Zyean
Ricko je v pokoje podezřele tichý a nemá žádné poznámky navíc, a to Zyeho rozhodně upoutá. Najednou si je celkem jistý, že je zatím něco víc, co jim neříká, ale měl by. Rozhodne se, že to nenechá jen tak být a zaměří se na něj, aby zjistil, co se mu prohání hlavou. Nikdy nebyl ten, který by to nechal jen tak plavat, dokud by mu dotyčný neřekl, že od toho má dát ruce pryč. Pak by to samozřejmě respektoval. Ve výtahu už vypadá zase jako dřív, ale jeho to nějak neuklidní. Tvářil se vždycky stejně, ale co když ho to vnitřně štvalo a jen jim to neříkal, aby byl v kapele klid. Všem šlo samozřejmě o to samé, ale to neznamená, že by kvůli tomu měl někdo čelit svým vlastním myšlenkám sám. "Samozřejmě, že ne." Zasměje se Zye venku jeho slibu o tom, že žádnou ostudu dělat nebude. Ví, že to nedrží a stejně mu to nevadí. měl jeho pitomosti vážně rád a bez něj by žádný koncert ani chvilky po něm nebyly takové.
"Můžeme. Aspoň to rovnou dobře zapijeme." Souhlasí s jeho návrhem. Docela ho mrzí, že po koncertu taky někam nevyrazí. Rozhodně by si dal výlet do nějakého dobrého baru nebo klubu, ochutnat nějaké pití, které tu obvykle podívají. Jenže ostatní byli většinou docela zničení a šlo se rovnou spát. Za to on měl vždycky energii na rozdávání. Obočí mu jde malinko nahoru, když si Ricko řekne o opravdové rande. Myšlenky se mu znovu vrací k tomu, jak se po jeho poznámkách choval na hotelu. Pak ho ale musí stáhnout stranou, a tak nestihne ani odpovědět. Na toho bodyguarda se pousměje a pak přikývne.
"Dobře, vezmu tě na rande." Protočí nad ním očima v sloup, ale ještě se na chvíli zdrží kvůli tomu, na co se ho zeptal. Vidí, jak k němu stojí záda a ví, že něco není tak, jak má být. Prostě si je jistý.
"Ricko-chan." Prohodí a natáhne se, aby ho vzal za zápěstí a otočil ho čelem k sobě.
"Není to přece o tom, jestli bys něco pokazil nebo ne." Naklání hlavu na stranu s výrazem štěněte vyhozeného na déšť.
"Je to hlavně o tom, jak se s námi cítíš a jestli tu není něco, co by ti vadilo." Uvede svá slova na pravou míru.
"Vždycky jsme k sobě byli upřímní nebo ne? Ptám se tě, abych se ujistil, že je všechno v pořádku a že není nic, co by ti vrtalo hlavou. Nemusíš odpovídat hned, ale rád bych to kdyžtak věděl. Taky vím, že nejsem v kapele jediný, komu by to nebylo jedno. Držíme spolu nebo ne? Od začátku to taky bylo, i když to nevypadalo, že to půjde dohromady." Nakonec pomalu pustí jeho ruku, kdyby mu to bylo nepříjemné. Chvíli počká, jestli k tomu něco řekne.
"A pak můžeme vyrazit na to rande." Usměje se mile a upřímně, než ho vezme za ruku, jak kdyby spolu skutečně chodili.
"Ne, že se teď budeš cukat, chtěl jsi to sám. Nejsem holka." Prozradí mu vlastně docela neplánovaně, co si všichni tak nějak myslí. On sám si ho vždycky prohlížel o něco víc, než by měl, ale nikdy mu to nepřiznal. Právě proto, že si byl jistý jeho orientací. Nakonec se to nějak přihodilo se Senou a přeskočilo něco navíc. Možná taky proto, že Sena udělal ten první krok. Zye měl vždycky obavu, že by to nevyšlo nebo ho ten druhý odmítl, a tak to radši ani nezkoušel. Ricko je podle něj ten, kdo by proháněl holky.
"Nebudu tě tahat po nákupech, ale vezmu tě na pořádný flák masa a k tomu přiměřené množství piva. Zítra hrajeme." Zasměje se upřímně a doufá, že i díky tomu trochu prolomí Rickovu obranu a zjistí, co se doopravdy děje.
"Zapít pořádně to můžeme jít třeba po koncertu, když ještě trochu energie zbude." Sám rád spal, ale to neznamená, že by si tu příležitost nechal ujít. Přece jen mají jedinečnou možnost si všechno prohlédnout ze všech úhlů, a ještě dělají to, co je baví. To musí být jedině výhra. Určitě není sám, kdo to tak vidí, a i když toho mají pořád hodně na zařizování, nikdy neříká, že si to taky nemohli trochu zpříjemnit. Možná má Ricko pocit, že stojí tak trochu bokem od nich a právě proto mu Zye chce ukázat, že to tak není. Sena to jistě pochopí a nebude mu to mít za zlé, kdyby jeden celý den věnoval právě Rickovi.
Ricko
Ricko moc dobře ví, že to žádné rande nebude. Těžko by se k němu mohl chovat jako k Senovi už jenom proto, že by mu to dělal za zády a to se nedělá. Navíc… Ricko předpokládá, že se mají rádi. Podle něj to Senovi s Boogiem nedopadlo, protože byli oba dva… no řekněme, že se k nim oběma hodil někdo, kdo uměl vzít věci do rukou a rozhodnout. Nejspíš byl ale úplně mimo. Oba dva to uměli sami, nebyli žádné slečny, i když tak jeden vypadal zvnějšku a druhý vnitřně. Oba byli paličatí a dělali si, co chtěli. Pak dojde na tu podivnou, vážnou otázku a on cítí, jak ho Zyean bere za ruku. Nebrání se mu, ale vážně se o tom nechtěl bavit. Najednou je Ricko-chan a ne Ricko-kun. Trochu přežvýkne, jak na něj tak zírá, protože Zye doráží, jestli tu není něco, co by mu mohlo vadit. Je, ale to není o nich, jen o něm samotném. Nikdy v životě by jim nahlas neřekl, že se na ně nechce dívat. Vykouzlí ten nejlepší úsměv, jaký svede, takže by mohl zabít pár kolemjdoucích bílým zábleskem.
"Kdybych se s vámi necítil dobře, vyšoupl bych Kagamiho a hrál bych s Dexcore. Houby, je sexy, možná vezmu na rande já jeho, až se vrátíme." Proč ho to jenom nenapadlo dřív? Dělá si samozřejmě legraci.
"Jasně, že držíme spolu." Přikývne. Co chce Zye slyšet? Líbíš se mi, už ty vaše letmé pohledy nemůžu snést? To by se musel zbláznit. Něco se v jejich konverzaci přepne, Zye ho popadne za ruku a najednou začne dělat, že jsou pár. Chce se mu podvědomě vysmeknout, protože v Japonsku se tohle na veřejnosti nedělá. Tady sice v Japonsku nejsou, ale stejně se lidi dívají divně a kromě toho, kdyby je někdo vyfotil… nechce to ani domyslet. Jenže Zye ho nepustí.
"Já vím, že mám, ale dost často plácám nesmysly, to ty jsi ten, kdo má mít rozum!" Brání se mu, ale Zye drží jako bulteriér.
"Všiml jsem si." Zahuhlá na to o těch holkách a rád by mu připomněl, že ho sem tam potká i úplně jenom tak, třeba když jdou do onsenu nebo tak někam.
"Já mám energie vždycky dost." Řekne mu a neplánovaně mu slíbí další akci zítra večer. Boo odpadne, to bylo jasné a Sena možná půjde s nimi. +Ne, že bych se ho chtěl zbavit...+ Pak už vejdou do hospody a vyberou si jeden z menších stolů. Je trochu stranou a docela blízko baru, takže je na co koukat, když barmani pracují a zároveň nejsou někde na očích vprostřed místnosti. Vypadá to, že vůbec nikdo nemá ponětí, kdo jsou a to bylo dobře. Sáhne po lístku a chvíli mu trvá, než se v něm zorientuje. Mluvil anglicky aktivně, ale podobně špatně jako většina Japonců. O většině těch jídel neměl ani ponětí, jak vypadají nebo chutnají. Bylo to něco úplně jiného, než na co byli doma zvyklí, takže se docela dlouhou dobu bavili společně nad svými telefony, kde zjišťovali, co je co. Mezitím si zvládli objednat alespoň to pivo a potom nějakou verzi polévky. Ricko měl dostatečně velký žaludek na to, aby snědl bez problému tohle, hlavní chod i něco navíc.
"Nikdo tady nekouří, není to divný?" Spousta věci byla vzhůru nohama. Proč kvůli tomu chodili místní ven na ulici? Nakonec dostanou na stůl i jídlo a Rickovi viditelně zaplane v očích. Zamne si spokojeně ruce a popadne příbor. Hůlky tady nikde neměli, museli by nosit vlastní. Nebylo mu to úplně komfortní, nejedl s tím tak obratně, jak by si přál, ale klidně to sní rukama.
"Co jste si koupili ve městě?" Prohodí jenom tak. Je ve všem dnešním dění úplně mimo. Netuší, co se stalo Boogiemu ani že on dostal dárek a Ricko ne, netuší vůbec nic. Asi to tak bylo lepší, nejspíš by se zvedl a jednu tomu klukovi, co balil Boogieho střelil a pak… zase by z toho koukaly noviny.
"Asi bych se na rande neměl bezhlavě cpát a měl bych se pokoušet říkat něco zábavnýho, jenže když tě znám?" Blýskne po něm pohledem.
"Jak tě mám balit?" Vytasí nožku v kraťasech jako Sena? To by se oba asi strhali smíchy.
Zyean, Tora
Kdyby jen Zye tušil, co všechno se stíhá prohnat Rickovi hlavou, asi by se nestačil divit. Samozřejmě, že tohle nemůže být opravdové rande, protože by to nikdy Senovi neudělal, ale byl by rád, kdyby si to Ricko užil a mohli by se dobře bavit zbytek odpoledne, které si ještě můžou užít. Pozoruje ho celou dobu, kdy dojde na to ožehavé téma, co se vztahů v kapele týká a snaží se přijít na to, jestli je opravdu všechno v pořádku nebo se děje něco, co by třeba měl vědět. Ricko je v tomto docela komplikovaný, protože přes jeho věčně dobrou náladu jde jen těžko poznat, zda ho něco trápí. Co si pamatuje tak ho jen málokdy viděl třeba zamyšleného. Podle Zyeho si to nechával pro sebe a probíral si věci v hlavě v době, kdy byl sám. Neubrání se smíchu, když Ricko zmíní, že by na rande vzal Kagamiho.
"No počkej a co tvoje věrné fanynky. To bys jim nemohl udělat přece." Narazí na to, o čem se bavili předtím, ale v očích mu sedí náznak zkoumání. Proč si Ricko vybral zrovna Kagamiho. To byl přece kluk. Proč neřekl, že by vzal nějakou holku? Rozhodně je to něco, co mu chvíli bude vrtat hlavou.
"Tak dobře." Přikývne nakonec, ale není to tak, že by to nechal jen tak být. Jsou věci, které bude pozorovat nějakou dobu, aby si byl jistý, že to tak opravdu je. Paradoxně na to, jaký byl Ricko extrovert, měl občas pocit, že je z nich neuzavřenější. Ale to mu samozřejmě neřekne.
"A co když konečně dneska nechci být ten kdo má rozum." Ohlédne se Zye na něj, když ho vede za ruku s sebou do restaurace, kterou si pro dnešní odpoledne vybrali.
"Tak dobře, beru tě za slovo. Půjdeme po koncertu někam do baru." Nenechá to jen tak a tím je pro něj dohoda uzavřená. Z toho už se Ricko nevymluví. Ani ve snu by ho nenapadlo, že touto iniciativou by mu mohl spíš ubližovat, protože na něj Ricko myslí trochu jinak. Pak už je čas vybrat jídlo a Zye se docela dlouho baví tím, že se snaží všechno alespoň nějak přijatelně vyslovit. Naštěstí si vyberou dřív, než umřou hlady a než je obsluha vyhodí, protože se jen smějí a nic si neobjednávají.
"Ve výsledku je tu všechno tak trochu divný. Ale jsem si jistý, že za naši tour toho ještě uvidíme spoustu, co nám přijde na hlavu." Prohodí tiše, i když jim pravděpodobně nikdo nerozumí. Vyberou si jídlo a pivo k tomu, které samozřejmě dostanou jako první.
"Já jsem idiot." Plácne se Zye do čela, když mu připomene dárek.
"Koupili jsme i něco pro tebe, ale zůstalo to u Seny v taškách. Znáš to, hromadu oblečení a doplňků, ale já se stavil ještě v obchodu s cdčky. Mám i něco pro tebe." Protočí sám nad sebou očima v sloup. Málem na něj vyprskne jídlo, když začne s tím, že by ho zkoušel balit. Jen pár vteřin si ho prohlíží, aby mu na to něco řekl, ale vlastně neví co.
"Ty nevíš, co říct? To je divný." Zasměje se krátce.
"Nad tím právě nemáš moc přemýšlet víš. S tebou na rande, se rozhodně nudit nebudu a užil bych si to bez nějaké přehnané snahy. Prostě jen blbnout, smát se spolu, a nakonec bychom beztak skončili někde na trampolínách a váleli se tam." Nějak mu nedochází, že by tohle téma neměl víc rozvíjet a nechat to být.
"Zároveň u tebe člověk ví, že ho nenecháš na holičkách, když na to přijde a může se o tebe opřít, ať se děje cokoliv." Samozřejmě zase víc mluví, než přemýšlí.
"A co si budeme, vidím, jak na tebe na koncertech zírají. To udělá taky hodně." Pokračuje ve své upřímnosti. Nadechne se, aby řekl ještě něco a možná se do toho zamotal víc, než by chtěl, když se ozve za jejich zády pro něj docela známý hlas a navíc mluví japonsky.
"Tora-kun. Co ty tady?" Usměje se na něj, když se ohlédne přes rameno. Pro Toru tohle byla docela šance, jak dál rozvíjet svoje schopnosti za kamerou a foťákem. Sice tu nebyl ten hlavní, kdo je natáčel během koncertu, ale postupně jeho záběry používali čím dál víc. Sám se ve volnu bavil hrou na kytaru, ale nějak nemyslel na to, že by ho to jednou živilo. Pro dnešní den měl zatím volno a samozřejmě se potřeboval taky najíst. Není to zase taková náhoda, protože tento podnik měl vážně skvělou nabídku pořádných kusů masa a on něčím takovým své tělo musel živit.
"Páni, vybraná společnost. No skvěle." Vydá se pomalu k nim.
"Neruším?" Zeptá se možná až příliš pozdě a podívá se hlavně na Ricka. Co si budou, má ho na očích docela často a rozhodně je schopný ocenit jeho kvality. Úplně všechny.
"Těžko říct." Ozve se Zye a pokrčením rameny.
"Máme tu rande." Zavtipkuje a sleduje, jak se Tora zarazí. Trvá to vteřinu, než se vzpamatuje.
"No, tak to jdu s křížkem po funuse." U toho ještě nespustil pohled z Ricka, ale pak mu něco dojde.
"Zatím jsme se asi pořádně nepotkali. Jsem Tora. Většinou natáčím a fotím každý tvůj detail. Těch ostatních taky." Natáhne k němu ruku.
"Vlastně s tebou docela často usínám." Vypadá, že pořád vtipkuje, ale on sám ví, že na tom zase tolik legrace není.
Ricko
"A proč ne? Vy jim to klidně děláte. Sice o tom nevědí, ale my bychom se s Kagamim taky nechlubili na každém kroku." Kdyby ho teď kamarád slyšel, asi by ho praštil půllitrem po hlavě, ale kdo ví, jaké mezilidské vztahy řešil zase on. Protočí očima na to jeho, že dneska nechce být tím rozumným. "To nemusíš, ale víš, co ti pak Sena provede, až nás někdo vyfotí? Ani nevím, jestli se to bude týkat kapely a naší práce nebo spíš vašeho soukromí. Oboje bude katastrofa a smrt bude jen zbožné přání." Prorokuje mu s hororovým úsměvem na rtech. Sena byl hodný kluk, vycházel s každým, ale něco v jeho očích říkalo, že se to dovede změnit, když ho k tomu někdo dotlačí. Podle Ricka to souviselo s jeho inteligencí. Byl to ten typ člověka, u kterého poznáte při prvním setkání, že z něj jednou bude někdo velký. Nevíte proč, vlastně nijak nevybočuje, ale vy to prostě víte. Všichni tři se shodli, že Sena je ten, kdo všechno táhne dopředu.
"Jasně." Řekne na ten bar s úsměvem a je mu jasné, že to Zyemu nikdo nevymluví, i kdyby tam Ricka měl dotáhnout spícího za nohu. Zye měl svoje rituály a tohle byl jeden z nich.
"To určitě jo." Smějí se zrovna tomu objednávání a tomu, jak je všechno jiné a divné a kolik toho ještě asi uvidí. Zye si najednou z ničeho nic vzpomene, že mu v obchodě přece jenom něco koupili a na něm je znát jisté zaujetí a zvážnění, jak poslouchá, co to je. O to víc ho potěší, když Zye zmíní, že to koupil přímo on sám, že to byl jeho nápad. Zatím to tady nemá, ale to nevadí. Trpělivě si počká. Pak se rozesměje.
"Já vím, co říct, ale tebe berou kraťasy a dlouhý vlasy. Víš, jak bych vypadal, kdybych si to oblékl? Uvažoval jsem, jak by to vypadalo, ale umřeli bychom smíchy. To není moc sexy." Začíná mluvit nahlas, jak je jeho zvykem, ale zatím je nikdo neřeší.
"Kdybych netušil, na co jsi, asi bych hrozně nahlas mluvil o všech děsně drsných kapelách, co zaručeně poslouchám a o tom, jak jsem zrovna včera zlomil troje paličky, i když jsem vlastně na bicí nikdy nehrál." Machroval by, to je přece jasný. Každý chce udělat dojem!
"Koukal bys na mě jako na idiota, ale já bych si to přeložil jako Je domě udělanej a pozval bych tě na skleničku. Tam už bych se poprvé trefil a možná by to pak klaplo." Brebentí vesele dál. Senově povaze je na hony vzdálený. Na chvíli se zamyslí nad těmi trampolínami a pak vyprskne do dlaní.
"Umíš si představit některý věci na trampolíně? Trefíš se pak vůbec? Kdyby to bylo rande a už jsme se znali, řekl bych, že to půjdeme zkusit. Necháme se tam zamknout po zavíračce a…" Ještě toho tolik nepil, měl by zařadit zpětný chod.
"Jasně, klidně by ses u toho mohl o mě opřít, blbě se tam drží rovnováha." Nemůže přestat. +Ricko-kun!+ Řve na sebe alespoň v duchu. Nadechne se, aby mu řekl, že opřít se může určitě o všechny z nich, ale… počkat… jak to Zye myslel s tím, že na něj vidí a že to dělá hodně? Poposedne, nakloní se dopředu a chce se na plnou hubu zeptat, ale někdo na ně promluví. Nejdřív mu ani nedojde, že to je japonsky, ale pak uslyší to jméno, otočí se a zírá na jejich soukmenovce. Tady??? Snad nic z toho neslyšel. +Rušíš.+ Řekne mu v duchu, protože tohle bylo jeho rande se Zyem a už není, ale za to Tora nemůže. Trhne sebou, když Zye řekne nahlas, že mají rande, ale je to samozřejmě vtip. I tak ho polije horko na zátylku. A aby toho nebylo málo, Tora řekne, že jde s křížkem po funuse. +Jo? Další, kdo pochopil, co tu sedí za poklad?+ Začíná zase žárlit. Podá mu ruku. Zná ho dobře od vidění, ale nemluvili spolu.
"Ahoj." Řekne mu a zvážní, když dojde především na jeho vlastní detaily. Trochu začíná chápat, že se to netýkalo Zyeho. Cože??? Svět se zbláznil? +Co to je? Milostný pětiúhelník? Takže Sena na Zyeho, Zye na Senu, Boogie na Senu, Tamaki na Boogieho, Tora na mě, já na Zyeho…+ Začíná být mimo. Potkal se někdo vůbec správně? Jo, Sena a Zye, gratulujeme.
"Usínáš?" Zamrká nechápavě a najednou mávne řasami jako zaskočená slečinka, ale vážně ho to zaráží. No ale nerozhodl se před tím, že si některé věci zkusí a že se pokusí na Zyeho zapomenout? Zaujatě poposedne a konečně se vlídně usměje.
"Pivo?"



Žádné komentáře:
Okomentovat