Hromadné - Pojďte honem do obýváku, hned! - část 4.

(jiná dimenze)

Aoi, Hide

"Já vím, že jo." Řekne Hide na Uruhova slova. V tomhle městě žádný jiný démon kromě něj nebyl. Jenom jeden a s tím prý vychází dobře. Mají spolu takový divně bratrský vztah. Shinya říkal, že to není normální. Očividně nic okolo něj není zrovna konvenční a typicky démonické. Možná je to proto, že si z člověka nabral moc a ten teď naopak utlačuje toho démona v něm. Shinya říkal, že je nemožné stát se člověkem, že může jedině zemřít a já s ním.“ Pokračuje dál. Nelže, jenom Manu nepojmenuje a ohledně jejich vztahu si je jistý, že by Shinya svou démonickou moc klidně vyměnil za možnost být s ním. Možná je naivní a není to pravda, ale on tomu věří. Na chvíli se odmlčí. 

"Říkal, že občas zapomíná, na co pamatuje on a na co jeho lidský hostitel. Je to nebezpečné, možná balancuje na ostří života a smrti." Dokončí kapitolu jménem Shinya. 

"Jednou to přijít muselo, že se tu objeví někdo jiný a všimne si nás. Mysleli jsme si, že pro ně nebudeme důležití, že mají své záležitosti, ale asi ho odstranili preventivně. Pochybuju, že je upřímně zajímá, že jim dělá ostudu." Když mu pak Uruha řekne, že ho doopravdy chápe, musí se na něj zkoumavě a tázavě podívat, protože i když viděl jisté věci, stejně netuší, jak rituál probíhal, kdo ho stvořil ani kolikrát při tom zemřel. Tohle ale asi není téma, o kterém by si teď chtěli povídat a tak do toho nerýpe. Na vteřinu se podívá na knihu, která tam leží jenom tak, ale vzít ji stejně nemůže. Okamžitě by ho začala vysávat. To musí udělat Shinya, až budou připraveni. A tak předstírá, že nemá ponětí, co to s sebou vláčejí. Když Tora pronese, že tohle celé musí být na hovno, Hide neurčitě pokrčí rameny a lehce přikývne. 

"Nebylo, než přišel..." I toto je naprosto upřímné. Kdyby jen věděli, jak moc by byl raději na jejich straně. Jenže to nejde, kvůli Hydově svázání se Shinyou. Nakonec ruku natáhne a přece jenom si z lahve přihne, na znamení nového přátelství. Honem ji raději zase odevzdá. Jakmile to ucítí na jazyku, popadne ho hrozná chuť. Tohle je vážně peklo… Jakmile Uruha rozhodne, že to zkusí až za pár hodin, Hide ví, že to nemůže dopustit. Co kdyby načerpal síly? 

"Zkusil bych to raději hned, než tady všichni začneme blbnout." Řekne. Má tím na mysli, že netuší, co je tohle za místo a jak by na ně mohlo působit a taky, že upírům začne chybět krev, on je jediný člověk, Uruha slábne a kdo ví, kdy začne Shin. 

"Nemáme se tu čím krmit. Nikdo z nás." Řekne. On tu žádné jídlo neviděl. Sám se jím může stát, ale čím by si pomohli? Když Aoi venku spatří černé moře, na chvíli se mu zatají dech. Má podobné výjevy rád, připomínají mu jeho obrazy. Je děsivé, ale to jsou malby taky a navíc je to voda. 

"Voda ji přitáhne, ale je jí hodně a je neovladatelná. Co když všechno znásobí tak, že na to nebudeme stačit?" Jenže jiný nápad nemá. Nemají moc čas, procházet celý tento svět a dál riskovat a navíc musí najít Inorana. Nejlépe hned. Jenom Tora vypadá, že svému vlkovi věří a zatím se moc nestrachuje. Poslouchá Shinyova slova s pohledem upřeným na moře a převrací je v hlavě. Vypadá to, že ho ten démon opravdu miluje. A taky se vedle něj necítí v ohrožení. Neví, jestli za to může jeho kouzlo nebo ne, snaží se nepolevovat v ostražitosti, ale cítí podivný klid. 

"Máš s ním pouto, nemůžeš jít bez něj." Pokrčí rameny. On už jej taky má a ví, že by Inoranovo odtržení jistě nepřežil. Kdyby býval slyšel, co Hide vyprávěl o Shinyovi uvnitř, hned by znal odpověď. To ten člověk zamčený v něm. 

"Asi znám..." Připustí nakonec, protože on teď chce taky především vidět Inorana a sebe řeší až na druhém místě. A to nemluví o tom, že Yoshiki by mu vtloukl do hlavy Taijiho mečem, že na prvním místě má být jejich úkol. 

"Půjdeme pro ně a zkusíme to." Řekne nakonec, i když chtěl před chvílí pravý opak. +Jestli ses rozhodl špatně, bude to jenom tvoje vina.+ Pomyslí si v duchu hořce.

Tora, Uruha, Shinya

Uru si ještě jednou prohlédne Hideho se zvláštním zaujetím v očích. Vypadá to, že pořád hodnotí, jak moc vážný jejich vztah je a zda je to jenom jednostranné nebo v tom je něco víc. Sám věří tomu, že Shinya v sobě má z mysli svého majitele víc, než dost. Nebylo to obvyklé, ale pokud Hyde mohl stvořit někoho jako je on, nic není nemožné. Otázkou je, jestli s ním nemá co dočinění taky. Bylo by mu to podobné. Je si ale jistý, že by spojitost s ním rozhodně cítil. Ne, tohle si zařídil Shin sám anebo s pomocí jiného démona. 

"Pravděpodobně by zemřel." Přikývne nakonec. 

"Ale možná je nějaká možnost, jen by musel mít po ruce opravdu silného démona, který by ho zaštítil. Nejspíš." Pokrčí zlehka rameny. Podle něj by to šlo, ale je to tak padesát na padesát, že by to vůbec přežil. Tora se jen ušklíbne, když dojde na to, že by někomu dělali ostudu. V tomto ohledu s ním rozhodně sympatizuje. On dělal ostudu vždy a všude. Asi je i rád, že není sám. 

"Myslím, že komplimenty na jeho adresu, by sis měl nechat patentovat." Ozve se zničehonic Tora, než si převezme lahev zpátky a jeho slova doprovodí Uru ironickým uchechtnutím. Má pravdu, tohle by Shin určitě chtěl slyšet. Uruha podezřívavě přivře oči, když do toho Hide chce jít hned. On by rozhodně chvíli počkal, protože je dost unavený a má obavy, že nějakou cestu by měl problém vydržet. Převaluje to v hlavě, jen touha dostat se zpátky za ostatními je silnější. Krátce se podívá na Toru a i v jeho očích vidí, že by nejradši zpátky zkontrolovat to své štěně. Nemusí nic říkat a je jasné, že se tomu pořád hodně brání, ale jeho neoblafne. 

"Tak dobře. Zkusíme to hned." Rozhodne nakonec Uru a pak mu v očích zlověstně blýskne. 

"Já bych o jedné svačince věděl." Broukne skoro svůdně, ale vzápětí se pousměje. Byl to jen vtip. Nějak si nedokáže představit, že by měl pít z kohokoliv jiného, než z Yoshiho. Za prvé, by ho oslabil bolestí, kterou by mu způsobil a za druhé…Copak by mu mohl cokoliv chutnat po andělské krvi, ochucené jejich poutem? Těžko. 

Shin veku na chvíli stočí pohled od vln na Aoiho a jen si povzdechne. 

"V tom máš pravdu, ale nemyslím si, že máme na výběr. Je to jediná možnost, jak znásobit naše síly a reálná šance, jak se dostat pryč." Pak už sklopí očka k zemi. Má, ohrožuje ho tím, ale stejně ho Aoiho slova nebo spíš myšlenky na Hideho nutí se usmívat. 

"Nejde tak úplně o to, že nemůžu." Přizná se nakonec bez váhání. Díky tomu jim možná uvěří o trochu víc. 

"Já hlavně nechci. Poslal jsem ho pryč a stejně se ke mně vrátil. Je mi bez něj zvláštně smutno. Bylo i před poutem." Prozradí mu úplně všechno, přitom si pohrává s bledými prameny. Očka se mu rozzáří, když Aoi souhlasí a vyzkouší to společně. Zdá se, že jejich plán nakonec vyjde, jen trochu jiným způsobem, než si myslel Hyde. Nevadí, nezáleží na tom, jak toho docílil, hlavně že to půjde. 

"Dobře." Kývne hlavou a otočí se, aby zamířil zpátky za nimi. Když prochází kolem Aoiho, položí mu ruku krátce na předloktí. 

"Arigato." Zní z jeho rtů vděčně, jak kdyby to sám dokázal cítit. Uvnitř už se Uru zvedá z křesla a bere automaticky k sobě. 

"Už to nechlastej, prosím tě." Protočí nad Torou očima a ten jen neviněn pokrčí rameny a cvakne si ještě jednou. 

"No co, jestli mám skončit na prach, tak střízlivý určitě ne." Ohradí se, i když by si do toho musel něco přilít, aby opilý vůbec byl. 

"To je hrozná buzerace." Ozve se ještě jednou a už si připaluje cigaretu, další. V ten okamžik se dovnitř dostane Shin a Aoi. Přišli dost brzo. 

"Máme vodu." Prohodí démonek s úsměvem. 

"Jen potřebujeme nakreslit pentagram." Dodá a začne se rozhlížet. Tora mezitím zvedne lahev z alkoholem a zapalovač. 

"K něčemu to nakonec bude, ale asi to brečím." Uru nad ním protočí očima a Tora hledá pochopení aspoň u Hideho. Kdyby se potkali někde na pivu, asi si nakonec padnou do noty. Škoda.

"A kdo ho namaluje?" Zeptá se Shin a Tora kývne hlavou k Aoimu.

"Tady máme pana umělce. To by měla být hračka." Zazubí se na Aoiho.

"Vždycky jsi mi to omlátil o hlavu, je na čase se vytáhnout." Poplácá ho po rameni a odešel ho ke dveřím. Už se nemůže dočkat, až odsud budou pryč.

Aoi, Hide

Hide se snaží vypadat pořád stejně neutrálně. Úvaha, že by Shinyovi mohl pomoct nějaký silný démon, mu vlila naději do žil, obzvlášť, když Shinyův ochránce je po celý čas mocný Mana, jenže Mana chce momentálně něco úplně jiného, než Shin. Chce moc a tenhle svět a to mu dává Hyde. Možná by to dovolil, až bude po všem, ale Hide by riskoval, že oba zemřou a Mana jim žádné záruky nedá. Je to démon, bude mu jedno, jak dopadnou a slíbí jim klidně cokoliv. Leda by měl na Shinyu větší vazby, než chce přiznat, ale riskoval by to Hide? Ne, pravděpodobně ne. A tak si nechá zase zajít chuť. Pak se podívá na Toru a trochu pozvedne obočí. Není si úplně jistý, jestli to myslel vážně nebo to bylo jenom rýpnutí, ale nakonec je to jedno. Zvedne koutek ve svém typickém pousmání. Za jiných okolností by mu byl Tora sympatický a nejspíš by byli přátelé. Ale až se stane, co se stát musí, nejspíš to bude přesně naopak. Hide to nechce, ale zároveň rozumí tomu, že pro něj nikdo žádné pochopení mít nebude. Jeho priorita je ale Shinya, ne ostatní. Na vždycky to tak bude. Uleví se mu, když oba souhlasí, že se rituál udělá hned. Nejraději by je varoval, omluvil se, ale pokud otevře pusu, Hyde se o tom okamžitě dozví a oni prostě nemají šanci postavit se mu. Leda by… Leda by tvrdil, že při rituálu neměli dostatečnou moc, on se nechal dovést za tím Uruhovým ochráncem a doufal, že mu pomůže on. Jenže Hyde má kus Shinyovy duše… Ne, to musí hned zavrhnout. Sám bez něj žít nebude. Když se na něj Uru tak podívá, že jídlem by mohl být on, podezřívavě se zamračí, ale je to jenom přátelské šťouchnutí. Pak se však musí rozesmát Torovým slovům o tom, že střízlivý nic zkoušet nebude. Nejraději by se zařídil stejně jako on, ale poprvé v životě má opravdu velkou motivaci k tomu, aby to neudělal – Shinyu. Aoi venku pokývá hlavou na Shinyova slova. Pořád se dívá na moře až do chvíle, kdy mu Shinya prozradí, že se pokoušel Hideho poslat pryč, ale on se stejně vrátil. Není na tom nic divného, když je to Incubus, tedy do chvíle, kdy donutíte ty druhé zapomenout a ono se to nestane. Nejspíš za to může fakt, že je Hide kouzelník, ale stejně. Jenom přikývne, když mu Shinya poděkuje a pak už společně s ním zamíří zase zpět. Stihli to v domluveném čase, ale pánové nevypadají, že by je chtěli hledat. Spíš vypadají, že se jim tady dobře povídá. Jakmile jsou uvnitř, Shinya už zase švitoří, jako by chtěl svést všechny kolem. Taková malá miss sympatie. Venku byl jiný a Aomu to vyhovovalo víc. Jakmile na něj Tora práskne, že je malíř, zatváří se skoro vyděšeně, honem se podívá na Uruhu a zavrtí odmítavě hlavou. 

"Copak já vím, jak se kreslí pentagramy? Jak mají vypadat?" Brání se a Hide se začne pochechtávat. Z Uruhova pohledu je mu však jasné, že ho povede. On a Shinya nejspíš také. Za normálních okolností by se bránil mnohem víc a déle, ale teď na to nebyl čas. Protočí očima a otočí se na patě, aby vyšel zase ven. Rád by se zeptal, čím to má namalovat, ale pak ucítí v nose krev. Okamžitě se musí popadnout za obličej a na chvíli bojovat se sebeovládáním. Je velmi lákavá a očividně bude patřit postupně jim všem. Jak tohle přežije?? Nedá se nic dělat. Netrvá to dlouho a maluje po zemi obrovský obrazec plný znaků a podivných jmen. Uruha kráčí vedle něj a těsně u ouška mu šeptá, co má dělat, zatímco se u něj střídají ostatní s krví. Shinya při tom stále něco odříkává a díky tomu se krev nevsákne do písku, jak by měla, ale zůstane na místě. Hide sám daruje svou krev a pak to sleduje zpovzdálí. Začíná cítit, jak ho magie šimrá v nose a po celém těle. Už se to nabíjí a nejspíš to bude hrozná jízda. Musí nějak pochopit, jak to celé ovládnout. Moc času na to nemá.

Tora, Uruha, Shinya

Tora si ještě chvíli prohlíží Hideho, jak kdyby se ještě pořád snažil odhadnout, jak velké nebezpečí mu od něj hrozí. Nakonec si uvědomí, že nad tím stejně nemá smysl příliš přemýšlet. Budou muset být obezřetní, ale upřímně…Vůbec si nedokáže představit, co ho při rituálu čeká. To nejspíš ví jen Uru a Shin a nikdo jiný. Hide nevypadá, že by věděl víc, než oni. Musí to risknout, aby se dostali zpátky a konečně byli tam, kde mají všichni být. Přistihne se, že mu chybí Kai. Neznají se skoro vůbec, vlastně spolu neměli možnosti ani strávit pořádně čas a přesto teď přemýšlí nad pocity, které měl, když se vedle něho probouzel a chce jich rozhodně víc. Je to k zbláznění, ale vlastně mu to ani nevadí. +Pitomý štěně.+ Pomyslí si s lehce cukajícími koutky. To už se v místnosti objeví Shin a Aoi. Byli celkem rychlí a sdělí jim, co je venku, hlavně to, že je tam voda. Uru vypadá o něco lépe než před chvíli a tak se pomalu zvedat, než projde kolem Aoiho, kterému položí ruku na rameno. 

"Není to těžké, povedu tě." Slíbí mu šeptem, než vykročí jako první společně s knihou. Už se rozhodli, nemá smysl déle otálet. Ostatně čas strávený tady jim bere možnost se připravit na zemi a čert ví, kde jsou ostatní a jak se jim daří. 

"Bude to jako tunel, temný tunel, kterým musím projít. Myslete na to, kam se chcete dostat, jinak vás to zahodí úplně jiným směrem. Je to nebezpečné, a pokud se někdo z nás odchýlí, může se v mezi dimenzi ztratit všichni." Objasní jim, co o tom ví a už míří k Aoimu, který se chystá kreslit pentagram. Usměje se na něj skoro až svůdně a dotkne se jeho boků. Šeptem ho vede, aby linie přesně zapadaly do sebe.

"Ještě tady." Sklouzne dlaní po jeho paži a navede ruku tím správným směrem, když sevře zlehka jeho zápěstí. Teď už je u něj vážně blízko a vlastně ho trochu trápí, ale nemůže si pomoct. Trocha flirtování ještě nikoho nezabila. Kniha zatím bezpečně drží za látkou jeho svršku, aby mu nepřekážela. 

"Všechny části se musí vzájemně dotýkat, jen tak bude rituál možný a je větší pravděpodobnost, že se nic během něj nestane." Pokračuje dál s vysvětlováním. Ohlédne se přes rameno a vidí, jak se Shin culí. Protočí nad tím očima a ušklíbne se, zatím to však nekomentuje. 

"Aoi-chan." Pošeptá mu tiše. 

"Kdyby cokoliv, neohlížej se. Kniha je to hlavní a nezáleží na tom, co se stane s námi." Stiskne víc jeho bok

"Ještě tady patří znak." Navede ho s hlasitějšími instrukcemi. 

"Pořád jim nevěřím, je to moc velká náhoda." Sdělí u své vlastní obavy. Od jisté chvíle byl prostě podezřívavý. Tora nad nimi trochu zvedá obočí, když je spolu pozoruje. 

"Tohle k tomu patří taky?" Kývne hlavou, když mluví k Hidemu a uchechtne se. 

"Super, to doma taky vyzkouším." Mlaskne si. Už teď ví, jak se bude Kai tvářit a jak ho s tím pošle do háje. No výborně, už nad ním zase přemýšlí. Nakonec za pomoci všech je pentagram dokončený. Uru nasměruje všechny na jednotlivé cípy hvězdy a natáhne ruce, aby se mohli spojit. Jen co se dotknou, projede jim vlna temnoty, která do něj proudí od Shinyi, pak přijde na řadu krvavá energie od Aoiho a magie Hideho. Je toho tolik. Tora je mezi nimi trochu jako vodič a uzemní příval energie. Sám Uru začne odříkávat slova v cizím jazyce a brzo se k němu přidá Shin, je to jeho rodný jazyk proto ví, co bude následovat. Dokonce se začne měnit, jak na světlo prostupuje jeho podstata. Sám si to ani neuvědomuje. Najednou se kolem nich začne kumulovat obrovská vlna, která se zvedla z vodní hladiny opodál. Krouží kolem nich a snaží se je rozdělit. Uvnitř se objeví vír, který se je snaží vtáhnout dovnitř. +Ještě vydržte.+ Pošle jim Uru myšlenky díky rituálu a spojeným dlaním. Shinovy oči se rozzáří nepřirozeně zlatavým odstínem, jak cítí nápor temné energie. Je to jako hrozně velký oběd, který si může dát a brzo ho to asi roztrhne. Torovo tělo se chvěje a hrozí, že se mu podlomí. Uru jeho ruku sevře mnohem víc, aby ho podržel, kdyby náhodou. +Na tři vkročíme všichni najednou, nepouštějte se.+ Poradí jim znovu, než nahlas napočítá a pak je všechny pohltí vír a černo černá tma protkaná děsivými stíny.