Hromadné - Tohle je kometa, můj pane...- část 1.

(vojenské sídlo)

Gackt, Sena

Trvalo to několik dní, než se Akimu podařilo zařídit Hydovo darování veliteli. Než posel došel do hlavního města, než měl císař čas na odpověď, než se posel zase vrátil. Sena se obával, aby si takhle s Akim nepsali polovinu roku, ale Aki byl ve svém obsáhlém dopise asi velmi přesvědčivý, protože císař svolil hned. Aki měl pravdu. Hyde splnil svůj účel u jeho dvora a teď i u princova, jeho věk se blížil a nebyla jiná cesta, než ho oženit nebo někomu věnovat. Znal generála Camuiho dobře, nebyl si vůbec jistý, že by měl jeho klenot strávit svůj život vedle něj a jeho manželky, ale pokud si to jeho syn přál? Bylo na čase nechat ho rozhodovat o osudech lidí, které mu svěřil. Hyda se pro něj vzdal, takže je to už na Akim. Jakmile se Sena dozvěděl tu radostnou novinu, hned za Akim běžel, aby nikomu nic neprozradil. Chtěl, aby veliteli oznámili, že přijedou, jen proto, aby si Aki prohlédl situaci na hranici osobně. Sena pojede samozřejmě s ním. Nemá příliš ponětí o tom, jak to chodí za hranicemi paláce a už vůbec ne na bitevním poli, ale tím spíš to chce vidět. Ani Hydovi nic neřeknou, prostě pojede s ním a Akim na pracovní cestu jako Senův doprovod. Neřekne mu ani kam, to by mu bylo hned jasné. Jeho věci nechá zabalit tajně a poslat dodatečně, až budou na cestě. Těch několik dní trávil hodně v harému, aby se Hydovi nic nepřihodilo a na noc ho zamykal. Prostě pro jistotu. Na hranici nebude bezpečno, ale… bude tam velitel. Pokud se milují, bude tam šťastný i tak. Sena vůbec netušil, jestli se zprávy o něm a Akim donesly do hlavního města, ale zatím se nic nedělo. V ty dny musela Keiko k Akimu, s tím se nedalo nic dělat a Sena měl o novou zábavu postaráno. Bude těhotná nebo ne? Dozví se to za pár měsíců? Bude teď celé dny jen sedět a počítat, dokud se to nestane? A co bude pak? A Ruki… mluvil i s ním. Vysvětlil mu, co po něm chce. Aby hlídal Hyda, aby byl jeho očima a ušima v harému a on souhlasil. Měl jenom podivnou podmínku a Sena netušil, jestli je v jeho moci ji splnit, ale slíbil mu ji. Kruci! Zbýval ještě Die a ten jeho Shinya, ale k nim si cestičku ještě nenašel. Teď už s Hydem seděl v pohodlném voze a Aki jel na koni. Na cestě byli už dva dny a bylo to namáhavé, ale hranice byla blízko. Když Sena vyhlédne z okýnka, vidí na blízkém kopci nad nimi hrad. Není to žádný palác, nebude tu pohodlí. Je na první pohled menší a drsnější, bude obyčejněji zařízený. Žádné zahrady, žádný harém. Je to hraniční pevnost. Gackt měl svůj pohodlný dům u Akiho paláce. Hyde tam bude žít mezi vojenskými důstojníky, dokud se zase nevrátí. Ležení a armáda byly ještě několik mil odsud. Když se konečně dostanou až na nádvoří a služebnictvo jim pomůže vystoupit, musí počkat, než se Aki pozdraví se všemi důležitými muži. Dozvědí se, že velitel tu není. Je přímo v ležení, ale poslali pro něj a dorazí, jakmile bude moci. Hyde už nejspíš začíná tušit. Sena se však decentně dívá před sebe, krotí svoje koutky a předstírá zaujetí situací. Pak se všichni pohnou ke komnatám, které jsou jim přiděleny k odpočinku, aby se po cestě umyli a převlékli. 

"Myslím, že to vyjde akorát. Než přijede, budeš jako ze škatulky, Hydo-chan." Začne si konečně dobírat svého mentora, když jsou na chvíli sami a škádlivě po něm hodí hedvábným šátkem, než se rozesměje.

Aki, Hyde

Hydovi plynuly dny pomaleji, než si přál. Byl rád, že je Sena u Akiho a má se dobře, ale taky ho pohlcovaly obavy, protože Akiho krok...Byl romantický, ale taky dost šílený. Stejně se nad tím musí usmívat, i když má o oba starost. Pravidla existovala vždycky a kdo je zkoušel měnit, ne vždycky dopadl dobře. Aki ho ale taky tím ujistil, že chce něco v jejich zemi změnit. Pomůže jim, jak jen to půjde a doufá, že si dokáže naklonit i ostatní vysoce postavené muže. Ale nebyli to jen ti dva, na které myslel. Gackt už byl dlouho pryč a jemu...Bylo smutno. Jediná chvíle při jejich příjezdu a druhá v nosítkách, bylo to prostě málo. Bránil hranice a Hyde ví, že tohle může trvat klidně roky. Ani ve snu by ho nenapadlo, že někdo už v tuhle chvíli plánuje něco neskutečného. Sena je jediný, kdo ví o tom, co ho trápí a kdo mu chybí. Vždycky, když opouští své pokoje v harému, nasadí si jemný a okouzlující úsměv. Celé dny se baví tím, že učí mladé chlapce, jak se chovat. Ty, co mají zájem se něco naučit. Proč jim nepodal pomocnou ruku, i když se to některým nelíbí. S Kamijem pořád držel malé příměří, díky dohodě a to byla další jeho činnost, hlídat Rukiho, pokud byl on pryč. Oblíbil si ho a už se Akimu nedivil, co na něm vidí. Jeho drzost byla dost návyková, i když se jí oddával jen občas a nikdo jiný u toho nebyl. Dneska měl jet společně se Senou a Akim pryč z paláce. Bylo to dokonalé zpestření dne. Když vstal, pečlivě uložil Gacktovo kimono na postel. Už v ničem jiném nespával. Pak se začne připravovat, aby nedělal princi ostudu. Ze Seny nedostal přesné místo, kam pojedou a začínal být opravdu zvědavý. Celou cestu se snažil nakukovat a několikrát mu to překazil samotný princ, když přijel k nim a nakoukl dovnitř se starostí, jestli se nenudí. Hyde už začíná malinko poposedávat, protože to napětí je neskutečné, když se před nimi objeví hrad. Nechápe ještě chvíli, než mu dojde, kdo tady přebývá a od čeho je kousek.

"Sena-chan." Opustí jeho rty téměř neslyšně, když mu plně dojde, kdo se za chvíli objeví. Vzali ho s sebou, aby ho alespoň na chvíli viděl. Dojatější, už by být nemohl. Aki se tváří pořád stejně vážně, ale když si je jistý, že ho uvidí jenom Hyde, usměje se na něj vřele s díky, které patří tomu, že mu přivedl Senu. Hyde jen zlehka kývne hlavou. Cestou do komnat už flirtuje s kde kým jenom očima a je vidět jak moc šťastný je. I kdyby ho viděl jen na chvíli, to stačí. Jakmile se za ním a Senou zavřou dveře a nikdo je nevidí, padne mu kolem krku.

"Kdybych to jen tušil, budu se chystat týden dopředu. Nemám tu vůbec nic, co si vezmu na sebe." Začne mluvit trochu zmateně, než se malinko odtáhne, vezme jeho tvář do dlaní a věnuje mu obyčejnou, ale pěkně dlouhou pusu.

"Já věděl, že dokážeš všechno, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo." Září jako sluníčko, když se vrhne ke svým věcem a začne je přehrabovat. Ne, nemá nic tak úžasného, aby Gacktovi vyrazil dech.

"Nemám tu nic na sebe." Postěžuje si, než se ozve tiché zaklepání. Po Senově výzvě se objeví Akiho sloužící a nesou dárek pro Hyda. Jakmile se rozestoupí, spatří mezi jejich dlaněmi krásné kimono temně modré barvy, které je prošívané zlatou nití v náznacích složitých kvítků. Nejvíce jsou u lemů a rozprostírají se do všech koutů, stejně jako zdobí rukávy. Hyde se podívá na Senu a pak na sloužící.

"Princ posílá dar za věrnou službu. Dle jeho slov se bude k dnešní příležitosti hodit." Ukloní se postarší žena a i ostatní čekají, až ho budou moci obléknout. Trvá to dlouho, ale pak už je zase se Senou sám.

"Přiznej se, že si to a mě ušil, abys mě viděl dokonale rozhozeného a dojatého." Obviní ho měkce a málem už by mu i ukápla slza. Oči už má pečlivě zvýrazněné a upíná poslední zlatavou ozdobu do vlasů.

"Tak co?" Mrkne na senu, když se mu předvede.

"Padne na zadek nebo ne?" V očích se mu objeví rozverné plamínky a hodí po něm svým dokonalým, smyslným pohledem.

"Asi bych to mohl vyzkoušet, je někdo za dveřmi?" Myslí samozřejmě stráže. Jak si nejlíp otestovat účinnost?

Gackt, Sena

Ten přerod ze smutného, i když stále pečujícího Hyda v někoho plného života a sex appealu, byl doslova do očí bijící a Senovi to vytahuje koutky nahoru. Čím dál palčivěji si uvědomuje, že teď budou žít každý někde jinde a hrudník se mu z toho bolestivě stahuje, ale nedá to na sobě znát. Vždycky se otočí zády a přehrabuje se v zavazadlech nebo šperkovnici. Oplatí mu jeho pevné objetí, když mu Hyde padne kolem krku a dech se mu zachvěje v plicích. Objímají se možná naposled, co když bude Hyde na hranici příliš dlouho? 

"Chtěl jsem tě překvapit. Vím, že jsem ti protáhl smutné chvilky, ale stálo to za to, když vidím tvůj výraz. Hydo-san, chtěl jsem ti nějak oplatit všechno, co jsi pro mě v životě udělal." Začne, ale radši toho zase nechá, aby se mu nezachvěl hlas. Místo toho dostane od Hyde pořádnou pusu a široce se usměje.

"Učil jsi mě to líp." Popíchne ho hned, ale ty hvězdy v jeho očích jsou neskutečné. Aby ne, sám se s Akim cítí úplně stejně. Miloval takhle Hyde někdy císaře? Myslí si, že ne. To se přece nedá zopakovat nebo zapomenout. V poslední době je samá kacířská myšlenka. Už by mu skoro nabídl, že si může obléknout něco z jeho vlastních věcí, vždyť byli stejně vysocí, ale někdo zaklepe a vzápětí Hyde dostane takové dary, že jim Aki vyrazí dech oběma. 

"O tomhle mi neřekl." Prozradí Sena měkce. Aki se mohl rozdat, pro něj i pro Hyda. Pravdou bylo, že Hyde si něco na rozloučenou doopravdy zasloužil a tohle kimono bylo skoro tak dokonalé jako to, co dostal naposledy Sena. 

"Myslím, že jestli něco zabije tvého velitele, budeš to ty, až ho dnes oslníš." Pohladí látku konečky prstů. 

"Samozřejmě, že ano." Klidně potvrdí jeho slova a pak se dlouhou dobu baví Hydovým oblékáním, česáním i líčením. Sena osobně vybere doplňky a když se na něj Hyde otočí, sepne ruce. 

"Připadám si… zastíněně, ale dnes je tvůj velký den. Jsi to nejkrásnější, co kdy chodilo po téhle zemi." Řekne mu upřímně. Hyde byl krásný i bez pozlátek, ale takhle? Nespletl se Aki, když si vybral Senu místo něj? Hydovu nápadu se zlobivě usměje, luskne prsty a stráže jsou okamžitě uvnitř. Ustoupí stranou a schová tvář za vějíř, aby jim oči hned padly na Hyda a ta reakce je k popukání. Několik desítek vteřin vypadají, že mluví jinou řečí, když jim Hyde diktuje druh občerstvení, jaký by chtěl. Pak ale vstoupí ta žena, co přinesla kimono. Mají oba přijít do hlavního sálu. 

"Je tady." Rozbuší se Senovi srdce i za Hyda, když se na něj hned podívá. 

Jakmile se Gackt na bojišti dozvěděl, že je tady princ, málem by svého posla seřval za to, že si z něj dělá nemístný dobrý den. Co by tu dělal, dal by o sobě a svém průvodu přeci vědět! Jenže to vtip nebyl. Gackt rozdal nezbytné pokyny, dal osedlat koně a uháněl tryskem na hrad. Nebylo to úplně blízko, Aki musel počkat. Sám měl na sobě zablácenou vojenskou zbroj, u pasu meč, tvář umazanou a v jeho ležení byly jen stany a mezi nimi uličky také plné bláta. Kus odtud se bojovalo a nebezpečí hrozilo stále. Jakmile jeho kůň prolétne branou, seskočí snad ještě ve cvalu a uhání do budovy, takže ho nestíhají ani jeho příručí. 

"Kde je princ?" Táže se hned a už rozdává nové pokyny. Kdo ho přivítali a kam ho ubytovali? Jakou dělají hostinu a čím ho teď baví? Proč ještě nemá nachystanou lázeň a čisté věci, takhle ho přece nemůže vidět… Asi nikdy nebyl tak rychle umytý a převlečený jako dnes. Na sobě má poměrně jednoduché kimono, vlasy ještě mokré a už spěchá do hlavního sálu, kde Aki čeká. Málem mu nestačí ani otevřít dveře, rozhodně se nerozhlédne, protože ví, na jakém místě Aki bude sedět a už začne. 

"Můj princi! Tedy ne, že bych tě nerad viděl, ale ty ses…" Musí se kousnout do rtu. +Úplně zbláznil! Co kdyby tě po cestě zabili???+ 

"Vydal na takovou cestu dost nečekaně." Řekne místo toho a nahodí oslňující úsměv, protože takhle se princové rozhodně nevítají. Před ním se ale zastaví a ukloní skoro až k zemi. Posléze se zase narovná. Nikdy by nevěřil, jak toho kluka rád uvidí. Kdyby na ně všichni necivěli, asi by si ho přitáhl na hruď. Konečně kmitne očima i do strany a… čas se zastaví. K jeho uším nedoléhá žádný zvuk, nevnímá nic, jenom Hyda, fakt, že je tady a to, jak neuvěřitelně vypadá. Zírá na něj s otevřenou pusou ještě hůř, než ty stráže a všichni se dívají. Nadechne se, pohne rty na prázdno a další vteřiny se nic neděje. Sena se dusí smíchem za vějířem a obrací se někam za sebe. Gackt si ho konečně všimne, realita se zase zapne a on se konečně podívá na prince. Jeho vnitřnosti jsou úplně rozechvělé a nemůže vůbec nic! Nejraději by Hyda popadl, zvedl do náruče a… +Není tady bezpečno.+

Aki, Hyde

Hydův pohled změkne, když mu Sena skládá komplimenty. Tohle rád vždycky dělal on jemu a teď se karta obrací. V tuhle chvíli si není zas tak jistý, jak to bylo obvyklé. Něco v jeho nitru nutí kolena se jemně chvět, když si vzpomene, že ho za chvíli uvidí.

"Připadám si jako před první nocí." Protočí sám nad sebou očima.

"Arigato, Sena-chan. Jsi ta nejúžasnější osoba, kterou jsem kdy potkal." Nakrčí obočí, protože se mu slzy derou do očí a to ani netuší, že by se měl spíš loučit. Pak už se do místnosti nahrnou stráže a on jim předvede všechno své umění a stačí mu k tomu jen oči a rty. Tiše se zasměje, když vidí, že jednomu z nich se podlamují kolena. Hodí očkem na Senu a už už by ho pobízel, aby to vyzkoušel taky, ale nestihnout to. Skoro vyděšeně se na Senu podívá, když mají odejít do sálu, jak kdyby se bál, že neuvidí reakci, jakou chtěl. Co když už na něj zapomněl? Určitě tu měl dost starostí a...Ne, nebude na to myslet. I kdyby tak Gackta nepřesvědčí tím, že se bude chovat jako nezkušená zamilovaná holka. Mrně pozvedne hlavu a na tváři mu vykrystalizuje ten nejlepší a nejsvůdnější úsměv, jaký jen svede.

"Pak tedy můžeme jít, přece pány nenecháme čekat. To by bylo...Nezdvořilé." Pokyne Senovi, aby šel první, protože on přece spěchá za Akim, tak jaképak zdržování. Cestou způsobí ještě několik málo katastrof, stejně jako Sena díky tomu, jak oba vypadají a Hyde se jen stěží ovládá, aby se nesmál. Je nervózní a hodně, ale přitom má naprosto skvělou náladu a obavy s každým krokem nahrazuje nedočkavost. Ještě, že se umí ovládat nebo by asi vletěl do sálu, skočil mu do náruče a předvedl něco, co by nikdo mimo soukromé komnaty vidět neměl. 

Aki už je samozřejmě v sále a jakmile vstoupí, stočí pohled jejich směrem. Jako první mu oči padnou na Senu a musí se usmát, než těkne k Hydovi, který se mu ukloní. Tak moc by mu chtěl poděkovat, snad dostane příležitost a když ne, Sena mu to jistě poví, možná i poděkuje úplně jiným způsobem. V očích mu z těch myšlenek zajiskří.

"To je opravdu neskutečné." Ozve se Akiho hlas a přijde k nim blíž, aby si Hyda prohlédl zblízka.

"Kdo by se divil, že jsi miláčkem císaře, Haido-san." Ukloní se mu.

"Byl bych rád, kdybys to bral jako poděkování. Myslím, že si ostatní příliš neuvědomují, co jsi udělal pro tuhle zemi. A já budu sobecký, když řeknu, že jsem vděčný hlavně za to, co jsi udělal pro mne. Arigato. Pokud bys měl ještě nějaké přání, rád ti ho splním." Vyzve Hyda, aby si řekl o cokoliv. Pokud to bude v jeho silách, udělá to a už jen...Podívá se na Senu a musí se zase usmát.

"Díky, můj princi, dal jste mi toho mnohem víc, než si zasloužím." Ukloní se velmi elegantně Hyde. Z jejich rozmluvy je vytrhne až hlas, který jim oznámí, že velitel právě přichází. Aki se usadí, aby si dostatečně užil výraz v Gacktově tváři a taky se jím utvrdí, že je to správný krok. Jakmile se Gackt objeví v sále, Hydovo srdce se nad i zastaví. Oči neskloní, jak by měl, prostě na něj kouká a mne si rty o sebe. Teď se ukáže, jestli to všechno bylo reálné, jestli by mohl být opravdu rád, že je tady.

"Ale ty ses úplně zbláznil, já vím." Naznačí mu rty a dostatečně artikuluje, aby si to mohl přeložit. Nahlas to říct nesmí, ale skoro by se rozesmál.

"Některé věci nesnesou odkladu a pokud jde o ocenění zásluh v naší provincii, bylo by nemístné, poslat za sebe někoho jiného." Ukloní se Gacktovi hlavou. Nadechne se, aby mu ještě něco řekl, ale on by ho už stejně nevnímal. Právě vidí Hyda, i kdyby teď hranice padly, ani jeden si toho nevšimne. Akimu se klukovsky blýskne v očích, podívá se na Senu a nenápadně na něj mrkne. Za to Hyde ani nedýchá. Hledí veliteli přímo do tváře a jen nepatrně nakloní hlavu na stranu s malinko stydlivým a nejistým pousmáním.  Rty mu naznačí ahoj a kdyby věděl, že podobně se zdravily, ty dvě hrdličky v první večer, asi se vážně rozesměje. +Konkubína císaře v pasti, bravo Haido.+ Dobírá si sám sebe. 

Aki mlčí, dokud se na něj Gackt nepodívá.

"Říkal jsem si, že můj příjezd by mohl být okořeněný něčím...Hm, zářivějším." Hrozně ho nebaví, že se musí všichni hlídat, protože tu nejsou sami.

"Gackt-san, jsem ti neskutečně vděčný za práci, kterou zde provádíš a ve které jsi velice úspěšný." +A za spoustu další věcí, jako blbnutí na pozemcích paláce i s Rickem.+ Doplní si v hlavě.

"Přemýšlel jsem dlouho, jakou odměnu bych ti mohl věnovat, aby byla dostatečná. Pak mi dokonalá múza pošeptala, že jedna věc, by tě snad potěšila opravdu hodně. Císař byl stejného názoru, když jsem ho o svém rozhodnutí zpravil." Napíná je ještě chvilku a to už na něj zírá i Hyde. Pořád mu nedochází, co by mohlo být tím dárkem. Aki se pohne a zamíří k Hydovi, kterému nabídne rámě. Asi zase trochu šokuje, ale co, tohle je speciální chvíle. Přijdou společně až ke Gackotvi. Hyde už má oči zase jen pro něj a neuhlídá se, aby si špičku jazyka neopřel do koutku a neukázal mu, že je nervózní až hrůza.

"Hm, už vím, na co jsem zapomněl, nemá mašličku." Dodá tiše, aby ho slyšeli jen oni dva a popostrčí Hyda před sebe.

"Je mi velkou ctí zpestřit touto nádhernou duší tvé dny. Starej se mi o něj jak nejlépe dokážeš, protože i ty jsi jeho darem za věrné služby císaři i mě samotnému." Dokončí sovu řeč a odsune se kousek stranou.

"Je možné, že si bude chtít popovídat už dnes, ještě je spoustu věcí, které by měl Hyde vědět. A my..." Podívá se na Senu.

"Se jistě chvíli obejdeme bez vás. Jídla je tu dost."

Gackt, Sena

Pozdě, Aki už se dovtípil sám, ale Gacktovi okamžitě kmitnou koutky, než ovládne svou tvář. Aki měl vždycky smysl pro humor a jejich povahy si jednoduše sedly, i když byl o polovinu mladší, než Gackt sám. Byl to takový jeho mladší bratr. Nesměl ho komandovat moc, ale občas potřeboval za uši. Poslouchá jeho vysvětlení, zatímco sám konsternovaně zírá na Hyda, ale pak se na něj znovu podívá a ještě jednou se ukloní. 

"Nejsem si jistý, že je zatím důvod k odměnám, můj pane." Řekne. Protože mír rozhodně není. Bitvu sice vyhrál, ale víte, jak je to s válkami…? Sena postřehne Akiho pohled, vymění si s ním ten svůj a po jeho mrknutí se znovu tiše rozesměje. Honem mává vějířem, aby to nějak zamaskoval a u toho se neustále ošívá, jako by se nudil a potřeboval se zabavit prohlížením hradu. Gackt mezitím oplatí neslyšné ahoj směrem k Hydovi a trochu tím prozradí, že se rozhodně nevidí poprvé, ale to už tady asi kde kdo tuší. Myslel si, jak tohle všechno utají a teď je průhlednější, než malý kluk, co krade babičce pod rukama cukroví. 

"Zářivějším." Zopakuje po princi. 

"Tohle je kometa, můj pane..." Vydechne. Nejspíš se to nehodilo, ale komu tady ještě chce lhát? Vzal sem Aki Hyda z nějakého důvodu? No jistě, je to přece mentor jeho miláčka, proto tu je, ale i kdyby se na něj měl jenom dívat, rozhodně toho využije. Teprve teď opustí očima jeho tvář a prohlédne si i zbytek. Velmi nákladné kimono, mnohem krásnější, než má Sena, co má tohle znamenat? Rozhodli se, že ho na místě zničí lépe, než jeho bitevní protivník? 

"A… arigato..." Znovu obrátí pozornost k princi, když mu začne děkovat za služby, i když se mu moc nechce. Je to vidět na tom, jak mu oči co chvíli ujedou zpátky k Hydovi. Senovi ten vějíř brzy asi upadne. Copak je tu takové horko? Tedy jemu je, ale to má jiné důvody, než teplotu vzduchu. Jakmile začne Aki osvětlovat, že tu jsou proto, aby mu věnovali něco speciálního, co by mohl chtít, jeho mozek se zdráhá uvěřit, ale už se začne ubírat správným směrem. Dokonalá múza je rozhodně Sena a jediná věc, kterou by chtěl Gackt, vlastně není věc. A souhlasil s tím císař? To mu přišlo naprosto nemožné. Existovaly celé zástupy mužů daleko hodnějších a lépe postavených, než on, aby… Je úplně zaražený a je mu to vidět ve tváři. Jak se jindy perfektně ovládá, tak je dnes úplně v pasti. Ostražitě prince sleduje, když vstane a zamíří k Hydovi, aby ho k němu odvedl. Když se ale podívá na svou modlu, vidí na něm, že je podobně rozhozený jako on sám. Neřekli mu o tom? A co mu řekli? A pak to Aki skutečně vysloví. Hyde nemá mašličku… Několikrát zamrká a nejraději by si promnul dlaní tvář, ale to se nesluší. 

"Můj princi..." Dostane ze sebe Gackt tiše a hrdelně, skoro ochraptěle, ale už zase zírá do Hydovy tváře. I on je jeho darem… co jim Hyde prozradil? Senovi asi všechno. Gacktovy koutky kmitnou nahoru a dolů a pořád očekává, kdy někdo zavolá apríl nebo po něm skočí císařské stráže, že to byla léčka, jestli se nachytá, ale… nic takového se neděje. Vzápětí na to mu Aki v podstatě řekne, aby vzal Hyda a vypadl. Střelí k němu vykolejeným pohledem, ale jen se Hydovi decentně ukloní hlavou. Musí udělat ještě jednu věc. Přejde před Akiho, prostě klekne a opře čelo o podlahu v nejhlubší úkloně. Jen to a nic víc, neexistují slova, která by lépe vystihla hloubku jeho vděčnosti. Pak vstane, vezme Hydovu dlaň, aby si ji opřel o předloktí a vykročí s ním ke dveřím. Ještě jednou se ohlédne na Akiho i Senu, v očích už má hravé jiskření a pak… počká jenom až se dveře zavřou, než popadne Hyda kolem pasu, zvedne ho několik čísel nad zem a zatočí se s ním, společně s nadšeným smíchem, který musí být samozřejmě slyšet dovnitř. Trochu sykne, nasadí letmý bolestný výraz a radši ho zase postaví. Vezme ho znovu za ruku a spěšně ho vede do svých komnat. Prostě někam z očí a do soukromí.