Hromadné - Já jsem tvoje milióny...

(Království Tetsuyi a Aoiho)

Inoran, Hyde, Tetsuya

Dnes jeto přesně šest měsíců, od událostí v casinu. Někomu by to mohlo přijít jako dlouhá doba, ovšem Hyde, stejně jako Ino to mají oba v živé paměti. Hlavně Hyda trápily několik týdnů noční můry a trvalo mu dlouho, než se pořádně vzpamatoval.
"Pořád nemůžu uvěřit tomu, co se stalo." Prohodí tichým hlasem, když stočí ocelový pohled k muži stojícímu vedle něj. Hřbitovem se nese tíživé ticho a jeho skelné oči napovídají, že se s touto smrtí zdaleka nesmířil. Kolem ramen mu přistane paže Inorana, který jej přitiskne konejšivě k sobě.
"Já vím, že ne Hydo, ani já to nemůžu dostat z hlavy, bohužel." Povzdechne si krátce, ale nechá koutky mírně pozvednout.¨
"Opravdu bychom sem neměli chodit každý měsíc, vůbec ti to nedělá dobře." Povzdechne si nahlas, protože vidí, jak mu návštěva tohoto místa skoro vhání slzy do očí.
"Pojď, půjdeme už, květiny jsi donesl." Pokusí se ho nenásilně odvést pryč, aby se příliš netrápil. Bylo to tak pokaždé, ale nikdo neměl tu schopnost Hyda přesvědčit, aby sem nechodil.
"Trápíš se a to se mi nelíbí." Ozve se ještě Inoranův hlas a za hřbitovní zdí mu nabídne cigaretu. Hyde ji s vděčností přijme.
"Já vím, že ne. Stejně jako ty víš, že sem prostě musím. Jednou se mi sem bude chodit snáze."
"Neměla by z toho radost. Vím to a to jsem ji vlastně pořádně neznal." Opáčí mu Inoran a s mírným pousmáním se zahledí před sebe.
"Podívej, už jsou tady." Kývne hlavou směrem k příchozímu Rukimu a Gacktovi. Ano, Gackt i Tetsuya to nakonec přežili, i když podle doktorů v nemocnici to bylo opravdu těsné. Oba dva se několik dlouhých týdnů zotavovali a výslechy policie jim v tom rozhodně nepomáhaly. Doktor pořád ještě sedí ve vyšetřovací vazbě a je to jen díky jeho výborným právníkům, kteří se snaží soud prodlužovat. Každému z nich je však jasné, že se z toho nevyvleče. Měli víc štěstí, než se v první chvíli mohlo zdát.
"Přijedeme trochu pozdě ale snad nám to Aoi s Tetsuyou odpustí. Hyde se samozřejmě nechtěl hnout." Prozradí Gackotvi Ino a vlídně se pousměje, když automaticky vykročí k Rukimu.
"Myslím, že Tet-chan nám to za zlé mít nebude. Počítám, že se zase přerazil o toho jejich králíka a teď se někde sbírá ze země a nadává." Zazubí se Hyde a schoulí se v náručí Gackta, jak kdyby mohl všechny špatné pocity zastrašit.
"Tak schválně, kdo bude rychleji u nich." Dobírá si Ina Hyde a ten jen zavrtí hlavou.
"Víš, co jsem říkal, už žádný adrenalin." Snaží se tvářit nevině a v peněžence ho hřeje pernamentka na okruh. Otočí se na Rukiho a přiloží si ukazováček na rty, aby nic neprozradil. Tetsuya zatím v domě, kde žije s Aoim, a který je jen kousek od domu Gackta, právě přichází z pracovny do obýváku. Společně s ním se ozývá typický zvuk ťukání hole o podlahu. Jeho nervový systém dostal otravou zabrat, evidentně něco nebylo úplně v pořádku už dřív. K jeho štěstí to donesla jen hybnost pravé nohy. Trvalo to chvíli, než ji dokázal rozhýbat ale nakonec si pomáhal jen holí. Doma ji spíš nepotřeboval. Jak kdyby na něj Hyde seslal své myšlenky, málem se přizabije o dva hopkající ušáky, kteří soustavně ničí jejich krásný dům.
"Do prd…." Skoro si zanadává a rozhlédne se, jestli Aoi není někde poblíž.
"Slyšeli jste už někdy o králících na smetaně, moc hezká pohádka." Zavrčí na ty kuličky ledově ale když si myslí, že ho nikdo nevidí, se k oběma skloní a podrbe je za ušima.+Potvory jedny.+
"Aoi-chan, v kolik to mají přijet? Potřebuju ještě vyřídit jeden telefon." Zavolá do okolí, aby zjistil, kde se jeho perla nachází. Usadí se trochu ztěžka do křesla, vyhodí si nohu na stůl a natáhne se po novinách. Přečte asi tři zprávy, než mu pohled padne na upozornění o vlivu nové odnože japonské mafie. Ušklíbne se pobaveně a protočí nad tím očima. Po strýcově smrti se na ně nepřišlo. Právě naopak, Tetsuya získal jistou autoritu, když otravu přežil. Prý to byl osud, že on přežil a měl by nahradit svého strýce. On sám však nic z toho nechtěl a hned jakmile to bylo možné, předal své místo jednomu ze svých bratranců, který se na něj doslova třásl.Udělali dohodu, že odejde do mafiánského důchodu a už se ho žádné čachry týkat nikdy nebudou. To byla jeho podmínka a nic víc nechtěl. Žádné majetky, které mu náležely, ty přenechal jim. Nechal si svou agenturu a menší obchody, které vlastnil jen on. Tváří se, že nevidí králíka, který mu okusuje pantofle. Přijde jejich hospodyně, aby jim oznámila, že večeře obřích rozměrů, je připravena.
"Máte štěstí, že mají zpoždění." Ušklíbne se s ledovým podtónem, ale přesto sáhne do kapsy svého saka a podá ji několik bankovek navíc. Jen čistě ze své dobroty srdce a ne proto, že by mu Aoi později vyčinil, i když pak to usmiřování stálo vždycky za to.

Ruki, Gackt, Aoi

Ruki na tu psychoterapii nakonec opravdu zašel. Několikrát, vždycky s Inoranem vedle sebe, ale stejně si musel dávat velký pozor na pusu, aby neprozradil víc, než bylo možné. Jejich vyšetřování pokračovalo dlouho a vlastně to hodilo pár bodů k dobru, když se jeden z nich tak moc sesypal po tom, co prožil. Psycholog ale netušil, že zdrojem Rukiho nočních můr ani tak není přítomnost u otravy jako jeho vlastní otrava a ten mrtvý kluk. Po pár měsících to vzdal a postupně to přecházelo doma, samo od sebe. Mohl si nalhávat co chtěl, ale bylo mu pořád jenom osmnáct, vlastně za chvíli skoro devatenáct. Když Ina potkal, měl jen krátce po narozeninách a teď se blížily jejich první společné Vánoce a oslavy Nového Roku. A pak jeho devatenáctiny. Od nich už byl jenom malý krůček k tomu, aby vypršel pověstný rok a došlo na jejich sňatek. Nemohl být legální, protože registrované partnerství jim projde až v jeho plnoletosti, ale pro něj jako by už byl. K tomu dni chtěl Ino zařídit všechny papíry tak, jako by manželé byli. Ruki nakonec doopravdy odmítl nabídky Gackta i Tetsuyi, aby pracoval pro ně a našel si s Inovou pomocí vlastní místo v agentuře. Ne jako model, ale jako fotograf a příležitostný návrhář. To ho bavilo mnohem víc, organizovat to všechno, oblékat je, říkat jim, jak mají stát... Ino mu pořídil vlastní velký foťák, který byl snad těžší, než on a zaplatil mu nějaké lekce. Sám ještě netušil u čeho přesně v tom oboru zůstane, ale byl hodně kreativní. Teď však tráví dopoledne s Gacktem, vyrazili si na nějaké společné nákupy a oběd, zatímco nechali oba bratry zajít na hřbitov položit květiny. Mají je vyzvednout a vrátit se ke společné večeři v domě Tetsuyi a Aoiho. Vlastně společně nakonec tráví hodně času a Ruki s Inoranem jsou neustále popichování, aby se taky přestěhovali do sousedství. Jim se ale od moře ani za nic nechce a naopak Hyde tlačí ty dva, aby se stěhovali na pláž. Tolik o tom, jak se bohatí nudí... Gackt sám přežil otravu celkem bez problémů. Dopadl mnohem lépe, než Tetsuya, jeho organismus byl trénovanější na zátěž a především neprožíval od dětství traumata s mafiánskou rodinou, což se na Tetsuyovi asi taky dost podepsalo, i když to nebylo vidět. Casino nezavřeli, vlastně si ho nikdo s ničím moc nespojoval a od té doby, co byl Tetsu mimo mafii ho ani nikdo nepřemlouval, aby se k nim přidal. Vypadalo to, že doktora opravdu zavřou a jejich vyšetřování konečně ukončí. Dřív by si nevsadil na to, že to Tetsu nebude zkoušet alespoň tajně a trošičku, ale on s tím vším kvůli Aoimu opravdu přestal. Dokonce se vzdal většiny majetků, takže Gackt z nich byl jednoznačně nejbohatší. Nikdo netrpěl černým svědomím kvůli doktorovi, tedy kromě Aoiho, ale toho to taky brzy odnaučí. Vlastně se naprosto vrátil ke starému způsobu života, tedy krom toho, že měl doma božského andělského Hyda a jeho květinářství. Zahrada kolem domu se taky pěkně rozbujela a většinou ho tahal z nějakého křoví a hnoje na růže, aby v nich následně společně skončili. Aoi z počátku trávil hodně času doma. Bál se vypovídat, bál se něco nepoplést a neprozradit a pokud byl do té doby ten víc nad věcí, sesypal se, když bylo po všem a měl deprese kvůli křivému obvinění doktora i kvůli Tetsuyovu zdravotnímu stavu. Z počátku nechodil do práce, jen se mu snažil být k ruce, když odevzdával majetek, převáděl jiný a snažil se zotavit. Těch rehabilitací bylo opravdu hodně. Později se ale vrátil k focení, už mu to tak nějak zůstalo. Kromě toho Hydovi a Inoranovi zemřela maminka, takže by se cítil jako pokrytec, kdyby si stěžoval před nimi a hodně toho dusil v sobě. Teď už byl jedinou připomínkou všeho toho pekla pouze Tetsuyův zvláštní krok a klapot jeho hole. Dokonce měli dva úžasné králíčky, bílého a černého a plandaly jim uši. Aoi je zbožňoval.
Když Ruki s Gacktem vystoupí z auta před hřbitovem, jejich miláčci už vycházejí ven. Ruki třímá v podpaží velké A3 desky s fotografiemi, aby si mohl přesednout do Inoranova auta a udělat tak v Gacktově místo pro Hyda. Ti dva spolu co chvíli závodili a dost často přímo na silnici. Koledovali si o průšvih. A pak, že žádný adrenalin. V tomhle si strašně rozuměli - rychlá auta. Gackt rozpřáhne ruce jen co Hyda uvidí, aby ho k sobě mohl přitisknout a trochu ukonejšit. Ví, jak to pokaždé je, ale dneska mu to vyžene z hlavy, protože má pro něj malé překvapení. Ví o něm jenom Tetsuya, Aoi by to práskl, jak by se mu to líbilo. Všichni si nastoupí do aut a bez honičky po okruhu by se to vážně neobešlo. Přetahují se o pruhy i když čekají v tlačenici a zatímco nad tím Ruki kroutí očima, Gackt něco pořvává na Ina skrz stažené okýnko. Fakt super v té zimě.
"Jestli mi odsud něco odletí!" Nadává Ruki. Aoi mezitím aranžuje květiny do velké vázy uprostřed obrovského jídelního stolu. Za okny se stmívá a začíná padat sníh a jemu to připadá velmi romantické. Umí si představit, že by později, až budou sami, mohli nachystat ty kůže před krb a lehnout si do nich a... Z myšlenek ho vytrhne volání jeho lásky. Podívá se na hodiny.
"Už to mělo být, ale znáš je!" Křikne zpět.
"Klidně si ho vyřiď!" Houkne jako pravá paní domu, zatímco se kolem něj motá hospodyně. Má na sobě černé kalhoty a černý chlupaťoučký svetřík, který mu padá z ramene. Dlouhé vlasy má nedbale sepnuté v týle a od té doby, co se umí z focení líčit a upravovat, to dělá i doma. Prostě ho to baví. Za chvíli pod okny smykem zaparkují oba vozy a brzy je za dveřmi slyšet i Rukiho nadávání o tom, že po téhle jízdě nemá chuť večeřet. S láskyplným úsměvem jim otevře a všechny poobjímá a uvítá dovnitř. Poslední poryv větru způsobí, že Rukimu vyletí desky z ruky a všude po zemi se rozlétnou velkoformátové fotografie... velmi, ehm intimní fotografie... s mořem... jimi dvěma... Aoi natočí hlavu, aby na jednu viděl ve správném úhlu.
"To je Inoran? A ty?" Chce se sehnout, ale Ruki je rychlejší a plácne ho přes ruce. Okamžitě je naprosto rudý. Byl pro ně právě teď a ano, je to jejich tolik plánované focení v moři. Vůbec nechápe, proč to nenechal ležet v autě, prostě zvyk posledních dní.

Inoran, Hyde, Tetsuya

Hyde jen protočí očima v sloup, když po sobě ti dva pokukují. Tohle bylo na denním pořádku, a pokud měli někam společně jet, dopadlo to vždycky stejně.
"Jsem vážně rád, že jsem nesnídal." Zamumlá do Gackotvi hrudi, když se nepatrně odtáhne a líbne jej na hranu spodní čelisti.
"Škoda jen, že nemíříme do naší garáže." Nadhodí, aby mu připomněl, co se po podobných jízdách doma dělo. Gackt byl po tom jako utržený ze řetězu a jemu se to samozřejmě velmi zamlouvalo. Jeho pochmurná nálada se samovolně ztratí do pozadí mysli a zůstane po ní jen stín v šedých očích. Nesl si to sebou stále, ale teď tu bylo něco mnohem důležitějšího, Gackt. Ten, o kterého málem přišel a ten, od kterého jej chtěl doktor odtáhnout. Inův plán vyšel do puntíku, a i když se mu ruce třásly při každém výslechu, nedokázal z toho mít černé svědomí jako Aoi. Ano, ví o tom. Často tohle téma společně rozebírali a Hyde prostě nedokázal být přesvědčený, že to je špatně. Nebýt toho, tak teď žije na předměstí s doktorem a stýská si po Gacktově blízkosti. Usadí se spokojeně na sedadlo spolujezdce a zamává konečky prstů Rukimu, který se usadí do auta vedle.
"Když budeš první, co takhle nějaká pěkná odměna?" Provokuje svého miláčka a oblízne si horní ret špičkou jazyka, než se tiše zasměje. Tohle je prostě nikdy nepřejde a on je za to rád. Má nový domov, pro něj úžasnou rodinu, ač jejich minulost je temnější, než by si kdo dokázal představit.
Ino se jen přes Rukiho ušklíbne na Hyda, když vidí jeho zamávání a protúruje motor.
"Miluju ten zvuk." Zavrní si spokojeně. Pro ně se taky všechno v dobré obrátilo. Poprask kolem jejich vztahu utichl, taky díky Tetsuyově podpoře a jeho agentuře, která vrátila Inorana zpátky na výsluní. Měl nabídek, že by je spočítat nedokázal a zase si klidně mohl vybírat. Rozhodně už netrpěli nouzí. Jeho staré auto se rozbilo a on strávil několik dlouhých hodin s Gacktem, aby vybrali nové. Není to úplně supersport jako má on, je to něco trochu praktičtějšího ale motor má slušné otáčky, takže na podobné blbnutí ideální.
"A ne, nejsme jako malí." Umlčí Rukiho, než se k němu nakloní a líbne jej na tvář.
"Doufám, že máš foťák sebou. Dneska to bude velké." Zasměje se upřímně, než vyrazí na cestu. Před tím však stáhne okýnko a nakloní se přes Rukiho.
"Pozor na záhonky, až tě nějaká zatáčka pěkně nakopne. Hyde by se jistě zlobil. Vypadal by pak dost načuřeně." Rýpne si ještě.
Tetsuya si mezitím poposedne v křesle a už v dlani svírá telefon.
"Aoi-chan, byli tu před pár dny, myslím, že víc rozmazlovat už je nemůžeš." Nemusí se ani zvedat, aby věděl, jak zvelebuje jejich dům. Dělal to pořád a neustále, hlavně když měla přijet celá sebranka. Nahlas by to nepřiznal, ale to oni byli jeho největší podporou. Aoi na prvním místě samozřejmě ale bez popichování Gackta, vlídného přístupu Inorana a uštěpačných poznámek Rukiho a Hyda by se určitě neobešel. Je rád, že se po tolika týdnech zbavil všech léků a mohl si plně užívat život s Aoim. S každým dnem mu přijde snad ještě krásnější, ale pořád z hlavy nedostal výčitky za jeho jizvu. Snaží se mu to vynahradit svým chováním, dárky a různými výlety, když mají oba volno.
"Dobře, bude to jen chvilka." Odsouhlasí to a vytočí svého známého, který mu volal před několika dny, aby potvrdil jeho nabídku.+Tohle se jim třeba bude líbit.+ Protočí sám nad sebou očima.+Ne, samozřejmě doufám, že budou nadávat.+ Ujasní si svůj postoj a chvíli mluví do telefonu.
"Hai, jakmile budu vědět jejich rozhodnutí dám vědět." Ukončí hovor a začne vstávat z křesla. Jde to ztěžka. Opře se o vycházkovou hůl, aby si pomohl a sevře v dlani hlavu démona, který je připomínkou věcí minulých. Pro něj je velmi důležité uchovat si vše v paměti a neopakovat staré chyby. Často si přiznává, že mu něco z bývalého života chybí, možná trochu pocit moci, který tehdy měl. Láska k Aoimu je ale mnohem větší a daleko důležitější. Z venku se ozve řev dvou motorů.
"Výborně." Zavrní měkce, když se přitulí k Aoiho zádům, k němuž průběžně dopajdal.
"Nejspíš nás na jaře čeká oprava trávníku před domem. Jeden by řekl, že dají pokoj, konečně." Zamumlá a snaží se být mrzutý, ale příliš mu to nejde.
"Co když neotevřeme?" Líbne jej na šíji ale má to marné Aoi už se hrne ke dveřím.
"Jistě, mám být hodný, já vím." Zamručí si pro sebe a vydá se za ním. Cestou málem nakopne toho černého ušáka, který se mu s radostí zaplete pod nohy a začne nadávat. Ani jednoho z nich neobejme, jen krátce Gackt a Inorana poplácá po zádech, než ustoupí trochu víc do pozadí. K nohám se mu snese jedna z fotek z desek, které upustil Ruki a zaujatě si ji prohlíží.
"Hm, musím uznat, že tohle není špatné. Můžu to prodat?" Dobírá si je oba a u toho se pomstychtivě usmívá.
"Promiň Ino-chan ale Aoi a Hyde vypadali víc sexy. To víš, čas neoblafneš." Pokrčí rameny a natáhne s hraně milým úsměvem ruku s i fotkou směrem k Rukimu.
"Hezký zadek. Vlastně bych čekal něco podobného spíš od tebe Ga-san ale chápu. Chceš se vyhnout porovnávání." Rýpne si do něj vlastně přátelsky, než je pozve gestem paže do obýváku, kde si dají skleničku a pak půjdou povečeřet. Ještě je přece jenom trochu času.
"Ruki se asi chtěl pochlubit. Já bych se svým znaleckým okem taky klidně podíval. Inorana si zakryju, to je jasné ale…" Přisadí si Hyde a štípne Rukiho do boku s rozverným pousmáním, zatím co se pořád ještě neodlepil od toho Gacktova. Tedy kromě chvíle, kdy řádně objal Aoiho a složil mu několik komplimentů do ouška. Tohle si nedokáže odpustit.
"Víš Tet-chan, já se ani nedivím, že si rýpneš. Vedle Aoiho by si tě nikdo ani nevšiml. Promiň." Dodá ještě a tak na půl se schová za Gackotvými zády.
"Kdokoliv by je viděl, přišel by o oči Haido. Pořád se ještě chystám na ty tvoje, i když mi něco říká, že jsi stejně neviděl to, co já." Hrdě pozvedne bradu.
"Co takhle vynechat téma zadků a zkusit něco mnohem sofistikovanějšího." Vloží se do debaty Ino a proplauje Rukiho pohledem s jasnou otázkou rty, proč sem ty fotky vůbec bral. Tohle budou mít na triku ještě rok. Stejně se ale natáhne přes Rukiho záda a desky mu vezme, když je začne profesionálně hodnotit. Jakmile se dostane na tu nejvíc intimní, skoro opravdu zrudne, desky radši rychle zaklapne.
"Vezmu to do auta." Odkašle si a zmizí na pár minut z domu. Na tohle si musí minimálně zapálit nebo pojedou hned domů.
"Tak co, Ru-chan, Rychlovka v autě? Ino by to očividně potřeboval." Dobírá si ho Hyde a Tetsuya mezitím sáhne po lahvi, aby všem nalil.
"Whisky?" Nahodí pobaveně ale na odpověď rozhodně nečeká. Hůl má opřenu o desku stolu a snaží se přenášet váhu na levou nohu, už v tom má celkem dobrý trénink.
"Mimochodem Inorane, mám pro tebe práci. Vlastně pro oba. Co takhle výlet do Francie?"

Ruki, Gackt, Aoi

Ruki několik dlouhých okamžiků sleduje fotky na podlaze a není schopný se ani pohnout. Nutno dodat, že mu v tom nepomáhá ani jeho vlastní snoubenec, který se prostě neohne a nesbírá, takže to nakonec udělá sám. Přidřepne si a snaží se všechno vrátit na hromádku, ideálně obrázkem dolů. Ino a ostatní se možná nestydí, ale on opravdu ano. Zvedne k němu oči, aby se nějak ospravedlnil. Byla to prostě nehoda, vůbec mu nedošlo, co nese, když denně tahá stejné desky s fotkami z práce nebo co zkoušel dělat venku. Hrábne po té, co drží Tetsuya a přidá ji k ostatním.
"Ani náhodou." Zkouší na něj prskat, ale pravda je, že teď mu to moc nejde. Jen kmitne očima na Hyda s Aoim. No to asi vypadali, ale určitě za to nemůže Inoran. Aoi jen shovívavě zavrtí hlavou, ale nechce pomoct se sbíráním, aby neviděl víc, než si Ruki přeje. I tak mu oči co chvíli zalétnou k něčemu, co vidět je, musí si přiznat, že prostě je zvědavý. Ruki se nakonec postaví jen proto, aby si ho dobíral i Hyde a zrudne snad ještě víc. Mezi nimi všemi má pořád obrazně řečeno nulové zkušenosti a k tomu ta Hydova bývalá profese... Normálně by mu vmetl něco o incestu, ale teď je prostě příliš vyvedený z míry. Gackt na to všechno shlíží z hůry, aniž by u toho pustil Hydův bok, culí se jako měsíček na hnoji a jelikož sex je pro něj nejčastěji používané slovo, vůbec nechápe, o co všem jde.
"Jak je možné, že ještě nemáme něco podobného?" Zeptá se Hyda, ale i on tajně pokukuje po všem, co je k vidění. Na rozdíl od jeho polovičky, jeho zajímají oba dva a taky to, jak spolu asi vypadají. Z toho všeho už Aoiho tváře červenají taky, zarovnává si vlasy za ucho a uculuje se a pak se mu zazdá, že něco uslyšel.
"Neslyšel jsi něco?" Hlesne k Tetsuyovi, ale ten razantně vrtí hlavou, že ne. Divné... On to občas slyší... co to je? Musí ale vyprsknout smíchy, když Hyde pronese to o tom, že si Tetsuyi vedle něj nikdo nevšimne. Honem si zakryje dlaní ústa a zatváří se omluvně, ale teď už se konečně zařehní i Ruki. Ve stejný okamžik mu Ino desky z pod ruky sebere a znovu je otevře. Jako kdyby to nestačilo! V tu ránu má Gackta za zády.
"Tady tohle, to chce příště víc proti světlu." Říká mu a Ruki se začíná mračit a dávat si ruce v bok. Naštěstí jsou desky odneseny a jemu se uleví. A vůbec netuší, jak moc se ty fotky mohly jeho lásce líbit. Kdyby tušil... možná by si půjčili jeden z pokojů téhle vilky? Jako kdyby mu Hyde četl myšlenky, Ruki po něm přistiženě střelí očima a znovu zrudne.
"Co ty víš." Hlesne a netuší, že Hyde opravdu ví. A měl by! Ino se vrátí dovnitř a všichni se společně přesunou k posezení u whisky. Ruki potřebuje první sklenku, možná rovnou půllitr.
"Ještě." Drcne do Tetsuyi loktem, když se mu to zdá málo a navzájem se propálí pohledem. Než se celé osazenstvo zvědavě podívá na Tetsuyu.
"Francie? Potřebujete doučit?" Ozve se Gackt.

Inoran, Hyde, Tetsuya

Hyde se nepokrytě pochechtává, když vidí, že uhodil hřebíček na hlavičku a Ruki zrudne. Je roztomilý, jak se z něčeho takového červená. Nejmladší princezna, teď to jde krásně vidět. On to asi ani neumí, tedy ne z podobných věcí. Vydá se za ostatními do obýváku, kde si počká, až se uvelebí Gackt a usadí se vedle něj. Automaticky přehodí nožky přes ty jeho a hezky se k němu přitiskne. Pořád jsou spolu moc málo, aby dokázal sedět někde dál a večeře mimo dům jsou pro něj utrpením. Musí totiž sedět způsobně na židli.
"Chtěl bys fotky se mnou?" Provokuje ho dál a natáhne se po sklence, kterou mu podá Tetsuya a tváří se naoko znechuceně. Očividně to tady hodlají probírat a měli by si to nechat na doma. Stačí, že mají zahrady hned vedle sebe, to jeden vidí i to, co nechce.
"Jak by měly vypadat?" Pokračuje dál Hyde, než se krátce napije a požitkářsky si vychutná chuť whisky. Je opravdu výborná ale to měl čekat. Pak se Tetsuya přesune k Rukimu, hůl nechal opřenou o stůl, teď by mu rozhodně překážela a zároveň podá sklenku i Aoimu.
"Na kuráž, budeš ji potřebovat." Šeptne mu do ouška, než stočí oči s pozvednutým obočím k Rukimu.
"Hodláš se opít během pěti vteřin? No dobře, když chceš." Klidně mu nalije druhou a plnou, než se Ino vrátí a propálí ho pohledem.
"Nejsem jeho otec a ty taky ne. Má dost rozumu..." Zarazí se a sjede Rukiho pohledem.
"Nic jsem neřekl." Rozhodí rukama v rezignovaném gestu a podá sklenku i Gacktovi.
"Dovoz ze Skotska." Pochválí si svoje pití a ztěžka se usadí do křesla. Nutno dodat, že má králíky zase v patách.
"Čím víc je nemám rád, tím víc jsou pořád u mě." Postěžuje si a chytne procházejícího Aoiho za zápěstí, aby se usadil k němu na područku.
"No já rozhodně nepotřebuju nic doučovat Ga-san ale tihle dva nejspíš ano." Rýpne si do Ina s Rukim a stočí pohled k prvnímu jmenovanému.
"Je to pár dní, kdy mi volal známý z agentury ve Franci. Shání model a pomocného fotografa." Začne osvětlovat situaci a události posledních dní. U toho pěkně degustuje svou vlastní whisky a hladí Aoiho stehno, které občas jemně stiskne. Už si v duchu maluje večer, který si společně užijí. Až se tedy tahle společnost rozpustí, což jak bývá zvykem, nebude příliš brzy. Obvykle degustují dlouho do noci.
"Řekl jsem, že možná vím o někom, kdo by si výlet do Francie užil. Ale samozřejmě pochopím, když se vám nikam nebude chtít." Tváří se nezaujatě a trochu vypočítavě. On z toho taky bude něco mít. Nové kontakty a na oplátku si vypůjčí modely z Francie, aby podpořil novou kampaň, jehož hlavní tváří bude Aoi. Začíná to zavánět ne jen perlou Japonska ale světa. Má s ním velkolepé plány.
"Sehnal jsi nám práci ve Francii Tet-san? Začínám mít pocit, že se nás chceš rychle zbavit." Pozvedne sklenku Ino, když zavtipkuje a pak mu doteče, co se ještě pořád pár měsíci stalo a kým byl.
"Na tyhle vtipy je asi ještě pořád brzo." Stáhne obočí sám nad sebou ale už přemýšlí nad jeho nabídkou. Usadí se na volné místo vedle Rukiho a podívá se na něj.
"Prázdniny ve Francii? To nezní vůbec špatně." Pak těkne očima k Tetsuyovi.
"Co to bude za fotky?" Zeptá se opatrně, protože u něj jeden nikdy neví a teď, když viděl jejich soukromé album, z toho začíná mít divný pocit.
"Akty." Oznámí mu s ledovým klidem a Inoran málem vyprskne whisky před sebe.
"Málem jsi mi utopil bratra." Ozve se Hyde a směje se na celé kolo.
"To byl vtip." Ozve se suše Tetsuya, než si nespokojeně mlaskne.
"Takhle plýtvat výborným alkoholem." 
"Tak co to teda je?" Zeptá se Ino, když konečně přestane kašlat.
"Kolekce spodního prádla. Nebo už si na to připadáš…v nevhodném věku?" Zeptá se ho Tetsuya narovinu.

Ruki, Gackt, Aoi

Gackt už si na tenhle způsob sezení v podstatě zvykl. Hyde neměl nikdy nohy normálně dole z pohovky a když byl po ruce Gackt, býval všelijak opletený okolo něj. A jemu to naprosto vyhovovalo. Byla to taková jeho vnitřní jistota, že s ním chce pořád tak moc bláznivě a zamilovaně být.
"Samozřejmě." Odpoví mu měkce a krátce pokrčí rameny.
"To nevím, nápad s mořem už nám vyfoukli a ty ho máš tak rád..." Pronese zamyšleně...
"Možná jachta... korálové útesy..." Uvažuje nahlas a Ruki ohrnuje nos.
"Stejně je to kopírka." Přisazuje si.
"No a co, ty je nikdy neuvidíš." Odpoví mu blahosklonně Gackt a Ruki protočí očima. Vůbec nic si nedělá ani z Inova starostlivého pohledu, ani z toho, jak se do něj Tetsu strefuje ohledně rozumu.
"Hm, příště nebudu vymýšlet žádný plán a nechám vás prostě ležet na silnici nebo kam zrovna dopadnete." Připomene mu, díky komu je na živu. Aoi se tiše zasměje Tetsuyovu komentáři ohledně králíčků a chce se pro ně sehnout, když ho Tetsu vezme za loket a posadí. Poslechne a nechá si od něj mnout nohu, i když se chvílemi cítí trochu nepatřičně. Jednak sedí moc vysoko, jednak je jeho ruka co chvíli dost vysoko a jednak si přijde jako dekorativní lampa u jeho křesla. Pak se všichni zaposlouchají do Tetsuyova vysvětlení, o co jde. Ruki vypadá docela zaujatě, pro něho by to byla velká příležitost, kdyby se mohl něco naučit od profesionála a k tomu si přidat do životopisu položku o zkušenosti ze zahraničí. Jen jeho angličtina... v podstatě neexistovala, ale Ino určitě nějaké jazyky uměl? Po té poznámce o zbavování se lidí na okamžik všichni ztichnou, ale pak se tomu s chutí zasmějí. Aoi nemá ani ponětí o tom, kam až ho chce Tetsuya protlačit, kdyby měl, asi by omdlel rozpaky. Ne, ještě pořád v tom neumí dost dobře chodit. Jakmile se Ino usadí vedle Rukiho, ten horlivě přikývne, aby dal najevo, že se mu to ten nápad moc líbí. A jak padne slovo akty a projeví se Inova reakce, všichni znovu vybuchnou v bujarý smích.
"Spodní prádlo, jó?" Ozve se Ruki a znovu našpulí rty, jasně dává najevo, že se nejdřív budou muset zeptat jeho a to opravdu důkladně.
"Takové nějaké už po něm slintaly." Trhne bradou k Inovi a naráží na to, jak ho kdysi vyzvedával na focení. Možná se tu pánové pořád popichovali ohledně věku, ale podle něj byl Inoran v nejlepších letech, zatraceně sexy a poutal na sebe až příliš moc pozornosti. Kdy konečně všichni pochopí, že to on je vedle něj ten žabák? Gackt mezitím využije, že mu nikdo nevěnuje pozornost a vstane. Vypadá to, jako by šel na záchod, ale on tu má pořád schované malé překvapení pro Hyda. Když už jsou obdarovávání Ruki s Inem, mohl by být i Hyde. Když se vrátí, chová v náručí malé šedivé kotě s bledě modrou mašlí kolem krku. Tváří se u toho jako by nic, jako by ho měl odjakživa. V první chvíli si ho ani nikdo nevšimne, jak tam tak stojí a houpe ho jako dítě, zatímco ho volnou rukou hladí po hlavě.
"Když může mít Ru štěňátko a Aoi králíčky... říkal jsem si, že ty na bačkůrkách už docela berou za své... Promiň, nejsou dvě." Řekne nakonec měkce s očima upřenýma na Hyda. Těžko říct, kterému z kluků teď září oči víc, když vidí malou kočku. Myslí samozřejmě princezny.

Inoran, Hyde, Tetsuya

"Tak to bych si měl pořádně prohlédnout tvůj zadek, Sněhurko, abych věděl, co přesně mám kopírovat." Hodí po něm smyslným pohledem Hyde a uvězní špičku jazykem v pravém koutku. Vyslouží si tím nevěřícný pohled od Ina.
"Tobě vážně není nic svaté. Dávej si pozor, aby mi nebylo jedno, že jsi můj bratr." Uhodí na něj Ino ale nepřestává se usmívat. Tohle dobírání snad nikdy nebude brát konce ale kdo z nich by to chtěl jinak. Při Rukiho komentáři se na něj podívá Tetsuya a zavrtí hlavou. No jistě, a oni to budou mít pořád na triku, že se mu taky jednou něco povedlo.
"Možná jsem měl radši umřít, abych tě opravdu mohl strašit. Pak by s tebou třeba bylo k vydržení. Už i Koron začíná být snesitelnější." Neodpustí si dodat a stiskne Aoiho stehno o něco výš. Nejradši by ho stáhl k sobě do klína ale to by příliš prozradil rozpoložení v jeho blízkosti a měl by to zase na triku. Nenápadně odsouvá nohou králíky, když se Aoi nedívá a královsky se baví s ostatními nad reakcí Ina a Rukiho.
"Ale, ale. Takže Sněhurka nám žárlí." Dobírá si ho dál za pobaveného přikývnutí Hyda.
"Očividně ale to víš, máme krásu v krvi, to se jen tak nezapře. Ani se mu nedivím." Pochválí jejich společné geny.
"Můžeš být ale v klidu Ru, máš přednosti, které modelky postrádají." Mávne dlaní před svým klínem a Inoran už protáčí očima.
"Tak to vypadá na prázdniny ve Francii. Hai, Tet-san, pojedeme. Myslím, že nám změna prostředí jen prospěje. A když se nám tam bude hodě líbit…" Zarazí se uprostřed slova, když mu dojde, na co narazil. Střetne se očima s Hydem. Nechal by tu bratra podruhé, kdyby tam zůstali. Neuvidí ho tak často, jak by si přál.
"Ale počítám, že doma je doma." Zhodnotí to nakonec, tohle by si později měli případně pořádně rozmyslet.
"Výborně, hned zítra vše zařídím a během týdne můžete podepsat smlouvy." Ujistí oba dva Tetsuya a pozvedne sklenku na jejich zdraví.
"A tobě to otevře nové možnosti." Stočí koutek oka na Aoiho a těsně předtím, než se napije, pozvedne koutek. Dostane ho na výsluní, tuhle krásu by byla škoda zahodit. Mezitím se vytratí Gackt z obýváku a Hyde vytáhne nožky na gauč, aby se bez něj posadil, jak je mu pohodlné, totiž v dřepu. Pocucává svou whisky a připadá si, jakoby mu něco chybělo, když tu Ga není. Za chvíli se však vrátí.
"Už jsem se nemohl dočkat." Oznámí mu a v pozadí se ozve Tetsuyovo mlasknutí. Teprve pak se stočí ocelově šedé oči Hyda na jeho miláčka a pomalu klesne k jeho náruči, sklenička mu vypadne z ruky. Jedním skokem překoná opěrku pohovky a druhým je až u něj, než mu skoro vytrhne kotě z ruky.
"Ostatní dostávají miliony a já kotě?" Nadhodí ale neohlédne se, aby neviděl šťastné slzy, které se mu derou do očí.
"To mám místo prstýnku?" Pokračuje dál ve své provokaci, než se s kotětem řádně pomazlí, položí ho na pohovku a několika kroky překoná vzdálenost mezi nimi. Nepodívá se na něj, klopí pohled k zemi, než mu prostě skočí do náruče se stehny kolem jeho boků a předvede všem polibek hodný cedulky dvacet jedna plus.
"Arigato, arigato, arigato." Opakuje pořád dokola a znovu se opře do jeho rtů, aniž by se hodlal spustit na zem. Inoran se raději dívá jinam. Tetsuya si přiloží zatnutou pěst před rty.
"Po schodech nahoru a první dveře vpravo." Poradí jim, maskujíc to za zakašlání. Jestli tam vážně půjdou, asi zapne hudbu dost nahlas.
"Lepší dárek jsem nemohl dostat." Vrní spokojeně Hyde do jeho rtů, které si náležitě s vteřinovými přestávkami vychutnává. Však Ga ví, že pro něj majetky nemají velkou cenu.

Ruki, Gackt, Aoi

Není to zdaleka poprvé, co si Hyde Rukiho dobíral tímhle směrem, ale nikdy na něj nikdo z nich nezkusil víc, než slova, takže je celkem pevně přesvědčený, že u toho i zůstane. Jen díky tomu se tváří tak sebejistě s rukama založenýma na prsou. Po Tetsuyově poznámce o umírání se Aoi okamžitě zamračí, ale dlaň ho stiskne tak pevně a tak vysoko, že se mu všechna potencionální slova zaseknou v hrdle. Jakmile dojde na Rukiho žárlení, protočí Ruki očima, ale nebrání se. Je to pravda a je pravda i to, co říká Hyde. Mají krásu v krvi, jsou sexy, aniž by se museli snažit a konkurence v tomhle byznysu je obrovská. Jednomu může být osmnáct, ale stejně to nemusí stačit.
"Tam chodí i modelové... a jiný personál." Brblá Ruki a radši znovu sáhne po skleničce. S takovou nedojde ani k večeři. Po Inoranově poznámce o tom, že by zůstali ve Francii, se nepodívá překvapeně jenom Hyde. I Rukimu to nadzvedne obočí. Ještě nebyl nikde mimo Japonsko a měl by se rovnou stěhovat? Teď, když konečně našel lidi, které by mohl nazývat rodinou? A proč zrovna Francie? Vždyť se tím jazykem nedalo ani mluvit? Asi nějaká Inoranova tajná vášeň, o které spolu zatím nemluvili.
"Mě?" Vypadne zaskočeně z Aoiho, o kterém se až dosud v podstatě mluvilo nejméně. Jak s jejich cestou do Francie souvisí on? Tetsu zdá se zase ví něco, co ostatní nevědí a cítí se tak ve svém živlu. Jestli si brzy nenajde nějakou práci, kde bude doslova vládnout, doma s ním nebude k vydržení, to začíná být Aoimu jasné. Asi všechny překvapí, když se sklenička odporoučí k zemi a Hyde vyskočí, jako by mu hořelo pod zadkem. Naštěstí nebyla plná ani se nerozbila. Gackt se nechá připravit o kotě a samolibě se usměje.
"Já jsem tvoje milióny..." Odpoví mu sebevědomě a Ruki se ušklíbne, nicméně už se pomalu staví do fronty na chování kotěte. Aoi je na tom úplně stejně, teď už taky stojí a jakmile je kotě odloženo na pohovku, obsadí ho každý z jedné strany, začnou se s ním mazlit a nadšeně o něm švitořit. Ruki vytáhne mobil a hned pořídí Aoimu pár fotek s kotětem, než si to oba vymění a fotí se dál. Asi dojde i na snapchat s králíčky a Koronem. Oba však zvládnou natáhnout uši po zmínce o prstýnku, o který si Hyde tak krásně řekl. Gackt se zatváří tajemně jako hrad v Karpatech. Jsou to princezny a oni princové... Zlo už porazili, vyhráli království a teď by asi bylo na čase na Žili šťastně až do smrti. A pak ho něco napadne, když stočí oči na Inorana a z něj na Tetsuyu. Nestihne však nic dalšího, protože už má v náručí nebo spíš doslova na sobě Hyda, který se k němu pevně tiskne. Vrací mu polibky, šťastně mu u toho jiskří v očích a ani omylem ho nechce pouštět. Tu Tetsuyovu poznámku slyšel a doopravdy uvažuje nad tím, jak moc by bylo nevhodné vykašlat se na večeři a jít tam. Však Inoran chtěl před chvílí udělat něco podobného. Koupit zámek a hybaj každý do svých komnat? Udrží ho dlouho, hodně dlouho, když bude chtít. Netrápí se v posilovně pro nic za nic a svou výdrž rád předvede i ostatním. Jen kdyby se jim za zády neozvala hospodyně s tím, že večeře je připravena.

Inoran, Hyde, Tetsuya

"Samozřejmě, že tebe Aoi-chan." Broukne tiše a měkce Tetsuya, aby ho neslyšel nikdo jiný. Zatím mu ale víc neprozradí, to bude jedno velké překvapení. Ano, trochu se doma nudí a za ty týdny, kdy se učil chodit o holi, neví z které do které. Naštěstí už se dlouho válet v křesle nebude, za chvíli by začal asi nakupovat důchodky a nadávat na zprávy v denním tisku. Nadechne se, že by ještě Aoimu něco řekl ale pozdě. Přijde o něj rychlostí blesku, stejně jako Inoran o Rukiho. Oba dva si nespokojeně mlasknout ve stejnou chvíli, kdy má prioritní pozornost obou kotě. Ino se bez váhání zvedne a dolije oběma skleničky, jejich zábava je trochu někdo jinde.
"Začínám mít pocit, že nakonec budou chtít kotě i po nás. Tolik k žárlení, bylo to fajn." Povzdechne si ještě a rozesměje se nad Tetsuyovým vyděšeným pohledem. Zdá se, že jemu králíci bohatě stačí. Ještě chvíli si společně šeptem dobírají Hyda a Gackta, protože to vypadá, že opravdu využijí druhé patro a vsází se, jak dlouho tam budou, když se ozve hospodyně. Zdá se, že to není po chuti jen těm dvěma, kteří právě sázku odpískali ale ani Hydovi. Hodí přes Gakkovo rameno pohledem a setká se s tím nesouhlasným. Jek to vypadá, pro podobné scény nemá tahle ženština zrovna pochopení. Netroufne si však ani pípnout, možná kdyby tu nebyl Tetsuya…
"Dneska bych se na to jídlo klidně vykašlal." Broukne si Hyde sametovým hlasem ale nakonec se přece jen neochotně spustí na nohy na pevnou zem. Předtím si však nedopustí poslední dlouhý polibek.
"Budeme hrozně mazliví, bude se ti to líbit." Ujistí ho ale mluví spíš o sobě, než o kotěti. Však on mu dlouze poděkuje, až budou zase doma. Přitiskne se k jeho boku, jakmile se celá společnost odebere do kuchyně k jídelnímu stolu, kde je královsky prostřeno. Vlastně se tak trochu při každé večeři předhánějí, kdo toho neservíruje víc a čí jídlo bude lepší. Tetsuya už kvůli tomu vyhodil tři hospodyně. Snad tato nebude čtvrtou, to by mu Aoi už asi neodpustil.
Hyde si ještě cestou vezme svého nového mazlíčka, a jakmile se usadí, položí si kotě do klína. Možná by ho neměl brát ke stolu, ale právě ho dostal, rozhodně s ním teď několik týdnů bude chodit všude.
"Musím mu vymyslet jméno." Zamyslí se, prsty si poklepávajíc na rty a snad poprvé v životě si jídla ani nevšimne.
"Jak to tak sleduju, bude to nejspíš mašlička nebo něco podobného." Vydechne pobaveně ale poněkud ztěžka Tetsuya, když se usadí na židli do čela stolu a kriticky si prohlédne tabuli. Hned by měl několik výtek ale to se do společnosti nehodí, nechá si je na později.
"Jak to tak sleduji já..." Ozve se hlas Inorana, který se pohodlně usadí po boku Rukiho.
"Má Ga-san s fotkami na nějakou dobu utrum. Pěkně sis zavařil." Zatváří se nevině a kousek se odkloní, aby mu mohla hospodyně nalít do sklenice.
"Právě naopak budou ještě lepší." Vloží se do debaty Hyde, tohle by přeslechnout rozhodně nemohl a sám už si pohledem vybírá, co dnes bude večeřet. Zatím to vypadá na krevety. Jak by na ně mohl zapomenout. Ten okamžik z hlavy nedostane a Gackovi se třeba jisté chvíle vybaví také. Inoran mezitím nabodne na vidličku kousek rysy a natáhne ji směrem k Rukiho rtům se skoro zasněným výrazem. Tohle si prostě neskutečně užívá a o to víc, kdyby tím Rukiho přivedl do rozpaků.
"Ruki-san." Použije tohle oslovení Tetsuya schválně a je v něm patrný nádech Ironie.
"Tady by to chtělo místo kotěte spíš nějaké malé princátko. Jinak se za pár měsíců zblázníš." Dobírá si je oba ale pomlčí o tom, jak se chová on, když jej nikdo nevidí.

Ruki, Gackt, Aoi

Aoi se ještě pořád tváří velmi překvapeně, když mu Tetsu potvrdí, že se něco velkého opravdu chystá i pro něj, ale jen se mile usměje a společně s Rukim poslouchá brblání těch dvou na adresu Gackta a Hyda. Pak se celá společnost odebere ke stolu, kde je chodů jako na královské hostině. Však taky mají neustále co slavit. Jen co Gackt uvidí krevety v Hydových rukou, samozřejmě moc dobře ví, o co jde. Ten společný večer v restauraci, kdy ho ještě vůbec neznal a kdy věděl, že Hyde nebude vědět, co s nimi... a Hyde ho vypekl po svém se vší tou náplní uvnitř. Byl zamilovaný už tehdy, to ví. Jen se vědoucně usmívá, když dojde na fotky i na mazlení, však on zná svou princeznu a ví, že nikdy nevydrží být daleko. Proto mu tak učaroval. Ruki by se býval krmit nechal, ale takhle přede všemi? Okamžitě má rudé tváře, i když pusu otevře a z dlouhého pohledu do Inových očí ho vytrhne až Tetsuya, který pronese něco, co zavání slovy jako Děti. Naprosto vyděšeně se po něm ohlédne a poklepe si na čelo. Ino na to možná věk má, ale on rozhodně ne a kruci sám je ještě dítě a pěkně dlouho hodlá být. Tohle si teda s nikým nedomluvil! V mezičase si Aoi opře bradu o dlaně a kouzelně se na Tetsuyu usměje.
"Já myslím, že ten pravý, kdo by potřeboval dědice svého odkazu, jsi vlastně ty, Tet-chan." Obrátí na sebe pozornost celého stolu. Ru je na něco podobného opravdu mladičký, ale on by si to uměl představit... když se tu plánují svatby, Francie, focení a kde co? Mohli by oni... Upře na Tetsuyu ty nejhlubší a nejzamilovanější oči jaké dovede. To on je ho naučil. Ty opravdu zaláskované i ty profesionální, trénované před zrcadlem. U toho si zajede oběma dlaněmi do vlasů a přizvedne je vzadu, jako kdysi u toho zrcadla, kdy se málem stalo jejich poprvé. Večer se nese v podobném duchu až do konce večeře, než je napadne, že by si mohli vyrazit i ven. Vánoce se blížily a když to pro Japonce nebyla taková událost, výzdoba i stromek a trhy existovaly. Rozhodli se zajet se na to všechno podívat, popít svařák a pobýt spolu. Pak se prošli po pláži, kde nebyl v tuto roční dobu nikdo, za to velký a ledový vítr a nakonec se rozloučili, aby se každý vydal k sobě domů. Kam jinam, než do vyhřátých pelíšků. Nebylo pochyb o tom, že spát nešel ani jeden.