(okolí Okinawy - pláž)
Reita, Uruha, Hyde, Kaz, Miyavi
Miyavi se jen směje jako šílenec, ale rozhodně nemá v plánu, ho v nebližší době pustit. Když už ho dostal tak hezky na lopatky. +Moc lidí kolem Kámo i na tebe..+ Uklidní se v duchu, protože ho napadlo asi milion dalších věcí, které by mohli v leže dělat, asi už by vážně měl trochu přibrzdit s pitím..nebo ještě přidat?
"Tak v tom případě bych tě neměl v nebližších padesáti letech pouštět…Nechystám se pod kytky."Ujistí ho se smíchem a jen koukne za sebe se širokým úsměvem, jak všichni skandují. To úplně v plánu nebylo, ale zadoufá, že sázky budou v jeho prospěch. Nakonec přestane se štípáním a obkročmo se na něj usadí, vězníc jeho zápěstí ve svých dlaních nad hlavou až se mu svaly na pažích napnou.
"Tak ….co teď s tebou?" Broukne si spíš pro sebe s nádechem provokace v hlase a v očích se mu neskutečně blýská. Takhle v písku vypadá až příliš dobře, jak se mu ve tváři odráží slabé světlo z plamenů ohně. Dokonce se přistihne, že na něj chvíli kouká spíš mlsně, než odhodlaně.
Rei se uchechtne krátce na Kaiova slova, aby vzápětí mohl pokrčit obočím nad jeho omluvou. Kousne se do rtu, protože v něm nejspíš vzbudil dojem, že ho tu nechce, ale to vůbec není pravda. S Kaiem rád tráví čas, jen ti ostatní už na něj byli jaksi moc. Naštěstí měl ten dobrý nápad s vodou a Kai mu věnuje jeden ze svých okouzlujících úsměvů. +Moment vážně okouzlujících?+ Proběhne mu hlavou, když se znovu sehne k vodě a nebere větší hrst, míříc jí, tím samým směrem.
"Nemáš moc postřeh…nebo se hodláš umývat tady?" Rýpne si do něj a s hraně nebezpečným výrazem a udělá několik kroků jeho směrem.
"Že bych ti pomohl se trochu vykoupat, co ty na to?" Pokračuje dál ve své provokaci, aniž by se zastavil, koukajíc mu celou tu dobu upřeně do tváře, z té jeho nemizí úsměv. Během několika okamžiků mu Kai zlepšil náladu o sto procent a proč? Jenom tím, že přišel. Zvláštní…
"Není za co." Opáčí Aoimu Hyde, když si od něj vezme cigaretu. Koutkem oka na něj vždycky pohlédne, aby viděl, jak se zrovna tváří. Těžko říct, proč se vydal zrovna za ním, jen …prostě chtěl. Krátce se ohlédne na boj v písku a upřímně se uchechtne, než jeho pohled padne na Kaze a Gakka, kteří jdou bokem. +Zajímavá kombinace+ Proběhne mu hlavou, než si promne rty o sebe a věnuje se již plně své momentální společnosti.
"Nevypadáš na to, že by jich bylo moc…" Neubrání se poznámce s pobaveným výrazem, cítí z něj jistou vyrovnanost a to se mu líbí, nejspíš. Navíc jeho rysy…mohl by se na ně koukat dlouho. Dolehne k němu i hlas Hideho, který je vybízí. Jen mírně pozvedne obočí.
"Rychleji, než ty těžko." Broukne pobaveně a věnuje pozornost Aoimu.
"Projdeme se?" Zeptá se ho nakonec bez váhání, pohodíc hlavou směrem podél vody, na opačnou stranu, kde jsou momentálně Rei s Kaiem. Než vykročí, ještě pozvedne flašku s rumem ke rtům a nabídne mu ji také samozřejmě.
"Na hvězdy...třeba?" Naznačí přípitek, tentokrát upírá pohled přímo do jeho tváře, hlavně do těch hlubokých očí. Ano, mohl by o nich napsat nejednu píseň, jak přitažlivé jsou.
Kazovi se rozsvítí oči, když ho Gakku nepošle do háje. Jen se trochu zamračí, když mu ji chce vzít a dokonce to chvíli vypadá, že mu ji nedá. Trochu jako umíněné dítě. Nakonec mu nezbude nic jiného, než ho následovat trochu vratkým krokem stranou od ostatních a trochu nechápavě na něj kouká, když ji položí na zem do písku.
"Vždyť ti zdrhne potvora." Upozorní ho naprosto vážně a těká pohledem z něj na želvu. Nakonec si přece jen dle jeho vzoru dřepne do písku, těsně vedle něj, ale samozřejmě to úplně nezvládne a opře se do něj bokem se smíchem.
"Mám jenom dvě nohy no…Když spadnem budeme se chvíli válet spolu?" Zeptá se jej pobaveně. Želva je pro tenhle okamžik zapomenuta, protože dostal úplně jiný nápad.
Uru jen klidně sedí v písku a popíjí. Jeho úsměv se začíná pomalu rozšiřovat s každým dalším lokem. Zasměje se nad Rukim válejícím se v písku, ale jeho pohled je pořád spíš upřený na Hideho, který jak se zdá už hodně přestřelil. Zavrtí nad ním hlavou, ale rozhodně ho neobdivuje o nic míň, však je to legenda, tak si může něco dovolit. Dokonce se přistihne, že na něj kouká o něco déle, než by měl. Pomalu se zvedne z písku, když ho Hide vyzve, aby něco zahrál. Mírně pozvedne obočí. Ne, že by to nezvládl, ale nejspíš by si to musel jednou zkusit, protože to, co vystřihl…neskutečné, obzvlášť v jeho stavu. Nestihne ani nic říct a už jsou oba uvěznění v popruhu kytary a ještě to vypadá, že nejspíš schytá šavli. Chytne ho za boky, když to vypadá, že mu vážně zničí boty a hlavou se od něj mírně odtáhne.
"Ehm, to nemůžu, protože z tebe za chvíli něco vyletí. Navíc takhle se hrát nedá." Brání se zuby nehty, aby něco zahrál. Ne, rozhodně si není jistý, že by to zvládl, i kdyby ji měl kolem krku normálně. Musí ustoupit o krok, aby udržel rovnováhu a trochu pohodí hlavou, když s ní nakonec zavrtí.
"Radši si sedneme, okey?" Zkusí na něj klidný hlas a mírně poklesne v kolenou, aby se oba mohli posadit do písku, nerad by třeba přišel o zuby, kdyby se oba svalili jak hrušky.
Ruki, Kai, Aoi, Gackt, Hide
To se mu zdá, nebo kolem nich opravdu všichni skandují? A on už přestává moct. V poloze na zádech se brání mnohem hůř, než kdyby seděl nahoře jako Miyavi. Ano, on na něm totiž sedí!!! A Ruki už se nezvládá ani rozčilovat. Je udýchaný a unavený, písek má i mezi půlkami a ta pevná štíhlá stehna ho drží v kleštích. Ani neví, kam s rukama, ale to vyřeší Miyavi po svém, když mu ty jeho zvedne nad hlavu a podrží zápěstí, takže se nad něj nakloní.
"Já se ti opravdu hrozně pomstím." Zašeptá mu vzdorovitě do tváře a v očích mu sedí umanutý výraz, ale vzdává se. Nic jiného mu nezbývá. Má v plánu ho zítra hodit přes palubu. Minimálně! Jeho tělo však přestane bojovat a povolí, i když se mu to pranic nelíbí. Kluci nad nimi si vyměňují bankovky mezi sebou. +Taková potupa. No počkej!+ Kai nepředpokládal, že by měl nakoupit mnohem víc, ale dojde mu to hned, jak Reita začne nabírat vodu. Zvedne pomalu koutky a nasadí takový ten výraz Héé, to né, né nedělej to, když u toho vrtí hlavou a zvedá dlaně v obranném gestu, ale pozdě. I kdyby odsud vylezl durch, udělal mu radost a zlepšil náladu a to je to hlavní! Pak už ale vypískne a dá se před ním na útěk, zatímco za sebou slyší jeho kroky. Směje se na celé kolo, snaží se nabrat rychlost, ale jak se ohlédne, zaběhne pomalu po kolena do vody a v té se hodně blbě utíká. Radši se otočí, zastaví, popadne ho za ramena a snaží se ho přeprat, ale on má hroznou sílu.
"Hey, nech toho! Vykoupej se sám!" Brání se mu, až voda stříká všude kolem a pak šplouchne vlna a oba jsou mokří až nad břichem. Kai prská vodu a směje se dál. Aoi se mezitím pobaveně usměje.
"To je dobře, musel bych se za sebe stydět." Zatváří se jako nevinnost sama a v tu chvíli k ním míří opilý Hide. No ano, přesně takhle jako on, nechce Aoi vypadat. Poukáže na něj a vymění si s Hydem pohled Vidíš? Stále se u toho culí a pokuřuje jeho cigaretu. Hideho pozornost si naštěstí zaslouží hlavně Uruha. Pak přijde nečekané přání. Cože? Proč? V očích se mu mihne zaskočený pohled, ale flašku si od něj vezme a taky se napije. Krásný přípitek. Odloží ji do písku a s jednou dlaní v kapse, v druhé cigaretu vykročí po pláži do tmy, pryč od ostatních a od ohně. Je opravdu hodně zvědavý na jeho důvod a tak mlčí, aby mu dal prostor mu ho říct. Ne, že by se bál být s ním sám, ale... trochu ho z něj brní břicho. Jak na táboře s hezkým vedoucím... kdyby byl teda holka, samozřejmě. Gackt si z toho jeho obličeje pranic nedělá a ani neokomentuje jeho komentář o útěku želvy. Krunýř se zachvěje, ale přimět Kaze, aby byl chvíli ticho a v klidu, je zdá se nadlidský výkon. Udrží rovnováhu, když se do něj opře bokem a povytáhne s povzdechem obočí.
"Tak chceš ji vidět nebo ne?" Zeptá se ho s napomenutím, ale jemně se usmívá. Nicméně ta další otázka ho vyvede z míry. Udělá něco jako ohoh, když upře oči před sebe a zatváří se shovívavě. Jednak zná tyhle pohledy a druhak to přisuzuje jeho opilosti.
"Tady se válet nebudeme, písek je v noci studený." Řekne neprozřetelně, protože ho nezná a myslí si, že tím je to dořešeno. Želva se odmítá hnout. Ještě chvíli na ni hledí a pak mu kývnutím brady naznačí, že půjdou zpět a nechají ji tu. Hide hledí Uruhovi upřeně do očí, protože to je jediný pevný bod, který před sebou právě má, zatímco se mu točí hlava. Najednou trochu zapomene, že chtěl hrát na kytaru, protože to jeho pohození hlavou a kočičí tvar jeho kukadel.
"Ale no tak puso, nedělej drahoty." Začne se usmívat a tiše chechtat, když se od něj Uru snaží maličko oddálit, ale on z něj ruce nesundá. Chce si sednout? No tak klidně, co s ním ve stoje… Vidí ho skoro dvakrát, jak je blízko, ale klesne na kolena spolu s ním, mezi nimi jeho vlastní kytaru a zvedne pravou dlaň, aby ho chytil za bradu.
"Neuhýbej!" Napomene ho, i když se Uruha nehýbe a docela hladově přitiskne svoje rty na ty jeho. Jin nad ním si odkašle a poklepe mu do ramene, že by možná bylo lepší jít spát, ale on se jen podmračeně ožene a přestat opravdu nemíní.
Reita, Uruha, Hyde, Kaz, Miyavi
Miyavi se spokojeně usměje, když se přestane bránit a za sebou slyší i dohadování, kdo kolik komu dluží. Tak to nejspíš vyhrál.+ No ještě, aby ne+ Jenomže čím déle sedí na Rukim a kouká mu do tváře, tím míň se mu chce slézat. Když on je vážně roztomilý…Ano, tak to je. V očích se mu blýskne odhodlání lovce a je jasné, že si z jeho vyhrožování nic nedělá.
"Ale no tak, co ke mně být trošičku milejší. Taková hezká tvářička, ty rty…a vypouští taková slova." Začne pomalu, když se k němu ještě víc nakloní. Jak se zdá, už moc pozornosti nemají a to je…dobře.
"Mmm…" Nakloní se k jeho uchu, jen na krátkou chvíli.
"Dostanu tě Ruki-chan, o tom nepochybuj." Zašeptá podmanivým hlasem s jasnou dávkou provokace a odtáhne se, aby na něj mohl mrknout. Teprve pak ho pustí a hbitě se zvedne, i když ve stoje trochu zavrávorá.
"Poslední panák vítězství a já jdu umřít." Prohlásí odhodlaně, když sáhne po jedné z flašek a ještě naposledy se ohlédne ne Rukiho, když si přejede špičkou jazyka po horním rtu a pak už se -hadí stezkou- vydá opravdu spát. Ještě se s hlasitým čau a upozorněním, že se zítra sejdou na značkách, rozloučí s ostatními.
Rei nakonec přece jen doběhne až ke Kaiovi, který je po kolena ve vodě a upřímně se zasměje, když je oba dva ohodí vlna. Tak s tím nepočítal ani on sám.
"Ehm, koupat ses měl jen ty, já radši sprchu." Koukne mu do očí, když se krátce ohlédne po jeho dlaních a svých ramenech, on sám svírá jeho boky. Je to jak z nějakého romantického filmu. Pomalu stočí pohled směrem k němu a těkne ke rtům. +Reii ani na to nemysli!! Je to Kai sakra!!+ Párkrát zmateně zamrká, než od něj ustoupí o krok a zaboří ruce hluboko do kapes.
"No tak vykoupaní už jsme, tak asi nejspíš do postele. Ráno běhání, vzpomínáš?" Snaží se zamluvit tu chvíli, kdy na něj koukal a hlavně, jak se u toho tvářil. Otočí se a rozejde se směrem k ostatním, aby zkontroloval, jestli tam někdo nezůstal ležet. Samozřejmě počká na Kaie, jestli půjde s ním a pak už se rozhodne zamířit i on do postele. Hyde se rozejde společně s Aoim po linii pláže a chvíli jen mlčí.
"Zajímalo by mě, jak vypadáš, když máš opravdu dost. Musíš být roztomilý." Neopustí si poznámku, se svým typicky okouzlujícím pousmání. Lahev vzal z písku sebou a pozvedne ji ke svým rtům a pořádně se napije, než mu ji zase podá s mírně pozvednutým obočím.
"Je super popovídat si s někým…mmm, normálním...I když teda zatím jsem se toho od tebe moc nedozvěděl." Neodpustí si ještě menší rýpnutí s trochu šibalským pohledem a trochu se přemáhá, aby se široce neusmál.
"Tak co mi na sebe práskneš Aoi? Jsem zvědavý…" Dodá nakonec, když se sehne do písku a vytáhne z něj lasturu, která se pěkně leskne v záři hvězd.
"Hezká…" Broukne si pro sebe tichým hlasem, je opravdu hezky tvarovaná. Natáhne se po Aoiho dlani a vtiskne mu jí do ní.
Kaz se mezitím vůbec neodlepí od Gakkova boku, jen zaostří na jemný pohyb krunýře a hledí na to skoro až fascinovaně.
"Je už leze." Zamumlá, ale tentokrát opravdu tiše. Jak to tak vypadá, tak želva ven nejspíš nepoleze, což jej donutí se pořádně zamračit nad tou opovážlivostí. Jenže mu to není dopřáno dlouho, protože Gakku kývne hlavou, že už půjdou. Jemu se ale nechce přece, kdo by se taky chtěl vracet, co když se ta želva třeba pohne. Nakonec se přece jen začne zvedat s ním, ale rovnováha není zrovna jeho kamarádka a chtě nechtě se mu pověsí kolem krku, aby nespadl.
"Téééda…Takhle vypadáš celkem k světu. Co když tě nepustím?" Zasměje se upřímně a nasadí svůj široký úsměv, ještě chvíli a mohl by z něj mít opravdu problém.
Uru má mezitímm úplně jiné starosti. Trochu se mu uleví, když to vypadá, že jeho boty nejspíš zůstanou ušetřeny a nejspíš se podaří i v poklidu s ním klesnout do písku. Je dost nervózní z jeho blízkosti a zároveň ty rysy, neměl by nad tím takhle přemýšlet. Pak se ale stane něco, co vůbec nečekal. S koleny zabořenými do písku jej Hide chytne za bradu a on ucítí jeho rty na těch svých. Je cítit po alkoholu, ale to on sám nejspíš také. Hladinka v jeho krvi způsobí, že na okamžik zavře oči a polibek mu oplatí, úplně si neuvědomuje, cože to vlastně dělá. Do reality ho vrátí až hlas Jina o tom, že by měli jít spát. Položí Hideho dlaně na ramena odtáhne ho od sebe, co jen to jde a co mu hlavně dovolí popruh kytary.
"Tak se zase uklidníme." Broukne, když se zamračí…on přece randí jenom s holkama! Tak!
"A já jdu spát. To, že jsi legenda neznamená, že si nechám všechno líbit." Dodá ještě skoro až dotčeně a vypalete se z popruhu, aby se společně s flaškou vydal spát.Tohle už bylo trochu moc!! Ne vůbec se mu to nelíbilo! +Vážně Uru, komu tady lžeš do kapsy?+
Ruki, Kai, Aoi, Gackt, Hide
No on ho snad vážně zabije... jaká tvářička, jaký rty?
"Ještě jsi nic neslyšel." Vydechne, když se pod ním vzepře, ale je to pořád stejně marné. Miyavi se k němu nebezpečně nahne a on se málem vsákne do písku, ale nakonec drží. Vrhne po něm zaskočený pohled, který se jasně ptá, co tím jako myslel, když se Miyavi zase odtáhne a vzdaluje, ale žádné další odpovědi se už nedočká. Jeho tělo je konečně volné a on se se všemi loučí, jako by nic. Posadí se, snaží se vyklepat písek z vlasů a sleduje jeho vzdalující se záda. +Je opilý, ráno bude vědět půlku...+ Pomyslí si, když se rozhořčeně vyhrabe na nohy a sklidí ještě několik poznámek od okolí, že by měl začít trénovat a trochu se sebou něco dělat, protože tohle byl houby zápas. Opráší se, rozhlédne se po klukách a spatří jen jednoho...s Hidem... co to tam dělají? Ani nechce vědět. Radši se tiše rozloučí a splyne s tmou. Po tomhle se mu nebude chtít ani z pokoje. Kai i Reita se konečně dostanou do bodu jakéhosi klidu, když už oba jenom stojí a prudce oddechují a i Kaiovi začíná docházet zvláštní kouzlo tohoto okamžiku. Přestane se tak smát, ale koutky má pořád nahoře, když k němu zvedne hodně nesmělé oči. To se mu zdálo nebo se Reita podíval takovým zvláštním způsobem...? Zašimrá ho u toho v břiše, ale v tu chvíli už stojí půl metru od sebe a vážně přikývne.
"Hai, máš pravdu, ráno běháme." Přikývne a jemně se zamračí, vypadá u toho jako při rozhovoru. Po jeho boku zamíří z pláže až k hotelu, kde se rozloučí až u svých pokojů. Za pár hodin se zase uvidí... Aoi se prochází po Hydově boku po pláži a užívá si chladný noční vzduch ve tváři.
"Roztomilý? On je někdo, kdo je opilý roztomilý?" Směje se příjemným tónem a občas se po očku podívá na jeho profil. Pak pocukne jemně obočím a zase se chvíli dívá na bosá, míjející se chodidla. Normálním... tohohle si cenní? Pak překvapeně stočí oči na svou dlaň a mušličku v ní. Znovu se usměje a vystoupá k němu očima, když se zastaví.
"Ty pojedeš zítra taky?" Zeptá se ho z ničeho nic, aniž by rozvinul odpověď o sobě samém. Krátce se ohlédne k ohni vzadu a všimne si odcházejících postav.
"Kluci už to rozpouštějí." Zajede si dlaní do vlasů, aby odhrnul neposedné prameny. Ani netuší, kolik je hodin. Gackt tiše hekne, když se mu Kaz pověsí kolem krku, ale nic, co by nezvládl. Pořád je o nějakých dvanáct centimetrů vyšší, než on a hlavně hodně trénuje. Vezme ho jednou rukou v pase a je rozhodnutý předat ho až v tom kutlochu, kde sídlí Vamps. Jinak ho najde ráno někdo plavat v bazénu.
"Víš co? Teď mě opravdu nepouštěj. Nemusel bych tě unést." Zasměje se tiše svým hlubokým hlasem, když si ho přidržuje i levou dlaní za paži, kterou má kolem svých ramen a vede ho pískem k hotelu. Po cestě si samozřejmě poslechne ještě reakce na kde co, včetně zapomenutých ručníků a koček ve tmě a u jejich pokoje ho z něj musí sundat tři další chlapi, ale zvládne to a odevzdá ho celého. Po cestě k sobě si mimoděk pomyslí něco o roztomilosti… asi taky hodně pil. Ti kluci, co na Hideho dotírali už jsou pryč a Uruhovy rty odpovídají. Klidně si to s ním střihne hned tady.
"Sex na pláži je nejlepší." Pousměje se do jeho rtů a už ho chce pokládat na záda, když se do jeho ramen opřou Uruhovy dlaně. Má nebývalou sílu. Odtáhne se jen neochotně. Uklidníme? Cože, proč? Vždyť ho taky líbal?!
"Tobě se legendy nelíbí?" Ani ho nenapadne předstírat, že toho hodně nezneužívá a chce se k němu naklonit blíž, ale ta kočka mu uteče. Olízne si rty, když zůstane koukat před sebe. Tohle je tedy fiasko. Stočí oči na vylitou flašku někde vedle sebe, sáhne po ní a chce se napít, ale není čeho… zase ji zahodí a prostě si lehne s úmyslem spát tady. Bože, jak jemu se točí hlava!
Uruha, Hyde
" Když tě povalím do písku, dozvím se něco?" Zeptá se naprosto bez okolků a krátce se zasměje. Zkusit frontální útok, to někdy nebývá na škodu. Vloží pravou ruku do kapsy v levé svírajíc lahev a krátce pokrčí rameny nad jeho otázkou.
"Nejspíš pojedu, vypadá to, že bude zábava. Už se nemůžu dočkat, až se bude Gackt vytahovat, jak všemu rozumí." Rýpne si na adresu toho, který právě táhne Kaze do hotelu. To zas bude ráno, počítá s tím, že bude celou dobu poslouchat, Kazovo mrzuté mumlání, jak ho bolí hlava a ještě mrzutější, když si uvědomí, komu se věšel na krk. Jen krátce přikývne, když mu oznámí, že všichni ostatní už se rozprchají a krátce koukne k ohni, opravdu už tam nikdo nezbyl.
"Taky bychom měli jít, ať ráno nezaspíme." Broukne s pohledem už zase upřeným do hlubokých očí a dlouze si povzdechne, upřímně se mu nikam nechce. Pravděpodobně za ním zas přijde v polospánku Kaz, že je mu hrozně špatně a bude se mu roztahovat v posteli, ostatně jako vždycky. Zamíří tedy směrem k hotelu, kde se až na chodbě otočí čelem k němu.
"Nejspíš mi nezbude, než ti popřát dobrou noc a…" Odmlčí se krátce, než se objeví krátce špička jazyka na horním rtu a natáhne prsty k pramenům, které kopírují pravou stranu tváře, aby mu je vložil za ucho v letmém, skoro až něžném gestu.
"A sladké sny." Dodá ještě, než se otočí a zmizí za dveřmi do jejich pokoje, kde to vypadá, jak po náletu a Kaz je samozřejmě nakvartýrovaný u něj v posteli.
Uru došel několik kroků do přítmí, když se ohlédne a vidí, jak se Hide válí v písku. Chvíli tam jen tak stojí, pozoruje ho…všichni ostatní už se odebrali na pokoje, dokonce zahlédne Hyda a Aoiho, jak bok po boku míří taky na hotel. Dlouze si povzdechne. +Přece ho tu nemůžu takhle nechat. + Proběhne mu hlavou s náznakem starosti, než se přece jen vydá zpátky a koukne na něj z výšky.
"Tak pojď prosím tě, než tě spláchne nějaká vlna." Dodá ještě, začne ho zvedat z písku a podepře ho pořádně.
"Tak, kde bydlíš?" Zkusí z něj vydolovat a začíná mít obavy, že se to stejně nedozví a nejspíš ho ubytuje u nich v obýváku, kde je gauč. Rozhodně to bude lepší, než písek.
Aoi, Hide
"No já..." Vydechne s pohledem na hvězdy, ale má v hlavě jako vymeteno. To má z něj!
"Víš co? Asi se zeptej zítra kluků, co se o mě říká. Já si dneska přijdu jak po lobotomii...." +Větší debilitu už jsi vážně říct nemohl, Aoi-san!+ Pokračuje vedle něho až k hotelovým pokojům a dojde mu, že ho tak trochu vyprovází před dveře. Znovu se jemně začervená, když mu dojde, že stojí před nimi. Po většinu cesty s ním řešil zítřejší výlet a co si s sebou vzít a najednou... chvíli na dveře hledí jako by netušil, kde se tady vzal, ale pak strne v půli pohybu, když mu Hyde dá pramen vlasů za ucho.
"Krásné sny." Řekne mu měkce a naznačí úklonu, když se rozpačitě vzdálí a pak nejistě otočí a odejde chodbou. Je úplně vyvedený z míry, v břiše mu motýlci cvičí na mistrovství světa v krasobruslení a on si pořád dokola nadává, že byl jak slon v porcelánu. Hide zrovna uvažuje jestli usnout nebo se otočit na bok a zvracet, když se ty kočičí oči objeví zase nad ním. Chvíli na ně ostří a pak se rozverně usměje, když si namotá pramen růžových vlasů na ukazováček pravé ruky.
"Rozmyslel sis to?" Natáhne po něm obě ruce, aby ho přijal do své náruče, ale Uru ho začne tahat na nohy a on se nechá. Celkem vděčně se do něj opře a bojuje se žaludkem i rovnováhou. Jakoby to otázku neslyšel, stejně si číslo nepamatuje, klíče nemá, kartu taky ne, neví, kde jsou.
"Hele moje kytara!" Ukáže ještě za sebe, aby ji Uruha taky vzal a pokouší se naklonit blíž, aby ho mohl políbit na tvář. Podobné pokusy nevzdá ani po většinu cesty.
"Mohl jsi říct rovnou, že chceš, abychom šli k tobě." Brouká směrem k němu.
Uruha
"Ne, ale na svědomí tě mít taky nechci, na to jsi moc dobrý kytarista." Broukne nakonec s dlouhým výdechem a snaží se nějakým způsobem udržet jeho a ještě vzít kytaru. Tohle mu byl čert dlužný, vážně. Celou cestu na hotel se snaží, vždycky vložit dlaň mezi svou tvář a jeho rty a už se ani neobtěžuje protáčet nad ním oči v sloup, nedělal by nic jiného.
"No tááák...Už tak mám plné ruce práce." Snaží se ho uklidnit a moc to nepomáhá, navíc ani on není úplně střízlivý a k tomu se mu do hlavy pořád dostává ten jeho polibek. Přemýšlí, proč mu to nebylo nepříjemné, tak jak by mělo a proč mu ho vlastně oplatil. +To bude ten chlast, to je jasné!!!+ Přesvědčuje sám sebe, když se konečně dostane až před dveře do jejich apartmánu a loví kartu z kapsy. Nakonec prostě Hideho opře o stěnu vedle dveří a namíří na něj ukazováček.
"Zůstaň." Zavelí nekompromisně, připadá si trochu jako matka pluku, když se mu konečně podaří otevřít ty proklaté dveře a nacpe ho dovnitř s jasným cílem, uložit ho na pohovku, dát mu tam kýbl a jít spát.
"Tady budeš." Posadí ho na ni a rozhlíží se, kde by vzal aspoň nějakou deku, když mu padne pohled na jednu na křesle a podá mu ji.
"A ne, že budeš dělat bordel nebo mě ráno kluci přetrhnou. Dobrou." Popřeje mu, nakonec se přece jen trochu usměje, když pohodí hlavou a chystá se zamířit do svého pokoje.
Žádné komentáře:
Okomentovat