Ricko
Torův popis jeho klubové zkušenosti je hrozně všeobecný, takže si pod ním toho kluka neumí vůbec představit. Jistě, byl asi milý a říkal přesně to, co Tora potřeboval slyšet, ale nijak se mu díky tomu nevybaví jeho tvář v představách a tak to nechá být. Romantický popis vějířků kolem očí od smíchu by stejně znamenal jenom to, že na něj Tora nemůže zapomenout, takže to bylo dobře. "No jistě, přece to nebyl prostitut nebo ano?" Myslel si, že Tora mluví spíš o hostesovi, ale… Už zase vypadá zvědavě. To chození ho ale docela vyvede z míry. S někým takovým? A on to při své práci dovolil? Musí mu to být vidět ve tváři, ale stejně nahlas opět nic neřekne, protože mu do toho prostě nic není. To výbušné dospívání zní taky hodně zajímavě, ale nechce ho tlačit do témat, která jsou zatím příliš osobní nebo by mohla vyvolat nepříjemné vzpomínky a tak podobně. Chtějí si tenhle večer užít, ne se rýpat v minulosti, ale někdy na to bude příhodná chvíle a nastavení a pak se třeba všechno dozví. Pokud spolu budou. Když mu Tora prozradí, že domů nikoho nevzal, protože žádný vztah nebyl dostatečně vážný, vlastně mu to zvedne náladu. Kdyby spolu zůstali, mohl by být první. Tedy za předpokladu, že by to nikdy neprosáklo ven. A kdyby o to Tora nestál, on kvůli své práci naštvaný nebude, takže to byla výherní situace. Když Tora zmíní víc nápadníku, rozesměje se, ale popravdě ho ta odpověď se Senou moc neuklidní. On by se na něj cítil? A co potom on sám? Jak lidem jako oni dva může kdy stačit? A pak že má nekonečně energie! Vážně upřímně se usměje, když ho Tora nakonec uklidní, že si opravdu vybral jenom jeho a kdyby to chtěl jinak, tak by to tak udělal.
"Dobře, už tě nebudu zkoušet." Řekne mu smířlivě. Překvapí ho, že se pan fotograf sám nerad nefotí. "Musíš to zkoušet, abys věděl z osobní zkušenosti, jak fotit ostatní." Nenechá se odbýt ani vyvést z míry vlastními fotkami. Však on ví a stejně s tím nic neudělá, tak nemá smysl se stydět. Je rád, že mu Tora s lístkem pomůže a společně něco vyberou. Pobaveně se zasměje tomu neandrtálci.
"Tak budeme společně." Odsouhlasí mu to a začne se prostě cpát, ať už se dívá kdokoliv. Je to nezvyk, že tady nikdo neská, v tomhle se musí krotit oba dva. Někdy uprostřed jídla přijde docela vážná otázka a on musí odložit příbor, spojit ruce před sebou do stříšky a vážně se zamyslet. Totiž nad tím, co všechno mu prozradí a co ještě ne. Odpovědi předejde ještě přípitek, takže zvedne svoje pivo a přiťukne si s ním. Super rande… říkal. Jo, je to rande. Přikývne.
"Na super rande." Schválí mu to.
"Ale k tvojí otázce…" Odkašle si a odloží pivo.
"Já totiž neměl jasno vůbec v ničem. Vždycky se mi líbily holky, normálně jsem s nima chodil nebo je zval na rande. Pak přišla kapela a všechny tyhle věci šly kolem, ale pořád jsme kluci, za nějakýma ženskýma prostě chodíme." Na chvilku se odmlčí.
"Měl jsem v tom naprosto jasno do chvíle, než se objevil kluk, který mi to jasno zničil. Myslel jsem si, že jenom nevím, co roupama, že se nudím, že se mi to jen tak zdá, jenže ono to nepřešlo. Jenom pro upřesnění, nikdy neexistovala šance mu to říct nebo s ním být, takže jsem si to nechal pro sebe. Jenže jsem od té doby pochyboval, jestli jsem vážně jenom heterosexuál. Poslední dobou…" Vzpomene si na jídlo a něco málo sní, aby to nevystydlo.
"Poslední dobou se cítím dost osaměle a říkám si, že už to tak nechci nechat. A taky že bych vážně rád věděl, jestli jsem bisexuální nebo to byla jen zvědavost. Ten dnešek mi otevírá oči. Je to trochu strašidelné, nejsem ani trochu na koni, jako kdybych najednou nic nevěděl a neměl žádné zkušenosti, ale líbí se mi s tebou. Všechno se zdá být v pořádku, i ten polibek, takže…" Podívá se mu do očí a usměje se na něj.
"Takhle to bylo." Nemůže mu říct, kdo byl nebo je ten kluk. Snad to zní, jako že to bylo dávno.
Tora
Tora Ricka pozoruje a je zvědavý, jak se bude tvářit na jeho popis. Kdyby se ho zeptal na detaily, bude schopný mu je popsat. Ne proto, že by v tom hrály roli nějaké city, ale spíš proto, že si člověk podle něj dobře pamatuje svou první a zásadní zkušenost. Tohle téma ale už dál nerozebírá. "Víš, že vlastně ani nevím. Nikdy jsem se neptal na detaily jeho práce, nechtěl jsem to vědět. Byl jsem přesvědčený, že není." Teď by se možná zeptal, tehdy mu stačilo, že s ním někdo takový vůbec chce být.
"Byla to pro mě důležitá zkušenost a záleželo mi na něm vlastně víc, než jsem si tehdy vůbec dokázal připustit." Pokrčí nenuceně rameny, ale vidí na něm, že by měl ještě spoustu otázek.
"Je těžké odhadnout, co dokážeš udělat pro člověka, na kterém ti poprvé v životě opravdu záleží. Otázkou je, jestli je dobré přehlížet a neřešit některé věci." Sám nad tím už několikrát přemýšlel, ale nikdy vlastně nedošel ke konkrétnímu názoru na svůj předchozí vztah. PO očku ho pořád pozoruje a snaží se odhadnout, které téma otevírat a ke kterému se nevracet. Ricko by podle něj měl hodně otázek, ale na některé se prostě neptá. Možná vyvstanou později, ale dám s nimi nechce začínat. Ne, dokud na to nebude připravený. Zasměje se krátce, jakmile mu slíbí, že už ho nebude zkoušet. Nakloní hlavu na stranu a prohlédne si ho.
"Takže jsem prošel nebo ne?" Zeptá se ho docela pobaveně, ale odpověď by ho popravdě docela zajímala. Málem protočí očima, když dojde na fotky a to, že by si měl zkoušet být za objektivem z druhé strany.
"Já myslím, že ani nemusím. Stačí, abych měl dobré oko a určitý cit pro detail, který zachytit a který ne. Začal jsem fotit právě proto, abych na druhé straně nikdy být nemusel." Vysvětlí mu jednoduše, proč s tím vlastně začal. Není v tom nic světoborného a ví to, ale to neznamená, že by se za to styděl.
"Souhlasím, dáme si pořádně do nosu. kdo ví, kdy na to zas bude čas a já a jídlo jsme docela dobří kamarádi." Prozradí mu zase něco na sebe a je jasné, že když Rickovi nevadí, krotit se nebude. Nechá přípitek, aby trochu oddálil odpověď na jeho otázku, ale pak taky příbor odloží, aby je nic pro tuto chvíli nerušilo. Poslouchá ho a nepřerušuje, dokud neskončí. Netuší, kdo je ten kluk a Ricko o tom očividně mluvit nechce a tak se ani neptá.
"Musím říct, že se mi líbí, že to zkoušíš. Ale to ještě pořád neznamená, že nakonec s holkou neskončíš. Znám docela dost lidí, kteří můžou spát s klukem, protože se jim líbí, ale nemohl by s ním žít a mít s ním nic hlubšího. To platí i na druhou stranu. V tomhle je asi hodně ohledů, jak tohle může dopadnout." Pousměje se na něj.
"A stejně tak ti můžu říct, že chápu, jak se držíš zpátky a vlastně bych ti měl poděkovat, že ses rozhodl jít na rande zrovna se mnou." Napije se a pomalu se pustí do zbytku jídla.
"Nepočítám, že bys chtěl říct, kdo ten kluk je, jinak bys to už udělal. Jen bych tě chtěl poprosit o jednu věc. Pokud v tom budeme pokračovat a kdyby sis uvědomil cokoliv jiného, rád bych to věděl. Když nad tím tak přemýšlím, mohlo by to být důležité a taky by to mohlo dost věcí ovlivnit." Ujistí ho, že s tím taky svým způsobem počítá a je schopný se přizpůsobit.
"To ale neznamená, že některé věci zkoušet nebudu, takže mě klidně pošli za tu konkrétní věc do háje. Jsi totiž hodně sexy a já mám docela problém se držet zpátky, Ricko-chan." Dodá s blýsknutím v očích a konečně odloží příbor, protože na talíři už nic nezbylo.
"Dáme si ještě nějakou slanou dobrotu?" Nabídne mu možnost se nacpat ještě o trochu víc, kdyby chtěl.
"Pivo si dáme určitě." Rozhodně za ně za oba a podaří se mu celkem rychle přivolat číšníka, u kterého objedná to pivo a počká, jestli se Ricko rozhodně si dát ještě něco k tomu.
"Musím ale přiznat, že jsem nečekal, kolik docela vážných věcí stihneme probrat. Ale v tvém případě a s tím, jak to máš se to asi dalo čekat." Usmívá se, čímž mu dává najevo, že mu to rozhodně nevadí.
Ricko
I tohle sdělení Ricka překvapí. Ale chápe, proč se Tora nikdy nezeptal nebo proč to pro něj v tu dobu vlastně ani nebylo důležité. Otázky jsou mu asi vidět na očích, protože Tora se rozhodne ještě trochu o tom mluvit. Že mu na něm sice velmi záleželo, ale že možná nebylo dobré všechno přehlížet. Ano, nejspíš ano a po pravdě, jeho samotného to uklidní. Vždycky si o sobě myslel, že je vlastně hodný kluk a nerad by, aby mu konkuroval někdo… jak to jenom říct. Kdo to měl jinak. V jeho branži bylo poměrně časté, že chtěl být každý drsný rebel a zkoušel různé věci. Excesy některých členů různých kapel nebyly zrovna malé, jakkoliv se je hudební společnosti snažily zametat pod koberec, ale oni… zatím se cítili takoví nevinní i přes to, jakou hudbu hráli. Našpulí trochu rty a podívá se mu do očí, když se ho Tora zeptá, jestli prošel. Nakonec se usměje a přikývne."Jo, myslím, že jo." Vážně se trochu červená, když mu to otevřeně říká. Pak dojde na ty fotky a on se usměje.
"Nesouhlasím. Myslím, že některých věcí si vážně všimneš, až když si je sám zkusíš. Je to jako s kukáním do zrcadla." Sice není fotograf, ale někdy dovede být i trochu paličatý.
"Já to chápu, ale přece to nemusíš nikomu ukazovat. Skoro nikomu…" Stojí si dál na svém. Připijí si a dojde na jejich vážnou debatu. Ricko zvážní a důsledně si ho prohlíží. Tora má možná pravdu, ale teď tady sedí s ním a tak nechce poslouchat nic o tom, jestli skončí s holkou nebo ne. Trochu stáhne obočí.
"Proč mi to říkáš? Nechceš snad, abychom odtud odešli spolu?" Žít by s ním nemohli… on nebude nejspíš žít vůbec s nikým, vzhledem ke svojí práci, takže pokud to má být tajně, je to úplně jedno, kdo to bude. Poposedne, když mu Tora poděkuje, že si vybral na rande zrovna jeho, ale najednou neví, jestli ho bere dost vážně. Jestli si teď jenom nemyslí, že si Ricko něco testuje a beztak z toho nebude víc, než pár nocí na turné. Neví, proč ho to vlastně tak štve. Mohl by to brát takhle jednoduše a nic nevymýšlet, ale jeho hlava si nedovede pomoct. Zbytečně se do toho motá, Tora má pravdu, měl by si prostě jenom něco užít a tím si to zkusit, ale jemu je to málo. Vždycky chce všechno, jinak by nemohl být tak úspěšný. +Ještě chvíli a vezmu si tě, abych ti zavřel tu tvojí pusu.+ Pomyslí si. Tora ani neví, koho vlastně hecuje.
"Je to důležité, kdo to je? Třeba je to někdo, koho nemáš šanci vůbec kdy potkat…" On taky neví, jak se jmenuje ten jeho bývalý nebo kde přesně pracuje. Začíná asi i trochu žárlit. A Tora se kupodivu dožaduje vědění, jak se věci budou vyvíjet. Takže mu to není zase tak jedno.
"Tak už radši nepřemýšlej." Dá mu docela jasně najevo, že toho začíná mít trochu dost.
"Jestli ti připadám sexy, když se začínám vztekat, tak k tomu mám docela blízko. Začnu házet věci, třeba tohle…" Hodí po něm ubrousek, co se snese doprostřed stolu a ani náhodou k Torovi nedoletí. Trochu se tomu usměje.
"Pak možná budu křičet a jak víš…" Vysklí mu tím bubínky jako siréna. Dělá si ale legraci, není ten typ. Je spíš výbušný tím klučičím způsobem. Tora odvede řeč na jídlo a on přikývne. Ještě nechce skončit, ale ví, že to chce všechno trochu dávkovat.
"Já taky ne." Souhlasí s ním ohledně těch vážných věcí a už zase vypadá nad věcí jako před tím.
"Cítím se docela vyspěle, když jsem toho schopný." Zazubí se vesele. A pak Tora zase řekne něco divného.
"S tím, jak to mám? Proč jsem to vůbec říkal?" Zlobí se na oko a rozhodí rukama. Zrovna jde číšník s pivem a málem mu ho vyrazí z ruky.
"Půjdeme pomalu zpátky." Zahučí, protože se cítí trochu trapně. Až to dopijí, samozřejmě. Možná přijde takové rozloučení, že Tora trochu vypne svoje dospělé uvažování.
Tora
Tora uvažuje nad tím, jestli tohle téma měli vůbec otvírat na prvním rande, ale vypadá to, že to bylo spíš ku prospěchu, než aby to cokoliv pokazilo. Někdy bylo možná lepší nebýt tak upřímný, ale dnes se to nejspíš vyplatilo. Jsou věci, za které se už docela dlouho nestyděl a tohle byla jedna z nich. Už si všiml, že celé mentální nastavení kapely je trochu jiné, než u ostatních. Přece jenom už pár takových fotil a samozřejmě se dostal i do zákulisí a viděl jejich chování. Tady to bylo celé jiné a kluci se opravdu zaměřovali na postup a úspěch. Pozoruj ho, když mu položí otázku, jestli prošel a je docela zvědavý, co mu odpoví. Záleží mu na tom víc, než by si dokázal přiznat nahlas. V tomhle ohledu byl vážně docela paličatý. Žije v přesvědčení, že některé věci by se nahlas říkat příliš brzo neměli. Možná je to hloupost, ale on to tak nevnímá. Nakloní hlavu trochu na stranu, když ho přesvědčuje, že by některé věci měl zkoušet. Zavrtí hlavou. "Pokud nejsi schopný se sám na sebe podívat objektivně, tak ti to podle mě k ničemu nebude. Pokud na sobě vidíš, jen špatné věci, a ne ty dobré, jako dokážeš na ostatních, je ti to k ničemu. Sám k sobě nedokážu být objektivní, proto to nedělám." Klidně mu to vysvětlí a je schopný si přiznat, že k sobě dokáže být až přehnaně kritický. Krátce se zasměje, když mu řekne, že je nemusí nikomu ukazovat.
"Takže to není proto, že bys je pak chtěl vidět hm?" Dobírá si ho trochu přes takovou otázku a je docela zvědavý, jestli mu odpoví. Když vidí, jak stáhne obočí, je jasné, že tohle říkat neměl. Jenže to mělo trochu jiný důvod, než aby si myslel, že to nebere vážně.
"Ricko-chan." Začne pomalu když se trochu opře o stůl, aby byl maličko blíž.
"Neříkám to proto, abych ti dal najevo, že to neberu vážně. Ani proto, že bych si myslel nebo bych chtěl, aby sis to třeba rozmyslel. To v žádné případě." Začne pomalu a docela rozvažuje každé slovo. Teď je to podle něj důležité.
"Nejde o to, že bych to bral na lehkou váhu, ale spíš proto, abys věděl, že si uvědomuje, jak složité by to pro tebe mohlo být a že by to mohlo dopadnout jakkoliv. Přece jen se v tomto okruhu pohybuju déle. Zároveň mi dochází, že nikam spěchat nechci. Ani nebudu. Je to na tobě. To je jediný důvod, proč jsem to řekl. Nehledej v tom žádné couvání ani zadní vrátka. Možností pro tebe je spousta, ale to neznamená, že bych chtěl, aby to byla jiná, než trávit čas společně. Na turné, možná i po něm." Narovná se a prohlédne si ho, aby viděl, jak na celé tohle povídání zareaguje. Pak se rozesměje.
"Máš pravdu na první rande toho bylo docela dost na přemýšlení. Máš na mě takový vliv, otázka je, jestli je dobrý nebo špatný." Odtuší pobaveně a pak zavrtí hlavou.
"Ne, není to důležité, jen jsem byl zvědavý. Nic víc v tom nehledej. Nepotřebuju to vědět, abych s tebou mohl a chtěl trávit čas." Ukončí celé tyhle pochybnosti, které by případně mohly vzniknout. Pozvedne obočí, protože by mu sexy rozhodně připadal a rozesměje se, když se ubrousek snese doprostřed stolu.
"No tak teď jsem se málem...No nic." Jeho smích se ozve znovu a zvedne ruce v obranném gestu.
"Tvůj křik mám docela rád, ale tady by to asi nedošlo k pochopení. Tak budu hodný kluk a nechám toho. Ještě jsem totiž nedojedl a nedopil pivo." Narazí na slanou tečku, kterou jim přinesli a další pivo, které si objednali.
"Jasně, dopijeme a půjdeme." Souhlasí s ním, protože vidí, jak tahle debata nakonec skončila někde jinde, než oba doufali. Povídají si ještě chvíli, než zaplatí a zvednou se k odchodu. Kráčí ulicí směrem k hotelu a když se dostanou na temnější místo, vezme ho předloktí a přitáhne k sobě. Prohlíží si jeho tvář zblízka a ruku z předloktí protáhne kolem jeho pasu a přitáhne si ho ještě blíž.
"Dneska jsme to s tou vážností trochu přehnali hm?" Koutky mu trhnou krátce nahoru.
"Takže je čas vypnout hlavu ale pamatuj, že si za to můžeš sám." Dodá pobaveně, než mu prsty odhrne pár pramenů z tváře a nakloní se blíž.
"Chci tě, Ricko-chan, chci s tebou trávit čas a neřešit zbytečnost, které byli nebo věci, které se možná stanou." Dodá ještě, než nepočká na svolení a políbí ho. Sice slíbil, že to nedělá, ale stejně si nemohl pomoct. Tady má v podstatě poslední možnost, až přijdou k hotelu je riziko, že je někdo uvidí. Pokud se mu Ricko nevysmekne, polibek prohloubí a stane se docela dravější a nenasytnější. Jak kdyby tohle celé v sobě musel celou držet v sobě.
Ricko
Po tom Torově přiznání vytáhne Ricko obočí opravdu hodně vysoko. Tak tohle nečekal. Tora vypadá velmi sebevědomě a navíc se i obléká tak, že to tak působí. Všechno to tetování a doplňky… když se nemáte rádi, zaobíráte se podobnými věcmi? Myslel si, že se bude mít docela rád, když takhle vystupuje. Vážně neví, co na to říct a vlastně je mu docela líto, jestli se Tora takhle vnímá. Vždyť je to kus chlapa. "Co blbneš?" Vypadne z něj po chvíli.
"Co mám říkat já, měřím metr šedesát a všichni členové kapely jsou hezčí než já a to mám stát vpředu." Dělá si z toho trochu legraci, ale ona to vlastně byla pravda.
"Jistě, že chtěl, ale byl bych přece jediný, tak to se smí, ne?" Zatváří se líbezně, než dojde na jejich vážnější témata. Tora začne říkat, že to nevytáhl kvůli tomu. Snaží se vypadat hrozně nad věcí a jako že na tom vůbec nezáleží, ale mezi očima má ustaranou vrásku, dívá se někam před ně do prázdna a natahuje uši, co z toho bude.
"To je přece jedno, jak dlouho se v tom pohybuješ, podobné věci si nevybírají, ne?" Chce si stát na svém za každou cenu. Nechce vypadat jako někdo, kdo neví, co chce. On to celou dobu věděl, jenom to nebylo možné a teď se taky pevně rozhodl, že to změní. S někým jiným. Tora nechce spěchat… a to bylo dobře nebo ne? Říká to proto, že na něj nechce tlačit nebo proto, aby mu dal najevo, že nemíní hned věci brát moc vážně? Nakonec ho Tora uklidní, když řekne, že chce čas trávit společně a tak přikývne a uvolní se. Trhne hlavou do strany k rameni, když Tora řekne, že neví, jestli je Rickův vliv dobrý nebo špatný.
"Přestaň říkat tyhle matoucí věci!" Usměje se a povolí napětí těla, když ho Tora ubezpečí, že to je jedno, kdo ho před tím zajímal. Důležití jsou oni dva. Vážně se mu uleví, že to bere takhle. Hlasitě se rozesměje, když Tora okomentuje padající ubrousek a pokývá hlavou.
"Jde ze mě strach, já vím." Podle něj nejde ani když se vážně snaží a hodně se nalíčí. Zbytek jejich rozhovoru už proběhne v poklidném duchu a nakonec se vydají na společnou cestu zpět k hotelu. Ricko se ani necítí smutně, že se budou muset rozloučit, protože je čeká celé turné a on doufá, že si najde hodně chvilek, kdy by s ním mohl být sám. Nechce omezit kluky, byl to jejich životní triumf a měli být hlavně spolu, ale přece jenom společně nebudou chodit i na záchod a jeho bude hřát už jenom to vědomí, že tady Tora pro něj je. Uměl být vlastně docela skromný. Trochu se lekne, když ho Tora tak popadne a odtáhne do tmy. Čekal to, ale stejně se mu srdce divoce rozeběhne. Dívá se mu do očí a přikývne na to o vážnosti. Torovy prsty mu zajedou do vlasů a on spontánně pootevře rty a vydechne, ale ještě se nepolíbí. Místo toho poslouchá plamenné vyznání, které mu plete hlavu a podlamuje kolena. To jeho Chci tě… Neucukne mu, když se jejich rty setkají a konečně taky neřeší svoje zábrany. Projeví se takový, jaký je, plný energie a jisté dravosti, kterou mají společnou. Není to tak, že by se najednou cítil hrozně sebevědomý, jenom chce být co nejvíc sám sebou. Tora ho taky nešetří, už není tak opatrný a konečně mohou říct, že se pořádně poznávají. Nechce se mu přestávat, jeho klín se jasně hlásí o slovo a kdyby se znali o něco víc, asi by vymýšlel mnohem větší pitomosti, ale bude dobře, když se všechno nestane najednou. Chce cítit to dobrodružství a taky nedočkavost. Je udýchaný a tváře mu hoří, když se od sebe konečně odtrhnou. V očích mu vesele jiskří a jeho nálada je najednou na maximální možné úrovni. Chodí se svým fotografem, legrační. Chodí…? Asi ano. Nejradši by s ním šel za ruku.
"Tak jdeme." Řekne tiše a vykročí s ním po boku do hotelu. Dneska se mu nebude usínat snadno. Nejspíš bude zase hrozně dlouho zírat do mobilu a otravovat Toru se vším možným. Těší se na to!
Tora
Tora jen pokrčí rameny, když se ho zeptá, co blbne. Nějak se mu nechce o tom mluvit, protože jsou věci, které si uvnitř sebe nechává dlouhé roky a teď asi není vhodná chvilka na to, aby to víc rozebírali. "Ty neblbni, neviděl jsi jak nad tebou od pódiem slintají." Prohodí a je rád, že tím může odvést pozornost od sebe.
"Já to vidím při každém vašem koncertu." Ricko má svůj docela velký fanklub. Vidí to na sítích, když vloží jeho fotky. Sleduje to samozřejmě a má co dělat, aby nežárlil úplně zbytečně. Kdyby Ricko chtěl mohl by každý den randit s někým jiným a na pohlaví by nezáleželo.
"Vidíš, teď jsi to trefil, byl bys jediný a já můžu doufat, že by to bylo proto, jak osobní vhled k tomu máš." Přebere si to úplně jinak, než to bylo myšleno a samozřejmě ve svůj prospěch. Podívá se na něj s hlavou mírně na stranu, jakmile dojde na to, že nezáleží, jak dlouho se v tomto rozmezí osobních věcí člověk pohybuje.
"Je ti jasné, že o tomto bychom se mohli hádat docela dlouho." Zavtipkuje, aby tohle téma odlehčil. Nechce se s ním dohadovat zrovna teď. To si nechá na později, až případně postoupí a budou to moct zakončit usmiřováním, které končí velmi dobře. Obsahuje to jednu postel a podstatně méně oblečení. Snad mu to půjde vidět i na očích, na co právě myslí. Zasměje se upřímně, když mu Ricko zatrhne říkat matoucí věci.
"Jestli začnu říkat věci narovinu, nebude se ti to líbit. Ne teď a nepochybuju o tom, že tě to bude přivádět do rozpaků." Varuje ho předem. Tohle je totiž jeho obrana, jak se aspoň trochu krotit. Kdyby jen tušil, co se mu prohání každou chvilku hlavou, asi by rychle utíkal. Je bezpečnější, že se to ještě chvíli nedozví.
"Hrozně se tě bojím." Má co dělat, aby se nezačal smát, když ho vidí. Je pravda, že kdyby se Ricko trochu snažil, asi z něj strach docela půjde, ale teď se o to nesnaží, takže to nemá ten správný efekt. Ani Tora není zrovna smutný, když se vrací noční ulicí zpátky k hotelu. Jediné, co by mu mohlo přidělat vrásky je to, kdyby neudělal ten správný dojem a Ricko by se mu později vyhýbal. Tak to ale nevypadá, takže je docela v klidu. Mají dost dní na to, aby pokročili a možná v tom i pokračovali po turné. To se samozřejmě uvidí časem. Jenže ani jeho výdrž není nekonečná a teď vidí příležitost, aby se mu mohl trochu přiblížit. U hotelu to dělat nechce a tady ve tmě...Ricko nebude mít obavy, že je někdo uvidí a nemusel by se kvůli tomu držet zpátky. Je mu jasné, že by taky mohl uhnout, ale stejně to zkusí. Ricko mu nakonec vyjde rty vstříc a v tom polibku mu obstojně konkuruje. Díky tomu mu ukazuje, jak moc vášnivá by mohla jejich společná noc být. O to víc se mu nechce ho pouštět. Na tohle bude myslet nejspíš do rána. Při posledním prolnutí ho přitáhne víc k sobě a cítí něco, s čím má problém i on sám. zároveň je ještě trochu při smyslech a uvědomuje si, že dneska se to nestane. No nic, dá si v posteli chvilku pro sebe. Nebude to poprvé ani naposledy. Sám je udýchaný, když jeho rty konečně propustí a ušklíbne se pobaveně.
"Jdeme? Myslíš, že teď někam dojdu." Přizná se mu slovy k něčemu, o čem ví, ale je jasné, že to myslí jako vtip. Ruku sice nedostane ale s tím ani nepočítal. Počká si na poslední pruh tmy před hotelem, vezme ho za ramena a přitáhne si ho krátce k sobě, aby ho mohl líbnout do vlasů.
"Poslední možnost dát ti dobrou noc." Pošeptá mu a pak už vyjdou na světlo. Hotel už je docela tichý ale v hale se ještě pohybuje pár lidí. Jde od něj ještě trochu dál a doprovází ho pohledem, když se na chodbě s dveřmi do pokojů rozdělí. Mávne mu rukou, než zmizí za dveřmi a sám zapluje do pokoje. Čeká ho sprcha a pak postel. V ní ještě chvíli roluje telefonem, než otevře zprávy.
-Studená sprcha nezabrala, jak jsi na tom ty?-
Napíše mu a u toho protočí očima sám nad sebou. Přemýšlel o tom, že by mu neměl psát hned ale nechat to třeba až na ráno, stejně si nemohl pomoct a udělal to. Nechá víčka klesnout a vrací se ve své hlavě k okamžikům z dnešního večera. Když dojde na polibek ve tmě uličky, už nemá na výběr a ulehčí svému tělu. Pak se mu snad bude spát mnohem lépe.
Žádné komentáře:
Okomentovat