Kai x Hitomi - Já počítám nejen s vířivkou. - část 2.

(vyhlídka)

Hitomi

"Zase tolik si nefandi." Vyplázne na něj špičku jazyka, ale jednou mu to určitě poví, až na to bude čas. Začíná mít pocit, že teď to rozhodně nestihne. Přemůže zasmání, protože asi udělala dojem, když upustil od jeho názoru na vlasy, ale stejně si nasadí na vteřinu malinko umanutý výraz.

"Máš štěstí, že jsi použil minulý čas." Ví, že na něm asi něco málo změnila, ale prostě nedokázala odolat pokušení ho trochu napomenout. Co kdyby chtěl náhodou koukat někde jinde, to se musí zatrhnout o základu. Ne, že by žárlila, když byli na tour, ale kdyby některou viděla, jak se kolem něj motá, asi by neměla daleko k nějakému naschválu. V tomhle taky neměla dost pokory. Jen ať ví, že se o svého muže klidně bude rvát. Nenápadně, hezky elegantně, ale bude. 

"Tory? Myslím, že bych se dozvěděla i to, co nechci vědět." Zasměje se krátce a už vidí, jak jí nakonec detailně popíše úplně všechno. Chvíli mlčí a nic neříká, dokud neucítí jeho rty kolem svých prstů a rty jí jdou samovolně od sebe s tichým povzdechem. Už neopustí očima ty jeho a musí se něžně pousmát. Z toho jídla už asi víc nestihnout, leda že by si ho vyskládala na něj nebo on na ni? Dopadlo by to úplně stejně.

"Hm, nejen zadek, jedny tvé kalhoty mám obzvlášť v oblibě. Máš je s sebou?" Zavrní měkce a už i roztouženě, když ucítí dlaň ve svých vlasech. Víčka jí na vteřinu klesnou a ze rtů jí unikne tichý povzdech. Mohl by s těmi vlasy dělat skoro cokoliv a ona by se nad tím dokázala rozpouštět hodiny. Nevadí jí, když ji za ně vezme, stejně jako se rozplývá, když leží společně v posteli a probírá se jimi. Jemně se přichytí jeho paží a dosyta si užívá ten pocit, kdy se svaly v těch místech zpevní, jak ji pokládá. Klidně by se na něj koukala déle, když si sundá svršek, ale sama si není jistá, že by dlouho vydržela.

"Kai-chan." Podaří se jí vydechnout tlumeným hlasem, když se mu naposledy podívá do očí, než se jejich rty spojí. Nechává se unášet intenzitou jeho polibků a nezrychluje, ani ho nekrotí. Vychází mu dokonale vstříc, jak dobře ho zná a ví, co by se mu mohlo líbit. Tiše si povzdechne do jeho rtů a jemně si popotáhne ten spodní, jakmile přijdou tolik vytoužené doteky na jejím těle. Tohle už nejde zastavit. Vystoupá po vypracovaných pažích nahoru a nechá zmizet své dlaně v jeho vlasech, která trochu silněji sevře, jak se snaží krotit nastupující touhu. Kai ji jen přiživuje, když přijde dotek na prsou a pak i holé kůži, to už se zlehka prohne tělem proti jeho a teď už neuhlídá tiché zasténání. Vyplete pomalu prsty pravé ruky z jeho vlasů, pohladí jej po straně krku a přes hrudník míří dolů. Krátce se zastaví na boku, než se posune víc dozadu a nedočkavě sevře jeho pozadí a zatlačí na něj víc proti sobě. Na chvíli opustí jeho rty a v očích už jí roztouženě zaplane.

"Spletla jsem se, tohle je úplně nejlepší bez oblečení. Počkej, až budeme doma sami, navlíknu na tebe jenom tu zástěru." Vyhrožuje mu a vzpomene si na chvilku v kuchyni, kterou si užili nedávno.

"Jen si nemyslím, že pak bude něco k jídlu." Dobírá si je vlastně oba, než se malinko pozvedne, aby dosáhla rty na hranu jeho čelisti a mohla si jí dostatečně užít. A ne, ten zadek nepustí ani na vteřinu.

Kai

Vůbec nemá ponětí, které kalhoty myslí, sám by jich vytáhl ze skříně hned několik a asi by byl stejně vedle, ale lhal by si do kapsy, kdyby měl tvrdit, že si není vědom některých svých předností. O chlapech se neříkalo nadarmo, že si porovnávají výbavičku. No tak přece není slepý, když jde na záchod, no ne? Skoro hmatatelně cítí, jak se přes ně začínají přelévat vlny touhy, vnímá každou reakci jejího těla, každý povzdech i letmý pohyb a začíná se mu z toho vařit krev v žilách. Stačí jenom trošku a pokaždé je to plamen, jehož výška nemá konce. Její drobné prsty, které ho popotahují za vlasy v něm probouzející vnitřní instinkt, který chce jenom jediné. Jakmile Hitomi posune svou dlaň po jeho těle až na jeho zadek a dá mu jasně najevo, co by chtěla, už se není schopný vůbec ovládat. Myslel si, že tohle by mohlo být pomalé, něžné a romantické a zase se mu to vymyká z rukou. Prostě byli od sebe moc dlouho příliš daleko, ale kdyby se jim někdy přihodilo, že by si začali být všední, asi by dobrovolně skočil z téhle vyhlídky. Zasměje se do jejích rtů, když mu Hitomi řekne, jak by se jí doma líbil, ale tohle přání jí klidně splní.

"A budu mít nějakou chlápáckou nebo tě vzrušuje představa mě ve voláncích a koláčcích?" Broukne, protože přesně takový vzor její zástěra měla. 

"Bude něco k jídlu, jenom z toho asi nenakrmíme děti." Dodá ještě, zatímco jí nastavuje svou tvář a po chvíli i krk, aby si užil pozornost, než vezme věci do vlastních rukou. Spokojeně u toho zavírá oči a nechá si hlavou prohánět představy jejího těla, které bude místo večeře okusovat a olizovat… kruci udělá to klidně rovnou teď. Vyhrabe se do sedu na paty, aby si mohl přes hlavu přetáhnout triko a pak ji popadne za dlaně, aby si ji přitáhl k sobě mezi svoje stehna. Na nic nečeká, když najde lemy jejího svršku a taky jí ho svlékne, takže se mu před očima naskytne její tělo jenom v bílé krajkové podprsence. Ať to bylo se sexy prádlem jakkoliv, Kai měl vždycky nejradši právě bílou. Ta nevinnost ho dráždila. Přišlo mu to nejčistší a nejhezčí, než jiné, vulgárnější kousky. Chvíli si ji prohlíží, především hrudník, který se prudce zvedá a klesá, rozhicované tváře, pootevřené rty a vlasy, trochu rozcuchané na ramenou, než se usměje a začne se rychle pasovat se zapínám svých kalhot. Už se v nich nechce tísnit ani vteřinku. Jakmile se jich zbaví, s novým smíchem jí povalí zase na záda a zalehne. Nějak se mu při tom podařilo vyjet dlaněmi po jejích pažích, zvednout jí je nad hlavu a teď jí je přidržuje, jako by jí měl spoutanou.

"Takže moje milovaná, všechno je vzhůru nohama, od té doby co jsem odjel. Naprosto nejhůř jsou na tom chudinky učitelky ve školce. Vypadaly, že se nemohou dočkat toho, až tě doma potrestám, takže bych jim měl udělat radost za to, jak je celý rok trápíš." Dělá si z ní legraci, ale svým slovům rozhodně dostojí, když jí hravě začne jazykem lechtat v podpažních jamkách. Při tom se ale nezapomene klínem otírat o její, aby mu náhodou moc nevychladla.

Hitomi

Vůbec se jí nechce od něj oddalovat ani na milimetr. Vždycky to bylo hrozně rychlé, když už měli chvilku pro sebe. Jak kdyby se ani za ty roky nemohla dosyta nabažit všechno, co má před očima a co teprve pod rukama. Pohrává si s jeho prameny a zlehka ho provokuje, aby se jí dostalo veškeré pozornosti.

"Já spíš začínám uvažovat o tom, že na sobě nebudeš mít vůbec nic. To by bylo úplně nejlepší. Já se hezky posadím na linku a budu pozorovat úplně, ale úplně všechno." Nechá víčka klesnout, aby mu dala jasně najevo, že si to představuje a pak vyprskne smíchy.

"Promiň, ale těch volánků se asi jen tak nezbavím." V očkách se jí blýská, ale ona se omluvně určitě tvářit nebude. Kai to prostě neměl říkat.

"Jen mě začíná zajímat, co všechno by ještě mohlo mít volánky?" Musí si ho ještě malinko dobírat.

"Holky doma nebudou, o to se postarám, ale tebe bych bez večeře rozhodně nenechala." Nakloní hlavu mírně na stranu a nechá se skoro jako panenka přitáhnout nahoru. Oči jí pomalu sklouznou k jeho odhalenému hrudníku, který zmapuje celou plochou dlaní s roztaženými prsty a stejně se zase na vteřinu zastaví na jeho pažích, to musí být nutně lákadlo pro každého a tohle je jen její. Teď bude klidně sobecká a majetnická. No ano, už zase.

"Tohle by byla hrozná škoda schovávat." Odmlčí se na vteřinu, když jí dojde, jak by to mohlo vyznít.

"Pro mě, jenom pro mě." Varuje ho s trochu provokativním pousmáním. Nechá si přetáhnout triko přes hlavu a pak jí pohodí, aby se prameny, co nejvíce srovnaly. Tak nějak už předem tušila, jak by celé to překvapení mohlo dopadnout, takže samozřejmě dbala na to, aby si vzala Kaiovi oblíbené kousky. S hravě nakloněnou hlavou na stranu ho nechá, aby se klidně podíval.

"Líbí?" Samozřejmě, že to chce ideálně slyšet, ale výraz a to, co se děje po tom je dost jasná odpověď. Jenže ona se ani nevydrží kochat dlouho. Jakmile se začne potýkat se zapínáním kalhot, s radostí mu pomůže, aby to bylo mnohem rychleji a nechá se povalit na deku s dalším melodickým zasmáním.

"To se dělá mě takto přepadnout?" Zeptá se ho s krátkým povzdechnutím, které způsobuje jeho tělo i ruce, které jí uvěznil nad hlavou. Co si budou, jí ta romantika zas tolik chybět nebude. Vyslechne si všechno, co jí chce Kai říct a ve tváři se jí mihne vzdor.

"Takže, můj milovaný. Ty učitelky vůbec netuší, jak moc bych je chtěla trápit, kdybych se k tomu odhodlala." Provokuje ho a rozhodně se nenechá zkrotit jen tak. Nadechne se, aby mu řekla ještě něco, ale jak přijde na lechtání, je úplně v koncích.

"Tohle není fér." Začne se pod ním svíjet a dotek klínů je skoro příliš. Přesto se nedá jen tak snadno a pokusí se ho pohybem svých boků vydráždit ještě víc.

"A to chuděrky neví, co bych s tebou nejradši dělala. Myslíš, že bych jim to měla povyprávět?" Dostává ze sebe, ale asi to nebude mít takový účinek, protože se musí pochechtávat. Nakonec se jí podaří vyhoupnout nožku výš a zaklenout za jeho stehno.

"Třeba bych jím mohla přesně popsat, co se naposledy dělo v koupelně." Připomene mu společné chvilky, kterých měli, na to, že jsou holky pořád doma až dost.

"Možná by mi ještě malinko zhoršilo reputaci to, že se klidně nechám s radostí svázat a potrestat." Pokouší se ho dostat od toho lechtání, protože ještě chvíli a asi mu na místě umře.

"Tak už mi ukaž, co bych jim měla vyprávět, Leader-sama." Podaří se zase jemně zavlnit v bocích a způsobí tím sobě a snad i jemu další přival příjemných, zrušujících pocitů, které alespoň na moment přebijí jeho jazyk na citlivých místech.

Kai

Vždycky ho vzrušovalo, že se Hitomi ničeho nebojí. Ať už to byla pomoc s rozepínáním kalhot, rozpustilé poznámky nebo sem tam o trochu drsnější praktiky. Nikdy by jí neublížil, ani to nepřekonalo určitou mez, přece jen jeho touhy zas tak daleko nesahaly, ale dovedli si to okořenit. Jejím slovům se musí doopravdy zasmát. To má tedy pravdu, ty učitelky vůbec nic netuší. V téhle škodolibosti si byli neskutečně podobní a když se v ní začali vyžívat oba, měla oběť opravdu smolný den. Občas to praktikovali na příbuzných při různých rodinných sešlostech. Jakmile ji začne lechtat, Hitomi se pod ním zkroutí a pokouší se jeho útoku uniknout, ale bezvýsledně. Těžko říct, jestli jeho klín dráždí úmyslně nebo je to výsledek všeho toho svíjení, ale rozhodně to má svůj účinek. Hitomi za chvíli vyhraje, protože Kai je taky jenom chlap a tohle dlouho nevydrží. Už se tiše směje společně s ní. 

"Můžeš mi o tom pošeptat, docela rád si to poslechnu." Řekne jí, aniž by přestal. 

"Až to budeš říkat těm učitelkám, chci být u toho, ale doufám, že je ti jasné, že žádnou další školku v okruhu tisíce kilometrů už neseženeme, jakou pak budeme mít pověst. Aby se z tebe nestala žena v domácnosti." Špičkuje jí dál. Moc dobře si pamatuje, co se dělo v koupelně a žene to jeho vzrušení ještě mnohem výš. Kalhoty má sice rozepnuté, ale ještě pořád natažené na bocích a už to začíná vážně bolet. Nakonec ji přece jenom pustí, dosedne ne paty a začne ze sebe kalhoty svlékat. Jakmile je nahý, vrátí se částečně nad ní, ale jenom proto, aby mohl zaháknout prsty za krajku jejích kalhotek a začít je pomalu a provokativně stahovat dolů. Hitomi je má ještě na bocích, když ji zpola zalehne s tváří u jejího pupíku, taky ho trochu poškádlí jazykem a pak jím začne klesat mnohem níž. Z toho lechtání hodlá přejít do nového slastného pekla, když sklouzne jazykem rovnou do jejího klína, zatímco rukama stahuje prádlo pořád dál. Nechá ho být asi v úrovni jejích kolen, aby Hitomi pěkně překáželo, až se bude kroutit na všechny strany a pak už se naplno opře do svého umění, aby učinil svou ženu šťastnou a taky dokonale připravenou na jejich další společný krok. Ruce už jí nechává volné, aby mohla dělat cokoliv chce a mohla tak pustit ze řetězu svou přirozenost. Sám zasune dlaně pod její boky, stiskne v dlaních její pozadí a může si ji tak přidržovat proti svým rtům. Myslel si, že to vydrží tak dlouho, až jí dožene na samotný vrchol jen touto cestou, ale nakonec je to on, kdo už není schopen déle čekat. Využije momentu, kdy je Hitomi bez sebe, přesune se k ní, přitiskne rty na její a v ten okamžik vstoupí do jejího horoucího nitra. Sám má pocit, že celý hoří a není schopen nasadit pomalejší tempo. Už od začátku je žene, dokud nejsou oba úplně zpocení a on nemá jejího hlasu plné uši. Sám se kochá výrazem v její touhou změněné tváři, dokud nenechá svoje víčka klesnout a plně se nepoddá prožitku.

Hitomi

Na tváři se objeví vypočítavý úsměv, když jí nabídne, že mu to může pošeptat. Zvládá to i přitom neustálém smíchu, ale chvíli trvá, než ze sebe dokáže dostat souvislou větu.

"Pošeptám, až to budeš nejméně čekat." V očkách se jí blýskne a je jasné, že to bude nejspíš někde mezi lidmi, aby ho malinko potrápila. Co se bude dít potom, to si dokáže dost dobře domyslet.

"Možná bych ten okruhu nakonec i rozšířila." Zasměje se tiše. Některé věci, které se dějí u nich v ložnici, by vážně nikdo vědět neměl a je si téměř jistá, že by informovali všechny školky na světě a doma by vážně musela zůstat. Představa těch výrazů jí baví ještě víc.

"Aby mi tě potom neodvedly, když jim do detailu povím, co umíš." Teď už míří na komplimenty, kterými v tomhle ohledu a vlastně ani žádném jiném rozhodně nikdy šetřit nebude. +Jen byste mi záviděli.+ Popíchne všechny ženské a tím spíš by Kaie nedala nikomu. Unikne ji malinko nespokojený povzdech, když přijde o jeho blízkost a podívá se na něj, aby si užila to, jak se svléká. Zapře se předloktími o deku, aby o něco lépe viděla a na tváři se jí znovu objeví hladový výraz, když ho sjede očima.

"Kdyby to byl týden, kdy tu jsme sami, řeknu, ať tolik nespěcháš." Užila by si to opravdu hodně, kdyby jí předvedl představení, ale na to jsou spolu moc málo. Možná až přijde na nějakou dovolenou, kdy budou holky na prázdninách...Tuhle myšlenku taky jen tak z hlavy nepustí.

"Hm." Broukne, když už je zase u ní a položí se zpátky na deku. Dlaně se vydají na vlastní průzkum, aby si dostatečně užily, kam jen dosáhnou. Mírně zakloní hlavu a okolí naplní její zasténání, když ucítí jeho rty na břiše a později i mnohem níž. Propne se zlehka v bocích, jakoby ho vybízela, aby byl daleko pečlivější. Pravda je, že víc by snad ani nemohla snést. Prsty proplete mezi jeho prameny, které zlehka sevře a každou buňkou těla si užívá jeho péči. Však ona mu ji později oplatí, ale teď bude malinko sobecká. To se snad může, no ne? Jediné, co jí neskutečně překáží, je prádlo, které má pořád na kolenou. Díky němu se nemůže příliš hýbat a její slast to stupňuje mnohem víc.

"Kai-koi." Zavrní měkce a další zasténáním, jak je toho příliš a pak to pomine. Prudce otevře očima a upře je na nebe, několikrát si tiše povzdechne a pak přijde další hlasový doprovod, jakmile ho má u sebe a hlavně ve svém nitru. Bez váhání ho přitáhne blíž na své tělo a její nožky si najdou své místo kolem jeho boků, aby u sebe mohli být mnohem těsněji. Dlaně přitáhne kolem jeho šíje a nechává nehty, aby se zlehka projížděly po lopatkách a občas zatlačí malinko víc, když má pocit, že dojde k vrcholu. Ten přijde mnohem později a snad ani jednou nepustila jeho rty, kde ji ani chuť jí samotné nevyvedla z míry. Tlumeně vzdychá do jeho rtů, nevnímá nic kromě jeho těla, které k sobě tiskne a zároveň se mu snaží vycházet vstříc boky, i když to není skoro možné. Nezpomaluje ho, sama chce co nejvíc a hned. S posledním silnějším přírazem, kdy ucítí naplnění uvnitř sebe, vydechne vyznání do jeho rtů a konečně je propustí, i když si neodpustí menší popotáhnutí toho spodního. Sama má před očima krásně zatmění, společně s hvězdným nebem, kam se dostali společně. Je dokonale zničená a stejně se malinko usmívá, když očka konečně otevře. Ani si neuvědomovala, že se celou dobu zlehka probírá Kaiovými prameny. Několikrát se kousne do rtu, aby se koncentrovala na zklidnění svého dechu i tlukotu srdce, než se tiše zasměje.

"To je romantika pro mě." Pošeptá mu tiše s naprosto nevinným výrazem. Trochu sebou trhne, jakmile se kousek od nich ozve zapraskání větvičky a zpoza Kaie vyhlédne přímo do tváře postaršímu muži. Takový ten, co má nedaleko chatu a chodí denně stejnou trasu.

"Hezký den, že?" Pozdraví ho v podstatě a malinko vyprskne jako puberťačka. No co, může tak maximálně obdivovat Kaiův zadek, z ní moc vidět není. Ozve se zmatené, ano to je a muž rychle zmizí.

"Asi se mu líbils." Rýpne si do svého muže a znovu se uculí.

Kai

Kai-koi… tohle by mohl poslouchat donekonečna a naštěstí má tu možnost slýchat to od své ženy velice často. Uvítá, když ho Hitomi pevně sevře svými stehny, nemá při tom vůbec pocit omezení svého pohybu, protože jdou společně, tak jako už mnohokrát. Dovede jí naslouchat, aniž by se na to musel nějak zvlášť soustředit. Díky této poloze se dostane mnohem hlouběji a všechno to začíná být na hranici únosnosti. Jenže on nechce skončit, ještě dlouho nechce. Po zádech se mu projíždějí její nehty, občas je cítí mnohem silněji a nejspíš za sebou nechají nějaké památky, ale vždycky je na ně spíš hrdý, než aby je schovával. Klidně se před klukama úmyslně převlékne, aby věděli, jak vypadá pravá vášeň. Podle známek jejího těla už pozná, kdy se blíží její vrchol a několikrát byli málem na něm, ale vždycky se jim nějak povedlo ho ještě trochu oddálit. Těžko říct, jestli jemu nebo jí, jednou musel skoro zastavit a u toho mu na rtech hrál nezbedný úsměv, ale nakonec už tomu nemohl vzdorovat a naplnil její nitro svou touhou. Měli by si dávat pozor, aby k těm dvěma rarachům nepřibyl ještě třetí. Kai by se tomu nebránil, vždycky chtěl velký dům a velkou rodinu, ale tohle nebylo jenom na něm. Holky byly ještě docela malé a Hitomi na ně často bývala úplně sama. Její názor na možné miminko zatím neznal, ještě si o tom nepovídali. Stejně je už ale pozdě… Na chvíli mu povolí ruce a opře část své váhy o její tělo, aby se vydýchal a trochu přišel k sobě. Ve vlasech ho po celou dobu konejší její ruce a dopřávají tomu dokonalému vrcholu mazlivý podtext. Usměje se s výrazem nejvyšší spokojenosti a blaha a natočí hlavu do strany, aby si mohl opřít spánek o její rameno. 

"Já vím." Hlesne na její prohlášení tiše a zamilovaně. Co by bez ní dělal… nejradši by začal vrkat, ale… to by mu nesměl za zadkem zapraskat ten klacík. V první chvíli si zdeformovaně pomyslí, že to jsou holky, než mu dojde, že je to blbost. V té druhé ho napadne, že je sem přivedli kluci, protože už je nechtějí hlídat, ale když se ohlédne přes rameno, zachytí skoro zděšený a rozhodně velmi překvapený výraz nějakého chlapíka, který šel tudy zřejmě na procházku. Teď v tuhle hodinu? Z Hitomi není vidět vůbec nic, ale za to má ten pán skvělý výhled na jeho nahý zadek a Kai se klidně vsadí, že tohle se mu v životě ještě nestalo. Ještě, že nejsou místní, protože po podobně nezalidněných oblastech se podobné informace šířily jako lesní požár. Hitomi to samozřejmě musí okomentovat a není jediná, kdo kvůli tomu vyprskne. Kai musí schovat svou tvář do ohybu jejího krku, ale jakmile ten muž zmizí, raději se odvalí stranou a natáhne ruku po kalhotách. 

"Dej pokoj, stačí fotky Aoiho a Zyeana a k tomu ten průšvih, co má Jiluka. Nemusíme tam být ještě my. Obzvlášť teď, když jsem klukům vyčetl, že jsme jediný spořádaný pár." Řekne, ale u toho se pobaveně culí. To by byl vážně gól, ale jeho tvář by dostala pár šrámů a to přece jako Japonec nemůže nikdy připustit. 

"Pokračování radši až doma. Když se vplížíme hodně tiše a holky budou na někom spát, prostě je tam necháme." Nastíní Hitomi svůj plán. 

"Dáš si ještě jednohubku?" Natáhne se po jedné a odfoukne mravence, než se zase rozřehní. Ještě, že se tak dobře znají. Kdyby se mu tohle stalo na jednom z prvních rande, asi by se do smrti neodčervenal.

Hitomi

Málem vyprskne smíchy podruhé, když vidí Kaiovu reakci na nezvaného hosta. Je pravda, že ona je úplně v klidu. Kdyby byla nahoře, asi se bude tvářit úplně jinak, ale takhle? Musí se jen smát, protože ten chlápek na Kaie nekoukal déle, než by bylo nutné. V první chvíli jí vůbec nedojde, že by z toho mohl být problém. Na to je prostě moc spokojená a trochu létá hlavou v oblacích. Může za to hlavně Kaiovo tělo, které pořád tak nějak tiskne k sobě.

"Promiň, já prostě nemohl zůstat potichu." Dodá ještě, protože vidí, jak se Kai směje taky. Nešlo to ovládnout a kdyby se to stalo ještě jednou, asi zareaguje úplně stejně. Trochu nesouhlasně našpulí rty, když se Kai odsune stranou a sáhne po kalhotách. Ona sama příliš nespěchá, i když je tu pořád riziko, že se objeví ještě někdo. Oči má přikované k jeho tělu, než s nimi postupně vystoupá do Kaiovy tváře. 

"No další fotky by asi byly problém." Odkývá mu to vzápětí a pak se taky natáhne po svém oblečení. Kai to ale zabije svým prohlášením o spořádaném páru a už se zase upřímně rozesměje.

"Tohle mi budeš muset někam napsat a asi si to nechám i podepsat." Odmlčí se na vteřinu, protože smích prostě nedokáže ovládnout.

"Spořádaný pár." Další uchechtnutí, které se vydere skrze její rty.

"Že se nestydíš takhle lhát ve svém věku. Pěkný příklad pro holky." Plácne ho dlaní do hrudi a s jistou provokací v očích, si začne natahovat prádlo. Schválně si dává na čas, aby ho malinko vyprovokovala. Pak se spokojeně uvelebí na deku.

"Hm, to zní skvěle. Jen asi budeme muset oknem. Jak to znám, tak všichni odpadnou v obýváku, kde se dalo." Představí si unavenou hromádku v chatě a kralují tomu holky opletené ideálně klem Toshiyi, který by se z toho asi osypal. Nicméně u ní má malé plusové body za to, že se po nátlaku Rukiho pustil do boje taky. Zapře se o loket a dlaní si podepře hlavu, když se na něj pořád nemůže vynadívat. Pochybuje, že by to bylo jinak, i kdyby neodjížděl na tour. Její láska k němu nepolevila ani na vteřinu, spíš měla pocit, že je každým dnem silnější. Podívá se na jednohubku a na mravence, který si užije letecký den.

"Ale pane, tohle se přece nesluší, nabízet dámě jídlo s mravencem." Povystrčí trochu povýšeně bradu a pak se rozesměje taky. Tohle se nedá vydržet, i kdyby stokrát chtěla.

"Sníš ji ty, za trest." Vyplázne na něj špičku jazyka, vezme ho za zápěstí a pokus se ho natlačit víc k němu.

"Ty si dáš jednohubku a já zatím dokončím ochutnávku vína." Směje se dál a už se malinko zvedá, aby pokračovala v trochu dětinské přetahované. Nakonec svůj boj vzdá, protože Kai je rozhodně silnější. Ještě aby ne, kdo by ji pak zvedal na stůl, no nic.

"Ještě sis pořád nevymyslel trest za toho chlupatého Kaie." Připomene mu, když jí v očkách zasvítí.

"Přemýšlím pořád, co si na tebe vymyslet." Nahodí vypočítavý výraz, když se zase pohodlně opře a natáhne k němu ruku se skleničkou, aby jí nalil.

"Možná bych mohla dovolit holkám, aby spali s námi, než zas pojedeš." Snaží se tváři naprosto vážně a jakmile se ve sklence ocitne víno, přiloží jí ke rtům a napije se. Potřebuje ho malinko potrápit, tak nějak jí to baví.

Kai

"Možná bychom si to mohli dát na domovní zvonek, co myslíš? Spořádaný pár. Až mi přijde vyhrožovat paní ředitelka, aby bylo hned jasné, na čí dveře zvoní." Pokračuje Kai v jejich soukromém vtípku. Na to lhaní jenom pokrčí rameny.

"Od té doby, co jsi mě takhle zkazila, občas i lžu." Shodí to klidně všechno na ní, ale v očích mu pobaveně jiskří, když se snaží narovnat svou skleničku a oběma jim dolít. Jakmile se na ní koutkem oka podívá, všimne si, že se Hitomi obléká a především jak se obléká. V tu chvíli už má jeho plnou pozornost a klidně na ní bezostyšně okouní. Kdyby to neměl právě za sebou, lítal by ve velkých problémech, takhle si to může celkem příjemně užít. 

"Oknem tě klidně vysadím, ale má to jeden háček. Jestli usnuli v obýváku, budou tam i všichni ti psi a ti určitě potichu nezůstanou." Úplně má před očima, jak se soukají skrz okno za šíleného řevu všech šesti psů, spustí tím policejní sirény, alarm, letecký nálet a obrátí všechna světla v domě rovnou proti jejich tváři ke křížovému výslechu. Ne, raději půjdou dveřmi a hold zariskují. Třeba to vyjde, když budou jako myšky? 

"Necháme psům něco z pikniku, prostě je nalákáme." Myslí to smrtelně vážně. Jestli si chtějí dneska v noci ještě něco užít, vyžaduje to dokonalou taktiku. Rozesměje se, když Hitomi ohrne nos nad mravenčí jednohubkou. 

"Ale no tak! Ve Vietnamu se jí úplně všechno i morčata, kuřecí nožičky a brouci a ty naděláš kvůli jednomu mravenci." Chvíli se s ní přetahuje, ale nakonec tu jednohubku poslušně sní. Vrhne po ní na oko dotčeným pohledem. Prý trest…! 

"Holky už spí s námi..." Připomene. Vždycky přijdou alespoň někdy během noci, nejpozději nad ránem. Pokud se probudí a nemá na hlavě alespoň některou z nich, je něco špatně. Nakonec spolu stráví zbývající čas v podobném škádlení a mazlení, ale bohužel se budou muset vrátit. Jednak to slíbili a jednak by vnitřně nevydržel, kdyby tam holky třeba plakaly a on tu pro ně nebyl. Nejspíš by se cestou zpátky v autě přizabil, jak moc by spěchal. Vplížení do chaty se jim podaří, dokonce se kolem nich štěňata jenom motají a kňučí, ale nevyjí. Jak předpokládali, část jejich party spí zmožená na gauči u televize a holky jsou s nimi. Jedna je opřená o Toshiyu a druhá je zkroucená mezi Boogiem a Shinyou. Prachobyčejně je tam nechají. Pouze klukům napíšou vzkaz, že jsou v ložnici, kdyby se něco dělo a vypaří se užít si poslední soukromé chvilky. Jsou snad tři v noci, když Kai konečně nechá víčka klesnout, zatímco má v náručí nahé tělo svojí ženy. Na něco si při tom vzpomene. 

"Všimla sis, že před chatou chybí Toshiyovo auto? Ale on je tady… myslíš, že odjel Die?" Zeptá se jí, než se propadne do říše snů.