Aoi x Hyde - Žádná modrá krev - Část 2.

(Hydův byt)

Aoi

"Dostane domluvenou sumu, pokud se rozvedete, ale dokud to tak není, je to prostě společné jmění manželů nebo ne?" Zeptá ser zmateně a i kdyby kruci, to jako má žít s ženatým chlapem? Co si Hyde myslel? Čím dál tím víc je přesvědčený o tom, že to měl prostě jednoznačně a na rovinu vědět, pokud měli takové plány do budoucna. Hyde se přesune vedle něho a když se podívají jeden druhému do očí, Aoimu dojde, že má strach. Ale ten on má taky. Několik vteřin mu pohled oplácí, dokud je schopný ho udržet a pak černé oči skloní ke svým dlaním v klíně.

"Ty to v plánu nemáš, ale co udělá ona, to neovlivníš." Zašeptá a pak už se opravdu trochu ušklíbne. "Mě se to nedotkne? Jak se mě to nedotkne?" Znovu se mu podívá do očí.

"To proto jsi nepovažoval za nutné o tom mluvit? Protože mě se to vlastně netýká? Přece se JENOM rozvádíš. A kdo jsem já, někdo na zahřátí postele a nic víc a proto se mě to netýká? Já myslel, že se mě týká všechno kolem tebe." Tohle už znělo vyčítavě. +Brzo pozná, jak těžké to se mnou je, tohle je v pytli...+ Pomyslí si. S ním prostě nebylo pořízení, když došlo na podobné věci a pro většinu lidí to bylo neúnosné. Povzdechne si a v duchu si pořád převrací, co chtěl provést s těmi perlami. Ještě, že mu vůbec neřekl, že nějaké má. Jak by to vypadalo? Co by si o něm pomyslel? "Myslím, že bychom tak obrovské kroky jako společné žití kdo ví kde neměli podnikat, dokud jsou ve vzduchu podobné záležitosti. No ujišťuju tě, že tebe z mojí strany nic podobného nečeká." Utne to celé nakonec a nemá vůbec sílu se na nějaké plány, které se třeba nikdy nenaplní chodit vůbec dívat. Mohl by si leda tak pobrečet nad tím, že to mohl mít a nemá, protože existuje něco jako ex, co není ex.

Hyde

" Ale my se rozvedeme…" Opáčí mu jako první a on znovu stahuje obočí k sobě. S podobnou reakcí vůbec nepočítal a je to na něm vidět. Ve tváři se mu mísí pocity smutku a rozčarování ale ne nad tím, jak na to Aoi reaguje ale spíš z toho, že je vůbec na co takto reagovat. Než ztroskotali, čekalo se na poslední podpis a měl být rozvedený, vlastně počítal s tím, že už rozvedený je.

"Ale ano ovlivním, půjdu s ní promluvit a ty papíry prostě podepíše." Broukne rozhodně a je vidět, že je přesvědčený o své vlastní pravdě. On ji nějak donutí, i kdyby ji měl uplatit, je mu to jedno. Na ničem z toho nezáleží, protože on chce být s ním, stavět jejich společný dům na ostrově a užívat si každou společnou chvilku. Nebere ohledy na Japonsko, nebere ohledy na nikoho kromě osoby, který právě sedí vedle něj a očividně si přebírá slova úplně jinak, než je Hyde myslel. Musí vypadat asi hodně překvapeně, když padají slova o zahřívání postele. Teď už se opravdu zamračí, protože tohle je to poslední, co by od něj slyšet chtěl. Narovná se na židli a koukne mu upřeně do tváře.

"Víš přece, že jsem to takto nemyslel. Byl bych rád, kdyby se Tě můj rozvod dotkl, co nejméně ale v tom ohledu, aby sis nemusel dělat žádné starosti. V tuhle dobu jsem měl už být rozvedený." Snaží se mu to vysvětlit, nějak ho nenapadlo, že by mu o tom měl říct, bral to jako hotovou záležitost.

"Dělo se toho tolik, opravdu mě nenapadlo, že by se to mohlo takto zvrtnout. Je mi líto ale nechci a nic čekat. Slíbil jsem ti náš společný ráj a nehodlám na svém rozhodnutí nic měnit." Vydechne svá slova sotva slyšitelně a promne si trochu unaveně vypadající tvář. Pomalu vstane, sáhne po své sklence a odejde ke stolu, odkud vytáhne cigaretu a připálí si, tenhle večer budou mít jeho plíce nejspíš problém. Mne si rty o sebe, když si asi dvakrát potáhne, cigaretu típne a zamíří zase zpátky k němu. S hlasitým zavrzáním nohou od židle si ho otočí čelem k sobě od stolu a přidřepne si před něj, koukajíc mu ze spodu do očí a svírajíc jeho dlaně.

" Miluju tě Shinju-koi, nepochybuj o tom prosím, vyřeším to a už nám nic nebude stát v cestě, věř mi."

Aoi

On je o hodně víc skeptický, než je Hyde a jeho přesvědčení. Mlčky sleduje jeho záda, když si jde znovu zapálit, on by to taky potřeboval, ale v jeho bytě si to prostě nedovolí, i když tady Hyde celou dobu kouří. Nakonec si prostě dvěma prsty promne kořen nosu a chvíli tak setrvá, až do chvíle, než ho Hyde pootočí i s celou židlí, která pod tím pohybem a pánskou váhou docela zaprotestuje. Hned ruku stáhne a s mírně pootevřeným rty se mu podívá do očí. Ještě před vteřinou měl v mysli zformulovanou větu tom, že na něj počká, než se to stane, ale u sebe doma. Jenže když se dívá do jeho nádherných a podle něho opravdu upřímných očí, nějak to ne a ne vyslovit nahlas, a to s tím nikdy problémy neměl. Ticho se natahuje, Aoi svádí souboj se sebou samým a pak oči znovu sklopí, aby je vzápětí zase zvedl.

"Já vím. Taky tě miluju." Řekne mu nakonec a asi poprvé v životě se postaví svým zásadám a přesvědčením. +Jen mám prostě špatný pocit, že realista jsem tady já.+ Pomyslí si v duchu. Nakonec se mírně předkloní a dotkne se svými rty těch jeho. Nikdo nemá krásnější rty, než Hyde... jenže on má nejkrásnější úplně všechno. Docela klidně může lidem slibovat, co ho napadne, protože mu všichni všechno sežerou, včetně Aoiho. Po chvíli se zase oddálí. Bude se muset smířit s tím, že ty perly v nejbližší době rozhodně nepoužije. A co se kvůli nim nalokal vody.

"Už abychom tam byli... chybí mi náš kousek ráje, náš vodopád." Vydechne trochu sentimentálně, když se podívá někam nad jeho hlavu a je na něm znát divné rozpoložení a fakt, že obavy stále má. Měl by mu říct, aby šli jíst, ale prostě nemá vůbec na nic chuť. Je nervózní, má strach, že o něj přijde, iracionální strach, který se neustále stupňuje.

Hyde

S nejistotou kouká do tváře Aoiho s jasným očekáváním vepsaným v očích. Jak kdyby na tom, co právě řekne závisel celý jeho život. Dlouho je ticho a nic se neděje a jeho nervozita, začíná postupně narůstat, když se prozatím vytoužených slov nedočká. Pomalu vydechne a párkrát zamrká, když nakonec Aoi promluví a jemu se neskutečně uleví. Obrovský kámen mu spadne ze srdce a neubrání se tomu, aby si úlevně vydechl. Tohle bylo neskutečné mučení.

"Je mi opravdu líto, že tohle musíme řešit." Omluví se mu ještě jednou a jeho výraz o kousek víc změkne, když se k němu skloní a políbí ho. Samozřejmě mu polibek oplatí, uzamkne přitom jeho tvář ve svých dlaních. Aoi zmíní ostrov a vodopád.

"Tak co kdybychom si udělali výlet, seženu helikoptéru, projdeme se k vodopádu, můžeme tam klidně i přespat, jen ty a já. Připomenout si naše chvilky." Navrhne mu s hvězdami v očích, protože se mu před nimi objeví vzpomínky a koutky se mu nepatrně pozvednou.

"Můžeme dál plánovat a pak už jen směle realizovat." Nastíní mu svou vlastní představu, než se ozve bzučák domovního zvonku, ohlašující další návštěvu, kterou pouštějí nahoru. Těkne podmračeným pohledem ke dveřím, nikoho už dneska nečekal.

"Kdo to je?" Zamumlá nechápavě, kdo by to mohl být, koho by vrátný bez váhání pustil?

"Vydrž chvíli, zjistím to, asi někdo z kluků." Vysloví svou domněnku vydá se spěšně ke dveřím, hodlajíc příchozího slušně vypakovat pryč. Tohle má být jejich večer. Jen ale otevře dveře a jeho překvapení, by nemohlo být větší. Stojí tam Megumi, jeho žena a usmívá se.

"Hy-chan, moc ráda tě vidím." Ozve se její hlas a jemu se stáhne obočí k sobě, dneska se nějak podezřele často mračí.

"No, výborně…můžeme to vyřešit rovnou jak se zdá." Možná, že kdyby přišla o den později, už by tak úsečný nebyl ale teď, po tom, co před chvíli řešili s Aoim si to odpustit nemůže.

"Děje se něco?" ozve se její hlas, jak kdyby to sama nevěděla a on se neubrání protočit oči v sloup.

" Ano, pořád jsem ženatý…proč?" Zeptá se jí napřímo a tím jí trochu smaže úsměv z tváře.

Aoi

Cítí na tvářích vřelý dotek jeho dlaní a pak padne Hydův návrh. Tolik se snaží všechno dát do pořádku, alespoň on mu to teď bezmezně věří. Pousměje se a přikývne.

"Dobře, to bych opravdu rád." Přikývne a taky se usměje. Vidí výraz v jeho očích a ten jeh taje a měkne úplně stejně.

"Co kdybychom..." +Se vykašlali a večeři a šli někam, kde spíš...+ Dokončí si v duchu, protože v tu chvíli někdo zazvoní a podle Hydovi reakce to rozhodně není zvaný host. Proč by byl, když se měli sejít oni dva? Sleduje jeho záda a říká si, že dnes jim hvězdy snad nedopřejí vůbec nic. A pak se ode dveří ozve ženský hlas. On se tam nevěřícně podívá a.... samozřejmě, že ji pozná, vždyť je to známá modelka!!! Klesne mu brada a chvíli mu trvá, než se přinutí ji zase zvednout, zatímco vstává od stolu a narovná se v ramenou, když se dívá tím směrem. Hyde vypadá tak nadšeně a říká takové věci, že musí trochu ovládat zvedající se koutky, ale tuhle konfrontaci tak trochu nečekal a vůbec si není jistý, jakou by v ní měl sehrát roli. Ona o něm jednoznačně nic netušila. Asi? Pokud se to o nich nějak nedostalo mezi manažery a tak podobně. Kdo ví, co bylo tohle za tah.

"Dobrý večer." Pozdraví ji s mírnou úklonou a přeskočí očima na Hyda.

"Možná bych vás měl nechat o samotě. Stavím se u Uruhy a zavoláme si. Kvůli helikoptéře." Řekne. Tohle by si asi měli vyřešit hlavně oni dva a jejich večer byl neodvratně v troskách. Pochybuje, že by se po tomhle hladově vrhli na jídlo a na sebe navzájem. To tedy byla smůla...

Hyde

Zrovna se nadechuje, že by jí ještě něco řekl asi nic moc příjemného. Celkově je s jejím příchodem čím dál víc podrážděnější. Ne, dneska sem opravdu chodit neměla a jak se zdá jeho bývalé ženě to vůbec nedochází. V tu chvíli se ozve Aoiho hlas a on se jeho směrem pootočí, vypadá hodně provinile, tohle se prostě nemělo stát, ne dnes.

"No…dobrý večer." Pozdraví ho Megumi s mírně pozvednutým obočím a k odchodu se nemá ani teď. Za to Hyde se po jeho slovech zatváří hodně odmítavě.

" Ne." Začne rázně a velmi sebejistě, nenechá si to celé zkazit ještě víc, ne se to právě děje. Jeho žena tu nemá, co dělat a přišla neohlášeně.

"Nemusíš nikam chodit, tohle nebude na dlouho." Oznámí mu jistým hlasem a opravdu se ovládá, aby si nezaložil ruce na hrudi.

"Chceš, aby u našeho rozhovoru byl někdo cizí?" Ozve se otázka od nezvané návštěvy. Její pohled je prioritně zakotvený v šedých očích.

"Ale on není cizí Megumi, ne pro mě." Uvede vše na pravou míru a je mu upřímně jedno, co si o tom bude myslet.

"Rád bych Tě požádal, aby si rozvodové papíry podepsala v nejlepším případě hned zítra. Naše dohoda zněla jasně a já na rozvodu pořád trvám. Mám mnohem lepší plány, než to celé nesmyslně potahovat." Oznámí jí možná trochu krutě ale to ona mění jeho plány a to se nedělá.

" Nepozveš mě dál?" Pokusí se vnutit do jeho apartmánu a Hyde jen rezolutně zavrtí hlavou. Bez dalšího váhání se rozejde k Aiomu, zastaví se několik kroků před ním a koukne mu upřeně do očí.

"Ne, nepozvu, je mi líto. Mám na dnešní večer mnohem důležitější…" Nedořekne to a mírně se usměje. Ano, on by věděl o sto a jedné mnohem lepší věci, co by mohli dělat.

"To nemyslíš vážně Haido…hodláš se zahazovat s..." Obsáhne Megumi dlaní celou Aioho osobu.

"...ním?Co tvoje reputace??" Tohle je na něj tak trochu rudý hadr a výraz v jeho očích dokonale ztvrdne, když se začne pomalu otáček jejím směrem.

"Je mi upřímně jedno, co si o tom myslíš nebo a ne a Tobě není nic do toho s kým já budu trávit…+večer?+ svůj čas."

Aoi

Celá tahle situace začíná být trochu trapná a on se nejistě pousměje, když Hyde jeho odchod jednoznačně zamítne a to takovým způsobem, že se zasekne na místě a dál už se nehne ani o krok, jak autoritativně najednou vypadá. Oplatí Hydovi upřený pohled do očí a ty jeho se trochu rozšíří, když jí vpálí, že on pro něj není kdosi cizí. Takže s tím šel otevřeně ven, i když to nemusela pochopit. Stoupne v jeho očích asi tak o tisíc procent a narazí hlavou do pomyslného stropu. Několik okamžiků si doopravdy myslí, že Hyde jejich vzdálenost zruší dalšími kroky a prostě ho tu před ní políbí, ale ono to není potřeba, protože Megumi zdá se není zase tak hloupá a dovtípí se sama, i přes jeho pohlaví. Stalo se už někdy v minulosti, že měl něco s klukem? Mužem? To je jedno... Vnitřně se ho samozřejmě dotkne, že použila slovo zahazovat, i když je to reakce, se kterou bude muset do budoucna počítat, ale mnohem víc mu vadí fakt, že se cítí jako něco víc.

"S vámi se nezahazoval? Byla jste jen někdo z branže stejně jako já." Nevydrží to nakonec.

"Nejste žádná modrá krev a Hyde taky ne a pokud si jako někdo víc připadáte, pak je to zásluha vašeho manžela, ne vaše." Tak tohle bylo od něj asi přes čáru, neměl se do toho vůbec plést, ale on přece navrhoval, že raději zmizí. Raději se kousne zevnitř do rtu, aby ovládl hromadící se emoce a nevyjel po ní doopravdy, protože by mohl ztratit tvář. Raději se vrátí ke stolu, sáhne po sklence a pořádně se napije. A vzápětí na to začne konečně hledat zmíněný zapalovač. Teď už kouřit musí. Právě si na živo vyzkoušel, jaké bude čelit světu tam venku, až to o nich praskne. Ještě, že se schovají na tom ostrově... Co asi Kaz? Přesvědčí Gackta? Měl by se tam s nimi líp, je o tom přesvědčený.

Hyde

Zrovna se nadechuje, že by jí něco hezky od plic ještě pověděl, když si vezme Aoi slovo a on nestačí zírat. Musí se ohlédnout zpátky jeho směrem ale rozhodně v jeho očích není naštvání nad tím, co říká. Má úplnou pravdu. Jenže je v nich ještě něco jiného. Takhle rozohněného ho snad ještě neviděl a nejspíš se po druhé zamiloval nebo co. Má sto chutí ho popadnou za ruku a vzít do ložnice….no, možná by ani do té ložnice nemuseli. Připadá mu neskutečně sexy. Ne, že by předtím nebyl ale tohle…Musí to na něm být nejspíš hrozně vidět, i když na podobné věci by nejspíš myšlenky mít neměl. Přinutí se silou vůle od něj odtrhnout oči a v tu chvíli k němu dolehnou i slova Megumi.

"Co si to dovoluješ." Začne po něm štěkat a to už je přes čáru i na pro jeho dřív velmi klidnou povahu.

"Tak a dost." Ozve se jeho hluboký hlas s neskutečně naštvaným podtónem a propaluje ji pohledem, je jasné, že jeho pohár trpělivosti dokonale přetekl..

" Má pravdu a já s ním souhlasím." Oznámí jí pevným hlasem a v očích v nichž je jindy klidná vodní hladina se mu objeví rozvířené vodní víry.

"Okamžitě ho přestaneš urážet a zítra podepíšeš ty papíry, jinak začne to pravé peklo Megumi."Snad poprvé v životě někomu vyhrožuje a vůbec se toho nebojí.

" Už jenom kvůli našemu synovi, bychom se měli domluvit a neodkládat nevyhnutelné. Pokud jsi měla pocit, že stojí za to naše manželství prodlužovat, já ho rozhodně nemám." Uzavře to celé poslední větou. Megumi stojí jako opařená na místě a s vytřeštěnýma očima sleduje Hydeho, jak se na ni mračí jak snad nikdy v životě.

"Dneska asi není vhodný den na..." Hyde jí ale skočí bez váhání do řeči.

" Žádný den ani vhodný už nebude, já se CHCI rozvést rozumíš." Prohodí nekompromisně a gestem dlaně ji vyprovodí bez rozloučení ke dveřím, než se otočí na patě a vykročí směrem k Aoimu. Jako první sáhne po sklence a dlouze si vydechne.

"Tohle se nemělo stát. Nesouhlasím s ní, podle mě je to právě naopak. Vidím Tě v úplěn jiném světle Shinju-koi."Broukne měkce, odloží sklenku a přitáhne si ho za zápěstí k sobě.

"A mimochodem, jsi hrozně sexy, když se zlobíš, mmm." Ted asi není vhodná doba ale kdy on se staral o to jestli je nebo není. Tohle mu musí říct prostě hned.

(Konec druhé části)