Zyean
Sena měl ve svých myšlenkách pravdu. Pro Zyeho měl nevyčíslitelnou hodnotu. Než ho poznal, tak by ho ani nenapadlo, že by mohl žít s někým takovým. Ne, že by na Senově stylu bylo něco špatného, to vůbec jen. Jen by si říkal, jestli se s ním nenudí, nebo pro něj obyčejný kluk není málo. Nakonec se to ukázalo jako ta nejlepší kombinace, stejně jako Boo potřeboval taky trochu někoho jiného. Pro něj byl Boo tím nejlepším přítelem, kterému říkal všechno. Sice se často neviděli, kvůli jejich nabitému programu a cestování, ale i tak si vždycky našel chvilku, aby mu zavolal nebo Boo jemu. Teď už však věděl, kam patří a po čím boku má být. Stačil mu jediný pohled na Senu a jeho duše v tom měla jasno. Prostě si byli souzeni a jinak to ani být nemůže. Uculí se a krátce přikývne. "Minimálně deset. Na živit je ve všech směrech pestrý." Ujistí ho, že s ním není nic všedního a s radostí to všechno dá do her. Naoko se zamyslí, jak by taková konference mohla vypadat. Sice by se hrozně styděl, ale co by neudělal pro legraci.
"Všechny ne." Řekne mu bez rozmyslu.
"Jenom ty nejpikantnější samozřejmě." Vlastně na to byl blázen dost. Jeho hlava si občas brala dovolenou a potom to podobným způsobem dopadalo. Tak trochu jako teď. Kdyby jen tušil, že by sena klidně zapojil i jejich přítele, klidně by mu na to kývl. Však proč by ne? Kdyby ej to bavilo, proč jim neudělat radost. Bude to mít další plus a to je hromada námětů na další a další pokračování. Promyslí to později, až na to bude mít prostor. Sena si projde vlastním nebem, kdy toho zase tolik nevnímá, možná ani to, že Zye cestoval do oblak za ním. Jinak by asi pronesl nějakou dobíravou poznámku, o tom vůbec nepochybuje. Stejně k tomu nemají tolik prostoru, protože tu nejsou sami. Navíc mají k řešení i jeho návrh. Byla to zase trochu spontánní reakce. Ani by se nedivil, kdyby ho s tím Sena poslal do háje.
"Hm." Odtuší už trochu opatrněji, kdyby se mu náhodou dostalo negativní reakce. Ví, že toho mají spoustu na vyřizování a mají jisté závazky. Ani jeden však není pevně uvázán na místo. V dnešní době moderní techniky to přece jde odkudkoliv. Dokonce si Sena může projít i svůj obchůdek, stačí jen kamera a virtuální realita. S radostí mu to všechno zapojí a nastaví. Pozvedne obočí, jakmile dojde na mumlání, které úplně nepochopí. Čeká jen na souhlas nebo odmítnul. Jenže ten nápad se mu ve vteřině tak zalíbil, že by asi byl smutný, kdyby ho neuskutečnili. Pak se mu očka rozzáří, jakmile Sena souhlasí a než stačí cokoliv říct už ho má kolem krku a oplácí mu polibky. Je neskutečně udýchaný, když ho Sena propustí, ale už se usmívá a jeho oči i tvář září novou energií.
"My přece máme na všechno, a pokud ne, tak si na to po cestě vyděláme." Nevidí v tom vůbec žádný problém. Oba dokázali dřít dnem i nocí a zároveň si to uměli užít.
"Už jsme hezky začali, stačí jen pokračovat. Jak budeme zpátky v hotelu, začnu řešit letenky a ubytování v další destinaci. Můžeme to klidně do rána plánovat." Zarazí se a nevině uculí.
"Samozřejmě s přestávkami. Víš moc dobře, že vedle dlouho nevydržím, aniž bych se na tebe nevrhnul." Ze začátku měl trochu problém mu podobné věci říkat, ale to už teď zase tolik neplatí. Sice se stydí, ale zároveň che, aby Sena věděl, že pro něj má pořád stejnou slabost.
"Myslím, že se mi bude špatně sedět." Protočí sám nad sebou očkama, když už se dosyta vynadíval na Senův zadek, jakmile lezl na slona.
"Ale rozhodně to stálo za to. Ten zážitek byl dokonalý." Před ostatními to možná vypadá, že mluví o přírodě a jízdě na slonovi, ale on má v hlavě celou dobu něco úplně jiného.
"Tohle by taky mohlo být ve hře, nemyslíš?" Už by si skoro psal poznámky.
"Samozřejmě vítězství je bez odhalení." Málem by se začal smát, když si vzpomene na Hitmana. Tady by rozhodně nešlo o vraždy, ale o mnohem příjemnější činnost.
"Myslím, že než se vrátíme, budu mít materiál na celý život. Jen by mě předtím nenapadlo, v jakém to bude oboru." Málem znovu ze slona spadne, jak moc se směje. Naše z toho klepne, no vážně. Už tak jim chvíli trvalo, než si zvykli na Senu a tohle…No tak snad jim bude stačit, že se z toho mají dobře. Cesta k hotelu jim ubíhá snad až moc rychle. Nakonec si objednají vířivku jen pro sebe. Nevypadá tak, jak v jiných zemích, rozhodně není tak luxusní, ale mají soukromí. Zye objímá Senu, který mu sedí mezi nohama a rty přejíždí po jeho krku.
"Jsem s tebou tak hrozně šťastný, pořád tomu nemůžu uvěřit. Chci, abys věděl, jak moc si toho vážím, že můžu být s tebou." Prostě mu to chtěl říct.
Sena
Sena se na chvíli zarazí, když Zye řekne, že všechny scény by neprozradil. Možná si chce jisté věci nechat jenom pro sebe, jenže on dodá, že by mluvil jen o těch nejvíc pikantních a Sena se musí hlasitě rozesmát spolu s ním. Skoro při tom zapomene na fakt, že se jeho hlas dost výrazně mění a nezní zase tak žensky. Honem si to uvědomí a kradmo se ohlédne přes rameno s dlaní přes ústa. "Ti sloni by mohli trochu víc troubit." Prohodí tiše. Jakmile spolu stráví soukromou chvilku, Sena si skutečně ničeho nevšimne. Nemá ani ponětí, že Zyemu stačilo tohle, aby se taky dostal na svůj vrchol a až se to později dozví, pokud mu o tom tedy řekne, asi nevyjde z údivu. Kdyby to tušit mohl, přišel by na to, že je to velmi rajcovní a že si dá dobrý pozor na to, co se děje, když to vypadá, že se neděje vůbec nic. Je to jako když dáte svému příteli erotickou hračku, nad kterou máte moc vy sami a jen čekáte, kde na veřejnosti to přijde. A vůbec to nebyl špatný nápad. Chce inspiraci, tak ji dostane, ale tady v Indii to kupovat nebude. Ještě by to bylo rozbité, neumyté nebo kdo ví co. V tomhle ohledu skutečně přemýšlel takto přezíravě, prostě tady k tomu neměl zdaleka takovou důvěru jako Zyean. Kdyby to místní věděli, ani by ho nepustili přes hranice. Někdy bylo dobře, že vám druzí nemohli vidět do hlavy. Když dojde na Zyeanův návrh a Sena souhlasí, Zye na něj rovnou vyhrkne, že začne další cestu a letenky řešit přímo tady z hotelu. Sena má co dělat, aby znovu nelovil ústa někde po zemi, jenže do toho přijdou ti lidé od slonů a nutí je vylézt zase nahoru. Pořád se po něm otáčí, má asi tisíc věcí, které chce říct a ono to nejde. Vážně asi spadne dolů, chová se neukázněně, ale ve vhodných intervalech se mu konečně podaří říct, co chce.
"Ty chceš rovnou navázat na tuhle cestu? Ty vůbec nechceš jet domů? Ale já nemám sbaleno na tak dlouho, nemám nic zařízeno, s nikám jsem nemluvil a co Yoshiki?" Vypadá to, že příval jeho slov a otázky nikdy neskončí a Indové na Zyeana dělají posunky ve smyslu, že ženy jsou přesně takové a že nikdy nezavřou pusu. Sena protočí očima a má sto chutí jim ty jejich slony vyplašit, jenže ten jeho by utíkal taky, tím si je jistý. Ztichne, když mu Zye řekne, že budou plánovat celou noc a jak přesně, ale pořád ho propaluje pohledem a chvílemi se nadechuje a zase utichá. Protočí očima znovu, když Zye švitoří, jak se mu špatně sedí. Je s tou informací spokojený, ale teď mu to nemůže prozradit a povolit. Musí vyprsknout smíchy do dlaně, když Zye rozvíjí náplň nové hry a podmínky pro vítězství a přikývne.
"Hrozně moc si ji chci zahrát. Co asi pocítím, až si budu opakovat naše společné chvíle? Někdo píše knížky, my si to můžeme rovnou zahrát. Nikdy jsem nebyl raději, že děláš to, co děláš." Švitoří zase on a všechno bude tak, jak Zye chce, to ví už teď. +Vždycky podlehnu. Nikdy nikomu jsem nepodléhal, věci byly, jak jsem chtěl já a teď?+ Stěžuje si alespoň v duchu. Musí zavolat Die a zeptat se ho, jestli to má stejně.
"A co jsi chtěl dělat za hry před tím? Zbude ti na ně vůbec čas?" Popichuje ho. Na rodiče si ani nevzpomene, ale když je Zye zmíní… tohle se asi neutají, budou to muset přiznat. Jsou si sice dospělí, ale jejich životy už byly tak dost kontroverzní. +Chudáci… nezbude jim, než to akceptovat.+ Pomyslí si. Však jim zase něco dají. Nakonec jim cesta rychle uteče a oni jsou už spolu v hotelu a užívají si horkou vířivku. Po dlouhém dni venku je to balzám a Sena si ani neuvědomí, jak unavený byl. Voda sem tam tiše šplouchne, on přivírá oči pod dotekem Zyeanových rtů a poslouchá jeho hlas, který mu šeptá, jak moc je z něj pryč i po tolika letech.
"Kdo by si pomyslel, že na jedné obyčejné farmě sedí jeden velmi neobyčejný kluk… jak jsi mi změnil celý život…" Otočí se pod jeho rukama čelem k němu a obejme ho kolem krku. Zblízka se mu při tom dívá do očí.
"Pořád ti přijdu tak nečekaně krásný?" Usměje se skoro stydlivě.
"Dělám všechno, co jen chceš. Udělám to kdykoliv." V očích se mu zase blýskne, ale nemyslí tím zdaleka jen intimnosti.
Zyean
Sena se směje a to je ta nejlepší odměna za to, co mu řekl. Je rád, že mu pořád přijde vtipný, i když někdy vymýšlí hrozné blbosti. Ještě že ho zatím neomrzel, to by pak se sebou nemohl žít. Zyemu ani nedojde, jak Senův smích zní, než to připomene. "Nic si z toho nedělej, nejsi jediná holka s hlubokým hlasem." Ujistí ho, že na tom vlastně nic není. Oni přece neví a podle něj to ani zase tolik zkoumat nebudou. Zye si samozřejmě domyslel, co ruka před Senovými ústy znamená. Později mu znovu řekne, že se na vrchol dostali společně a bude ho tím dál provokovat. Podle něj toho Sena bude taky zneužívat. Vážně se na to těší. Byly to drobnosti, které jejich vztah vždycky úžasně oživili. Teda ne, že by to potřeboval. K němu samotnému se myšlenky na nákupy v jiné zemi nedostanou. Některé věci prostě nedokázal domýšlet do detailu. O to se staral Sena a dělal z většiny jeho šílených nápadů reálné věci a vždycky ho usměrnil. Další taková věc je cesta kolem světa. Znovu se mu v hlavě zrodil plán a nejradši by všechno řešil hned. Ano, bude kolem toho spousta zařizovaní a Zye se potřebuje trochu uklidnit a uvědomit si to. Jeho povaha mu to na první dobrou nikdy nedovolila. Sena ho později trochu přikrotne a vysvětlí mu, co všechno proto musí udělat. Vážně ho potřebuje v každé vteřině svého života. Zarazí se trochu, když mu připomene, jak se věci mají a Zye povolí své hlavě přemýšlet dál.
"Chtěl jsem." Opraví sám sebe malinko.
"Probere to společně a zkusíme vymyslet způsob, jak všechno vyřešit odtud." Je to trochu krok zpátky, ale podle něj není nic, co by nedokázali vyřešit tady a teď.
"Víš, ono to znamená hlavně jednu věc, který by se ti mohla líbit. Nákupy všeho, co budeme potřebovat." Uculí se.
"Dost věcí můžeme vyřešit s průměrným připojením. Můžeš si klidně udělat i tour po obchodech." Připomene mu, že co se techniky týká, zařídí opravdu hodně. Pak se otočí na průvodce a naznačí jim, že on je takto spokojený. Nechce na ně být protivný, ale jestli budou takto Senu shazovat, něco jim řekne. Jeho mozek už stihl pochytit pár slovíček a ty mu budou na poslání do háje stačit. Sena začne rozvíjet představy hry a Zye ví, že to opravdu udělají.. Od toho nápadu už ho nic neodtrhne.
"To víš, potřeboval jsem tu správnou inspiraci a pak může vzniknout světové dílo. Sex přece vládne světu." Baví se nad tím dál a je rád, že ho s tím Sena nepošle do háje. Většina planety by to udělala, ale podle něj to vážně má potenciál. Ani ho nenapadne, jak o tom přemýšlí a že to bude na telefon Die. Zye ví, že Kamijo na něj má své páky, aby si prosadil svou. To on nepotřebuje, vždycky Senu nějak přemluví, aniž by si to uvědomil. Zarazí se a vzpomene si na svůj předchozí projekt.
"To nebude problém, tam už návrh je, stačí to jen zpracovat. To nutně nemusím dělat já." Připomene mu, že si může obstarat tým, který splní jeho představu.
"Znáš mě, jak se do něčeho zakousnu, tak nemůžu dělat nic jiného." Už v tom mají peníze, nemůže to jen tak pustit z hlavy, ale to neznamená, že to nemůže přesunout na někoho jiného. Má pár nadějných studentů, kterým může dát práci. Něco si vydělají, pobaví se a zároveň získají potřebné body do školy za mimoškolní projekt. Probírají to ještě cestou, ale byl to přece jen náročný den a tak oba později ve vířivce odpočívají. Hladí Senu a nechává svou hlavu lítat všude možně. Když k němu dolehnou jeho slova, překvapení prostě neskryje.
"Ale noták, víš že jsem hrozně obyčejný." Už se zase červená. V některých chvílích z toho prostě nevyrostl a Sena ho umí přivést do rozpaků.
"Ukecal jsem tě, abych ho mohl trochu pozměnit." Vede si svou, a když se k němu Sena otočí, obejme ho kolem pasu.
"To tys změnil ten můj. Bez tebe by byl hrozně prázdný." Usměje se na něj vřele. Promne si rty o sebe a pak si ho prohlédne. Zastaví se svýma očima v těch jeho.
"Mám pocit, že jsi každým dnem krásnější. Celý svět by tu mohl stát a já bych měl stejně oči jen pro tebe. Za celou dobu to ani na vteřinu nebylo jinak." Pousměje se se zablýsknutím v očích, protože pod pojmem cokoliv si vážně může představit cokoliv.
"Úplně všechno?" Dojde i na menší provokaci.
"Přál bych si spoustu věcí, které si můžeme dělat navzájem." Vypadne z něj jako první.
"Ale víš, co bych si nejvíc přál, Sena-koi?" Odmlčí se na chvilku, než trochu povytáhne bradu, aby měl skoro na dosah jeho rty.
"Aby sis mě vzal. Uděláme něco šíleného a vezme se třeba ve Vegas. A pak si pečlivě naplánujeme slávu u nás doma se všemi ostatními. Protože já už chci být jen tvůj i oficiálně." Jistě, žádost by asi měla vypadat úplně jinak, jenže se mu zase vyrojil nápad a tak mu ho rovnou řekl. Vždycky má potřebu s ním sdílej všechny myšlenky a pocity. Vlastně by před ním plány na žádost ani nedokázal tajit, hned by mu to vyžvanil.
Sena
Byly okamžiky, kdy by se Zye dal označit za prohnaného, jako například teď, když ho lákal na nákupy úplně všeho, co by s sebou mohli potřebovat. On moc dobře věděl, jak Sena rád nakupuje a že má rád dopamin v podobě nových věcí. Věděl, že ho na to utáhne, i kdyby to byly zbytečně rozházené peníze. Taky věděl, že bude ty nákupy absolvovat s ním, ale Zyemu to nikdy nevadilo. Někde tam seděl, hodnotil věci a u toho s notebookem na klíně pracoval. Jako kdyby ho Sena nikdy a ničím nemohl vyrušovat. Jejich život byl vážně idylický. Ano, nebyl by to Zye, aby neřešil rychlost připojení. Tyhle věci byly Senovi obvykle jedno hlavně, že to fungovalo nebo nedošla data. Sena přikývne, když mu Zye řekne, že jeho předešlý projekt může dokončit někdo jiný. Bylo to tak nezvyklé, že je teď v tomto oboru někdo a že si může pronajímat celé týmy na vývoj svých her. Když to tak půjde dál, Sena nebude muset ani chodit do práce. Napadne ho, že by se nudil, ale jeho butik mu bohatě stačil a se vším ostatním klidně sekne. Dokonce ani netouží rozjet značku ve velkém. Spíš by chtěl, aby to bylo něco ojedinělého, co nenosí každý. Jen málo kusů ode všeho, aby se o to lidi tahali. Studenti… Zye byl kdysi taky takový student. Není to zase tak dávno… Povzdechne si, jak ten čas letí. Už jsou spolu ve vířivce a objímají se, když mu Zye řekne, jak prázdný by byl jeho život. I před tím, dokud v něm měl místo Boogie? Ne, nezeptal by se nahlas, ale neznali by se a Zye by neznal nic jiného. Taky by byl spokojený, jenom jinak. Vážně se trochu začervená, když mu Zye řekne, že je každým dnem krásnější. Na chvilku sklopí oči, než se zase podívá do těch jeho. Sena své kráse hodně pomáhal, ale stejně doufal, že pro něj takový je. Když se ho Zye zeptá, jestli úplně všechno, přikývne a usměje se. Není moc věcí, kterých by se bál, nedovede si představit, že by Zye vymyslel něco takového. A taky že ne, protože už mluví o vzájemnosti. Hlavou mu běží samé nepřístojnosti, Zyeho rty se k němu blíží a najednou… jeho mozku začne docházet, co to vlastně řekl. Zye je dneska samé překvapení hodné infarktu. Co že si to Sena myslel tam venku na slonech? Že je cesta kolem světa jako líbánky? Maličko se oddálí, aby se na něj mohl pořádně podívat. "Ve Vegas?" Vypadne z něj vykolejeně a musí se podívat kamsi přes jeho rameno, jak o tom přemýšlí. Ale… nic kýčovitějšího a snobštějšího by asi stejně nevymyslel a čím víc o tom uvažuje, tím víc se mu to líbí. Jen oni dva na podobném místě… ostatní trefí, až se o tom dozvědí. Znovu se mu zahledí do očí a ještě víc se usměje, když mu Zye řekne, že chce být jeho už se vším všudy.
"Taky bych rád, vezmu si tě." Řekne mu souhlasně a konečně se k němu přiblíží svými rty. Opatrně a jemně a dá si vážně záležet, protože teď jde o něco jiného, než o sex. O ten půjde za chvíli taky, ale teď mu chce vyjádřit své pocity. Stiskne jeho ramena a povzdechne si. Asi to vyjadřování nepotrvá zase tak dlouho.
"Dneska jsi naše životy vážně otočil vzhůru nohama." Řekne mu.
"Je na čase, abych zatřásl já tebou. Převrátím celý tvůj vesmír." Slibuje mu, zatímco svými rty klesá po jeho těle s úmyslem vnořit se na chvíli pod hladinu. Připraví mu nezapomenutelnou noc, po které jednoho dne přijde ještě jedna lepší. Ta svatební… Mohlo by se zdát, že jejich odjezd z Indie nakonec bude hektický, ale tak to vůbec nebylo. Užili si poslední dny, i když spíš na hotelu, protože museli všechno zařídit a pak se společně vydali na novou cestu životem. Když se Sena díval z okýnka letadla, nemyslel si, že bude na Indii někdy vzpomínat takhle a že se tam zasnoubí. Zatím mu chyběl prstýnek, ale nechtěl si žádný vybírat sám, čekal s čím přijde Zye. Poklepe na opěrku křesla a podívá se vedle sebe na nos zapíchnutý do monitoru. Odhrne mu dlaní vlasy z čela. Zye pracoval. Pracoval na tom, aby byli co nejrychleji svoji. Sena ho nerušil. Jenom si pořád dokola říkal, jak mu to sluší a jak moc ho miluje. Víc, než cokoliv, víc, než sám sebe…
Žádné komentáře:
Okomentovat