Aoi x Tetsuya - Kromě mě, už nikdo! - Část 2.

(restaurace, hotel)

Aoi

Musí se pro sebe uculit, když mu Tetsu potvrdí, že mají všichni ostatní smůlu. Pokud totiž má něco být tak jedině za těchto podmínek. A protože se mu to neodváží říct, musí si to vybojovat jinak a vypadá to, že se mu to zatím daří. Bude muset být hodně ostražitý, kdo se okolo Tetsuyi motá a dát si záležet, aby vedle Aoiho zůstal ve stínu. Prostě musí zavolat Hydovi a nutně!! O spoustu rad. Zatímco jeho vlastní kalhoty povolují v poklopci, snaží se něco podobného dohnat u Tetsyovy košile, ale moc ho nestíhá, protože v dalším okamžiku už ho Tetsu někam vede a k jeho velkému šoku to není postel!!! Přikývne na znamení, že teď už opravdu ví a zadkem drcne do hrany stolu. Kalhoty jdou dolů pod úroveň poloviček a v dalším okamžiku už sedí na desce stolu, ale stále navlečené kalhoty mu nedovolují nijak zvlášť rozkročit. Ještě, že tak, protože on se k smrti stydí, jeho hlava doslova panikaří z toho, že by o to měl přijít v pozici dole - tedy o svou zadní počestnost, ale ruku na srdce, obráceně si to teď představit nedokáže. +Odbudu si své poprvé s ním na stole?? Kruci.+ Prolétne mu hlavou a věci letí dolů a některé z nich se s kraválem rozbijí. A pak hlasitě zavzdychá a prudce pohodí hlavou, když ho Tetsyovy prsty sevřou kolem dokola. No ano přijdou pozdě. Hodně pozdě.

"Svedeš to na dopravní nehodu na rušné křižovatce... kdo se bude pídit po tom, jestli je to pravda..." Vydechne a svírá dlaněmi okraj stolu. On mu tu košili snad nesvlékne. +Aoi, od kdy se učíš lhát...+ Pomyslí si trochu ustaraně, ale ruka v jeho klíně odkopne jeho svědomí někam stranou. Je to přece jen docela malá lež, lepší, než kdyby jim řekli Čekali jste na nás dvě hodiny, protože jsme měli sex. Tetsuyův telefon se rozezní, buď už je shánějí nebo to je cokoliv jiného, ale dost pochybuje o tom, že bude mít volající štěstí.

Tetsuya

Jen krátce těkne pohledem po nepořádku kolem stolu, však on to uklízet nebude a navíc, postel je daleko a on vůbec netuší kde. Ne, že by mu to na stole vadilo, taková menší rychlovečka nebo dvě. Romantika může přijít večer, třeba…nebo za týden, možná. Krátce se zasměje, nad jeho malou velkou lží, kterou by mohli použít a jen krátce kývne ale se svou košilí mu nepomůže, on ví, co pod ní skrývá. On se rovnou vypořádá s Aoiho kalhotami, protože jestli byl minule schopný to utnout jen po…ruční výpomoci, tentokrát už to rozhodně nemá v plánu a ani jedinou myšlenkou ho to nenapadne.

"Budou rádi, že vůbec přijedeme." Zavrní egoisticky, jemu nikdo nebude říkat, kde má v kolik být a navíc, tohle je mnohem lepší, než zkouška na focení. Jindy ostatní naháněl po všech čertech a rozdával vyhazovy, když někde nebyli včas a teď? Sám přijde pozdě a nehne u toho ani brvou. No co, on je tu šéf. Jenže v tu samou chvíli se mu rozezní telefon a on se musí chtě nechtě mírně odtáhnout od Aoiho šíje, kterou doteď drancoval. Ruku z jeho chlouby ale nestáhne, co kdyby si to náhodou chtěl rozmyslet. Sáhne po telefonu do kapsy svých kalhot, které ještě má na sobě bohužel, přijme hovor a nenechá volajícího skoro nic říct.

"Až přijedeme, tak přijedeme." Zamručí nekompromisně a pak se telefon odporoučí vzduchem, někam do středu místnosti. Nejspíš to nepřežil chudáček. To už zápasí se svými vlastními kalhotami pravou rukou a prsty levé si vloží mezi rty se vzrušeným výrazem v očích.

"Jsi vážně..." Začne s krátkým uchechntuím, když se rty skloní k jeho kůži a poškádlí jí zuby, těsně nad bradavkou.

"...k nakousnutí." Dokončí a prsty už mezitím najde vchod do Aoiho těla, který provokativně obkrouží. Nemá sílu to příliš prodlužovat, má na něj chuť už od jejich prvního dostaveníčka v posteli ale zase mu nemá v plánu ublížit, takže se krotí a stojí ho to veškeré přemáhání. Ještě nějakou dobu ho jen provokuje, než do něj začne pomalu pronikat a připravovat na něco trochu většího. Silně stiskne stehna a vášnivě ho políbí, když nasměruje špičku proti jeho nitru a začne do něj velmi opatrně pronikat. Tohle vážně zkazit nehodlá.

Aoi

Znovu pohodí hlavou, to když ho Tetsuya pustí, aby stáhl jeho kalhoty a v tu ránu je před ním jenom tak. Nezbyl na něm ani kousíček čehokoliv. Takhle za bílého dne a na stole. Pousměje se, když mu Tetsu řekne, že taky nikam chodit nemusí a vrhne se na jeho krk. Aoi podklesne na předloktí a zaklání hlavu, až se černá záplava rozprostře na desce stolu, ale telefon zvoní dál. Celkem nevěřícně sleduje, jak pro něj Tetsu sahá do kapsy a zvedá ho a soustředí se na to, aby nevydal ani hlásku. Několik vteřin si vážně myslí, že si ten telefonát odbaví při tom, ale vzápětí už přístroj letí vzduchem a na druhé straně pokoje se rozletí na kousky. No tedy... Tetsu ho znovu pustí jen proto, aby Aoi mohl sledovat, jak si na něj rozepíná kalhoty a při tom si olizuje ty prsty a opět zatají dech. Ta agrese lomcuje veškerou atmosférou v pokoji, on ví, že je to na něho a nedokáže tomu vzdorovat. +Jen ať to nebolí...+ Zaprosí v duchu a když se Tetsuya skloní nad jeho hruď, levou dlaní mu opět zajede do vlasů, tak jako prve. Potřeboval by kousek své romantiky, ale on nevypadá jako někdo, kdo to umí nebo kdo je na to nějak zvyklý. +Další bod do poradny - jak ho přimět přibrzdit a...um... mazlit se.+ Projde mu myslí, než ucítí jeho prsty rovnou v těch místech, zalomcuje jím zvláštní pocit, který způsobí ještě větší pevnost jeho erekce a zároveň se podvědomě napne a stáhne obočí. +To se tam prostě nevejde.+ Zápasí s touhou ho od sebe odstrčit a oznámit mu, že na tohle prostě nemá a že to dělat nebude, ale Tetsuyovy prsty způsobí, že se jím rozlije nová vlna slasti a on to trošku přehodnotí. Jen malinko, protože pořád hodně přemýšlí, i když se to všechno děje dost rychle. Poslední polibek a pak už to nejsou jeho prsty, co se tlačí proti němu. Doslova se zhroutí na záda na desku stolu, pere se sám se sebou a povolením svého těla k něčemu takovému a nakonec se Tetsu dostane dost daleko na to, aby ho podráždil v těch správných bodech a on konečně povolil a vzdal se. Zvedne ruce nahoru, chytí se prsty za hranu stolu nad hlavou a stočí tvář ke svému bicepsu, zatímco začne prudce a pravidelně vydechovat. Ty nové, nepoznané pocity, začnou trumfovat ty z počátku jejich spojení a on začne přicházet na to, že jsou místa na jeho - nebo spíš v jeho - těle, která mu darují mnohem víc, než do teď zjistil.

Tetsuya

Snaží se, co nejvíc věnovat jeho kůži a různým bodům na ni, aby mu zabránil myslet na první ne moc příjemné pocity, při jeho průniku. Je to pro něj trochu nadlidský výkon, má opravdu problém se nesoustředit jen na Aoiho úzké nitro, které mu způsobuje dokonalé zatmívání před očima. Najednou se ale celé tělo pod ním povolí a on si dopřeje dlouhý pohled na jeho výraz, které je naprosto dokonalý. Bude ho chtít vidět pořád, tohle bude teprve to pravé prokletí, když ho nebude moc mít. Pravděpodobně půjde i práce stranou a to je co říct. Ještě chvíli dopřeje sobě i Aoimu čas, než pomalu rozpohybuje boky proti těm jeho s pažemi provlečenými pod jeho stehny, aby si jej přidržoval a nemusel ho nahánět po celém stole. Sám už je v zajetí vzrušení a pomalu přidává na tempu a jeho hlas se začne prve jen tiše ozývat místností, než postupně začne nabírat na intenzitě, stejně jako jeho přírazy. Pouští uzdu svému chtíči v závislosti na tom, jak začne Aoiho tělo odpovídat a postřehne záchvěvy slasti v jeho překrásné tváři. Je z něj u vytržení, má pocit, že nikdy nic podobného neviděl a nemůže se toho vůbec nabažit. O to hůř se mu oddaluje vlastní vrchol, který ho každou chvíli hodlá smést. Ještě několik málo přírazů si dopřeje, vydrží dokud Aoi nevyvrcholí jako první a v tu chvíli se nechá klidně vystřelit do výšin za ním. Silně zatne prsty do jeho kůže a podrží si boky proti sobě s hlasitým vydechnutím jeho jména a stiskne víčka pevně k sobě. Trvá to několik dlouhých chvil, než sklopí tvář k zemi, povolí sevření na jeho stehnech a dlaněmi je velmi jemně pohladí. Zatím zůstává v jeho nitru, když se nad něj nakloní a krátce si opře čelo a jeho hruď, než ho pošimrá celkem hravě špičkou nosu. Byl to až příliš dokonalý zážitek, než aby dokázal ovládat své chování, které doteď pečlivě skrýval před světem. Aoi zase boří jeho hradby a nemusí proto skoro ani hnout prstem. Dlaněmi vyjede po jeho stehnech přes boky až na hrudník a středem se začne pomalu vracet dolů. Opravdu si to užívá a s úsměvem tuhle svou něžnou cestičku sleduje.

"Mám obavy, že teď už mě odtud nedostane nikdo." Broukne svým typickým hlasem, kam se jen okrajově vloudí měkčí podtón a dlouze se nadechne, když ho krátce pohladí po tváři. Přinutí se vystoupit z jeho nitra a natáhne se po dlaní, aby mu pomalu pomohl do sedu, než si jej přitiskne ke svému tělu a věnuje mu dlouhý polibek s popotažením jeho spodního rtu.

Aoi

Zjišťuje, že je na těch stehnech, za která ho Tetsuya drží, velmi citlivý. Moc dobře si uvědomuje přesun jeho dlaní po nich, aby ho mohl lépe chytit, i když už si jeho tělo bere s dravostí sobě vlastně. Teď už v hlavě nemá žádné myšlenky ani žádné obavy, jen vědomí, že chce víc a pořád, až dokud to jde snést. Brzy se snad úplně poprvé ozve i Tetsuyův hlas a Aoimu to zvedne koutky rtů nahoru, i když má oči stále zavřené, aby ho vůbec nic nerušilo od prožitku. Vůbec by ho nenapadlo, jak na něj bude jeho hlas, plný vzrušeného toužení působit a dráždí ho to dokonale. Jen na okamžik si dovolí otevřít oči a stočit tvář jeho směrem, aby se s ním potkal pohledem a uvidí, že se na něj Tetsu pořád dívá, že ho hltá očima a že se mu to nejspíš líbí. Znovu se okouzleně usměje, jen pro něj, na něho a nechá víčka zase zakrýt řasami. Netrvá mu to zase tak dlouho, protože v tomhle nemá vůbec žádné zkušenosti, natož výdrž. Je mladý, a když se jeho tělo probudí, tak i nadržený a horké kapky jeho touhy brzy dopadnou na jeho vlastní břicho, zatímco si ho Tetsu nekompromisně drží za boky proti sobě. Je úplně zpocený. Celé jeho tělo je pokryté drobnými kapičkami potu a brzy stejnou horkost ucítí i uvnitř sebe. Je to nezvyklý pocit, ale krásný. Ani neví, jestli to byl vzdech nebo doopravdy uslyšel své jméno z jeho rtů, natolik je omámený tím, co s ním provedl, ale znovu ucítí něžný dotek na přecitlivělé kůži stehen a následně i na celém břiše a hrudi. Znovu se na něho podívá a věnuje mu další úsměv s tvářemi rozhicovanými uspokojením. Tetsu opustí jeho tělo, on stáhne obočí a přistihne se při myšlence Ještě ne, ale vzápětí na to už si sedá. Zatočí se mu z toho pohybu hlava a musí přenést váhu spíš na jednu stranu, ale oplatí mu rozpálený polibek a užívá si fakt, že místo, aby ho postavil na nohy, popohnal do koupelny a pro věci a zpět do práce, prostě si vychutnávají dozvuky milování v obětí a v klidu. Protože to je to, co on potřebuje a to, za co mu bude později vděčný.

"Tet-chan..." Vydechne a pousměje se, celý hravý, když opírá čelo a nos o jeho přejíždí rty po těch Tetsuyových. Paže má pevně kolem jeho krku a tep srdce už zase relativně klidný a ani za nic se mu nechce tuto pozici opouštět. Chce prostě jenom být. Tady, teď, s ním.

Tetsuya

Při tom, jak Aoi vysloví jeho jméno se mu koutky mírně zvednout vzhůru a nechá víčka na chvíli klesnout, aniž by ho pustil ze svého obětí. Je tak spokojený, jako už dlouho ne. Žádné pakování a rychlý odchod, aby měl klid, on chce klid ale s ním a to teď má.

"Hmm..." Broukne tiše a užívá si jemně doteky Aoiho rtů na těch svých. Ode dveří se ozve tiché zaklepání a jemu se trochu stáhne obočí, když si vzpomene, že jim mají přivézt oběd. Přejede palcem po plných rtech, na které ho jemně líbne.

"Ani se nehni, hezky si tě nakrmím." Zavrní spokojeně s náznakem něžného rozkazu, když se nenásilně vymaní z jeho sevření, nespustí si konečky prstů ho pohladit po tváři a vydá se tak v košili ke dveřím. Otevře je jen na kousek, počká si, až obsluha odejde a vtáhne vozík dovnitř. Ne prostě nikam spěchat nebude.

"Svíčky nemám, promiň." Pokrčí krátce rameny, ty jsou totiž na zemi s kouscích rozbitých svícnů a rozhodně nemá v plánu se stydět za svou částečnou nahotu. Odklopí první poklop, kde jsou kousky sushi, pak i druhý kde je masový směs s nudlemi a s otázkou v očích koukne na Aoiho, copak by si asi rád dal. Pak ho bez váhání začne krmit a celkem se u toho baví, protože ne všechno skončí v puse a za chvíli mají kolem sebe pěkný svinčík.

"Uhm." Zatváří se pobaveně, když se skloní pro další polibek a spokojeně ho pohladí po tváři. Už mají asi dvě hodiny zpoždění, čeká tam na ně všechen personál a přichystaná scéna. +No a co.+

"Začínám pomalu přemýšlet o zákusku." Oblízne si s dravčím pohledem upřeným do jeho tváře rty a věnuje mu několik polibků na hranu čelisti.

"Ničíš mi morálku." Obviní ho měkce a těkne pohledem ke dveřím do koupelny.

"Asi si Tě vyženu do koupelny a pak jim Tě teda na to focení půjčím." Zkonstatuje s dlouhým výdechem, než ho popadne za ruku a opravdu ho do ní popožene. Sám potřebuje vyřídit několik hovorů, má ještě jeden telefon, ten který se často mění. Pak proběhne sprchou taky a půjčí si Aoiho mobil, aby zavolal odvoz a objednal jim na plac výbornou kávu. Naprosto ignoruje pohled všech členů, kteří by je nejspíš nejradši ukamenovali a pálkuje všechny poznámky, že tu na ně čekají už jak dlouho. Stačí jeden pohled a všichni mlčí, mají jediné štěstí! Přitáhne si Aoiho za pas blíž k sobě.

"Buď sexy, umíš to úplně dokonale tak se nestyď." Pobídne ho tiše, než se otře rty o jeho ucho a vyšle ho ke žralokům, kteří si ho berou do parády a nakonec na něj navěsí všechny šperky. Testu už sedí v křesle naproti scéně a tváří se, že kouká do notebooku, místo toho nespouští pohled z Aoiho, v očích patrný chtíč, který musí být vidět snad na kilometry.