Taiji x Shinya x Zyean - Tohle byla ta druhá možnost...část 1.

(Takeshiho ateliér)

Shinya, Zyean

Seděli s Takeshim opravdu dlouho nad všemi fotkami. Probírali drobné úpravy a možnou změnu líčení nebo prostředí. Vlastně tak nějak polemizovali, co by se ke každému hodilo. Trávili podobnými debatami během soutěže opravdu hodně času, ale ani na jednom nebylo vidět, že by byl o trochu méně zapálený. Jakmile došlo na fotky Seny a Taijiho. Ne, na nich nebylo potřeba nic měnit. Shin seděl mlčky s dlaní pod bradou, zapírajíc se o desku stolu loktem a nemohl z něj spustit oči. Když se dobrali konce, bylo už dost pozdě. Shin přece jen odběhl o něco dříve s omluvou, že se potřebuje připravit a u toho byl zase jak rajčátko. Bylo mu úplně jasné, jak by si ho Takeshi dobíral a tak v podstatě utekl. Strávil ve svém pokoji hodně času a přesto by neměl takové zpoždění. Zavře za sebou pečlivě dveře a ještě zkontroluje svůj vzhled v zrcadle na zdi kousek dál. Světlé delší vlasy má protkané nastavenými copánky, několik z nich společně s prameny má sepnuté na temeni. Zpoza černé, lehké, kožené bundy mu prosvítá bílý top, který kopíruje jeho štíhlou postavu, stejně jako černé upnuté kalhoty. Kývne hlavou, aby dodal sobě samému odvahu, než vykročí chodbou. Zahne za roh, kde málem porazí kluka se skoro stejnou barvou vlasů, jako jsou ty jeho. Hned je doslova ozářen širokým úsměvem a trochou zoufalství v očích.

"Ztratil ses?" Zeptá se Shin tiše, když vidí plánek v jeho ruce. Je doslova ověšený taškami.

"Ne, vůbec ne, jen si úplně nejsem jistý, kam jdu." Prohodí Zye. Shin si ho znovu prohlédne, než se tiše rozesměje.

"Ty patříš ke kameramanům, jsi tu na praxi že?" Docvakne to Shinovi hned a Zye přikývne.

"Budu se snažit jim nezakopávat o kabely." Zasměje se Zye upřímně a pokouší se sám přijít na směr, kterým je jeho pokoj. Přijel pozdě, měl to z domu sem opravdu daleko, ale stejně měli začít až zítra a on tolik spánku nepotřebuje.

"To je moje parketa, neber mi ji." Pípne Shin tiše a rozesměje se společně s ním. Věděl proč tu Zye je a má to jako svůj projekt. Vybral si dokument o této soutěži. Podle toho, co mu řekli, chce natočit víc ze zákulisí, emoce, rozhovory se soutěžícími. Podle toho, jak mu pusa jede, by mohl rozmluvit úplně každého. Byl nejlepší z ročníku a proto dostal příležitost. Takeshi byl jen pro, když se se Zyeanem potkal poprvé, bylo všem jasné, že to místo má jisté. Viděl v něm talent a Shin ví, že Takeshi na to má prostě oko.

"Takže film o filmu v podstatě?" Nadhodí Shin, když mu ukazuje jídelnu a pak zamíří do jeho pokoje.

"Hm, tak by se to taky dalo říct." Usměje se Zye a složí prsty tak, jakoby měl místo nich foťák, možná spíš v jeho hlavě kameru. Zamíří jimi po okolí a pak i na Shina. Nakloní hlavu mírně na stranu a prohlíží si, jak jeho tváře rudnou.

"A co takhle film o tobě?" Zeptá se ho Zye napřímo a Shin ho plácne.

"Tady bydlíte, pane režisére. A dobrou noc. Máš tu spoustu soutěžících, budeš mít pestrý výběr." Mávne mu ještě z dálky a pak s úsměvem zamíří k salónku, kde by ho měl čekat Taiji. Dobrá nálada se ho drží a přesto ho trochu píchne strach, že by tak dlouho čekat nemusel. +Pokud má zájem, tak si počká.+ Zní mu v hlavě Takeshiho hlas. Nahlas by to nikdy nepřiznal, ale má pravdu. Snad. Opatrně se drobnými dlaněmi opře o dveře a vejde do salónku. Trochu nervózně si zastrčí pramen vlasů za ucho. Nikde ho nevidí a je vidět, že ho to dost zaskočilo.

"Tai-san?" Zavolá do trochu potemnělého nitra.

"Promiň, přijel další kameraman, teda student, který tu má točit jeden projekt. Ztratil se, tak jsem to musel trochu ukázat. Navíc byl hrozně ukecaný a…" Vysvětluje a je možné, že to říká jen sám pro sebe. Trochu posmutněle shlédne do své dlaně, kde svírá Taijiho fotku, která se mu líbila nejvíc. Prostě měl nutkání mu ji ukázat. +Co sis myslel?+ Jsou to sotva vteřiny, kdy o sobě začne pochybovat, vždycky to tak měl. Tolik se bál rychlé jízdě na motorce a teď má spíš strach, že Tai si to rozmyslel. No jo, tu motorku by si teď klidně dal a ani by nepípl.

"Řekni mi, kdo zrovna tobě mohl utéct." Ozve se za jeho zády hlas a když se ohlédne vidí široký úsměv.

"Co tu děláš?" Zeptá se Shin Zyeana, který jen pokrčí rameny.

"Chtěl jsem se trochu rozhlédnout." Znovu zvedne ruce a zformuje z nich pěkný rámeček, míříc rovnou na Shina, který vypadá hodně zmateně a v rozpacích.

"Vážně začínám přemýšlet, že celý svůj projekt přehodnotím. Před kamerou by ti ti to slušelo. I bez ní ti to sluší." Nasadí svůj bezstarostný a upřímný úsměv.

Taiji

Kde kdo by si myslel, ze Taijimu je úplně jedno, co na sebe oblékne, ale tak to zdaleka nebylo. Jeho módní vkus byl hodně specifický, ale držel se jasných pravidel a někdy se uměl hodit dokonce i do gala. Jako třeba teď, když džíny vyměnil za černé kožené kalhoty a doplnil je světe div se svetříkem s jaguářím vzorem, který mu lehce padal z jednoho ramene. Množství doplňků včetně pásků, náramků a náušnic z peří, bylo samozřejmostí. Taiji měl chvílemi i svou dámskou stránku, ale tu měl Shinya taky, takže žádná rtěnka, jen černě zvýrazněné oči. I přes ten luxusní Takeshiho dům tady nebylo zase tolik, co dělat. Moc kluků jeho krevní skupiny tady nebylo, Sena se flákal kdo ví kde na svém rande a jezdit na motorce kolem dokola jednoho taky za chvíli omrzelo. Žádná hospoda, žádná noční ulice, žádný rockový klub. Měl toho flákání tak plné zuby, že dokonale zapomněl na to, kolik je hodin a když mu to došlo, Shinya už byl buď dávno dole nebo taky dávno pryč. Ta druhá možnost byla správná, protože když se tam šel Taiji podívat, Shinya tam nebyl. Jednou z možností bylo, že ještě pracuje. Ano, to byla ta správná. Jenže jeho hlava si vymyslela, že tam prostě čekat nevydržel a řekl si, že Taiji o něj zase tolik nestojí, když za ním nedovede ani přijít včas. Byl tak hezký, že ho někdo z těch kluků tady nejspíš dávno vzal někam ven a on přišel prostě s křížkem po funusu. Bylo to dost k vzteku, ale zlobit se mohl maximálně tak sám na sebe. Tohle byla jeho špatná a bohužel dost silná vlastnost. Chodit pozdě, zapomínat… vypadat nezodpovědně… Kde koho to rázem přešlo a proč by to měl tolerovat zrovna Shinya? Máma mu doma pořád říkala, že dokud nedospěje, bude mu jeho chování jenom komplikovat život. Žádný kluk jeho věku by nikdy nahlas nepřiznal, že měla máma pravdu, ale ono to tak nejspíš bylo. Chvíli se ve svém pokoji jenom tak houpe na židli, že je s podivem, že to nožičky ještě vydržely a potom ještě jednou vyrazí dolů do baru. Když už nic jiného, dá si pár piv a pak půjde spát, aby byl připravený na zítřejší focení a rozbíjení úst tomu, s kým Shinyu uvidí. Po cestě míjí salónek, do kterého jsou pootevřené dveře a zřetelně odtud zaslechne Shinyův hlas. Drcne dlaní do dveří v okamžiku, kdy cizí kluk zabírá Shinyu do pomyslného rámečku a vykládá mu, jak mu to sluší. Jinak jsou od sebe dost daleko, ale stejně… Vejde tiše dovnitř, pomalu dveře dobře a opře se o ně zády. Zvedne si k ústům svoje pivo a pořádně se napije, zatímco si je prohlíží. 

"Ahoj Shin-chan." Bez okolků na sebe upozorní a pousměje se. 

"Jdu už asi po patnácté pozdě, myslel jsem si, že už budeš dávno spát. Tohle byla ta druhá možnost..." Poskočí očima na Zyeana a změří si ho pohledem. Úplně jiný typ, než on sám. Milý, upravený, nejspíš dochvilný… hezký kluk. Kruci… +Blondýny táhnou na rebely...+ Napadne ho v duchu, ale co když je to největší pitomost, co kdy slyšel? No, jestli nad ním Shinya zlomil hůl se dozví nejspíš vzápětí. Jeden z nich tady byl navíc a i když uměl být horká hlava, nebude tu dělat scény, pokud už je pozdě. Jenom nejspíš projede tuhle sázku, protože vážně neví, jak by se na ty dva vedle sebe díval. A vůbec. Na nikoho se dívat nebude muset, protože tohle kluka odsud vypakuje jedna dvě, jestli to bude potřeba. Stočí oči znovu na Zyeana a počká si, co z toho vyleze.

Shinya, Zyean

Shin brzo zjistí, že Tai v salónku není. Podivně ho píchne u srdce, protože se nejspíš děje to, co si myslel. Taiji prostě nepočkal a odešel, protože mu to trvalo příliš dlouho. Tiše si povzdechne a sklopí hlavu. Tohle nechtěl, ale nešlo to jinak. Byl v podstatě zaměstnaný dvacet čtyři hodin denně a občas se stávalo, že si Takeshi v jednu ráno usmyslel, že změní koncept na druhý den. Shinovi to nevadilo, tohle bylo na tom to nejlepší, ale rozhodně to neprospívalo všemu okolo. Takeshi toho samozřejmě nezneužíval a Shin mu nikdy neřekl, promiň, teď to nejde. Z podobných rychlých akcí vznikaly ty nejlepší práce, nemohl si podobou příležitost nechat ujít. Dost ho překvapí, když je to Zyean, kde se objeví a musí mu to být vidět i v očích.

"Nakonec vždycky utečou." Pokrčí Shin zlehka rameny a smutně se pousměje. +Anebo chtějí všechen můj čas.+ Dokončí si v duchu, ale nahlas nic neřekne. Nechce otvírat staré rány a Zyeana vlastně vůbec nezná. Měl problém se svěřit i Takeshimu a s cizím člověkem to bylo ještě horší. Shin je dokonale mimo, když mu Zye skládá další komplimenty. Na tohle si nezvykl nikdy, když se mu to občas stávalo. Nechápal, co na něm někteří vidí, ale očividně to fungovalo. Asi stráví zbytek noci u zrcadla a bude přemýšlet nad tím, co na něm je a taky nad tím, proč to na Taie nepůsobí. V očích se mu na chvíli odrazí myšlenky právě na něj, ale Zye si krade jeho pozornost velmi rychle.

"Přišel jsi kvůli salónku nebo mě znervózňovat?" Zeptá se ho Shin a už prolétá ruce před tělem v trochu obranném gestu. Cítí se v rozpacích. Je to příjemné a zároveň má chuť zase utíkat. Tak to bylo vždycky a stejně nikdy neutekl. Prudce sebou trhne, když se ozve hlas, kvůli kterému je vlastně tady. Tedy kvůli celé jeho osobě. Těkne očima k Taijimu a hned je sklopí k zemi.

"Já, já…Přišel jsem hned, jak to šlo." Jeho povaha se nezapře a hned se vlastně omlouvá. Za to Zye pohled rozhodně nesklopí a široce se usměje.

"Za to můžu já a rovnou se přiznám, že jsem ho zdržel." V očích mu zasvítí, ale moc se mu ze Shinovi společnosti nechce. On by na něj počkal klidně i do rána, jen pro jistotu.

"Dneska jsem přijel a málem jsem ztratil, Shin byl tak hodný a ukázal mi cestu do mého pokoje." Zazubí se podruhé a zkusí k Taijimu natáhnout dlaň. Záměrně se tváři, že nevidí Shinův vyděšený pohled. +Ke dveřím, ne do pokoje.+ Shinyovy myšlenky jsou snad i pro ně dva slyšitelné.

"Jsem Zyean." Představí se a je jasné, že si tu nemá v plánu dělat nepřátele. Jen…Odcházet se mu taky úplně nechce.

"Budu vám asi hodně často běhat za zadkem." Stočí oči krátce na Shina a je snad i vidět, že za jeho zadkem by rozhodně rád stál. To je druhá chvíle, kdy by Shin nejradši utekl. Zye očividně neví, kdy zavřít pusu a on vážně nechce, aby si Tai myslel úplně něco jiného, než se celou tu dobu dělo.

"Zye přišel točit svůj studentský projekt. Vybíral ho Takeshi." Začne s tím podstatným, aby všechno uvedl na pravou míru a doufá, že tím se hodně vyřeší.

"Tak nějak to bude." Potvrdí mu Zye.

"Jen jsem před chvíli začal přehodnocovat, o čem to bude." Nepřestává se usmívat a očividně není vůbec unavený o cestě. Měl vždycky energie na rozdávání a dneska to není jinak.

"Nečekal jsem, že tu bude tolik inspirace." Dodá ještě, krátce se podívá na Shina, který mimoděk o krok ustoupí a pak se zase podívá na Taie.

"Tai je tu jako soutěžící." Vloží se do toho Shin, aby zažehnal to nejhorší.

"A taky podle mě jeden z favoritů." Usměje se nesměle na Taie, v ruce pořád jeho fotku.

"Vážně?" Ozve se Zye a už zase zvedne ruce, aby ho zavřel do svého vlastní, imaginárního objektivu.

"Tak to bych mohl rovnou začít pracovat." Je vidět, že by točením mohl strávit klidně celý život, jak moc ho to baví.

"Co myslíš, Shin-chan, z jakého úhlu to bude nejlepší?" Pozve ho gestem hlavy k sobě. Ne, rozhodně se jen tak nevzdá, ještě před chvíli to vypadalo, že o Shina zas takový zájem nemá, dokud je tu neobjevil. Minimálně pomůže, aby jeho objevu ukázal, že by se měl mít na pozoru, ale…Stráví spolu hodně času, bude mít dost možností.

"Myslím, že se musím napít." Broukne Shin nejistě. Kdyby měl mluvit o Taijim, asi by neskončili ani ráno.

"U něj stačí jen pozvednout kameru a máš skvělý záběr." Pípne nakonec sotva slyšitelně, podívá se Taijimu do očí a jemně se pousměje. Udělá dva kroky k baru, než se zarazí, přecupitá k Taijimu a vtiskne mu fotku do dlaně.

"Chtěl jsem ti ji dát, moc se mi líbila." Krátce sklouzne konečky prstů po jeho dlani a pak už se opravdu vytratí k baru. Rozhodně to nebude sklenka vody. Není taková povaha, aby Zyeho vyhodil i když by byl rád s Taijim sám. Musí si přiznat, že se s ním celou dobu bavil, ale s Taijim…+Jen ať se trochu snaží.+ Ozve se mu v hlavě hlas, který zase zní jako Takeshi. Málem by nad tím protočil očima v sloup a už si lije plnou skleničku Baileys. Tohle mu spolehlivě zalepí pusu a ani se u toho nezakucká.

"Pivo tam náhodou nemáš?" Zeptá se Shina Zye, stačí mu se podívat na Taijiho a už by si dal taky.

"Ale možná bych si ho měl dát na pokoji, abys měl prostor se Shinovi pořádně omluvit nebo ne?" Podívá se na Taijiho.

"Vůbec nechápu, jak se ti povedlo přijít pozdě. Jen se na něj podívej." Ohlédne se k baru a mrkne na Shina, kterému málem vypadne sklenička z ruky.

"Být tebou už pozdě nechodím. Na to je moc roztomilý a hodný." Dodá nakonec. To už na něj Shin hledí s poloprázdnou sklenkou na půl cesty ke rtům, zase ji odloží a dolije do plna. Je vidět, že vůbec nechápe, co to mělo znamenat. Pak se jeho modrá očka skoro vyděšeně podívají na Taijiho.

"On se úplně zbláznil." Pošeptá si sám pro sebe na adresu Zyena.

"To já jsem přišel pozdě, Zye-kun a mrzí mě to. Tai se omlouvat nemusí." Brání ho bez váhání.

Taiji

Koutky se mu zvednou, když sebou Shin tak škubne a zároveň je mu ho skoro líto. Jak se hned omlouvá… je vážně sladký. Od pohledu na něj ho ale vyrušuje Zyean a tak k němu stočí svoje oči. 

"Ano, to vidím." Usměje se a ten úsměv neznačí nic špatného, ale jenom čert mu vidí do hlavy. I kdyby dneska nepřijel, Taiji by neměl šanci si něco podobného pamatovat. Měl příšernou paměť na jména a ještě horší na tváře a tady pobíhalo tolik kluků a ještě co chvíli jinak zmalovaných, že by se v tom vyznalo jenom prase. A Takeshi. Chápavě pokývá hlavou, když dojde na ten pokoj a taky mu podá svou ruku. 

"Taiji." Řekne prostě a jakmile uvidí ten pohled na Shinyu, když dojde na stání za zadkem, horní ret se mu nepatrně zachvěje. Tohle ho dráždí a pokud Zyean nebyl ještě větší blondýna, než Shinya, už mu muselo dojít, že tady měli dostaveníčko, tak co to krucinál zkouší? Znovu chápavě pokývá hlavou, když se dozví, že Zyean není soutěžící, ale v podstatě staff, i když ani tak se to nedá říct. Je to prostě nějaký pilný studentík, který bude jednou lítat po placech s kamerou v ruce. Hm, pěkný… na shledanou. Nakloní hlavu k rameni, když tu Zye na plnou pusu prohlásí, že ho přestává zajímat téma této soutěže a místo toho bude točit životopis nebo dokument o práci maskéra. Tohle už trochu nebezpečně vypadá. Něco mu říká, že Takeshi by mu tu změnu klidně odkýval jenom proto, aby se mohl bavit nad tím, jak to Taijiho štve. Když tu zazní, že Taiji je soutěžícím, zní mu to trochu jako když jste na táboře za děcko, zatímco okolo vás stojí vedoucí a praktikanti. To, že je favoritem, si Zyean klidně může přebrat jako Takeshiho názor a ne Shinyův, ale stejně se na Shinyu podívá a pousměje se. Vzpomene si, že má v ruce to pivo a pořádně se napije, aby se trochu zchladil. Pánové se o něm chvíli baví jako by tu ani nebyl a zatímco zdařile ignoruje tu Zyanovu kameru, sleduje Shinyův pochod k baru. Zyeanovi to jeho lákání blíž prozatím nevyšlo. Pousměje se a konečně se odlepí ode dveří, aby mohl zvolna pokročit víc do místnosti. Tomu Shinyovu komplimentu se znovu usměje a trochu to upevní jeho pozici. Pořád se mu líbí a hodně, to je dobře. Dává mu to teď nějaká esa do rukávu. Shinya z ničeho nic změní směr, přijde rovnou k němu a cosi mu podá. Trochu zaraženě shlédne na obrázek ve své dlani a povytáhne obočí nahoru. Překvapí sám sebe, vypadá to nakonec fakt dobře, na to, že si jenom zakouřil. 

"Díky." Vydechne tiše, ale to už je Shinya zase z jeho dosahu, i když ještě pořád cítí na ruce dotek jeho prstů. Zasune fotku do kapsy kalhot na zadku, aby se moc nepomačkala. Zye odtud zdá se jen tak neodejde, protože se k baru přilepí taky a očividně se chystá dát si pivo. A jakmile mu začne dělat kázání, míra Taijiho nadhledu přeteče. Pomaličku je dojde, opře se předloktími o bar, vrátí sklenici a rovnou si objedná další. Původně si chtěl Shinyu dobírat za to dámské pití, ale najednou má úplně jiné věci na práci. Obrátí tvář směrem k Zyeanovi. Shinya je teď mezi nimi. Stoupl si takhle schválně, protože ho to možná odradí od chuti dát mu jednu do zubů. Shinya podá vysvětlení, které na celou situaci vrhne trochu jiné světlo dřív, než se do toho stihne obout po svém. Pomalu vyloví cigarety a jednu si připálí. Na jazyku má hodně namachrovaných řečiček o tom, na koho Shin kouká nebo ne a aby si hleděl svého, ale ještě chvíli mlčí. 

"Neomylné typy, co strkají nos, kam nemají, všichni milují. Nešikanovali tě na základce?" Prohodí zatím ještě mile, než se zvolna narovná v ramenou. 

"Jestli v tom chceš pokračovat, můžem si ledacos vyříkat. Ne tady… chodíš do školy a já odtud zas nechci vyletět. Ale jako chlapi… ty mě nebudeš vychovávat a já tě zas nebudu shazovat. Je to asi trapný pro obě strany, hn?" Co si ten spratek myslí? Pak Shinyu pomalu obejde a ještě pomaleji uvězní Zyeana pažemi mezi své tělo a bar, aby se mohl velmi důvěrně naklonit k jeho oušku. Nosem odrhne jeho vlásky stranou a otře se o jeho ouško. 

"Jestli tě přistihnu, jak do něj děláš, věř mi, že tě fakt praštím. Do té doby na to můžem zapomenout." Nepatrně se o něj otře, vydechne mu na pokožku jako by se ho chystal dál svádět a pomalu se zase vrátí. Barman zírá, ale neřekne nic. Konečně se může pustit do nového studeného piva a napětí trochu povolí.

Shinya, Zyean

Taijiho úsměvy jsou pro Shinyu něco, po čem vždycky hrozně zrudne. Jsou neskutečné a nutí jeho kolena se jemně třást. Je to jako droga, kterou potřebuje pořád dokola, aby se cítil skvěle. Tahle závislost byla hrozně rychlá a on si za žádnou cenu stěžovat nebude. Když se ale podívá na Zyeana…Neví, jaké by to bylo, kdyby ho potkal a Tai tu nebyl. Moc se mu líbí, jen…tohle se vážně může stát jen jemu. Trochu při svých myšlenkách těká očkama z jednoho na druhého a skoro to vypadá, že sleduje jejich malou slovní přestřelku. Vypadá to jako přátelský pokec a přesto má pocit, že se mu trochu hůř dýchá. Ještě, že tu je trochu alkoholu. Sice toho moc nevydrží, ale aspoň nebude tolik v rozpacích. Nedokáže přijít na důvod, proč by se zrovna oni dva měli přetahovat o něj. Jeho povaha mu zatím nedovolí nic říct. No přece by jim neskákal do řeči. Zye se jen trochu ohlédne přes rameno, když se k němu Tai přiblíží. Zatím si prohlížel Shina a jeho roztomilé výrazy ve tváři. Kdyby věděl, že je tu někdo takový, asi by vážně přijel mnohem dřív. Hezkých kluků tu bude spousta, ale Shin má opravdu kouzlo. Tiše se uchechtne, když se Shin hrozně nenápadně přesune mezi ně. Zye se nikdy nepral, ne dobrovolně, ale bránit by se bránil. Nenechá do sebe jen tak mlátit, ale v jeho případě jde spíš o vyhýbání se ránám, než že by někoho nutně musel praštit. Většinou se z toho stačil vykecat, když došlo na nejhorší. Teď to snad nebude potřeba. Nechce se s ním pustit do křížku a opravdu nemá proporce na to, aby do něčeho podobného šel bezhlavě. Přesto si není schopný říct, že Shina nechá od téhle chvíle na pokoji. Taiji vypadá jako přesně ten prototyp kluka, který se rád jen baví. To on taky, ale nejraději jen s jednou osobou a tu momentálně nemá. Podle něj to má Shin podobně, když pozoruje jeho chování a očka nalepená na Taijim. Bude se snažit a uvidí se, jak to celé dopadne.

"Máš přece hromadu práce. Je to náročné všechny připravovat a pak ještě vybírat. Vždyť jsme si o tom povídali." Narazí na jejich rozhovor a svá slova,  že ho obdivuje, protože po celém dni není vůbec unavený.

"To není omluva, Zye-kun. Není to pěkné nechávat někoho čekat." Pokračuje dál ve svém bránění Shin a Zye musí po jeho slovech sklopit hlavu a pousmát do země. Podle něj je Shinovi hrozně snadné ublížit a…někdo by ho měl rozhodně opatrovat. Ví, že to dělá Takeshi, stačilo jen, jak o něm mluví, ale rozhodně by si zasloužil víc. Překvapeně vzhlédne, když se ocitne Tai u něj a uvězní ho mezi svými pažemi. Slyší vedle sebe trochu vyděšené zalapání po dech a vidí Shinovu drobou dlaň na Taijiho předloktí. Zase rychle zmizí, když se k Zyemu nakloní Tai blíž.

"Nejsem neomylný." Odporuje mu Zye hned od začátku, přesto má koutky pořád nahoře. Buď dostane do nosu nebo ne, zas tolik mu to nevadí, protože on je ten za kamerou. Nějaký ten monokl ho nezbije.

"Hm. Vlastně ne." Odpoví mu hned. Měl dost přátel a tak nějak poklidně proplouval životem. Tedy rychle proplouval, protože se většinou ani nezastavil.

"Ale máš pravdu trapné to je." Odsouhlasí mu to bez váhání. Jen si to myslí z úplně jiného důvodu. Trochu se napne, když se Tai tolik přiblíží a cítí jeho dech na svém uchu. Musí si přiznat, že sexy rozhodně je a dost s ním v prvním okamžiku zamává, jen…Nebyl úplně jeho typ. No i když….Asi by to záleželo hodně na situaci, ale tahle to není, protože jeho slova říkají úplně něco jiného, než jak to vypadá. Uklidní své tělo, které vnímá ohrožení a mírně natočí tvář jeho směrem, aby mu jeho péči oplatil.

"Jestli mě praštíš, poletíš odtud, sám si to řekl. Shin pak odjede společně s ostatními a…." Sdělí mu svou vlastní vizi.

"Ano, zapomeneme na to, protože na ani jednom z nás nezáleží." Pošeptá mu klidným hlasem.

"Jediný, kdo může říct, jak to bude je právě Shin. Možná bys měl podobné kousky zkusit spíš na něj." Daří se mu držet klidný podtón, ale lhal by si do kapsy, kdyby řekl, že to s ním nic nedělá

"Když se rozhodne nás poslat do háje oba, ani jeden s tím nic neuděláme, hm?" Sdělí mu jasný fakt, ale kruci... Začíná tu být vážně horko. Přistihne se, že vydechne až ve chvíli, kdy se Tai odtáhne. A není sám, Shin vypadá, že každou chvíli zmodrá, jak tají dech. Zye se na něj mile usměje a odlepí se od baru.

"No nic, nejvyšší čas, abych šel do té postele, zítra bude dlouhý den." Oznámí jim, jakoby se nic nestalo.

"Užijte si večer a ať tě Taiji moc nezlobí." Rýpne si ještě, když míří ke dveřím.

"Uvidíme se zítra, Shin-chan." Prohodí ještě se smíchem s rukou na klice a pak zmizí. Shin k zavírajícím dveřím střelí očima a pak je vrátí k Taijimu. Když byli u sebe, měl hrozný strach o oba. Asi by se ani nekoukal, kdyby se rozhodli rozbít si ústa. Z druhé strany vidět Taijiho tak blízko u jiného kluka, moc hezkého kluka a šeptat mu do ouška….Něco v něm na něj křičelo, že se mu to vůbec nelíbí.

"Promiň, já vůbec netuším, co to do něj vjelo." Rozhodí rukama, které vzápětí proplete před tělem. Je už hrozně pozdě a barman by měl pouklízet a zavřít to tu, ale jsou tu oni dva a tak nemůže. Shin se na něj podívá, pousměje se.

"Dneska už můžete jít. Pouklízím to tady a pak zavřu. Díky." Propustí ho. Pochybuje, že by sem někdo jiný přišel. Jakmile odejde i barman, je mu zase hrozně horko, ale příjemně. Jsou tu spolu sami a on marně přemýšlí nad tím, jak se dostat tak blízko, jako když byli společně v křesle. To byla moc hezká chvilka. Jen tu není Takeshi, aby ho k tomu dotlačil. Je ve fázi, kdy se hrozně stydí.

"Dáš si ještě něco?" Ujme se hned celého baru.

"Rád bych to trochu odčinil." Upře na něj velká očka.