Die x Toshiya (Hromadné) - Ovšem o vychovanost tu jde především. - část 2.

(Harém)

Die, Sena, Ruki

Je toho hodně, co v tuto chvíli ovlivňuje Dieho smysly a jednání. Pevný stisk na boku, Toshiyovo jasnou touhou podbarvené šeptání o věcech budoucích, možnost, jakou mu dal do rukou i jeho dlouho ukřivděné srdce. Toshiya s ním znovu trhne víc proti sobě a i když jsou podobně vysocí, Die jasně cítí o něco pevnější postavu, než je jeho vlastní. To se moc často nevidělo. Die se trochu nevěřícně, ale pobaveně usměje, když mu Toshiya trest odsouhlasí a zvedne bradu ještě o něco výš. Správce si nedovolí ani pohnout se. Zdálo se mu to, nebo tohle celé Toshiyu vzrušuje? Die je velmi překvapený, když se rozhodne jednat hned teď a dokonce u toho chce mít všechny nastoupené, ale copak měl někdy šťastnější den? Kamijo se tady ještě včera nosil jako páv, přijela nová konkurence a všichni teď uvidí, co se stane, když se mu postaví do cesty. Tohle přišlo snad z nebes. Nestačí se ani dost dlouho dívat za upalujícím správcem a už si ho ty pevné ruce otáčejí proti sobě. Podívá se mu rovnou do očí, když se tak stane a mírně se zakloní dozadu proti jeho dlani ve vlasech, jak je to příjemné. Opravdu ho tady vybízí, aby se choval spontánně? Vyvolává to v něm šílené brnění, vlastně z toho má strach, před někým jako je on, ale... přece si o to řekl. Kdyby chtěl někdo oholit vlasy jemu, asi by snad spáchal sebevraždu.
"Nebude se ti to líbit." Vydechne rozechvěle, protože až si pustí pusu na špacír, Toshiya se možná bude divit. Ani si neuvědomuje, jak mu pěkně tyká. Pak už ale ucítí jeho rty na svých a celý svět se s ním zhoupne, jak vášnivé a dobyvačné to je. Nezůstane mu nic dlužný, rozhodně mu to oplatí se stejnou razancí, když to tolik chce a rukama se zaklesne za výstřih jeho kimona. Má pocit, že se u toho musí jeden nebo druhý udusit, jak dlouho to trvá a kde všude má jeho jazyk, ale přivodí mu to spíš úplně jiné problémy. Našich slov... Jak rovnocenně to zní. Možná spí... mohl by už napořád. Přikývne mu a nechá se jím odvést do sálu tak, jak je. Už po cestě se na ně všichni dívají, jsou tu ženy i muži, když se podívá nahoru na ochoz, vidí Kamija a na druhé straně i ty dva nové. Zaslechne tichý šepot, jak se lidé baví o tom, co se děje a taky o tom, že Die není zrovna řádně oblečen, ale jeho tvář je jako z mramoru a nehne se v ní ani sval. Přečíst jde jenom hrdost a pýcha. Doprovodí Toshiyu k polštářům a nečeká, že by se měl také posadit, natož k němu, ale když se to stane, připadá si jako sama císařovna. Věnuje mu o něco měkčí pohled, ale elegantně klekne tak, aby byl o kousek za ním na znamení úcty. U toho si přehodí vlasy dozadu na záda. Správce přijde před ně, klekne si a opře čelo o podlahu. Toshiya ho zcela vykolejí znovu, to když dá všem okolo najevo, že soudit nebude on, ale Die. Ta satisfakce ho asi opije. Sál začne okamžitě znovu šeptat. Vnímá nepokoj kolem sebe, ale i obdivné hlasy těch, co mu bývali nebo odteď pro jistotu jsou nakloněni. Die zvedne zápěstí a blahosklonně pokyne vykonavateli trestu.
"Oholte panu správci hlavu. Za neplnění povinností a za to, že se opovážil postavit nařízení pána." Obejde elegantně fakt, že nemá tušení, kdo přesně Toshiya je. V sále to zahučí jako v úle. Několik vysoko postavených konkubín, hlavně žen, nesouhlasně vrtí hlavou. Diemu taková moc do ruky nepatří. Reptají i další správci a dozor, vychovatelé, učitelé a Diemu je to srdečně ukradené. Tohle zamíchá vším životem a on se tomu klidně postaví.
Ruki stojí dva kroky za Kamijem a v duchu děkuje všem, kdo stáli nad ním, že Diemu dnes ráno neodporoval. Že prostě mlčel. Má ale hrozný strach, co se stane kvůli tomu nevyčištěnému kimonu.
Sena se drží rámě Hyda vedle sebe, ani jeden nevědí, jaké jsou tu poměry a kdo je kdo, ale sledují všechno pozorně. Pak se Sena podívá do Hydovy tváře.
"Z tohohle bude pěkný poprask. Co myslíš, že bychom měli udělat?" Neměli by stát příliš v pozadí, aby jim podobné konkubíny neskákaly po hlavě. Porozhlédne se kolem sebe a zakotví očima ve tváři Kamija a po něm i na jeho chráněnci. Střetne se s Rukiho očima a kdo ví proč se na sebe zamračí. +No tohle...+

Toshiya, Hyde, Kamijo

Neodpověděl mu na jeho slova o tom, jak moc se mu to nebude líbit. Jen on sám prozatím zná odpověď. Toshiya byl dost svéhlavý na to, aby si dokázal podobnou kratochvíli nechat ujít a proto Diemu neodporuje, když vysloví onen trest. Ani na chvíli neuhne pohledem do strany, aby se rozhlédl, kdo všechno je zde. Věří tomu, že jsou tu prostě všichni. Trochu pozapomíná, jak moc velký dopad by mohlo mít celé jeho jednání. Momentálně ovlivňuje jeho úsudek Dieho blízkost a potěšení z toho, co se děje. Uměl si vychutnat pocit moci ale někdy se jím nechal příliš ovládnout. Mysl se mu toulá kolem jejich polibku a nebýt těchto událostí, asi by ho zatáhl do nejbližších komnat. Vůbec nečekal, že by ho mohl někdo takto ulovit a ono se to stalo.
"Velmi dobře." Ujistí Die šeptem a na potvrzení jeho slov kývne hlavou a mávne paží, aby započal výkon trestu.
Kamijo nevěřícně sleduje celou tu scénu. Ne, do podobných věcí by se rozhodně nepouštěl, byl mnohem obezřetnější. Pokud je princ dostatečně uvědomělý, jistě tohle nenechá jen tak. Správce mu není líto ani trochu, je to prevít, který se s ním rád hádal. Z jedné strany ho těší fakt, že ho takto uvidí...z té druhé, není to správné. Podvědomě se přisune blíž k Rukimu a v podstatě nabídne své tělo jako ochranu před čímkoliv, co by mohlo přijít a ohlédne se na opodál stojícího Hyda. Vymění si s ním pohled, jak kdyby si mysleli oba to samé. Tohle se stát rozhodně nemělo.
"Ode dneška máš sebou pořád garde." Sykne po Rukim tiše Kamijo a je jasné, že svá slova myslí smrtelně vážně.
"To bude." Kývne hlavou Hyde, když promluví velmi tiše, aby ho nikdo neslyšel. Vymění si ještě jeden pohled  Kamijem, který je očividně zkoumá. Hyde sám si ve volné chvíli prošel celý harém, aby věděl, kde se co nachází. Rád dobře znal cestičky, kterými se dalo proklouznout.
"Je to hra." Odtuší tiše, je vidět, že nad něčím přemýšlí.
"Nejspíš je na čase vyzkoušet, jak dalece sahá naše pověst, Sena-chan." Broukne a mírně se pousměje.
"A pak bude na řadě tvé našeptávání, vyber si dobře komu broukneš do ouška, aby se holoubci rozlétli správným směrem. Někdy stačí jen trocha času navíc a dostaneš mnohem víc, než bys čekal." Mrkne na něj se sebevědomým úsměvem a pak se jemně vymaní z jeho sevření.
"Taková hanba." Řekne tiše, aby se jeho slova nedostala až k Toshyiovi ale zaslechli ho ti, kteří jsou jim nejblíže.
"Myslím, že..." Nedořekne a ukázkově se sesune k zem, že by to snad neprohlédl nikdo. Ne, vždycky to všechno vyřeší násilí.
Kamijo se po Hydovi ohlédne přesně ve chvíli, kdy se odporoučí k zemi. Ten pohled, který mu před chvílí věnoval....a teď? Zvláštní. A pak ho napadne, jak by to celé možná mohli Diemu překazit. Jedná čistě ze své vlastní sobeckosti a závisti, když se ozve sálem jeho hlas.
"Císařův dar omdlel. Potřebuje pomoc."  Sám nechá Rukiho mezi svými sloužícími a přiklekne k nové konkubíně.
"Jsi mizerný herec, víš to." Zamumlá sotva slyšitelně.
"Vypadá, že snad vůbec nedýchá." Popustí trochu uzdu hysterii.
"Tak s ním něco udělejte, proboha." Mračí se Toshiya, když se mírně narovná, aby dohlédl, co nejdál. Chtěl to dokončit, co nejdříve a pak si užít ale tohle mu docela dost komplikuje plány. Potrestat správce je jedna věc, mohl si vymyslet, kde co a princ by mu jistě věřil, protože u toho nikdo jiný nebyl. Kromě Die tedy. Ale nechat bez pomoci dar od císaře, to zavání hodně velkým problémem.
"Běžte pro léčitele, to vám musím všechno říkat?" Odmávne paží k dozoru, aby se konečně pohnul z místa a něco taky začal dělat. No přece pro něj nepoletí on sám! To je jasné.

Die, Sena, Ruki

Posune se očima ze správce na toho, kdo ho má oholit. Už jde k němu a Die skoro poposedá nedočkavostí. V tu chvíli v sále zavládne pro změnu ticho. Ruki odtrhne oči od Seny a vystoupá jimi ke Kamijově tváři. Zdá se, že bere svého konkurenta hodně vážně, ale nedokáže to jinak, než se trochu rozněžněle pousmát, když mu tak rázně nařídí, aby nikde nechodil sám. Tolik mu na tom záleží? No, po tomhle to rád splní, protože si je jistý, že s takovou mocí za zády po nich Die půjde, když bude mít příležitost.
Sena opodál vrátí pozornost k Hydovi. Hra! Pěkná hra, mohlo by v ní jít i o životy. Po jeho slovech je mu už jasné, že má nějaký plán, ale Hyde byl často dost impulsivní. Testoval věci, které nemusely klapnout. A přesně to předvede i teď. Pustí ho a maličko od něj odstoupí. Rozhlédne se kolem a vážně pokývá hlavou na souhlas.
"Ano, hanba!" Následuje ho stejným tónem hlasu, aby všichni viděli, jaký postoj k tomu mají. Ještě nevědí, jaký je Sena favorit, ale on věří, že jím brzy bude. Se vším všudy. Hyde sebou práskne o zem a i když Sena ví, že to není doopravdy, vypadalo to tak věrohodně, že na něj vytřeští oči. Hned se prudce nadechne s dlaní před ústy a zamává rukama.
"Po... pomoc! Pomozte mu někdo!" Nekřičí, jen se dožaduje těch nejbližších, když je chytá za předloktí a vyvolává cílenou paniku. Ten vysoký blondýn opodál se chytne a vyvolá si pomoc mnohem hlasitěji. Sena mezitím ukázkově vyšiluje, když klečí nad Hydem a lomí rukama. Jakmile si Kamijo klekne naproti němu, potkají se očima. Spojenec? To sotva... Jen stejný zájem. Přeskočí pohledem za jeho rameno. Jeho chráněnec stojí mezi sloužícími, hlídaný. Pročpak mu o něj tolik jde? Sena už neví, co má dělat, tak začne povolovat Hydovo kimono u krku, jako že mu dodá kyslík.
"Vodu! Vějíř!" Vykřikuje a lidé skáčou okolo, hlavně správci.
"Odneseme ho..." Řekne někdo.
"Ne, nenoste ho!" Hysterčí Sena. Die se od první chvíle ohlíží přes rameno na balkón a mračí se podobně jako Toshiya vedle něho. Někdo pošle pro doktora, ale pokud se nebudou zajímat, princ se to brzy dozví. Položí dlaň na Toshiyovo předloktí.
"Nech ho odnést lékařem v nosítkách pryč odsud. Ať ho pořádně prohlédnou." Pošeptá mu, podívá se mu do očí a rázně kývne. Však doktor pozná, jestli mu něco je a Toshiya se zároveň postará. Pokud mu nic není, neuvěří mu, že to byla jen slabost a bude vědět, kde má soka.
"Všichni ať se vrátí do ložnic, můžeme jít s ním, dohlédnout na něho a ty to vzkážeš princi. Trest nech z milosti prominout a sniž jeho hodnost." Došeptá a v tu chvíli už vstává, aby sám gestem dlaně přivolal doktora a ukázal mu, kam má běžet. On jim všechnu tu slávu rozhodně nepřenechá. Tak jako tak z toho hodlá vyjít vítězně.

Toshiya, Hyde, Kamijo, Aki

Hyde potlačuje nutkání se pousmát. Sena to opravdu zahrál skvěle. Nemohl si být jistý tím, že Kamijo zakročí v podobném smyslu ale...Závist je zlá vlastnost, i když dost předvídatelná, většinou. Sám se snaží dokonale uklidnit svůj dech a zpomalit jej natolik, aby byl celý jeho stav mnohem uvěřitelnější. Nepochybuje, že Die neoblafne tak snadno ale on má v hlavě úplně jiný plán. Třeba opravdu vyjde. Je v něm tolik možností a jen velmi malá pravděpodobnost, že se to stane.
Kamijo nabídne Senovi svůj vlastní vějíř, aby pomohl svému mentorovi  a sám se po očku ohlíží po Rukim, jak kdyby si pořád nebyl jistý, že je v pořádku. +Úplně jsem se zbláznil.+ Proběhne mu hlavou a  snaží se přijít na způsob, jak celé otočit proti Diemu. Nějak to přece musí jít, nějakou páku. Tohle musí ještě pořádně promyslet. Ale už teď ví, že si Hyde udělal dobré oko u správců a všech, kteří s rozhodnutím nesouhlasili a to je další nebezpečný fakt. Mohl z toho udělat svou výhodu.
Toshiya se jen ušklíbne, když mu Die radí, co by měl dělat. Nechce to skončit, chce vidět správce dokonale potrestaného ale...nebylo by to moudré. K jeho nelibosti má Die pravdu.
"Odneste to k lékaři, doprovodíme jej, abych se ujistil, že se daru od císaře nic nestane. Ostatní zmizte." Sykne tiše a pomalu vstane, aby se opravdu odporoučel k hloučku, kde se objeví i dozor s nosítky.
"Ode dneška už nejsi správcem, jen obyčejný dozor, tak se chop nosítek a buď rád za mnou shovívavost." Sykne podruhé a gestem dlaně teď už bývalého správce popožene. To už je u Hyda doktor, který samozřejmě moc dobře ví, kdo to je. Nemá v úmyslu nic zanedbat.
"Půjde s námi někdo, kdo dobře zná jeho zdravotní stav, abych některé příčiny mohl vyloučit." Jeden ze správců Senu popožene společně s nimi.
"Ty." kývne hlavou Toshiya k jednomu muži z dozoru.
" Vyřiď princi, co se stalo s jeho darem, ať je obeznámen." Vyřeší i poslední věc a už se celé procesí sune ven z harému a směrem ke vzdálenější straně paláce.
"Zatracené dárky, vždycky jenom na obtíž." Mumlá si pro sebe Toshiya celou cestu a je vidět že nemá daleko k výbuchu, takhle mu zkazit celé představení. Die samozřejmě vzal s sebou, jako svůj vlastní doprovod. Pořád by taky mohli posléze pokračovat. Jen to musí všechno vyřídit velmi rychle. Rozhodně si chce mnohem víc, užít Dieho přítomnost, když už ho tak hezky objevil.
Pověřený dozor mezitím vyhledá prince v paláci. Zdá se, že je uprostřed samostudia před dalším obřadem. Nechá se uvést a skloní se před ním až k zemi, než je vyzván, aby mu prozradil, proč ho ruší. Vylíčí mu všechno do nejmenšího detailu, stejně tak i to, co tomu předcházelo. Akiho obočí se stáhne k sobě, když vstane od stolu a zjistí si, kdo všechno je u doktora přítomen. Propustí dozor a sám se, se svým početným doprovodem vydá na cestu po paláci s jasným cílem. Zkontrolovat zdravotní stav svého daru a taky...Trochu zkrotit jednoho kouzelníka s čísly. Ne, ani jemu se nezamlouvá způsob, jakým se snažil potrestat správce a potřebuje vědět víc, aby mohl případně zakročit. Když projde dveřmi a uvidí u Hyda klečet Senu, srdce mu spokojeně poskočí. Snaží se sám sebe přemluvit, že tu není hlavně kvůli němu.
"Je v pořádku?" Zeptá se Aki, jakmile odmávne veškeré poklony. Těkne očima od Toshiyi k Senovi a na Hyda.
"Pane za starost o dar od císaře ti patří má vděčnost ale už vím, co tomu předcházelo a jsou věci, které  budeme muset vyřešit." Pozvedne hrdě bradu.
"Trestat poddané za jejich jednání vám jistě náleží, ovšem rozruch v harému není vítaný. Je to místo odpočinku a na něj nepatří podobné události. Můžete pro tuto chvíli jít a zítra vás očekávám s vysvětlením celé události." Odmávne rukou jeho odchod a upírá starostlivý pohled na ležícího Hyda.
"I vy ostatní můžete jít, doktor se mnou bude souhlasit, že potřebuje klid." Odešle dozor, který Hyda přinesl na svá místa.
"Ano, můj pane." Ukloní se Toshiya ale jako první opustí místnost a vztekle oddupá kousek stranou, aby si našel Die, kterého popadne za zápěstí. Nikdo jeho odměnu nezrušil a jestli přijde potrestání, tak až zítra.
"Za tohle mi bývalý pan správce zaplatí a nebude to dlouho trvat. Jdeme."

Die, Sena

Toshiya udělá všechno, co po něm Die chce a jemu se opravdu uleví. Kdyby paličatě pokračoval v tom, co zamýšlel, mohlo by to dopadnout opravdu zle. Něco mu říká, že se mu nebude moc líbit, že mu diktuje jeho kroky, ale co jiného teď mohl dělat? Toshiya mu chtěl jen vyhovět a on ho musí ochránit, kdyby kvůli tomu mohl chybovat. I za cenu, že to od něho sám schytá. Následuje ho k ležícímu Hydovi a shlédne ze své výšky na klečícího Kamija i Senu. Herečky všichni tři... Přesto se tváří klidně a sleduje, jak Hyda nakládají do nosítek. Roztomilý chlapec, moc krásný. A právě ze sebe udělal spasitele celého harému, ale spíš jejich věznitelů, než konkubín a tohle on dobře otočí proti němu, až budou zase někoho trestat. Vůbec se mu nelíbí, že by měl jít Sena taky s nimi, proč by měl, když jde on? Přesto mlčí. Nakonec vykročí společně po jeho boku o dva kroky za Toshiyou a nosítky a celou cestu se nese s pohledem upřeným před sebe, aniž by na něj promluvil. Nehodlá mu dát jakoukoliv příčinu nebo záminku k použití proti sobě, jen doufá, že to neudělá Toshiya sám. Brzy se ocitnou na ošetřovně, kde nikdo jiný není, Hyde je uložen na postel a Diemu připadá, že tu slabost předstírá už moc dlouho. +On snad usnul?+ Pomyslí si, ale kdyby to nebyla jen slabost... no a co? O starost méně. Musel zůstat čekat venku přede dveřmi, dál už pustili jenom Toshiyu a Senu, ale samozřejmě je neustále hlídán. Vůbec by nečekal, že se na chodbě objeví samotný princ. Předvede elegantní úklonu a tiš pozdraví, ale nesetká se ani s jeho pohledem. Oproti tomu, jak na něj princ zíral, když mu masíroval krk, to bylo rozhodně divné. Die se zamračí, ale dveře se za princem zaklapnou a on neví zase nic.
Sena klečí na futonu vedle Hyda, drží ho jemně za ruku a sám zvedne oči, když se v pokoji objeví Aki. I on vypadá stejně zaskočeně, že kvůli tomu přišel osobně, ale hned to s ním niterně trhne a začervená se. Ukloní se mu hlavou. Vzápětí dostane Toshiya v podstatě vynadáno, i když se to před svědky stalo velmi elegantně a Sena nepochybuje, že pukne vzteky. Viděl mu to ve tváři. Jestlipak se té divoké konkubíně bude líbit i tohle? Jakmile Aki pošle pryč Toshiyu i všechen doprovod, zůstane s ním, Hydem a lékařem v místnosti sám. Doktor nebo ne, nedokáže se dívat nikam jinam, než do Akiho tváře, obzvlášť když ví, že Hydovi vlastně nic není. Teď se opravdu nechce vracet zpět.
"Čas plyne rychleji a noc se tváří jako den, přesto tu jsou hvězdy..." Neodpustí si vrkání a doufá, že se Hyde v duchu moc nesměje.
Die nestihne přemýšlet zase tak dlouho, protože dveře se znovu otevřou, z nich rázně vyjde Toshiya a popadne ho za zápěstí, až ho trochu vyděsí. Radši beze slova se jím nechá odvléct. Jemu za to zaplatí někdo úplně jiný...

Toshiya, Hyde, Aki

Aki si uvědomí, že dlouhé minuty hledí do očí, které mu oplácí pohled a nevnímá slova doktora, že to byla opravdu jen slabost. Téměř neznatelně sebou trhne, když mu konečně dojde, že na něj někdo mluví a že to není jen hluk někde z povzdálí. Tolik se Senovou přítomností nechal unést, už zase.
"To mě těší. Císař by nebyl nadšený, kdyby se dozvěděl, že se mu něco stalo." Odtuší klidným hlasem a krátce se podívá na doktora.
"Bylo by vhodné, aby tu zůstal přes noc." Je princi doporučeno a Aki mu to s klidem odkývá. Je přece jen v jeho zájmu, aby byl Hyde v pořádku.
"Je možné, že se udeřil do hlavy, budu jej pozorovat, můj pane." Ukloní se mu lékař a vyčkává, než bude pro tuto chvíli propuštěn.
"Arigato, za tvé služby." Odešle doktora za jeho prací a očima už zase hltá  Senovu tvář. Je snad ještě krásnější, než včera. Má pocit, že to snad ani není možné.
"Ach, jsi příliš laskavý, Slunce mé jasné. Nemilé události ale mají pozitivní dopad, mohl jsem tě spatřit mnohem dříve." Prohodí Aki s mírným pousmáním a  ani jeden nevidí, jak se Hydovi koutky spokojeně pozvednou.
"Sena-chan, konečně je den zase mnohem zářivější." Naznačí mu, jak moc pro něj tato chvíle znamená a bez váhání si přiklekne vedle něj. Vůbec by ho nenapadlo, že je Hyde poslouchá, kdyby ano, asi by opravdu zčervenal. Velmi pomalu a obezřetně se natáhne po Senových dlaních a uvězní je v těch  svých.
"Povíš mi Slunce mé, co se dnes stalo?" Zeptá se jej starostlivě a krátce shlédne na konkubínu v mdlobách.
"Udělil jsem odměnu a obrátila se proti mě. Takových událostí, jste měli být ušetřeni." Povzdechne si krátce.
"To snad není pravda." Prská si pro sebe Toshiya, když doslova vleče Die za sebou. Skoro to vypadá, že jdou k harému, když asi v polovině odbočí úplně jiným směrem. Ani ho nenapadne se tam vracet, musel by je snad pozabíjet.
"Takhle mi to celé zkazit. Takhle nám to celé zkazit." Opraví se vzápětí, když konečně dojdou ke dveřím do jeho soukromých komnat. Ani si nestihl všimnout, že mu polovina těch, které potkat skoro uskakovala z cesty. Asi jim přišel, jak rozzuřený býk s tím dusotem a zamračenou tváří.
"Všichni ven a hned." Osočí své služebnictvo, které se stará o pořádek a jakmile osamí, sáhne po lahvi alkoholu. Rozhodně to není saké. Rozlije do dvou kalíšků a jeden vtiskne Diemu do dlaně.
"Viděl jsi to, všichni se kvůli nim můžou zbláznit." Sykne nespokojeně a konečně se zase podívá své dnešní společnosti do očí. Vedle vzteku se v nich objeví ještě něco navíc. Stačí jen, aby si vzpomněl, jak hezky vynesl rozsudek nad správcem a jak se celou tu dobu choval. Být ženou asi si ho rovnou vezme.
"Proč mlčíš? Došla ti slova nebo se mě taky bojíš?" Vybídne jej s pohozením hlavou a obrátí do sebe kalíšek najednou.
"Jen mi řekni, že jim život pořádně znepříjemníš." Dožaduje se jeho drzosti a vypočítavosti, kterou už dneska mohl vidět.
"Zkazili nám zábavu." Utrousí mrzutě.
"Tedy tu první část, o tu další se jen tak připravit nenechám."