Hromadné - Volání divočiny nejde odolat. - část 1.

(chata)

Uruha, Reita, Zyean, Shinya, Hitomi, Toshiya

Uplynulo pár dní, kdy seděli Aoi s Uruhou na pivu a přišel den odjezdu. Ti dva se opravdu z hospody vydali rovnou k Rukiho domu a tam se snažili přijít na to, s kým teda jejich slavíček pojede. Toshiya ale nedorazil, protože ho čekal hovor s Kaoru a nakonec byl domluvený s Rukim na druhý den. Oba dva měli v sobě jistou dávku alkoholu, takže si nepočínali zrovna opatrně a Uruhu by ani ve snu nenapadlo, že si jich Ruki všiml a hned to napráskal Reitovi, který se nad tím královsky bavil, než začal vymýšlet, jak jim jejich příjezd zpestřit a nápad přišel o pár hodin později. Co naplat, musí zakopat válečnou sekeru. Aneb basáci sobě. 

Pro Shinyu to byl ten nejlepší a zároveň nejnáročnější týden. Chtěl, aby bylo všechno dokonalé a Boo si to pořádně užil. Nemohl přestat nakupovat a ještě chvíli a asi by hrozilo, že s nimi pojede kamion. Boo už měl klíče od jeho bytu, které mu věnoval o pár dní později, po večeru s uhm plyšáky samozřejmě. Měl sice obavy, že by to na Boogieho mohlo být příliš hr, ale prostě si nedokázal pomoct. Bylo to snad nejlepší období jeho života, nebýt té hrozné nemoci, která se šířila všude. To jediné mu asi dělalo vrásky. No možná ještě možný výbuch chaty, protože společné trávení času těchto dvou skupin, bude atomovka.+Budeš stát mezi nimi a všechny je krotit, aby se nezabili. Bude tam Sena, Kai má taky rozum a Rei je dobrák, když ho udrží dost daleko od Toshiyi, takže…Žádný stres, jde se balit.+ 

Uruha měl starostí až nad hlavu. Musel zařídit zásobování, aby měli všeho dost, takže objednával všechno možné a nemožné. U toho ještě zvládal víc, než často odbíhat za Senou a tahat telefon při každé příležitosti. Doma už totiž nebyli jen dva. Malý Uru jim oběma hrozně rychle přirostl k srdci a brzy měl svou vlastní skříň, protože přece nemůže být chudáček bez doplňků a očividně si to užíval. No, když ho tedy dostali z postele, tam trávil většinu času. Ještě, že tak, ani jednoho by totiž brzo ráno z postele nedostal. Ideální mazlíček se vším všudy.

"Vůbec netuším, kde mám fén." Lítá už asi hodinu po bytě Uru a hledá první poslední. Nechce nic zapomenout a zároveň se s Aoim domluvili, že budou na té chatě první, aby jim náhodou neunikl příjezd těch dvou spiklenců. 

Za to Zye nestačí koukat. Ani se neohlédl a už měl v podstatě sbaleno. Bylo to jednoduché, když měl všechny věci u Aoiho, ale nečekal, že se do toho pustí s takovou vervou. Že by o něj měl takový strach? Tohle se mu ale od hlavy pořádně dostat nedokázalo. Trávil většinu dne nezodpovědným svádění a zdržováním od zapínání kufrů. Čtyřnohý Aoi na to měl podobný názor a tahal z kufrů všechno zase zpátky na zem, dokud je nepřestěhovali na stůl.

"Když nám je smutno." Drží se Zye zuby nehty, aby se nezačal smát. Aoi je prostě k sežrání, když se zlobí.

"Přece nemusíme přijet na čas ne?" Zajiskří mu v očích, když se promenáduje bez trika a doufá, že to bude mít patřičnou odezvu a třeba ne jen jednu. Reakce se dočká, i když jen napůl. Sice se stihli malinko zdržet, ale stejně to vydalo jen na drobné zpoždění. Teď už sedí v autě, v rukou štěňata, která drbe za ušima a živýma očima se rozhlíží, kam to vlastně přesně jedou, prý překvapení.

"Už tam budeme?" Poposedává na místě a jestli z něj Aoimu nepraskne hlava, bude to na medaili. 

Uru se Senou o pár bloků dál taky trochu meškají ale jen proto, že Uru odmítal vylézt z postele.

"Přijedeme pozdě." Lamentuje ten větší, když sedá za volant.

"Nemůžeme přijet pozdě." Ano je zvědavý a už se nemůže dočkat, až se konečně ukáže pravda. 

Rei hned po svém osvícení začne vytáčet Rukiho. Předtím se ale se svým plánem svěřil Diemu. Bude doufat, že v něm probudí malinko škodolibosti a připraví příjezd, jaký chce.

"Prostě jim to osladíme, ať do poslední chvíle nevědí." Sdělí mu svůj plán. Pojedou každý zvlášť, ale ne, jak bylo původně v plánu, totiž Totchi a Ru a on s Diem, ale trochu se prohodí. Prostě si ještě chvíli zahrají.  

Toshiya to v první chvíli rezolutně zamítne. Protože prostě Reita…S ním nikdy v ničem souhlasit nebude. Když se ale k jeho přemlouvání přidá i Koron…Právě asi vynadal všemu a všem na celé planetě. Z druhé strany…Přijedou jako poslední a to bude teprve ta pravá bomba. Možná to vážně přehodnotí a navíc, nic škodolibějšího by si nemohl vymyslet. Ještě, že Reitu nevidí, asi by si s ním i plácl. Přejde ho to okamžitě, jakmile ho uvidí, to prostě ví. Ale přece jen varuje Shinyu, že jejich příjezd má být obří překvapení. Tohle jim snad ani jeden nezkazí. Vše se domluví a Rei první vyzvedne Die, aby natahal jeho věci do své dodávky a vůbec mu nevadí, že u toho nehne ni prstem. No co, ráno nestihl běhání, tohle mu to vynahradí.

"Hm, jsem vážně rád, že jedeš." Ujistí ho a plácnutím přes zadek, než ho skoro nacpe do auta, aby už mohli vyrazit. Uvnitř ho jeho, jejich štěně málem samou láskou sní, protože ho přeci táák dlouho neviděl. Přesně jednu noc. No jo, Die je prostě návykový. Vyrazí za Rukim, kde je bude čekat i Toshiya. Najdou ho, opírajíc se zády o luxusní dodávku, spíš skoro karavan, aby se tam rukou vešel pomalu celý byt. Vypadá dost nervózně, protože někteří mají samozřejmě zpoždění.

"Ahoj." Pozdraví Totchiho Rei trochu odměřeně. Ne, ještě pořád mu všechno nezapomněl, ale dočká se jen podrážděného zavrčení.

"Hm, úplně ti tu cestu nezávidím." Řekne Rei Diemu a úplně se nestará, jestli ho Totchi slyšel nebo ne.

"Přísahám…Ještě slovo a nebudeš mít čím řídit." Vyhrožuje mu Toshiya a už típá asi pátou cigaretu. Tohle si s Rukim ještě vyřídí, ale co naplat, jakmile se objeví ve dveřích o věšený dalšími taškami, nemá vůbec chuť ho do Reitovy dodávky, která už má něco za sebou, vůbec pouštět.

"Jestli se mu něco stane, jestli na něj sáhneš..." Spustí na Reitu, který se tím očividně dobře baví.

"Můžu říct to samé." Oplatí mu to bez váhání, ale konečně jsou všichni, můžu vyrazit. Na chatě je jak první Boo se Shinem, prostě se nemohli dočkat. 

Vzápětí dorazí i Zye a Aoim a v závěsu Uru a Sena. Přijde na první přivítání, nějaké menší představování, když se objeví Kai s rodinou. 

Hitomi samozřejmě všechno pečlivě nachystala, sbalila, aby se Kai mohl věnovat holkám, užít si co nejvíce času s nimi. Navíc musela vyházet nepřeberné množství hraček, jinak by se do dodávky nevlezli. Ráno měli malinko naspěch, protože noc byla…Řekneme, že sotva se jim podařilo usnout, budili je holky, které nemohly dospat. Tak tak, že se jí podařilo schovat rozházené prádlo, které Kai po kousíčku vytahal, aby ho na ni mohl obléknout a vzápětí servat. Nesmí na to myslet, jinak se snad bude ještě červenat. Přesto nevypadá vůbec unaveně, právě naopak. Cestou na chatu se přece jen zdrželi. Zastavili se na návštěvu u tetičky a s Kaiem se na moment vypařili, pod záminkou posledních velice nutných nákupů. Ono to bylo nesmírně nutné! Jakmile dorazí před chatu, trochu se snaží ty dvě cácorky krotit, aby nevyběhly plné energie ven z auta, ale je to marné. Očividně se na Uruhu s Aoim těšily.

"Třeba by mohli chvíli pohlídat, když je tak dlouho neviděli." Usměje se s hranou plachostí, když vezme Kaie za pas a vydá se po jeho boku k nim. Na sobě pohodlné upnuté kalhoty, přiléhavé triko a sportovní sáčko. Dlouhé rovné vlasy jí spadají na ramena a halí kousek tváře blíž k pravému oku. A je tu další kolo představování za jásotu dvou uličnic, které strýčkům nedají ani na chvíli pokoj.

"Možná je budeme muset uplatit." Šeptne Kaiovi do ouška a rozverně se zasměje. A pak se na cestě konečně objeví dodávka Reity. Ten se směje skoro celou cestu a dělí se o svou představu, jak se asi budou ostatní tvářit. Vystoupí jako první a přejde ke dveřím od spolujezdce, aby Rukimu otevře a pomůže mu s Koronem.

"Tak jsme tady." Zahlásí, aby ho všichni slyšeli a bez váhání vezme Rukiho kolem ramen. Málem vyprskne míchy, když se ozve jedno sborové cože? Překvapení Shina je snad hmatatelné a Uru na tom není  a nic lépe.

"Co to má jako být?" Vzteká se Uru a pohodí hlavou.

"Neříkali jste, že to tak není, totiž že je to jinak nebo co?" Nechápe už vůbec nic. 

Aoi, Ruki, Sena, Kai, Die, Boogie

Zabalit si na tolik dní někam, kde nepůjde nakupovat, rozumějte není tam pořádný obchoďák, kiosek se nepočítá a zároveň mít všechny věci roztahané mezi dvěma byty, to je na jednoho Senu prostě moc. I když dělal drahoty, nakonec ho Uru pořádně protáhl po všech možných obchodech a spoustu věcí si dokoupil, aby je měl jednoduše dvakrát. Musel odříct všechny výukové lekce hraní na kytaru, ale většině rodičů to kvůli epidemii nevadilo. Někteří dokonce volali, že už mají nákazu doma a Senovi nezbylo, než popřát brzké uzdravení a doufat, že to nebude mít vážný průběh. Co se kapely týkalo, museli pozastavit veškerý program. Mrzelo ho, že Ricko jediný bude volno trávit někde jinde, byla s ním opravdu neskutečná legrace a postaral by se jim o dobrou náladu, ale nedalo se nic dělat a potřebovali ho doma. Když se dozvěděl, že s nimi nakonec pojede i Kai s dětmi, začal mít z celého projektu trochu strach, ale… no uvidí se. 

"Půjčil bych ti svůj, ale jeden nám nestačí!" Volá zrovna z pokoje do pokoje na svou lásku kvůli tomu fénu a sedíc na kufru se ho snaží přinutit, aby se nechal dopnout. Nejde to a Sena se rozhlíží, kde má nějaký volný pásek, kterým by ho převázal. 

O několik bytů dál se Aoi vážně moc snaží balit, protože si toho nechali až moc na ráno. Však on říkal, že by to večer neměli odkládat a prostě zůstat déle vzhůru a všechno dodělat a teď? Nestíhali. Zye si paličatě trval na tom, že mu s sebou stačí asi tři trička, dvoje kalhoty a věci na psa a nechtěl pochopit, že tam žádné obchody nebudou. To bude pořád prát? Nesmysl. Takže Aoimu nezbývalo, než balit za něho a nachystat i jeho kufr, aniž by o tom Zye věděl. Vzhledem k tomu, že ho měl pořád za patami i se psem to šlo vážně těžko, ale pěkně se u toho probral všemi jeho věcmi, které ještě neznal a kouzlilo mu to úsměv na rtech. Aoi menší mu v jednom kuse něco tahal z kufrů ven, ale naštěstí věci nekousal. Ještě, že tak, protože kdyby Aoiho drahocenný byt utrpěl, asi by to snášel jenom těžko. Už tak špatně rozdýchává Zyeanovu blízkost, protože tempo, které mu to štěně nastavuje je… +Já nejsem starý!+ Napomene v duchu sám sebe. Cesta se psy v jednom autě je taky něco. Pořád vyjí během jakékoliv písničky, kterou si pustí v přehrávači a společně se Zyeanovým povídáním Aoi několikrát mine dálniční sjezd nebo odbočku, i když se vážně moc soustředí. Na jednom odpočívadle už se trochu zoufale směje, že je nechá pokračovat stopem, ale ještě by mu Zyeana někdo přebral… 

Když se Die dozvěděl o Reitově plánu, nejdřív se mu to moc nezdálo. Sice na Rukiho ani trochu nežárlí, ale proč by s tím měl souhlasit? Nakonec je ale nechal, ať si dělají, co chtějí. Alespoň si s Toshiyou po cestě pořádně pokecá. Kde kdo by mohl čekat, že jeho zavazadla budou plná oblečení. Bylo ho tam dost, ale zároveň měl mezi tričky postrkané neskutečné množství flašek a dalších tajností a v závěru vypadal jako že se stěhuje, ale ty pakly piv se prostě někam nacpat musí. 

"Jestli mi to vypění na tyhle kalhoty..." Rozčiluje se tiše sám nad sebou, než se před domem objeví Reita a pomůže mu všechno odnosit do auta. Vzhledem k tomu, že u toho musí ještě projít byt, zalít kytky, které nemá a vyřídit několik telefonů včetně fotky na instagram a pozdravu Torovi, kterému jen tak omylem napíše, kam jedou, si nakonec odnese asi tak příruční zavazadlo. 

"Jsi nejlepší." Obejme dole zpoceného Reitu, krátce se k němu přitiskne pro polibek a zapluje s nosem zabořeným do telefonu do auta. Slyšel, že Tora někoho má a hrozně by ho zajímalo, jestli vypadá alespoň z poloviny tak dobře jako on sám. +Neříkej, že se neotočíte ani na odpoledne.+ Hecuje kytaristu v duchu. 

Rukimu se Reitův plán naopak hrozně moc líbil a polovinu večera strávil zlomyslným hádáním, jak se asi kluci budou tvářit, když je samozřejmě tajně přistihl, jak obcházejí kolem jeho domu. Toshiya vypadal, že ho vůbec neposlouchá, ale to mu nevadilo. V patách mu pobíhal Koron, zatímco balil a skončil s tím asi ve dvě v noci, ale Ruki občas působil, že ani nemusí spát. U toho vyřizoval se sluchátkem v uchu neskutečné množství telefonů, hlavně s Kaiem kvůli fungování kapely a po očku sledoval tu polonahou nádheru ve své posteli, která se mračila do notebooku a cosi nakupovala. Ruki měl tušení, že asi ví co, ale protože sám nestíhal, zadal ještě Toshiyovi, aby sehnal nějaké pěkné dárky pro Kaiovy holčičky a ten pohled by si nejradši zvěčnil. Co naplat, Toshiyovi nakonec nic jiného nezbylo a skutečně donutil dopravce, aby s hračkami přijel ještě to ráno, už asi v šest hodin, aby měli všechno s sebou. Když zjistil, že je mašle trochu nakřivo, málem toho chlapa přibyl na svůj minivan, ale nakonec ho z toho počínání vytrhl příjezd Reity a Die. Ruki se Reitovi vrhnul kolem krku na uvítanou a předstíral, že ty Toshiyovy poznámky neslyší, ale dělaly mu neskutečně dobře. Koron z tašky poštěkával na Reitu menšího a Ruki na něj koukal trochu nedůvěřivě. 

"Není moc velký?" Ptal se, ale v autě se nakonec psi docela spřátelili a Ru si nechával vyprávět všechny historky a sám přispíval se svými. 

Když se Boogiemu v rukou objevily klíče od Shinyova bytu, koukal na ně, jako by držel drahokam. Vůbec si nebyl jistý, jestli si něco takového zaslouží, jestli by tam i tak neměl vstupovat zásadně jenom s ním a jestli je třeba náhodou neztratí, když jsou tak cenné, ale zároveň ho to utvrdilo v tom, že jsou opravdový pár, teď už se vším všudy a… po pravdě domů už moc často nechodil. Ještě pořád nemohl uvěřit tomu, že chodí doopravdy s TÍM Shinyou, ale bylo to tak a měli toho společného víc, než se mohlo na první pohled zdát. Na pobyt na chatě se doopravdy těšil, i když měl zkušenosti s Die a Toshiyou trochu… no rozporuplné. Navíc tam budou všichni členové ještě jedné velké kapely, ale on tam taky nebude sám. Bude to určitě nesmírně zajímavé a načerpá plno nových zkušeností. Hlavně potká Reitu! Když se Shinyou dorazí na místo, nikdo u chaty není. Tedy chaty… vypadá jako malý horský hotel. Pokojů je tam rozhodně víc, než dost a taky působí dost luxusně. On si představoval něco úplně jiného. Stojí před autem s pusou trochu otevřenou, před sebou v rukou třímá obřího plyšového králíka a nakonec se ohlédne za sebe. Shinya zrovna zápolí s jedním ještě větším plyšákem, kterého přivezli dětem, když se doslechli, že tu budou. Nechce se procpat dveřmi. 

Kaiova Toyota bylo obrovské terénní vozidlo, které toho sežralo nejvíc z celé rodiny, ale taky se do ní vešlo neskutečné množství věcí a co se nevešlo do ní, vešlo se na korbu. Zadní sedačky okupují holky, mezi sebou hromadu hraček, aby se nenudily a on sedí hezky na sedadle spolujezdce a koučuje svou ženu, jak se řadí mezistupně. Občas to vypadá, že Hitomi nechce někoho objet, ale spíš přejet vrchem, ale komu by to v tomhle autě vadilo? Oni tu bouli ani nepoznají. Mají s sebou samozřejmě asi dva kufry hraček, co Kai povolil a Hitomi nebyla schopná znovu rozmluvit a ještě víc jídla, hlavně na grilování. Když dorazí před chatu, je tam už celkem sešlost, ale především je tam Uruha. 

"No né?" Diví se Kai, jen vyskočí z auta, zatímco se holky s křikem vrhnou ke strýčkovi Uruhovi a o něco opatrněji k Aoimu. Kai posléze představí svou ženu všem, kteří se s ní neviděli na výroční párty, takže… vlastně všem. Senu si nevybavuje vůbec, Boogieho taky ne, se Shinyou si podával ruku a Zye… to nebyl instalatér? To si radši nechá pro sebe, protože kdysi podobně urazil Uruhu. 

"Něco jsme vám přivezli." Řekne nesměle Boo, když poukáže na Shinyu, který za obřím plyšákem není ani vidět a holky se málem pominou. 

Pak se ale ozve rachot dalších kol a jakmile se na silničce objeví Reitova dodávka, Aoi si s Uruhou vymění potměšilý pohled. Kaiovi to neunikne a hned dává pozor, co se to tady peče. Jenže z auta vystoupí Ruki a Rei. Ru podává Reitovi ručku jako princezna, zatímco v té druhé třímá pejska a nedůvěřivě pokukuje po smečce, kterou s sebou přivezl Aoi se Zyeanem a Uruha. K tomu si přimyslí ještě malého Reitu a už ho omývá. Holky se honí za pejsky a pak se vrhnou i k nim. Ruki se s nimi přivítá, pořádně je obejme a postaví Korona na zem. Ten se s kňučením schovává za jeho nohy a moc se mu do smečky nechce. Ruki má ve tváři výraz profesionálního pokerového hráče a nakonec zakotví očima na Shinyovi. 

"Ty jsi asi čekal někoho jiného, že?" Řekne jako první a snaží se nevidět pohled Aoiho, kterému ihned dojde, že Shin je studnice informací. 

"Promiň, nějak to… nakonec vyšlo takhle." Ukáže palcem na Reitu a zavěsí se do jeho rámě s výrazem milence na líbánkách. 

"Odemkneš tu chatu? Máme toho hodně, co nosit dovnitř." Řekne směrem k Uruhovi, který na ně málem spustil jako by šlo o život a poskočí očima i na Aoiho. Aoi se okamžitě zamračí. 

"Proč bys nám měl házet na hlídání Reitu? A co víš ty?" Namíří prstem na Shinyu, až ho Boo schová za sebe a Sena se hlasitě rozesměje. Hrábne Uruhovi do kapsy pro klíče a kývne na Zyeana, aby šel odemykat s ním, když ten zbytek nemá čas.