(hotel)
Zyean, Dori, Tamaki
"Je ve většině případů. Je ale pravda, že některé takto vidět nechceš. Nicméně tě to docela často spíš pobaví a rozhodně rozptýlí." Má na to prostě sovu taktiku, ale to taky neznamená, že to muselo nutně vyhovovat všem.
"Prostě si najít něco, co tě na chvíli donutí myslet na něco jiného." Dokončí svou myšlenku. Netlačí na něj dál s trávením společného času. Když nebude chtít, nechá to být a zároveň není ten typ, co by se tak snadno vzdával.
"Jsi tu samozřejmě s nimi." Myslí kluky z jeho kapely.
"A to dost dobře chápu." Není to tak, že by bral zpátečku, jen mu chce ukázat, že není vyšinutý magor, co by ně něj někde čekal. Dori se k nim připojí a zdá se, že spolu Boogieho baví mnohem víc. A možná šlo taky o to, aby se představil a ujistili ho oba, že nejsou hrozbou.
"Snažím se." Odtuší Tama a skoro to vypadá, jak kdyby se měl vzápětí poplácal po rameni.
"Není to tak, že bych se někam dral. Jen on má pořád pocit, že bych měl. Jsem spokojený s taháním věcí, pak nepotřebuju tolik trénovat." Vysvětlí mu to Tamaki rychle, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Dori se trochu víc narovná a propálí Tamakiho nesouhlasným pohledem.
"Nemám to s ní jednoduché." Postěžuje si rovnou, aby bylo jasno, že s jeho přístupem nesouhlasí. Pak Dorimu stoupne obočí nahoru, když Boo zavelí k ústupu a rozhodne se jim zmizet.
"Dobrou noc." Popřeje mu a je jasné, že už si to v hlavě analyzuje.
"Zdá se, že jsem na něj moc." Prohodí tiše směrem ke svému příteli a Tama se rozesměje.
"Možná trochu. Cpal jsi mě mu do postele moc napřímo. Myslí si, že potřebuju být v novinách." Odtuší Tamaki a nejradši by šel za ním, aby si to vysvětlil, ale dá mu chvíli prostor k dýchání. Mezitím se vrací Zye se Senou z nákupů Sice na to moc nebyl, ale Senovi to dělalo radost a on byl díky tomu taky spokojený. Hlavně ho mohl pozorovat při převlékání v kabinkách, aby mu poradil samozřejmě a to za to rozhodně stálo. Boo do nich vrazí a Sena chvílí skončí emzi nimi, což by jindy bylo okomentováno,a el dneska si nechá poznámky do cesty. Tedy v tuto chvíli. Zye se ještě překvapeně ohlédne, když kolem nic Boo profrčí a je mu vidět starost v očích, když vrátí pohled Senovi. Tamaki sebou trhne, když mu přistanou tašky na klíně. Dori k Senovi líně vzhlédne a pokrčí nenuceně rameny.
"Pravděpodobně jsme na jeho plachost moc upřímní. Ale to už o mě víte a on na tom není o nic lépe." Kývne hlavou k Tamakimu.
"Napraví to hned, jak bude příležitost." Ujistí je oba a nic si nedělá se Zyeanova nepříjemného pohledu.
"Myslím, že byste si oba měli dávat pozor, co jak komu říkáte. Nejsme tu od toho, abyste rozhazovali členy kapely." Nezní to povýšeně, jak by mohlo, ale spíš jako varování, aby si dávali pozor a že to taky může ovlivnit jejich celý koncert.
"Měl bych se za ním jít podívat." Vidí to Zyen docela jasně. Dori jen krátce přikývne.
"To rozhodně nebylo v plánu." Ujistí je oba.
"Tamaki se mu půjde omluvit a vysvětlí mu to." Pošle kamaráda rovnou do jámy lvové a pak se podívá svým zvláštním pohledem do Senových očí.
"Mezitím bychom mohli probrat nabídku, kterou jsem dostal." Přejde plynule k práci, kterou žije.
"Jde o oblečení. Kůži šitou na míru pod štítem jedné docela ucházející značky." Dokončí a nabídne Senovi místo u sebe. Zyean Doriho pozoruje a něco v jeho výrazu ve tváři se mu prostě nelíbí. Popravdě od první chvíle. podívá se na Senu, jestli má jít za Boogiem on, nebo to nechají na tom klukovi, který se pořád tak nějak usmívá i pod tunou tašek, nebo tu má zůstat a věnovat se nové nabídce.
Boogie, Sena
Sena trhne obočím, když mu Dori odpoví a nevypadá ani trochu spokojeně. "Aha. Tak to abyste s tím rychle přestali, protože jestli zítra něco pokazí, vyleju si všechnu zlost na vás." Sekne po Dorim hlasem a podívá se na Zyeana, co on na to. Sena byl mezi přáteli vlastně velmi milý a vstřícný člověk. Nebyl ten typ, co by někoho sekýroval a dával všem kolem najevo, kdo je tady šéf a celebrita. Nebyl Gackt v sukni, jak se kde kdo mohl domnívat. Tohle byla ale součást role, jak si nenechat věci vymknout z rukou. A pravdou bylo, že když se rozčílil, stálo to za to. Teď mu šlo ale o všechno. Boogie musel být perfektní, nemohl u hraní myslet na to, že mu někdo řekl nějakou pitomost. Rázně pokývá hlavou, když se ho Zyean zastane a podpoří tak jeho slova.
"Náš personál musí mít na srdci především naše blaho. Pochopit jací jsme a chovat se tak, abychom byli v pohodě. Ne se tady dobře bavit, protože vy jste přece takoví a máte z toho legraci. Pokud to nepochopíte, bude tohle váš poslední vtípek." Jeho hlas zní o dost mírněji, ale to je jenom proto, že strašně nerad někoho vyhazuje. Nechce být ten, kdo je posadí do letadla směrem domů. Pokud ale bude muset, udělá to. Sena pootevře rty, když se Zye nabídne, že se půjde na Boogieho podívat. Šel by za ním sám, ale vzhledem k jejich minulosti… bude lepší, když to bude Zye.
"Dobře, jdi. Zjisti, co si myslí." Zye byl v tomhle skvělý, měl na to vhodnou povahu a přimět paličatého Boogieho ke svěřování se někdy nebylo lehké.
"Tamaki za ním půjde, až na to bude Boogie připravený." Teď za ním půjde jedině Zye a nikdo jiný. Byl tak strašný perfekcionista, že mu vadí každé vychýlení z rovnováhy téhle cesty na rozbouřeném moři. Povzdechne si, protože teď nemá na nabídky náladu a protočí očima, rychle se rozloučí se Zyem krátkým objetím a posadí se. Tamakiho nechá klidně zavaleného taškami. Musí se té nabídce věnovat, na turné není místo pro prostoje. Ohlédne se po svém odcházejícím miláčkovi. Už je ve dveřích restaurace. Škoda, že mu nemohl dát ani pusu. Byl tak sexy, jak před ním každý uskakoval, při tom byl tak roztomilý. No nic. Popadne Boogieho nedopité pití, pozná na kilometry, že bylo jeho a nacpe si brčko mezi rty.
"Kůži šitou na míru?" Na stole nejsou žádné podklady, ale Dori jistě vytasí svůj telefon nebo tablet. Mezitím Boogie dorazí do pokoje, který sdílí s Rickem. Zye je se Senou, přirozeně. Kdo ví proč, občas ho ještě trápí i tohle. Ricko tady není, takže musel v mezičase někam odejít. Nesmí se o tom nic dozvědět, jinak bude naštvaný a ještě by špatně zpíval. Snad nebyl někde poblíž a nemohl nic zaslechnout. Boogie seděl čelem k výhledu a zády k restauraci, takže nemá ponětí, kdo tam byl. Vůbec nerozumí tomu, co se odehrálo a taky proč tomu Dori nezabránil. Až do dnešního dne nedával zase tak moc najevo, že je s Tamakim jedna ruka, celou cestu z Japonska až sem. Viděl je, že spolu mluví nebo někam jdou, ale tohle nečekal. Myslel si, že ho bude spíš bránit a ne ho házet personálu jako čerstvé maso. Je mu z toho tak trochu… no snad do pláče. Několikrát vyrazí na neurčité místo v pokoji, aby mu došlo, že neví, co chce udělat nebo na co sáhnout a zase se vrátí a pak někdo zaklepe. Ricko má kartu, takže… +Jestli je to on...+ Nejsou tu žádná kukátka. Zhluboka se nadechne a s hraně neutrálním výrazem otevře dveře tak prudce, až mu černé vlasy zavíří kolem obličeje. Je to Zye. Jenom Zye. Žádný duch ani nic podobného. Nasadí úsměv a pustí ho dál.
"Už jste se vrátili?" Řekne úplně nesmyslně, jako kdyby do něj před chvílí nenaboural v restauraci.
"Koupili jste mi něco?" Vážně by teď ocenil roztomilý dárek.
Zyean, Dori, Tamaki
Dori si tiše povzdechne a podívá se na Tamakiho. Sám se nikdy neměl příliš k omluvě, ale jeho kamarád s tím většinou neměl vůbec žádný problém a myslel to vážně. Povídá se na Senu a v očích s emu blýskne. Skoro to vypadá, že by to jednou chtěl vidět. Sena rozhodně přitahoval jeho pohled, ale o něco víc ho přitahovala jeho povaha. Uměl si jít za svým a to zrovna on dokázal ocenit. Trochu zatne čelist, když ho tady veřejně kára, ale neřekne ani slovo, i když si by si jindy přisadil svoje. Má totiž mnohem vyšší cíle a díky nim je ochotný to zkousnout. To ale neznamená, že se mu to zamlouvá. "Nikdo z toho neměl legraci. Mluvili jsme narovinu, tak jako vždycky, a to byl taky jeden z důvodů, proč jsi mě přijal. Přiznávám ale, že ne všem to může být příjemné. Jakmile o to bude Boogie stát, omluvíme se mu oba a uvedeme všechno na pravou míru." Ujistí ho, že mu na jejich úspěchu záleží.
"Nemám v plánu díky tomu potopit celou kapelu. Potopil bych tím i sám sebe a své jméno." Dá mu jasně najevo, že to je to poslední, o co by stál. Bez dalšího mrknutí a s téměř žádným pohybem mimiky v obličeji sáhne po svém vínu a napije se. Tama zatím zůstává zavalený taškami a je podivně tichý. Něco se mu zdí se prohání hlavou a po opravdu dlouhé době je to něco vážného. Dori ho podezřívá, že kdyby mu dal někdo svolení, poletí za černovláskem hned a klidně si před ním klekne, aby mu odpustil. Takový prostě byl. Jen to bylo někdy složité pro někoho, kdo ho neznal. Zye všechno pozoruje a kromě nabídky, že za Boogiem půjde nic neříká.
"Postarám se o něj." Přikývne na Senova slova a zamíří odsud pryč. K nim dvěma už nemá co dodat, podle něj se zachovali jako pitomci. Dori krátce stočí pohled za odcházejícím Zyeanem a pak se pomalu podívá na Senu. Dori skutečně vytáhne telefon a nalistuje patřičný email, kde jsou ukázky a možnosti spolupráce.
"Je to kvalitní práce, z nejlepší eko kůže, která je na trhu k sehnání." Zná Senův postoj ke zvířatům a je mu jasné, že by mu všechno ostatní hodil na hlavu.
"Rozdíl mezi tím a skutečnou nepoznáš. Navíc půjde o vaše vlastní návrhy, žádné nucení outfitů, které už existují." Ukáže mu modely, které firma vytvořila a je to velmi precizní práce.
"Hrají si s kombinací vše možných materiálů. Pracují rychle a precizně. Jde jim hlavně o propagaci a o několik fotek do jejich portfolia. Nabízí i sponzorské příspěvky a měli by zájem i o kousky pro merch." Nabídne mu telefon, aby si to pořádně prohlédl a přečetl podmínky.
"Stálo mě to pár minut dohadování, ale souhlasili se vším. Řekl jsem jim, že máme víc nabídek a že se ozveme do konce týdne." Mají ještě pár dní k dobru, ale podle Doriho budou volat už o den dřív. Ten zájem byl nepřehlédnutelný. Znovu se napije a podívá se na Tamakiho.
"Ale no tak. Vysvětlíš mu to a bude to v pořádku. Jakmile ti to dovolí samozřejmě." Dori ho ještě chvíli pozoruje. Tama jen přikývne, sáhne po svém pivu a pořádně se napije. Pak pomalu vstane i s taškami, až se mu svaly napnou.
"Mám to někam odnést?" Zeptá se Seny, připravený to odnést na druhý konec planety. Takový prostě byl. Zye mezitím dojde ke dveřím Boogieho pokoje a zaklepe. Jednu ruku má schovanou za zády a druhou za rámem dveří.
"Ano, chyběli jsme ti co?" Usměje se na něj mile.
"To víš, že koupili a mám i něco navíc." Dodá a zpoza rohu vytáhne ruku s velkým hrnečkem plným kakaa.
"Můžu dál?" Zeptá se opatrně a když ho pustí tak projde dovnitř. Pak k němu natáhne ruku s docela roztomilým králíčkem.
"Sena ti chtěl vzít něco na sebe a myslím, že to v těch taškách ještě někde je, ale jí si říkal, že by se ti mohl líbit." Nakloní hlavu na stranu a je zvědavý, jestli se trefil nebo ne.
"Jsou to pitomci, kašli na ně. Jak se cítíš?" Zeptá se ho se starostí v hlase.
"Můžu tam klidně vrátit a rozbiju jim hubu. Oběma. Energie mám dost." Koutky mu zacukají a je zvědavý, jestli tím pobaví i jeho. Natáhne k němu ruku a cvrkne ho do nosu.
"Když to nepomůže, skočím koupit ještě většího zajíce, ale mám obavy, že už se do auta nevlezeme." Zkouší to dál a přemýšlí, jestli se může usmát nebo ne.
Ricko, Boogie, Sena
"Dobře, máš volnou ruku." Dá mu svoje svolení, aby všechno zohlednil osobně. On sám se tomu nemůže věnovat teď a tady a Dori zatím nikdy nic nezpackal. Když Dori stočí pozornost k Tamakimu, Sena se tam podívá taky, ale po pravdě… moc ho to teď nezajímá. Ať už Zyean zjistí cokoliv, jeho zájem byl u Boogieho. Příště si snad každý dá pozor na to, co dělá. Sleduje ho po očku, jak vstává.
"Ne, odnesu si to sám." Vstane taky a všechno si vezme. Nechodí cvičit pro to, aby neunesl pár tašek. Na jeho pažích to bylo vidět, i když se to často snažil schovávat.
"Tak se mějte." Řekne jim a vykročí směrem k pokoji. O vteřinu později dojde k leknutí několika lidí zároveň. Barman upustí sklenici a ta se roztříští na podlaze, jemu všechno vypadne z ruky a rozkutálí se po zemi a jedna paní se polije. Sena udiveně vzhlédne k oknům nad restaurací. Ricko trénuje a zapomněl, že má otevřené okno.
"Krucinál…" Málem se počůral a ne jen on. Když se Zyean zeptá Boogieho, jestli mu chyběli, Boo přikývne dost rázně. Ihned ho ale potěší, že mu vážně něco přinesli a dívá se po Zyeanových potetovaných dlaních, kde to je a co to je. To kakao ho vykolejí. Uhne ze dveří a sáhne po něm.
"Měl jsem s tebou nakonec chodit já." Vydechne a blaženě se napije. Ve stejný okamžik zahlédne králíčka, odloží hrnek a hned si ho vezme.
"Potvrzuješ moje slova." Vtipkuje s ním. Senovi by se to možná nelíbilo, ale teď tady nebyl. Z jeho dalších slov usoudí, že to kluci nenechali jen tak být a zjistili si, co přesně se v restauraci stalo. To nemuseli, zvládl by to. Ale stejně je rád, že se ho zastali.
"Hmm…" Zahuhlá jenom a hrabe se králíkovi v chlupech. Snaží se dělat, že se ho to nedotklo a že ho to vlastně ani moc nezajímá, ale jeho řeč těla mluví jasně a Zye… ho zná jako své boty. Někdy v tu chvíli Ricko zařve o pokoj vedle a on sebou škubne.
"Je u vás? Proč?" Rozesměje se.
"Nehledá tam něco?" Zubí se dál a pokrčí rameny.
"Upřímně…" Má to říkat nebo ne?
"Prostě tam přišli a začali říkat takové věci…" Najednou rozohněně rozhazuje rukama.
"Jak mi to sluší, jak mě někam vezmou a jak by… no kdo ví co!" Očima mu říká No chápeš to?
"Měl jsem z toho pocit, že jim jde jenom o to z toho něco mít." Kdyby jen tušil, jak se Dori Zyemu nelíbí a po tomhle nebude ještě víc. Ústa mu cuknou v náznaku širokého úsměvu, když dojde na mnohem většího zajíce, ale…
"Co tam ten Ricko dělá?" Nedá mu to spát. Nebyl nikde k nalezení a najednou je u kluků. Dal mu někdo z nich kartu? A co tam potřebuje?
"Půjdeme za ním." Honem dopije kakao a zapomene na fousy od mléka. A zároveň se dál snaží předstírat, že se ho nic nedotklo. Přijde si totiž, že to měl ustát sám a ne dělat všem starosti.
Zyean, Dori, Tamaki
Dori pozoruje Senu, jak na něj špulí rty a ví, že by mu toho moc rád řekl mnohem víc. Dostává plusové body za to, jak se dokáže ovládat. On sám by jednal jinak, i když by to neznamenalo výbuch jako takový. Spíš by našel způsob, jak by toho ostatní začali litovat. Tamaki jde teď trochu stranou, i když asi tuší, jak se cítí. Pokud by byly dvě strany tak on by byl v té temné. Tamaki na to nikdy nebyl a proto často ani nevěděl o Doriho způsobech, kterým dával najevo, že jich se nikdo nedotkne. Popíjí své víno a pozoruje Senu, jak projíždí všechny matriály, které má momentálně k dispozici. Počká si na rozsudek, ale nepochybuje o tom, že bude kladný. Když mu to Sena potvrdí na tváři se mu objeví příjemný úsměv, i když jeho oči zůstávají obezřetné. "Skvěle. Vyjednám co nejlepší podmínky a zařídím právníka, který to dá všechno na papír." Dá mu jasně najevo, že myslí na všechno.
"S hotovou smlouvou se pak zastavím, a ještě to probereme." Ujistí ho, že rozhodující slovo budou mít pořád oni a zároveň si je jistý svým úspěchem. Samozřejmě se snaží omluvit svého přítele, i když podle něj nic tak hrozného neudělali, ale zároveň na nic netlačí. Sám zůstane sedět klidně, když se Tama zvedne. Odloží tedy tašky, když je nemá nikam nosit.
"Hezký den." Popřeje jim oběma a vyrazí z restaurace. Dori si povzdechne, než se ozve ten řev. Už si pořídil špunty do uší, protože jinak se to nedá snést. Tamam zmizí jako pár nad hrncem a Dori ví, že zmizí do města a někde se bude toulat. V tomhle ho znal taky docela dobře. +Vlasy ti držet nebudu.+ Upozorní ho v duchu, ale za ním se nevydá. Má tu ještě víno.
"Občas lituju všech, kdo bydlí v dosahu. Což je tak půl planety." Utrousí si spíš pro sebe a mávne na obsluhu, aby mu donesla další sklenku. Obsluhuje tu docela hezký kluk, nakonec to asi nebude marný večer. Zye se pousměje, když vidí Boogieho zvědavost v pokoji. Nikdy by ho netrápil dlouho.
"Nepovídej? Tohle jsi ještě nikdy neřekl." dobírá si ho trochu zpátky, ale je rád, že má radost. Stačí mu tak málo, a přitom ho někteří chtějí rozhodit. nechápe to. On by se radši staral, aby byl takto spokojený pořád. Totiž...
"To víš snažím se vrhat dobré světlo, na první setkání se mi to moc nepovedlo." Drží se pobavené noty, kterou sem chtěl přinést. Trhne sebou, když se ozve Ricko a protočí trochu očima.
"Já se pořád divím, že nás ještě ani jednou nevyhodili." Prohodí, když si prohrábne vlasy.
"Nevím, doufám, že se mi nehrabe ve věcech. Jídlo tam nemám." Dodá ještě a pak se zase plně věnuje Boogiemu. Trochu se zamračí, když dojde na to, co mu provedli.
"To jsou pitomci." Odsoudí je rovnou.
"Dori se pořád tváří, jaký je formát a jak umí jednat s lidmi. Moc mu to nežeru a tady je důkaz." Dá mu najevo svůj názor. Jeho schopnosti nezpochybňuje ale povaha se mu nelíbí vůbec.
"Tak dobře, ale Boo počkej." Chytne ho za ruku a zastaví ho tak. Ne násilně, ale jen zlehka.
"Chci jen říct, že je naprosto v pořádku, že ses necítil dobře. Nemusíš se cítí provinile ani trochu. To, že to máš jinak, než oni neznamená, že by ses měl přetvařovat nebo tak něco. Je to tvůj pocit a nikdo nemá právo po tobě chtít, abys to vnímal jinak. Měli by ho respektovat, ať už je to kdokoliv." Usměje se na něj mile.
"Navíc...Mám tvoji povahu upřímně rád a nesnáším, když se ti to někdo snaží kazit." Natáhne ruku a palcem mu setře fousky od mléka, a ještě na něj mrkne.
"Tak půjdeme." Nabídne mu rámě a vykročí společně s ním do pokoje, kde Ricko svým hlasem boří stěny. Přede dveřmi do pokoje se potkají se Senou.
"Zajímalo by mě, o co mu jde." Prohodí pobaveně.
"Asi chce, aby nenáviděli ostatní jiný pokoj, než ten jeho." Povzdechne si docela pobaveně.
"Jdu tam." Rozhodne se jít jako první, použije kartu a vrazí dovnitř.
"My si deratizace obyvatelstva v okolí třiceti kilometrů neobjednali." Houkne dostatečně hlasitě, aby ho přehlušil.
"Mám hlad, přidáš se?" Nabídne mu rovnou a věří, že na tohle slyšet bude. Musí jinak spí do zítřejšího koncertu na ulici.
Žádné komentáře:
Okomentovat