Elli x Lucas - Já myslím, že nám to nikam neuteče... - část 1.

(doupě)

Elli

Jeho stará kytara byla vystrnaděna z pouzdra a pověšena na čestné místo na zdi uprostřed obýváku. Na zádech se mu teď houpe ta nová od něho, společně s trsátky, listy popsaného papíru plnými skladeb, načatých i dokončených, ladičkou a dalšími blbostmi, které životně potřebuje. Na sobě má černou mikinu s kapucí, která je mu skoro velká, černé džíny a vysoké šněrovací boty skoro pod kolena. Dalo mu docela zabrat, než vymlátil z majitele obchodu dohodu o tom, že vymlátí z Lucase, kde bydlí a pak mu to navrch ještě prozradí, ale zadařilo se a on je teď na cestě k němu. Kdo ví jestli bude doma namísto v nějaké hospodě, ale zkusí štěstí. Vlastně vůbec netuší, co by mu měl říct po tom, co se mezi nimi naposled stalo. Ani neví, jestli ho bude chtít vidět, ale vždycky se pramálo staral o to, jak věci bývají a jednal prostě tak, jak ho momentálně ponouklo. Přede dveřmi jeho bytu ale podivně ztratí odvahu. Dlouhou dobu na ně prostě jen zírá, aniž by vnímal zvuky zevnitř s rukama hluboko v kapsách mikiny, ale nakonec zvedne poměrně malou dlaň s černě nalakovanými nehty a zaklepe. Nijak silně - prostě jako on. Napadne ho, že by možná vůbec nebylo blbý, kdyby doma nebyl, ale utéct už teď nechce.

Lucas

Přestěhování během pár hodin nebyl problém. Dokonce si vybral místo výplaty bicí, které jsou teď uprostřed obýváku a zabírají veškerý volný prostor. Jeden by si klepal na čelo, do jak malého prostoru je chce nacpat, ale povedlo se. Včerejší večer strávil jak jinak, než v hostinci a domů neodešel sám. Vzbudí se s nechutnou bolestí hlavy, začíná si na ten pocit už zvykat. Neubrání se pohledu přes rameno, kde se válí bruneta, kterou si odvedl sebou, jméno mu ale v hlavě neutkvělo. Krátce se rozhlédne kolem sebe, kde se válí kusy oblečení a pár flašek, k tomu i krabičky cigaret v různém stavu. +Jo, to zase byla noc.+ Proběhne mu hlavou, dlouho to ale zkoumat nemůže, jelikož se ode dveří ozve zaklepání. 

"Kdo to sem zase po ránu leze?" Prohodí trochu nevrle pro sebe a dívka vedle se začne pomalu sbírat z postele. Beze slova jí hodí její hadry v náznaku, aby nečekala snídani nebo podobný luxus a sám si natáhne volné džíny a bez trika zamíří ke dveřím. Pomalu je otevře a zůstane překvapeně hledět, kdo že to za nimi stojí. Vůbec by ho nenapadlo, že ho ještě kdy uvidí. Mezitím se kolem nich protáhne neznámá s poněkud nasupeným výrazem, asi vážně čekala něco jiného. 

"Ehm, čau Elli, tebe bych tu nečekal." Prohodí poněkud chraplavým hlasem, teda víc než obvykle. Otočí se na patě a zamíří ke kuchyni, nechajíc dveře otevřené s jasnou výzvou, že může klidně dál. Sám si začne vařit pěkně silné kafe a z pořádku kolem si fakt hlavu neláme v tom jednom pokoji, by stejně byl tak i tak bordel. Ale vyvětrat by se mohlo to je pravda.

Elli

Nějakou dobu si prohlíží špičky vlastních bot, když se dveře nakonec otevřou a v nich stojí on do půl těla nahý, bosý... Elli si nedovede pomoct, ale prohlíží si ho zkoumavým a zaskočeným pohledem. Pootevře rty, když se kolem nich protáhne ta rozcuchaná holka a jemu je naprosto jasné, o co tady jde a co se tam vevnitř v noci odehrávalo. Nekomentuje to nijak, jen si zajede dlaní do vlasů a zvedne k němu neurčitý pohled. Ta holka vypadala, že docela spěchala a ani se moc nečesala. Vyhodil ji? Lucas mu uhne z cesty a zajde někam do bytu. Neví, jestli čekal zrovna tuhle reakci, nic mu neříká - ale... co vlastně chce, aby se stalo? Taky mu mohl prásknout dveřmi před nosem. A tak prostě jen vejde a rozhlédne se kradmo kolem sebe. Do nosu ho praští ne zrovna vyvětrané ovzduší, ale na takové věci je zvyklý. Na mnohem horší věci... a když vzpomene na bytík, kde žili čtyři a tak nějak... no mnohem hůř, než takhle. A pořád lepší, než ulice. Jako první mu padnou do oka bicí, ke kterým se doloudá a jemně je pohladí konečky prstů, aniž by vydaly nějaký zvuk. Kradmo se po něm ohlédne a kousne se do rtu z toho pohledu. Je sexy, ne že ne... a evidentně plně funkční... sakra. Radši se rychle odvrátí, aby Lucas o jeho pohledu nevěděl a dál si prohlíží věci, které jsou v pokoji. Docela zapomněl, že měl něco říkat.

Lucas

Zaobírá se přípravou kafe, takže si prozatím ani nevšimne, že se Elli přesunul k bicím. Trvá mu to jen několik minut a už nese dva hrnky s dost silnou kávou, na kterou je zvyklý. Neptá se, jestli ho chce nebo ne, prostě mu ho vrazí do ruky a sám si pořádně lokne, než mu padne pohled na bicí. 

"Nechápu, jak ten člověk může mít obchod, když mi je nechal za takovou almužnu." Zavrtí nad tím hlavou, ale je rád, že se mu podařilo ukecat majitele na tak směšnou částku. Teprve v tu chvíli se odhodlá podívat se Ellimu do očí. 

"Nečekal jsem, že tě ještě někdy uvidím." Prohodí s naprosto odzbrojující upřímností, přejde k oknu, které otevře a odejde se rozvalit na pohovku, připadá si unavený, i přes svou fyzičku ho ty noční akce začínají celkem zmáhat. Následuje další dlouhý lok, než si hodí nohy na stůl a znovu se podívá na návštěvníka, který vypadá tak trochu nejistě, což je u něj celkem nezvyklý jev, možná proto ho to i celkem pobaví. Zdá se, že je zase v dobré náladě a evidentně i střízlivý, nejspíš se stal zázrak nebo to prostě jen nestihl dohnat, jak to dělá, když má volno. Vzhledem k tomu, jak žije poslední roky je vlastně spíš zázrak, že jde jen o velmi rychlé změny nálad a občas i agresivní chování.

Elli

Málem hrnek upustí, jak je horký a on ho vezme do dlaně místo za ucho, ale podaří se mu ho nějak přendat v ruce, aniž by se polil nebo tak něco. 

"Díky." Broukne k němu tiše a pohledem se vrátí k bicím, když o nich Lucas mluví. Pousměje se. 

"To je jedině dobře, ne? Nejspíš se tě chtěl rychle zbavit…" Řekne mu a pak si přetáhne popruh kytary přes hlavu, aby ji opřel o stěnu stranou. Docela se pronese, holka jedna. Pak k němu opatrně vystoupá pohledem a sleduje ho, jak se odchází posadit na pohovku. Už zase... Pokrčí rameny a napije se, ale málem se mu zkroutí i ponožky na nohách. 

"Sakra, co to je…?" Vydechne, když se zamračí na černou tekutinu, ale začíná si zvykat. Na něj a jeho návyky, ne na to kafe... Pak se narovná a pohlédne mu přímo do očí. 

"Touha zkoušet je silnější." Řekne prostě a pousměje se. V očích se mu malinko rozsvítí. Pak hrnek odloží na parapet u okna, aby trochu vystydl a stáhne si mikinu přes hlavu, protože mu začíná být horko. Spolu s ní si málem stáhne i triko a na okamžik odhalí svou dost štíhlou postavu. Taky si náramně rozcuchá vlasy na hlavě, ale neregistruje to a přejde k pouzdru s kytarou, ke kterému si dřepne a rozepne ho. Začne dolovat všechny potřebné propriety a zejména ty stohy popsaných papírů s jeho vlastními skladbami. 

"Něco málo jsem vzal s sebou. Můžeš se podívat nebo tak." Brouká si pro sebe, zatímco je k němu zády.

Lucas

Málem vyprskne smíchy, když ho vidí, jak se poprvé napije jeho tak trochu smrtící kávy, bez které by ráno snad ani fungovat nemohl. 

"To víš, to není nic pro holky." Rýpne si do něj trošku, ale nemá to nic společného s tím, že je výrazně křehčí, než on sám. Na ty bicí se potěšeně pousměje a kývne, že má pravdu. Sleduje ho, jak si sundává mikinu a rozhodně nemá chuť odvracet pohled, právě naopak to tělo se mu fakt zamlouvá. Několik minut bojuje sám se sebou, aby nevstal a i přes své přesvědčení jej nezatáhl do postele. Ne, nemá k tomu vůbec daleko a málem by si nad tím faktem povzdechl, možná i zanadával. Uvědomí si ale jak na něj hledí, a raději jen zavrtí hlavou, aby se trochu vzpamatoval. Když začne mluvit o zkoušení a hudbě, je jako vyměněný a únava jde totálně stranou. Vyhoupne se hbitě na nohy a dojde až k němu, dřepne si vedle něj a jako první hrábne po papírech se skladbami. Probírá je zaujatě a pečlivě, než si jednu z nich vybere, takovou celkem rychlou a usedne za bicí. Jako první si vytáhne cigáro z krabičky uvězněné v kapse, zapálí si a s cigárem v koutku rozehraje přesný rytmu skladby, s naprosto přirozeným úsměvem, kdy vypadá jako malý kluk, který dostal na Vánoce přesně to, co chtěl. Se stejným výrazem se na něj podívá a uznale pokývá hlavou, nad tím, co složil, tahle ho zaujala nejvíc a rozhodně jí dlouho z hlavy nedostane. Najednou, jakoby zapomněl na všechny problémy a strašáky v hlavě i na chlast, který se tu válí všude kolem, to pro něj teď nic neznamená.

Elli

Natočí hlavu k rameni jako by se po něm chtěl ohlédnout, ale ten pohyb nedokončí. Zabral evidentně na tu zmínku o holce. Jo pokud jde o něj a o kluky, vždycky byl submisivní a nedělalo mu problém být ten dole, jen si nikdy nepotrpěl na převlékání za ženskou. Byl rád, že má dole to, co tam má a přes to nejel vlak. Pokud jde o ně dva, rád si ty narážky o holkách nechá líbit a proto se jen pousměje. V příštím okamžiku už je ale Lucas u něj a to tak blízko, že může zřetelně cítit jeho osobitou vůni i teplo, které z něj vychází. Tohle bude těžký, hodně těžký... Trhne pohledem k jeho dlaním, které teď svírají jeho texty. 

"Umím spíš psát, než skládat hudbu..." Pípne na vysvětlenou a to, co si Lucas může přečíst, není nijak optimistické. Veselé záležitosti mu nějak nejdou... Skoro poplašeně ho sleduje, jak si nese noty k bicím, sedá si za ně a najednou slyší něco, co sám napsal, jak to hraje někdo jiný. Je to zvláštní. Je to matoucí. A je to strašně super. Dosedne na podlahu úplně a chvíli ho konsternovaně sleduje, možná by se skoro i styděl, kdyby pro něco takového jako stud v jeho životě existoval prostor. Hraje dobře. Sakra dobře... Zírá na něj a ani ho moc nemusí svlékat pohledem, už skoro svlečený je... Srdce se mu rozeběhne a znovu si zajede dlaní do vlasů ve skoro zoufalém gestu. Pak se vyhrabe na nohy a vydá se na průzkum jeho skříněk, zejména kuchyňských. Ať mu nikdo neříká, že tady nic nemá... žádné cukříky...

Lucas

Ještě chvíli si užívá ten pocit, když v přesném rytmu mlátí do bicích a v hlavě mu jen duní hudba. Nic jiného by nepotřeboval, tohle je to, co mu dokáže vyhnat všechny obavy z hlavy a zase se cítí jako kompletní člověk s chutí do života, to samé se děje, když je v obchodě ale nedej bože, když usedne k alkoholu, to je pak peklo. V tu chvíli se o slovo hlásí úplně jiná část, která není schopná uvažovat racionálně. Nějak si ani neuvědomí, že na něj hledí a všimne si ho, až začne šmejdit po kuchyni, kde toho fakt moc není. Přestane na chvilku hrát, když ho jen sleduje. Nakonec i vstane a přejde ležérně až za jeho záda, kde se natáhne do vrchní police, až kamsi dozadu a vytáhne z ní plechovku s cukrem. 

"Za tu skladbu si zasloužíš odměnu." Prohodí s upřímným zasmáním a podá mu ji, aby si mohl kafe osladit, jak chce. Neustoupí od něj ale ani na krok jen na něj z té své výšky shlíží s jistým zaujetím. 

"Asi budu muset pořídit něco jemnějšího, když tu teď budeme zkoušet." Prohodí jen tak mimochodem a mrkne na něj, evidentně ještě hlavou stále u bicích a u jeho skladeb, které si zatím jen zběžně prohlédl. Taky si uvědomuje, že společně budou trávit opravdu hodně času, když mu to Elli nehodí na hlavu, po tom co předvedl a nejspíš ještě předvede.

Elli

Zrovna se vytahuje na špičky, aby dosáhl i do těch horních poliček, kam nevidí, když se Lucas ocitne těsně za ním a jím projedou vibrace odshora až dolů a postaví se mu všechny chlupy na zátylku. +Do prdele...+ Projde mu hlavou, protože to jiskření směrem k němu je silnější, než by čekal. Vůbec si nevšiml, že Lucas přestal hrát a teď byl tady, hned za ním. Rozpačitě se usměje a otočí se na místě tak tak v tom malém prostoru mezi jeho pažemi, takže mu teď hledí do očí skrz záplavu blond vlasů asi tak ze dvou centimetrů. A to mrknutí... uhuh... Jeho úsměv je skoro plachý, ale okouzlující, když k němu zvedá oči a plechovku, co mu cpal do dlaně odloží někam vedle sebe na hranu linky. Pak dlaněmi sevře obě jeho předloktí a jemně je stiskne. Rozhodně ne proto, aby ho odháněl, tohle obklíčení je moc příjemné. Elli musí být doma pořád dominantní a na to není stavěný. Měl Gigi opravdu rád, ale bylo to jako pokaždé. Se ženou nebyl sám sebou, jakkoliv se navzájem zachránili. Kdyby mu nepřišla do cesty, asi by umřel. Bez nadsázky. Jenže… Promne rty jemně o sebe. 

"Kde ty se tady bereš... najednou..." Vysouká ze sebe v zabroukání. Lucas s ním otevřeně flirtoval, i když se před tím tvářil, že ho Elli snad ani nezajímá, že kouká jenom na ženské. Jenže takhle by se žádný zapřísáhle hetero chlap nechoval.

Lucas

Líbí se mu tak na něj koukat, vypadá tak strašně roztomile, až ho překvapí, když si uvědomí, jak o něm smýšlí. Koutek úst mu těkne nahoru a uvězní jej mezi svými pažemi, když se prackami opře o linku za ním. Nakloní se k němu o něco blíž a zblízka mu hledí do tváře. Oči jsou nyní jasné a veselé, neubrání se ale okamžiku, kdy se v nich objeví zvláštní stín. 

"Dám ti jednu radu, když začnu chlastat, zmiz co nejrychleji nebo raději mlč. Nebyl bych zrovna nadšený, kdybych ti pomuchlal tvářičku, celkem se mi zamlouvá." Prohodí a je celkem jasné, že svá slova myslí smrtelně vážně. Když pije, propadá dost často depresím a agresi, což není zrovna super postoj ve společnosti. Už vůbec ne s někým, komu vážně ublížit nechce. 

"Ale celkem se divím, že jsi v celku, po tom, cos mi řekl." Dodá, když zvedne ruku, aby tu prokletou vlnu, co mu zakrývá výhled do jeho tváře, mohl odsunout stranou. Nakloní se k němu ještě blíž a téměř se dotkne strništěm o jeho lícní kost. 

"Začínám mít pocit, že to zkoušení bude muset chvilku počkat, nějak mě to momentálně přestává zajímat." Houkne téměř šeptem, když jeho pravá dlaň přejede po jeho zádech až k zadku, kdesi najde místo mezi linkou. 

"Ale jestli chceš radši zkoušet, stačí jen říct." Prohodí nakonec s rošťáckým úsměvem, aby mu dal prostor k vyjádření, které by stejně asi nejspíš nebral v potaz, na to už je moc rozjetý. Nemyslí si, že by teď Elli myslel zrovna na zkoušení.

Elli

Skoro se mu zastaví dech a žaludek se kroutí na všechny strany, když se k němu Lucas takhle naklání, ale zírá na něj jako uhranutý. Pootevře na prázdno rty, jak chce něco říct, ale neřekne. V očích se mu ale jasně odráží, jak moc mu jeho lichotka imponuje. Lucas pokračuje a připomene mu jeho drzá slova, kterými ho posledně počastoval, než od něj odešel a jak zvedá ruku, skoro se ho lekne a malinko sebou trhne, ale jen mu odhrne vlasy z obličeje a on se neubrání, aby přivřel oči a natočil tvář za jeho dlaní, o kterou se jemně otře obličejem. A pak je Lucas najednou neskutečně blízko a říká věci, o kterých si myslel, že se jich ještě nějakou dobu nedočká pokud vůbec, ale možná si to jen vymýšlí jeho hlava? Možná si to prostě přeje tak moc, že ho slyší říkat, že zkoušení počká, zatímco ve skutečnosti říká Na, tady máš cukr a padej? Hlas se mu dere z hrdla jen přerývaně. Srdce mu mlátí o hrudník tak silně, že to musí být snad slyšet nahlas. 

"Já myslím, že nám to nikam neuteče..." Vydechne, když se spontánně vytáhne na špičky, dlaně vysune po jeho pažích k ramenům, o která se opře a rty si ukradne ty jeho v horoucím polibku, který už vůbec nic nemůže zastavit. Cítí jeho velkou dlaň na zádech a níž a tiše mu zavrní do rtů, jak se svým tělem natiskne na to jeho, jako by byl roky vyprahlý a teď přišlo období dešťů.

Lucas

Je doslova závislý na těch chvílích, kdy dostává do kolen druhou osobu a u něj mu to obzvlášť dělá dobře. No dobře, není potřeba si nic nalhávat je vzrušený, až to hezký není. Cítí až moc dobře jak se před ním rozpouští, chvilku dokonce čeká, že se rozplyne v oblaku dýmu a zmizí. Cítí jeho ruce, jak se sunou výš a má pocit, že jeho dotek vyloženě pálí. Když ucítí jeho rty, spokojeně zamručí a oplácí mu polibky svým osobitým, možná i trochu hrubším stylem, který napovídá, jak moc to chtěl udělat už dřív. Přitiskne ho ještě víc k lince a hlavně k sobě, kde je jasně citelné vzrušení v jeho rozkroku. Zkoumá jeho ústa jazykem ve svém vlastním tempu a přesune i druhou dlaň na jeho zadek, aby si ho mohl zvednout do náruče, jakoby nevážil ani gram. Mohl by s ním pochodovat klidně týden a ani by si nevšiml. I s ním v náručí zamíří k posteli, která je pořád ještě rozestlaná a s pobaveným výrazem ho na ni hodí. Chvíli nad ním jen tak stojí jako nějaký dozor a prohlíží si jej s dravčím pohledem v očích jak tam jen tak leží, než si nad něj klekne a mírně ho nadzvedne, aby ho mohl zbavit trika, které mu momentálně překáží ve výhledu. Pak se prsty přesune k pásku, se kterým chvíli netrpělivě bojuje, ale nakonec svůj boj vzdá a trhne za přezku o něco silněji a ta se rozletí jako domeček z karet. 

"Hm, to už vypadá mnohem líp." Prohlédne si ho provokativně, když má kalhoty napůl stažené, tváří se jako šelma, která právě dostala do svých spárů bezbrannou kořist a je s tím nadmíru spokojená. Ještě chvíli si s ní pohraje, ale nezkřiví ji skoro ani vlásek, protože jít o baví.

Elli

Jeho drsné počínání mu nijak nevadí. Jen těžko by mu vysvětloval, že by mu vůbec nevadilo mít o něco drsnějšího milence. Ne snad vysloveně BDSM, ale nějaká soft verze...? Proč ne…? Jeho vlastní tvář je naopak hladká jako by na ní snad nikdy žádné vousy nesrostly a jazykem statečně vzdoruje tomu jeho. Prsty obou dlaní vystoupá z jeho ramen na šíji, po které přejede jen letmo a pokračuje do vlasů. Na sobě ucítí jeho vzrušení a je mu jasné, že to nebude nic malého, což ho naprosto rozechvívá. Těší se a zároveň má trochu strach, jako z každého poprvé. Ta kombinace je třaskavá. Nakonec se ocitne v jeho náručí, což nezažil strašně dlouho a jen se mu tiše rozesměje do rtů, zatímco se nechává odnášet k posteli. Čekal akci na lince, ale Lucas ho překvapil. Nakonec padne do peřin, které jsou ještě cítit tou holkou, ale to mu pranic nevadí a v očích mu nadšeně jiskří, když sleduje ty jeho, jak tak nad ním stojí. Nakroutí se před ním v rozpustilém gestu a prstem ruky mu ukazuje Pojď ke mě. Triko je dole rychleji, než by čekal, ale to je naprosto v pořádku. Je to osvobozující pocit, nesnáší oblečení. Pobaveně sleduje jeho boj s páskem, ale nakonec o něj přijde a to doslova. 

"Heeej! Tygře, ty kalhoty ze mě spadnou, až budu potřebovat odejít." Broukne k němu skrz záplavu vlastích vlasů. Pod kalhotami tradičně nic nenosí, takže je před ním najednou jak ho pán bůh stvořil.

Lucas

Prohlíží si jej ještě chvilku. Ten pohled, který se mu naskytne, je vážně hodně rajcovní. Koutek úst se mu zvedne v náznaku úsměvu, když zareaguje na pásek a jen pokrčí rameny. 

"Budeš si je držet celou cestu." Prohodí pobaveně, než ze stolku vedle postele vytáhne malou tubu a položí ji na postel. Teprve pak si nad něj klekne s rukama opřenýma vedle jeho hlavy a neubrání se prohlédnout si jej ještě jednou. 

"Celkem se divím, že jsem to vydržel, tak dlouho. Když na tebe tak koukám, jeden by se rád neovládal." Houkne si spíš pro sebe, než se opět vrhne na jeho rty, které vyloženě drancuje. Ruku mezitím přesouvá po jeho těle, až k boku, který ne příliš jemně stiskne. Pak ale jeho dotek zmizí, musí se už k sakru dostat z těch kalhot, které jsou mu nepříjemně těsné, což mu rozhodně dlouho netrvá. Kde jim je konec, jak je odhodil, to je vážně ve hvězdách. Mezitím se ústy přesune na jeho jemnou kůži na krku, kde si razí cestičku a neodpustí si občasné kousnutí, byla by škoda toho nevyužít, to je jasné. Stejně rychle se přesune mezi jeho nohy a neodpustí si provokativní otření svého přirození o to jeho, začíná mít pocit, že je to i na něj snad až moc vzrušující, vzhledem k tomu, že teprve začali.

Elli

"To teda nebudu!" Směje se pobaveně a samozřejmě mu neujde ta tuba, co si na něj Lucas chystá. Ou, sakra i tohle je hrozně rajcovní, ale zvládl by to i bez toho. Je na něj tak moc nadržený, že by možná ani necítil bolest. A kdyby ano, vytvořila by příjemný koktejl se slastí. Čelí jeho pohledu bez uzardění a v očích se mu odrazí maximální potěšení nad ohodnocením jeho postavy. Nadechuje se, že mu oplatí kompliment, ale místo toho je umlčen a jen tak tak stíhá oplácet jeho dravé polibky. Rty má celé nateklé a poškrábané od jeho strniště, ale je to dokonalé. Nechce to jinak. 

"Oh bože, opíchej mě. Dělej!" Naléhá na něj roztouženě, když mu Lucas konečně dovolí dýchat, a to jenom proto, že si zrovna sám sundává kalhoty. Kdo ví proč ho popadla chuť ho ještě pobízet, aby odhalil, co všechno od něj může dneska dostat. Možná by to neměl dělat, aby později nebyl překvapený, ale v tomhle postrádal pud sebezáchovy. Očima okamžitě vyhledává zdroj svého budoucího potěšení, aby se přesvědčil, že je tak dokonalý, jak si ho vybájil v představách. Je. Tiše zavzdychá, když mu nastavuje vlastní krk a jen co se ocitne dost blízko, přitáhne si ho nevybíravě za vlasy k sobě, aby si mohl pohrávat s jeho ušním lalůčkem. 

"Ukaž mi kdo tady nosí kalhoty, honem..." Vydechne mu do ucha, když mu jde boky naproti po tom otření. Jako kdyby je sám před chvílí nesundal, ale jeho hlava už mu jednou připomněla, co mu to v životě tak moc chybí.

Lucas

Je už tak dost nadržený a to by k tomu ani nepotřeboval jeho slova, která mu pomalu způsobí zatmění před očima. Je to rozhodně víc, než by byl schopný přejít jen tak bez povšimnutí. Elli je přesně ta kombinace povahy, kterou hledal. z jedné stránky vypadá skoro nevinně a z druhé mu provokace kouká z očích. Nechá ho tedy, aby si chvilku dělal, co chtěl, než ho chytne za boky, trochu se posune, aby ho k sobě mohl jedním trhnutím otočit zády. 

"Hm, neříkej dvakrát. K takovým věcem mě rozhodně nemusíš pobízet." Broukne mu zezadu do ucha s trochu zastřeným hlasem, než mu vytáhne zadek o něco výš, aby měl k jeho nitru co nejlepší přístup. Přejede dlaní po jeho páteři, sleduje pohyb své ruky a druhou mezitím nahmatá tubu, kterou zuby odklapne. Zataví se rukou u jeho zadku, nanese si na prsty trochu gelu a ne moc šetrně do něj vstoupí dvěma prsty, přece jen už se mu moc dlouho čekat nechce, ale ublížit by mu taky nechtěl. Volnou rukou přejde párkrát po jeho chloubě, aby ho rozdráždil na maximum, sám už dokonale ztrácí sebeovládání. Když už má pocit, že to dýl nevydrží, nakloní se nad jeho záda a vstoupí do něj, chtěl pomalu a opatrně ale, když ucítí jeho teplo, neudrží se a prudce přirazí s dlouhým výdechem. Opravdu moc se chtěl krotit, což mu obvykle není podobné, ale stejně to nedokázal.

Elli

Jeho dlaně na vlastních klíčních kostech, to je něco, co ho dohání k šílenství. Ať si dělá co chce, ať si s ním dělá, co ho napadne, dovolí mu všechno. Tiše hekne, když se najednou ocitne na břiše a vystaví mu tak vlastní pozadí. Dostane se na předloktí se snahou jednu nohu trochu pokrčit, ale je to marné. Lucas si ho nastavuje přesně tak, jak sám potřebuje, a neudělá s tím nic. Jen předkloní hlavu mezi lopatky a teď už pod ním vzdychá o dost výrazněji, když mu jede prstem po páteři dolů. Hned na to se celý prohne v zádech a hlavu pro změnu zakloní, to když se Lucasovy prsty ocitnou uvnitř něj. Dost rychle a nevybíravě. Trochu to bolí, ale krásně to bolí. Zachvěje se po celém těle a sten zní trochu zmučeně, ale není jasné jestli je to touhou nebo čím. Pak se dotkne jeho nejcitlivějšího místa a vypne veškeré jeho přemýšlení. V hlavě mu vybuchne gejzír hvězdiček, když si do něj Lucas najde cestu způsobem, který bolí doopravdy, ale je to přesně tak jak si myslel - míchá se to se slastí v nečekaný koktejl, po kterém se mu strašně stýskalo. Nutí se uvolnit sám sebe, aby ho přijal a mohl si začít užívat už jen toho příjemného. Skrz zuby cedí něco jako Bože a jeho jméno, ale není tomu úplně rozumět. Nakonec poklesne z předloktí na břicho úplně a zasekne prsty do prostěradla. 

"To snad ne...." Protáhne další zmučený sten, ale boky se tlačí proti němu.

Lucas

Jeho nesrozumitelné mumlání ho dohání k šílenství. Dokud má ještě zadek nad prostěradlem, drží ho jednou rukou silně za bok a v jednu chvíli si neodpustí plácnutí přes bledou polovičku, kde po jeho pracce zůstane červený otisk. Ten pohled je vážně k nezaplacení. Druhou rukou přejíždí po jeho penisu, aby z něj vytřískal to největší možné vzrušení. Sám už začíná cítit, že má dost a když mu povolí předloktí, chytne ho za boky oběma rukama, aby mohl své přírazy ještě zrychlit. To už je ale i na něj moc, a cítí, že už to déle vydržet nemůže ani nechce. Kdo by se v podobné chvíli dokázal ovládat? No on rozhodně ne. Poslední prudký příraz s dalším hlasitým výdechem a s vlnou vyvrcholení začne plnit jeho nitro. 

"K sakru Elli." Vydechne ještě jednou, když se naposledy prohne v zádech a klesne na jeho záda. Trochu se podpírá o vlastní paže, kde se napínají všechny svaly, aby jej úplně nezalehl. Se zavřenýma očima přejede strništěm nepatrně po kůži na jeho zádech a neodpustí si poslední kousnutí, než z něj vyklouzne a svalí se vedle něj jak dlouhý tak široký s rukama za hlavou. Hruď se mu mohutně zvedá s každým hlubokým nádechem a na jeho tváři je vidět uvolněný výraz. Slova sbal se a běž, která používá obvykle, rozhodně teď vyslovit nechce. Je mu skvěle, tak proč to měnit.