu, který se jen zvláštně culí.

"Hm, to víš, došly vhodné partie a Ruki ví, kde je mu nejlíp." Hraje dál jejich komedii a nebrání se ani tomu, aby Rukiho pohladil po dlani. Tohle se jim, zdá se daří. 

Shin ještě pořád nenašel slova, ale velmi rychle přišel o plyšáka, který zdá se udělal radost. Počastuje holčičky milým úsměvem a krátce k nim přidřepne, aby se s nimi seznámil a chvilku popovídal. Tohle mu nikdy problémy dělat nebude. Začíná mu být jasné, že možná bude vrchní strejda, protože holky by mu nejradši prohrabávaly kufry a hledali další. On by je klidně nechal, ale první musí vybalit úplně jiné věci, které s Boogiem mají a co by neměli rozhodně vidět. A to asi hodně rychle a pak je schovat! Trhne sebou prudce, když přijde na něj a málem neodolá pokušení rychle utéct do auta, jakmile na něj ukáže Aoi. Je rád za Boogieho, který ho schovává za sebe. 

"Boo je nový bodyguard." Ozve se hlas Zyeana, který stojí opodál a snaží se Aoiho mladšího přesvědčit, že by se neměl válet, kde ho napadne a rozhodně se nenechat malinko trápit od chlupáče Reie, který se od nich odmítá hnout.

"Já jsem rád, že přede mnou je. Podívej se, jak se tváří." Ozve se Shinya a kývne hlavou k Aoimu.

"Já nevím vůbec nic, jak tak pozoruju. Co se stalo?" Zeptá se skoro nešťastně Reity a Rukiho. Kde jsou kluci? Proč nejsou s nimi? Nahodí smutný výraz, protože je mu to líto a už loví telefon, aby jim zavolal a vyptal se, jak se mají. Pošlou ho do háje oba dva ale má prostě starost.

"Budou prostě smutní." Zašeptá si pro sebe.

"Kdo bude smutný?" Vyzvídá Zye ale Shin vrtí odmítavě hlavou. Jestli se rozešli, nebudou chtít, aby o tom kdokoliv věděl a neprozradí to ani za cenu vlastního života. 

"Hele nechte ho, on toho moc neví." Vloží se do toho Reita. Jeho povaha mu nedovolí, aby nechal kamenovat za jejich žertík Shina, který za nic nemůže. Tohle malinko neodmysleli.

"Tak nám to řeknete vy a my ho necháme." Vloží se do toho Uruha a pozoruje Reitu, jak holky jednu po druhé zvedá nad hlavu a vítá se s nimi taky.

"Gomen, ale já se v tom nějak přestávám orientovat. Tak kdo s kým?" Ozve se malinko pobavený hlas Hitomi, protože v téhle přestřelce by se snad neorientoval nikdo. Podívá se s pozvednutým obočím na Kaie. Ještě mu úplně nedopustila ty jeho dobré rady ohledně řízení a teď se má vyznat v tomhle? Kai ale vypadá, že je podobně mimo, tak se jí v očích objeví malinkaté zadostiučinění.

"Začínám být ráda, že už jsem vdaná. Sice to není občas vůbec jednoduché…" Odmlčí se a zaváří naprosto nevinně.

"Asi jsem nechala baťůžek v autě. Hned jsem zpátky." Vysmekne se Kaiovi, aby tohle rýpnutí nebylo po zásluze potrestáno. Je příšerná máma, protože vůbec netuší, kde v tomhle chumlu holky jsou. Má za sebou přivítání a seznámení se všemi. Líbí se jí všichni noví členové téhle smečky. Shina má ráda už dlouho ale chudáček, teď je jí ho upřímně líto. Nakonec se vrátí a začne se přesouvat, ke dveřím do chaty.

"Kolik to má asi koupelen. Vířivka?" Nechává se unášet představami, co všechno za luxus by mohl být uvnitř.

"Myslím, že si zasloužím řádnou dovolenou a péči." Kývne hlavou k holkám a pak se podívá na Senu, který už odmyká.

"Špunty do uší náhodou nemáš?" Zeptá se ho s tichým smíchem.

"Mimochodem, moc vám to spolu sluší." Okomentuje vřele jejich vztah. To, že jsou to dva kluci…neměla proti tomu nikdy nic, i když jí zaskočilo, že zrovna Uru. Ale co naplat, na Senovi by mohla taky oči nechat a Boo a Zye...Každý malinko jiný, ale všichni vypadají dobře. A co je pro ni nejhlavnější, vypadají hrozně mile. 

Zye už se přetahuje o kousek deky, sedí na zemi a k němu se přidají i holky. Hitomi se rozesměje, protože se Zyean právě vyválel se smíchem v trávě.

"Kolik je tu vlastně dětí?" Hodí otázku do prostoru. Po chvíli se k nim konečně přidá i Zyean, který rozhodně nepřehlédl kývnutí, ale prostě neměl čas.

"Zabereme chatu a hlavně ty nejlepší pokoje." Zazubí se na oba a už je strká ke dveřím.

"Hlavně ledničku a pivo." Nevinný výraz na sebe nenechá dlouho čekat a za ním už se batolí několik chlupáčků v čele s Rukim.

"To bude ještě ukecávání. Hele Boo, Ruki se na tebe kouká." Houkne na něj a rozesměje se, když se určitě podívá na Rukiho, toho dvounohého.

"Ne tenhle, ale ten menší…" To moc nevylepšil.

"Chlupatější…" Ne, tohle taky nebylo úplně nejlepší.

"Myslím štěně." Málem se začervená a raději zmizí za dveřmi. Tak a už si udělal prvního nepřítele, o tom vůbec není pochyb. A Rei se směje společně s ním, protože tohle sedlo.

"Ale nebudeš mi pelichat v posteli, že ne?" Dobírá si Rukiho v rámci hry.

"Páni, ten je kouzelný." Ozve se hlas Shina, který už muchlá malého Rukiho a ten mu oblizuje obličej.

"Podívej." Strká ho před obličej Boogiemu a pak i do náruče.

"Jste kouzelní oba." Rozplývá se nad nimi, když mu ho nacpe do náruče. 

Mezitím kdesi v Tokyu v jednom apartmánu, se Tora napůl probudí z menšího kómatu. Tohle byl zase večer, jen co je pravda. Stejně se ale musí pousmát, když se podívá na spícího vedle sebe. Očividně ho neprobudil tím, že se napůl posadil ani tím, že mu pípal telefon. Sáhne po přikrývce, kterou má těsně nad zadkem jinak nekryje vůbec nic a poposune ji trochu dolů, aby měl lepší výhled. Už pomalu sahá po cigaretě a telefonu, aby si přečetl, kdo ho budí.

"Ale, ale." Koutky se mu roztáhnout do zlomyslného pousmání. 

"Mám se stavit na kafe?" Zeptá se ho tiše a pak mu pošle obrázek Rickova částečně odhaleného pozadí. Jen kousíček a bez zbytku těla, aby nebylo poznat kdo to je. 

Mám spoustu práce, ale to bys ty mohl pochopit. Ale možná… 

Nic víc nenapíše, než se zvedne a s cigaretou v koutku jde postavit na kafe. A pak se vrátí samozřejmě do postele. Ještě, že má volno…

Toshiya si brblá snad celou dobu za volantem. Přece jen se rozhodl, že jim dá nějaký čas, aby si teda ten vtípek dotáhli do konce, jen po chuti mu to moc není. Nadávek je milion a hlavní aktér v nich je Rei a jeho možná snaha na Rukiho sáhnout. A je mu úplně jedno, že ho slyší Die. Jako malé, bezvýznamné odškodnění ho vezme na kafe, aby si trochu spravil chuť.

"Řekni mi, proč jsem s tím vůbec souhlasil a ani slovo navíc." Varuje Die, když málem vdechne svou kávu na jediný lok.

"Kolik jim máme vůbec dát času?" Zeptá se ho a je vidět, že nejradši by pokračoval v cestě.

"Možná ještě oběd?" Ušklíbne se a rozhlédne, jestli se dá něco takového uskutečnit právě tady, ale když vidí tu nabídku.

"Dobře, jedeme o kus dál." Řekne vzápětí, když odsune lístek stranou a radši se zase věnuje své kávě. To je taky jediné, co tu stojí za to. Je zase nevrlý až hrůza to kafe za to nemůže, i když i jemné vlnky se tváří, že za chvíli utečou, když se na ně bude ještě malou chvíli mračit.

"Je ti jasné, že nám Shinyu sežerou za živa?" Pozvedne nad tím obočí, ale taky mu to nedělá dobře. Určitě nějak prosákne, že o tom ví. Je snad možné, že by si uhlídal reakci?

"Ať mu zkusí zkřivit jen vlásek. Zničím celé Gaze jedním mávnutím." Kromě Rukiho, samozřejmě kromě Rukiho. Zarazí se s hrnkem na půl cesty ke rtům.

"Musíme tam být před setměním." Ani náhodou je nenechá spát v jednom pokoji, nedej Satan v jedné posteli. Jo, už by nejradši platil. 

"Tohle je teda pěkná komedie, že se nestydíte." Prohodí Uru, když ty dva pozoruje. Proč s tím dělají takové cavyky? Však oni to tušili už dlouho a nikdo by jim to neměl za zlé. Nakonec nad nimi mávne rukou.

"Až se rozhodnete, že nám řeknete pravdu, tak prosím." Skoro uraženě se otočí na patě a už taky míří s jedním kufrem dovnitř. Odtahat to všechno bude na dlouho, ale to by taky mohl udělat Reita. Za trest. Uru už se rozhlíží po společné místnosti chaty, kde je obrovský gauč a hlavně nádherný krb.

"No páni, vypadá to líp, než na fotkách." Pochválí sám sebe, když to zatím nikdo jiný neudělal a přesune se k Hitomi a Senovi, kterého vezme kolem pasu.

"Viděl bych to na drink, zatopení a nohy nahoru." Svěří se jim se svou vlastní představou.

"Uru-chan, ty mi úplně čteš myšlenky." Rozplývá se nad tím Hitomi melodickým hlasem s jemným pousmáním.

"Arigato, že jste nás vzali s sebou." Poděkuje mu s krátkým položením ruky na rameno a Uru jen zavrtí hlavou s výrazem, to je snad samozřejmé.

"Je tu i bazén. V suterénu, dokonce by se měla dát regulovat i teplota vody." Pochlubí se s vybavením, jak kdyby mu to tady patřilo a to už má za sebou Zyena, který zrovna vláčí svůj kufr, který mu balil Aoi.

"Na co tolik věcí?" Brblá si pro sebe s úsměvem a probere se až při slově bazén.

"A dá se tam i zamknout?" Zeptá se naprosto spontánně.

"Uhm." Ne on z těch omylů dneska nevyleze.

"Sežere mi někdo, že se prostě stydím?" Zeptá se jich a rozesměje se.

"Jdu hledat pokoj a pivo." Ano, tohle bude rozhodně bezpečnější.

"A hele, Kai už je doma." Upozorní ještě na štěně, které si hraje s dceruškami. Tohle bylo snadnější, než by jeden čekal. Z chlupatého koberce se totiž už ozývá křik.

"Mamííí, můžeme si ho nechat, prosím. Tatíí, budeme se o něj starat." A Hitomi už oblévá studený pot, protože ke všem starostem jí přibude ještě štěně. Ohlédne se na Kaie, podívá se mu do očí.

"Ani na to nemysli, já tě varuju. Tohle jen tak nevyžehlíš. Tys to věděl, že ano." Je jí úplně jedno, že tady tomu velí on. A ona není úplně typická ženuška, která si nechá všechno líbit.

"Kai bude mít tichou domácnost." Ozve se dobrácky Rei, který už vláčí nejeden kufr.

"Je mi to líto, brácho." Drcne do něj loktem a odloží s hlasitým vydechnutím kufry na zem. 

"Tak kde budeme spát." Podívá se na Rukiho s nádechem pobavení. 

Aoi, Ruki, Sena, Kai, Die, Boogie

Kai to raději nekomentuje. Uruha byl někde první opravdu poprvé v životě, ale nechce ho shodit před jeho miláčkem. Spokojeně sleduje, jak se všichni vítají s jeho dceruškami. To je něco na každého rodiče, když se kolem jeho dítek točí celý svět. Holky už piští, že chtějí všechny sponky připnout do Uruhových vlasů a začínají si brousit zuby i na nádherně růžové prameny Seny, který výrazně pobledne a couvne. Cože jeho vlasy? A jak má taktně odmítnout, když má strach, že mu je holky zničí? Raději se vrhne na odemykání chaty a dělá, že to neslyší, ale tohle téma nejspíš nebude jen tak zapomenuto. 

"No co, to je důkaz, že stojí za to." Rýpne si do něj Aoi a dloubne loktem do Zyeana, aby se podíval, jaký je jeho leader křehotinka. Ruki pokrčí rameny na Uruhova slova. 

"Třeba je to tak, že jsem s Reitou pořád, pak jsme to zkusili každý s někým jiným a nebylo to ono, tak jsem zase s Reitou, co je na tom?" Koutkem oka zavadí o Shinyu, který jim to chudák baští i s chlupama – a že jich tu je – a už loví telefon. Nepochybuje o tom, že kluci budou dost chytří na to, aby mu to nezvedli. V tu chvíli ho naštěstí zaměstnají zase holky a chtějí se mu dobývat do kufrů, ale tím, jak se schovává za Boogieho, upozorní pro změnu na jeho vlasy a je o zábavu postaráno. Do pěti vteřin má Boo několik nových sponek a Sena si oddechne. Po Zyeanových slovech o bodyguardech, se po něm Boo se začervenáním ohlédne, ale pravda je taková, že kdyby chtěl Shinyovi někdo ublížit, asi by v sobě našel něco, o čem si myslí, že snad ani neexistuje. Pak by se asi divili všichni, včetně jeho. Aoi namíří prstem na Reitu menšího, který trápí Aoio menšího. 

"Vidíte? Jako jeho páníček." Upozorňuje všechny a Kai se rozesměje. V tu chvíli už se ale smečka spolčuje proti štěněti Kai a dokonce i s Koronem, který je očividně rád, že není za hlavního otloukánka. 

"Přesně jako v kapele!" Křičí teď pro změnu Kai a Ruki se radši dívá do telefonu, aby se nemusel dívat na Shinyovy smutné oči. 

"Co se stalo? No… s kým teď asi je?" Míří na možné partnerství Toshiyi s Die a v duchu překvapuje sám sebe, jaký umí být hajzlík. 

Boo loupne po Shinyovi soucitným pohledem, ale raději nic neříká. Nějak se tomu není schopný divit. Na to je zná moc málo. 

"A kdo kde je?" Vpadne do toho Aoi, kterému ještě pořád nic nedochází. Zye je zdá se úplně stejně zvědavý jako on, ale Shinya odmítá vypovídat a Ruki i Reita předstírají, že mají najednou hrozně práce. Aoi se podívá nazlobeně na Uruhu a rty mu naznačí, že tohle chce odplatu. Celá kauza už zajímá i Hitomi a Kai jenom rozhodí rukama na znamení, že neví. A vůbec mu to není příjemné, protože je leader a nemá přehled o něčem, co vědí támhleti čtyři? Naznačí své ženě, že to večer zjistí a předvede popíjení. Pak na ni mrkne a jde pro kufry. Nad tím jejím rýpnutím se vůbec nepozastaví, nějak mu to nedošlo, no chlap. 

"Ještě, že největší drbna už je uvnitř." Broukne tiše Boo k Shinyovi na adresu Seny a tiše se zasmějí. Sena se ohlédne přes rameno, když se mu v patách jako první objeví Hitomi a stejně jako on zkoumá interiér. 

"Podle prospektů je tady všechno." Nadechuje se, aby vyjmenoval, co si s Uruhou přečetli, ale jeho láska je rychlejší a on se tváří úplně stejně jako on. Totiž jako manželka majitele tohohle luxusu. 

"Kuchyň..." Hlesne jen tak mimoděk, aby ho Uru dobře slyšel a zároveň se to ztratilo mezi výčtem pokojů. 

"No a?" Nechápe Boo, který už je taky uvnitř. To je snad jasné, že tu nějaká je, ne? Ale podle Senova úsměvu to má očividně nějaký hlubší význam. Asi se tu za chvíli ztratí úplně ve všem. Sena se znovu otočí k Hitomi. 

"Mám, přizpůsobivé. Celou taštičku." Vyčaruje ten nejkouzelnější úsměv, když mu pochválí jeho vztah s Uruhou. 

"Vám taky." Řekne stejně vřele. Jakékoliv lichotky na něj platí, to se pak klidně podělí i o lesk na rty. Pak se ohlédne přes rameno při její otázce na počet dětí v domě a udělá výmluvný pohled. Když Zye začne pokřikovat na Boogieho, že se na něj Ruki dívá, jeho výraz je k popukání. Boogie se samozřejmě hned ohlédne a s pootevřenou pusou chvíli hledí na Rukiho většího, který zabere až když uslyší svoje jméno. Rozhodí rukama, Boo uhne pohledem a zrudne. Teprve potom mu dojde, co to mělo znamenat, ale to už se mračí Ruki větší a dává si ruce v bok. +Jen počkej, až přijede Toshiya, ty budeš koukat.+ Slibuje Zyeanovi v duchu pomstu. Rei, místo aby se ho zastal, ještě přede všemi dělá jak by snad Ruki nějaké chlupy měl a nazlobí ho tím ještě víc. 

"Můžeš klidně spát se psy, když se ti to se mnou nelíbí." Nakloní hlavu vyčítavě k rameni. +Protože nevíš, jaké je to je… Die není tak křehký jako já!+ Tak! 

Když Boogiemu přistane před obličejem pejsek, okamžitě ho vezme do rukou. I kdyby snad neměl rád roztomilá zvířata, Shinyovo nadšení je nakažlivé. Jenže on je rád má a k tomu ten kompliment. Okamžitě se začne usmívat. 

"Vážně? Ukaž, zkus si to s ním taky?" Podává psa zase Shinyovi a vytahuje telefon, aby si je vyfotil a pak i sebe s nimi. 

Aoi to pozoruje ze svého místa a drcne loktem do Uruhy. Přesně tohle chtěli. Aby Ruki menší skončil u nich. Teď už zbývá jenom Kai a to půjde dost hladce, podle toho, jak si holky rychle spočítaly, kolik pejsků už je zabraných a že je volný jen ten se jménem jejich táty. 

"Umíš si představit, jak se Kai bude tvářit, až budou všechny tři ječet Kai, nesmíš?" Chichotá se pod vousy, když má hlavu u té Uruhovy. Pak už ale všichni zmizí uvnitř a zatímco Uru míří se Senou a Hitomi na bar, ostatní se baví spíš tím, jaký pokojíček si vybrat a kde co je. Dokonce ani holky nezlobí, protože si hrají na zemi s pejsky. 

Sena se hlasitě rozesměje, když Zye skoro na celý barák zahuláká, že potřebuje uzamykatelný bazén. Boo okamžitě zrudne a Aoi za nimi obrátí tvář a… on se taky červená? No nééé… Sena se na něj musí dívat s jiskrami v očích. 

"Nemějte obavy pánové, myslím, že všichni budeme potřebovat nějaké ty klíče..." Stočí oči na holčičky a pak na Hitomi. 

"Že ty jsi chtěla ty špunty spíš pro ně?" Zacvrliká nevinně a už si vybírá flašku. Támhleta má růžovou etiketu, co to asi je? Objeví se u nich i Kai a sahá po whisky. 

"Navrhuju rozepsání hlídání našich dcer, někdo musí zůstat střízlivý a já nechci první směnu." Hlásí a dělá, že nevidí přísný pohled své ženy. Sena v tom má hned jasno. 

"Myslím, že jsou tu dvě oběti, které nikdy neřeknou ne..." Pokukuje po miláčkovi Boogiem. Není to fér, ale… 

"Možná ještě jedna… dvě..." Kýve bradou k Zyeanovi a pak k Reitovi. 

"Prostě jsi v suchu taťko." Kai strne úplně stejně jako Hitomi, když Zye poukáže na to, že by holky chtěly psa. Vymění si s ní opatrný pohled. O něj zase tolik nejde, on není často doma, ale ona… Koutky se mu začnou zvedat do toho nejnevinnějšího úsměvu na zeměkouli. 

"Nevěděl!" Rozhazuje rukama, ale jeho oči mluví za všechno. 

"Ale jmenuje se Kai! Ty nevěříš na osud? A to jsi Japonka?" Všichni svého pejska mají, byl by jediný… a když vidí holčičky… když vidí holčičky, je mu jasné, že ony se o něj starat nebudou. 

"I Aoi jednoho má." Dodá Kai jako by se tím řeklo všechno a Aoi se na něj zamračeně podívá. 

"Co tím chceš jako říct i Aoi? Že bych nechtěl psa?" Zakládá si ruce na prsou a pomíjí fakt, že nejdřív nechtěl. Reitova poznámka rozesměje snad všechny, jen Kaie moc ne. Ru radši kývne bradou ke schodišti a s Koronem v náručí a Reitou v patách obejde pokoje. Do jednoho zapluje a dosedne na postel. 

"Kde jsou tak dlouho? Myslel jsem, že to stihnou ještě u vykládání." 

Tak jako je Toshiyovi jedno, že ho Die poslouchá, tak je Die jedno, že brblá a má poznámky na Reitu. Sám má nos zabořený v telefonu, užívá si cestu, kdy nemusí řídit a očividně je na podobné frflání zvyklý až dost. Vůbec na to nereaguje a buď otevře jiné téma nebo poukazuje na něco venku, třeba dopravní situaci. Když mu přijde fotka od Tory, zvedne koutky nahoru a přitáhne si ji před oči, aby ji řádně prostudoval. To není holka. Pěkný zadek, ale buďme k sobě upřímní… na něj teda vážně neměl. Hned fotku ukáže i Toshiyovi, ať se taky pokochá. 

"Co myslíš?" Pak naťuká odpověď. 

Volání divočiny nejde odolat. Dožene tě to. Pac a pusu a buďte hodní na panenku.

 To by ho zajímalo, jestli ji vyhodil, když tam teď někoho má. Přestávku na kafe uvítá a dokonce si ani kolegiálně nedá nic alkoholického, i když mu něco říká, že by s tím měl začít, jestli tu sešlost chce přežít. 

"Mohl bych říct Láska, ale jsem v pokušení říct spíš Žárlivost. Oboje nesmím." Protáčí v prstech kelímek. On nepochybuje o tom, že Rei po Rukim nekouká… ne NEPOCHYBUJE!!! 

"Jedeme na oběd. Přece jim neukážeme jak nás to žere a nepřijedeme na čas, až se jim to bude hodit. Máme svůj vlastní rozvrh, přijedeme, kdy my chceme." Pohodí vlasy a ten oběd se jim pěkně protáhne. Diví se, že už jim jeden nebo druhý nervózně nevolají, kde jsou. +Jestli spolu spíte, vrátím ti to, to si piš!+ Už s tím taky začíná. 

"Před setměním bude akorát." Souhlasí s ním a převrací v hlavě toho Shinyu. Chudáček maličký… to zvládne, má přece jejich školu! 

"Jestli si Shin bude stěžovat, budou litovat, že kdy začali hrát ve stejné zemi." Souhlasí i v tomto bodě. 

Uruha, Reita, Zyean, Shinya, Hitomi, Toshiya, Tora

Uru si pořád ještě v hlavě přebírá Aoiho náznak pomsty. Rozhodně jim musí něco provést za to, jak je tahali za nos. To se nedělá. Nikdo jim neřekl ani půl slova, jen je malinko špehovali, ale to se přece může. Nebylo to nic ve zlém, jen o ně měli přece strach! To kamarádi dělají nebo ne? Z myšlenek ho vytrhne až Senovo kuchyň a podívá se na něj s naprosto hladovým výrazem v očích.

"Hlavně ta kuchyň." Odsouhlasí mu to za nechápavých pohledů všech kolem. To bude asi tím, že nikdy nebyl nějak extra na jídlo, ale on rozhodně nechce jíst. 

Shinya už je kousek od nich a zatím se plně věnuje muchlání štěněte a pak se asi bude věnovat muchlání Boogieho. Tak nějak se už rozhodl, že tohle si nechají.

"Začínám mít pocit, že to by mohlo třeba spadat do kategorie výtah." Zatváří se naprosto nevinně a loupne očkem po Boogiem, protože ten výraz musí nutně vidět. Ostatní si pravděpodobně nedomyslí a teď je na vteřinu rád, že tu není ani Totchi ani Die. Těm by to snad docvaklo hned, i když ani jeden nic neví. Ale oni jako vždycky první mysleli na to jediné.

"To spíš ne." Ozve se Uru, protože tuhle narážku vůbec nepochopil. 

Zye rozhodí rukama v obraném gestu, když se na něj Ruki podívá způsobem, ze kterého mu trochu zatrne.

"Gomen, je to trochu matoucí teď, když jste tu všichni." Omluví se mu ještě několikrát za sebou, než hmátne po čtyřnohém Aoim, který se k němu přibatolí a nedokáže spustit oči z velkého Aoiho, který to o zamykání slyšel.

"To nešlo ovládnout a chtěl jsi vodu." Zazubí se na něj, když se přimotá k jeho boku a trochu se povytáhne.

"Já ty klíče najdu a ukořistím, neměj strach." Broukne tiše, ale vůbec si nevšimne, že se za nimi objeví Reita.

"Dejte si na kliku třeba spodky, jen pro jistotu." Decentně si odkašle, ale radši rychle mizí k baru, kde už je Hitomi se Senou a Uruhou. 

Uru se chvíli zdržel s Aoim a jen pokýval hlavou se slovy, že si to můžou klidně večer vyzkoušet, jak to bude znít. Nejlíp s několika promilemi, aby byla větší legrace. 

Hitomi střelí očima po Senovi, když dojde na špunty a nasadí naprostý pokerový výraz.

"No, možná se budou hodit, já se umím sice krotit, ale co ty?" Mrkne na něj s jistou dávkou rozvernosti a sama hledá něco malinko sladšího, ale s řádnou voltáží. Zabere na to o hlídání a s flaškou si založí ruce na hrudi,

"Vážně? Tak dobře, jak myslíš. Ale já si to chtěla užít. Ovšem s flaškou to půjde těžko." Vyplázne na něj špičku jazyka a sama si nalije do skleničky. Holky zdá se hlídání mají.

"Myslím, že první bude na řadě Boo a jeho vlasy. Moc mu to nezávidím." Zasměje se krátce, než ale i jí strne úsměv.

"Nezkoušej na mě chodit s japonskou výchovou." Ukáže na něj prstem a přiblíží se k němu, aby mu ho zabodla do středu hrudi. V očkách se jí blýskne, než se nakloní blíž.

"Anebo to začnu praktikovat i někde jinde a věř mi, že se budeš hrozně nudit." Klidně mu tady vyhrožuje, než se odtáhne, pošle mu vzdušný polibek a zamíří k Shinovi a Boogiemu.

"U vás mu bude úplně skvěle." Tváří se Hitomi rozhodně potěšeně a konečně se skloní ke Kaiovi, který už ji tahá za nohavice.

"Kai, nesmíš. Fuj je to." Napomíná štěně, ale kouká na svého muže.

"Jo, slyšel jsi, fuj je to." Směje se mu Reita, který se vzápětí otočí, aby následoval Rukiho do pokoje.

"Abychom vás do večeře viděli hrdličky." Křikne za nimi Uru, ale už by nejradši taky zmizel někam do soukromí. Tváří se však, že si vybírá něco k pití.

"Copak tam máš dobrého?" Ptá se Seny, jen to úplně nevypadá, že mluví o alkoholu. 

"I Aoi má psa, ale co mě to stálo přemlouvání." Přidá se k debatě Zyean, který už se napůl poskládá do křesílka a vůbec se mu nechce dělat něco podobného jako vybalovat. Už si stihl ukořistit jedno pivo, které s typickým zvukem otevře.

"Sladká odměna, za to všechno balení." Prohlásí a pak se zarazí, protože on toho moc nezabalil.

"Dáš si taky?" Zatváří se nevinně a nabídne i Aoimu. 

Rei s dlouhým výdechem položí první kufry na zem uprostřed pokoje a sesune se zadkem na postel.

"To netuším. Ale nějak mě napadá, že nám to možná chtějí dát sežrat. Jak kdybys je neznal." Protočí očima v sloup a natáhne se v oblečení na postel s rukama pod hlavou.

"Anebo si to rozmysleli." Dolehne na něj trochu nejistoty.

"Nevím, já se v něm pořád vůbec nevyznám. S tebou je to mnohem jednodušší." Podívá se na Rukiho a rozesměje se.

"Gomen, ale vidím ti až do žaludku." Popíchne ho malinko a dloubne do boku, když sedí kousek do něj.

"Ani ti nevěřím, že bys mě nechal spát se psy." Usměje se široce a pak se zadívá do stropu.

"To by dopadlo." Dodá ještě, než se začne rozhlížet po pokoji. Něčeho by se napil po té dlouhé cestě.

Tora zrovna zalévá kafe, když mu přijde další smska. Měl čekat, že se to neobjede jen tak bez odezvy. Sáhne po telefonu, opře se bokem, schovaným v prádle o kraj linky a uchechtne se nad slovy ve zprávě. No jistě, o panenku má strach. Ta se zatím rozvaluje na pohovce. Dost se s ní nasmáli, jen co je pravda, ale ani ve snu ho nenapadlo ji vyhodit. Taková památeční věc, to ani náhodou.

Na takové volání jsem přesně čekal. Ještě mám pár minut, než se probudí. Zítra dej chladit něco dobrého k pití, přece jen se přijedu pochlubit.

 Napíše jako první, protože ho celá společnost začíná zajímat. Viděl by Reitu, možná by to pořádně urovnali a to za to stojí.

Pozdravuj velkého a malého a je na tobě, jak si to přebereš. Buď na ně hodný.

Nechá telefon na lince, vydá se do ložnice, kde už se otevírají oči.

"Nesu první pomoc." Prohodí do nitra pokoje a patou za nimi zavře dveře.

Totchi s mírně pozvednutím obočím hodnotí cizí pozadí.

"Není to zlý, kdes to zase vzal?" Zeptá se ho a jeho snad začne žrát fakt, že Die jich snad má víc.

"Tobě taky jeden zadek nestačí a že by ses přátelsky podělil?" Nadhodí s nebezpečným výrazem a dopije posledním douškem kafe. Málem ho zase vyprskne, když přijde na lásku a žárlivost. Zrovna Die? Tenhle svět už se fakt úplně zbláznil.

"Myslím, že by byl právě čas na panáka. Pro tebe rozhodně. Pěkně taješ, jen co je pravda." Trefí se do něj bez pardonu a jeho podvědomí se mu připomene s poznámkou, že sám na tom není líp.

"A vůbec, odkdy se my dva strachujeme o to, že nám někde odskočí jinam?" Pozvedne hrdě bradu a už míří společně k autu.

"To se nám přece nikdy nestane!" Varuje ho, že podobná slova už nikdy z úst vypouštět nemá.

"Jsou z nás úplně hotoví." Odsouhlasí to sám sobě kývnutím a vytáhne z kapsy telefon. Odolává nutkání Rukimu napsat, ať něco podobného ani nezkouší, ale nakonec ho vrátí zpátky.

"Jen ať se hezky podusí." Sedne do auta a odveze je do restaurace. Mezitím se baví tím, že vymýšlí sto a jeden způsob jak mučit všechny členy Gaze, kdyby na Shina sáhli.

"Pověsíme je za spodky z oken." Dodá poslední myšlenku se škodolibým výrazem a zastaví u jedné z luxusních restaurací.

"Chce to velký styl." Nakonec si přitáhne Die za bok k sobě a pořídím jim před restauračkou jedno naprosto dokonalé selfie, které pošle na to správné číslo.

"Jen ať se užerou, byl to přece jejich nápad." Pokrčí rameny, ale pořád přemáhá nutkání pokračovat v cestě. Nesmí, už tak Rukiho naháněl dost dlouho, je na čase, aby se začal malinko taky bát on. Potvora jedna. To mu taky řekne, v tom nejlepším.