Hromadné - Máš dvounohé štěně a ještě to chlupaté. - část 3.

(bar)

Uruha, Zyean, Reita

Uru se naprosto očividně rozplývá nad smskou. Budou s tím štěnětem v posteli naprosto k sežrání, jen ho pak chudáčka asi vyhodí. Nebude schopný se udržet, to ví už teď. Na chvíli telefon odloží, aby se věnoval Aoimu.

"Já nevím, přijde mi to...až moc jasné." Pokrčí rameny, prostě mu na tom něco nesedí. Možná proto, že se znali tak dlouho. Jistě, Rei a Ru mezi sebou měli něco, co šlo mimo ostatní, ale co? Na chatě to zjistí úplně nejlépe. Kouše si ret soustředěním, jak nad tím zase začne přemýšlet, než se ozve pípnutí Aoiho telefonu. Zye souhlasí...No jistě, pochybuje, že by Aoimu cokoliv odmítl. Už jen to, jak spolu stáli venku, mu dost dobře napoví. Aoi se sice tváří, že to tak není, ale věří tomu, že je na tom dost podobně jako on se Senou, i když se teď trochu bojí, že ho pošle k čertu. +Nesmí.+ Nakáže si v duchu, aby na to nesmyslel.

"Šel by s tebou na kraj světa, předpokládám." Protočí očima v sloup. Aoi už by to měl dost dobře tušit, ale očividně si pořád trochu stojí na vedení.

"Možná bych tě měl pořádně plácnout, aby ses probral." Dodá ještě, ale stejně se nepřestává usmívat. Je vidět, že je Aoi šťastný a to mu upřímně přeje. Snad jim to vydrží dlouho. +A nám taky.+ 

Zye téměř okamžitě otevře smsku a už se zase zubí od ucha k uchu. Takže ho vezme mezi své přátele a ještě mu napíše...Asi se brzo rozteče na podlahu. Ale tu smsku ještě zvládne.

Hm, to zní jako plán. Ale jsem rád, budu mít víc času na tebe. Moc se těším. Miluju tě.

Odepíše mu a ani ho nenapadne mu jeho slova neoplatit. Uru jen souhlasně pokývá hlavou.

"Dobře, dáme jim vědět hned, čím dřív odjedeme, tím lépe. Já napíšu těm dvěma a ty zavolej Kaiovi, bude to rychlejší." V tu chvíli mu ale pípne druhá smska a on rychle hrábne po telefonu. Úlevně si oddechne, když je to zaobalený souhlas. Teda doufá v to.

"Mohl by jet i Boo. Kluci by byli rádi, Ricko je prý u rodičů." Oznámí Aoimu a počká na jeho souhlas, než Senovi odepíše.

To ty jsi samé překvapení. Myslel jsem, že mě s tím pošle do háje. Boogieho vezmem taky, klidně i s doprovodem, místa je tam dost. Klidně mu hned napiš.

 Napíše jako první a pak se mu v očích blýskne. 

Pojedeme někam na samotu, kde nebude ani živá duše a budeš mě prosit, abych tě pustil. A já...to neudělám. Díky za to, že tě mám. Mimochodem, už přemýšlej, jak mi budeš s naším novým mazlíčkem pózovat, tohle si nenechám ujít.

 Dopíše i druhou zprávu a hned se vrhne na další pro Reitu a Rukiho. První přijde na řadu blonďák.

"Reie ukecáme na velkou televizi a fotbal." Plánuje nahlas s pobaveným výrazem a u toho pocucává svůj koktejl.

Ahoj, Rei-kun, zrovna sedím s Aoim na pivě a napadlo mě, že můžeme všichni odejet na chatu. Mám jednu objednanou a je tam spousta místa, velká televize a předplacený sportovní kanál. S tím, co se děje, by to mohlo být skvělé řešení. Oba bereme naše miláčky, tak co kdyby sis vzal toho svého. 

Rýpne si do něj.

"Jestli to píšu dvakrát zbytečně, asi je zastřelím." Zabrblá si pro sebe s protočením očí v sloup. Asi by se hodně smál, kdyby spolu byli v posteli a četli si obě smsky. 

Reita zrovna vychází z koupelny jen v prádle, s ručníkem kolem krku a ještě vlhkými vlasy.

"Hm, za chvilku skočím s Reiem ven, jen musím vychladnout." Houkne do bytu, aby ho Die slyšel a u toho se usmívá. Tohle se mu povedlo. Přečte si smsku a obočí mu stoupá nahoru. A kruci...a co teď? Měl by vzít Die s sebou? Co na to řeknou kluci? A nebyl by nejlepší čas jít s pravdou ven? Věděli by to jen oni, co by se mohlo stát? Prostě se s ním chce pochlubit. Projde bytem a zastaví se ve dveřích ložnice, kde chvíli pozoruje, jak se Rei snaží vskočit za Diem do postele.

"Trápíš nás rád, co?" Zavrtí nad ním hlavou.

"Co takhle malá dovolená, Die-chan. Dostal jsem pozvání na chatu s obří televizí, kde bude spoustu zápasů a mám vzít svou drahou polovičku s sebou." V očích mu zasvítí.

"Já nevím, ale já bych chtěl hrozně vidět výraz kluků, až překročíš práh." Rozesměje se Rei.

"Jsem zvědavý, jestli nakonec nepojedeme sami." Prohodí Uru, když píše i Rukimu.

Velká akce, párty na chatě. Několik koupelen, vířivka a dokonce i hudební místnost. Jedeš s námi? Aoi je pro, bere pana Z. Já Senu. U tebe v pokoji bude taky místo. Je to opravdu hodně velká chata. Koron vítán, bude tam mít kámoše, může jim velit.

 Odloží na chvilku telefon a jedním lokem dopije svůj koktejl. 

"Jestli tohle vyjde, asi si dám pořádného panáka." Opře se pohodlně a dlouze vydechne.

"Ale byla by to zábava. Kdy naposledy jsme takto někde byli společně? Nepočítám turné." 

Aoi, Sena, Kai, Die, Ruki

Aoi se zatváří trochu překvapeně, když mu Uru řekne, že by s ním Zye šel na kraj světa. Opravdu ano? Musí se nad tím na okamžik zamyslet. Skutečně si myslel, že by mu Zye mohl říct ne, kdyby nechtěl, ale možná má Uru vlastně pravdu. +Co když nechce a jenom mi chce udělat radost?+ Už je zase nejistý a moc přemýšlí, jako obvykle. Vypadá teď chvilku rozhozeně, ale Uru mu pohrozí plácnutím a k tomu ta smska. Zase ho to uklidní a už se opět spokojeně usmívá a ucucává svoje pivo. 

"Dám si ještě jedno." Řekne obsluze, když se objeví poblíž nich a brzy má v rukou nové. Povytáhne obočí, když dostane za úkol zavolat Kaiovi, ale dobře. Sáhne po telefonu a během chvíle vytáčí jeho číslo. U toho pokyvuje hlavou, když mu Uru sděluje odpověď. 

"Jasně, ať ho vezme, my taky budeme všichni." +Kdy se tahle parta tolik rozrostla?+ Napadne ho a pak už uslyší ten nezaměnitelně optimistický hlas na druhé straně. Debata s Kaiem docela trvá. Nechce se nechat připravit o možnosti studia, řeší manželku i děti, ale když na něj začnou s Uruhou tlačit společně a vytáhnou nejčernější scénáře, které by se dětí mohly týkat, Kai povolí, aniž by se o tom se ženou poradil. 

"Tak dobře, kdy jedeme, zítra?" Zaskočí je oba dva. Už??? 

"Ať vezme Rei dodávku, jenom moje rodina bude jako malé stěhování." Řekne. Holky si nabalí tolik hraček, že je to z té chaty vytlačí všechny. Aoi zavěsí a podívá se na Uruhu. 

"Vážně jsme z romantického výletu pro maximálně čtyři osoby, plného alkoholu a sexu udělali rodinný výlet s dětmi a všemi známými?" Rozhodí rukama, ale těší se na to na všechno. Tohle měli udělat už dávno. A psi! Zapomněl na psy! Mezitím Uru vyřídí svoje smsky a jako první pípne odpověď od Seny. 

Boo je nadšený, ale musí se zeptat někoho, koho by rád vzal. Co se nás týká, lásko moje, já ti zapózuju, ale nevím, jestli stihneš mačkat spoušť. Až budu chtít někdy pouštět, rovnou mě utrať. S.

 Aoi se musí zasmát, když mu Uru řekne, na co Reitu utáhnou. 

"Nebo ho zkus nalákat na Rukiho. Jestli je to tak, jak nám tvrdí, bude to to nejlepší, co na chatě najde." Docela by ho zajímala Reitova reakce. Pak se rozesměje podruhé. Prý jestli to píše dvakrát zbytečně… Aoi to má celé před očima. Vůbec by se tomu nedivil. Podívá se na pivo. Může za to alkohol, že je tak uvolněný nebo dokonce Uruha? Najednou nechápe, proč se posledních pár měsíců tolik hádali. Chyběly mu tyhle staré časy mezi nimi. 

"Uru-chan, už nikdy nechci, aby to mezi náma bylo zase na nic..." Řekne mu, když se na něj vážně podívá. O několik městských čtvrtí dál se zrovna Die válí nahý v posteli s jednou rukou pod hlavou a druhou má svěšenou přes okraj, kde se na ni dobývá štěně Rei. Líně zvedne oči k Reitovi většímu, který se objeví ve dveřích a usměje se na něj. 

"O čem to mluvíš?" Broukne. 

"Já si s ním přece hraju. Taky ho můžu přehlížet..." Řekne, ale je to přesně tak, jak Rei říká. Trápí ho, i když něžně. Je oba. Trochu zaskočeně pootevře rty, když mu Rei navrhne, aby jeli společně na dovolenou a ještě k tomu s tou jeho partičkou jak právě pochopil. To jako úplně se všemi? Ne, že by na to neměl koule, ale… Je mu vidět na očích, že už slyšel lákavější nabídky. 

"Co tam s nimi budeme dělat? Tahat se o pivo a ovladač? Ne počkej… chceš jim předvést soulož na veřejných místech? Přece se nebudu držet zpátky. Nebo ne, ne, ty jsi myslel, že si užiju volno s Kaiem a jeho rodinkou? Zapomeň." Zakončí to a převrátí se na druhý bok. 

O dalších pár čtvrtí dál hledí Ruki na podobnou smsku. Uru se ho neptá, v podstatě oznamuje, ale on má tolik práce, tolik schůzek. Vůbec neví, kam dřív. Už píše smsku, že to opravdu nejde a ať si víkend užijí, když mu plně dojde, co by to znamenalo. On, Rei a jejich malé divadlo, že to spolu táhnout. Prý místo u něj v pokoji. Ru si začne nervózně okusovat ret. Kdyby jeli, museli by to hrát celou dobu a hodně… vzít Toshiyu nemůže. Ani si neumí představit, že by ho přemluvil. Prostě jet nesmí. Navíc se kluci nezmínili, že Rei by jel. Ví o tom? A o jakých kámoších pro Korona to Uruha mluví? To jako, že tam mají nějaké psy? No to ne, co kdyby mu něco udělali? Navíc Koron na žádné není zvyklý, bál by se a… Neodpoví, ale rovnou vytáčí Reitovo číslo. 

"Mayday! Kluci chtějí jet na nějakou chatu v párech a chtějí, abych jel taky. Víš, co to znamená? Už ti o tom řekli? Co budeme dělat!" Vychrlí na něj poplašeně, jakmile se na druhé straně ozve jeho hlas. Slyší tam ještě někoho… samozřejmě ví koho. 

"To je Ruki? Ty si s ním telefonuješ teď? Pfffff..." Rukimu dojde, co tam asi dělali… Protočí očima. Ti Diru jsou ale nadrženci, jeden jak druhý! 

"Nekoukej mu chvíli na zadek, ale řekni mi, co jim mám říct!" Naléhá Ruki. 

Zpět v hospodě Aoi vážně pokývá hlavou. 

"Tohle bude taky pěkné turné, Uru-chan… my, kluci, psi, Boogie…" A děti, zapomněl na děti. 

Uruha, Reita, Shinya, Toshiya

Uru se zrovna zabývá smskou pro Senu, když mu Aoi řekne, jak přesně jejich menší dovolená začíná vypadat. Vyprskne smíchy a chvíli mu trvá, než se opravdu uklidní.

"Já pořád tak nějak doufal, že odmítne." Prohodí, jakmile se může nadechnout, ale hned na to se rozesměje znova. To byl samozřejmě jen vtip, bude rád, když pojedou všichni, i když stráví část dne ukrýváním před holkami. Zas mu budou chtít dělat culíky, to prostě ví. 

"Já jsem to chtěl nechat na moment překvapení. Pak to na ně vybalíme rovnou tam." Plánuje bez váhání a už odepisuje Senovi. Musí ale telefon odložit, když přijdou slova, která od Aoiho nečekal. Usměje se s očima upřenýma do stolu, než je zase zvedne a položí mu krátce ruku na předloktí.

"Nebude. I to nejlepší přátelství má krize, my už tu svou máme za sebou." Mrkne na něj.

"Až do smrti dobrý, ale nemysli si, že ti zas pěkně nevynadám, až to bude potřeba." Varuje ho s úsměvem, než zase sáhne po telefonu.

Skvěle, jen ať vezme, čím víc, tím lépe. Pak se snadněji ztratíme. Já bych rád tu spoušť nestíhal mačkat. Doufám, že nikdy chtít nebudeš. Miluju tě.

 Usměje se nad tím koncem se spokojeným povzdechem. Jo, teď se mu vážně krásně dýchá a brzo se vznese, jak na obláčku. 

Rei jen pozvedne obočí, když mu Die řekne, že si jen hraje. Tváří se, jak kdyby říkal, jo jasně, na to už tě moc dobře znám.

"Nechceš radši hezky trápit mě? Možná si i hrát." Stočí rozhovor na chvíli na sebe, než Diemu plně dojde, co řekl. Ano, úplně čekal podobnou reakci.

"Vlastně jsem myslel, že úplně všechno z toho." Usměje se dobrácky, ale je mu jasné, že Die se bude bránit zuby nehty. Pomalu se odlepí ode dveří a přejde k posteli, aby se mu natiskl na záda. Užije si konečky prstů jeho kůži a skončí celou dlaní na jeho pozadí. 

"Nechci být dlouho bez tebe, nebude to tak hrozné, věř mi." Přemlouvá ho šeptem a u toho olíbává jeho šíji.

"Chtěl jsem tě tam vzít, aby bylo jasné, na kom mi hodně záleží, víš. Je to jako moje rodina, nechci nikomu lhát, proč se mám tak dobře." Pokračuje dál,  ale pořád pochybuje, že něco podobného bude stačit. Pro Die to nejspíš nebude znamenat nic, ale pro něj hodně. Jak mu to jen vysvětlit, to netuší.

"Víš, co, necháme to být. Nebudu to kazit." Začne se zvedat z postele, ale na tváři mu jde trochu vidět, že ho to mrzí. Ještě se skloní, aby ho políbil na tvář.

"Já půjdu s Reiem. Zkusím si s ním zaběhat." Spíš v sobě potřebuje něco trochu zavřít. Měl počítat s tím, že se něco podobného nikdy nestane, ale stejně...Nějak se s tím hned srovnat nemůže. Překvapeně se ohlédne, když mu volá Ru. Sáhne po telefonu, když se vyhrabe na nohy a nestačí ani pořádně postřehnout, co říká, jak to na něj valí.

"Hlavně klid." Pokusí se ho přerušit.

"Hm, jo to je Ruki. S někým tu chatu musím probrat." Hodí po něm očima, aby bylo jasno, že tam on určitě bude.

"Jo jo, Uru už mi psal." Odsouhlasí mu, že o tom ví.

"Klid Ru, tohle nějak vymyslíme." Kousne se do rtu a neví, jestli mu říct, koho tam chtěl vzít, ale nakonec...

"Pozval jsem Die, úplně původně jsem to chtěl rozseknout a přestat klukům lhát." Krčí u toho rameny.

"Poslal mě do háje, samozřejmě." Ujistí ho hned, že tenhle plán rozhodně zelenou nemá.

"Nekoukám mu na zadek." Ohradí se hned, ale kecá, jasně že kecá. Vážně se snaží soustředit, ale jde to těžko.

"To zvládneme...Nebo jim můžeme říct, že jsme to vzdali, že to prostě nedopadlo, ale jsme rozumní, takže v pohodě." Snaží se vymyslet, co nejlepší plán a u toho už pomalu míří do obýváku s Reitou v patách. Ještě mu dá chudáčkovi nažrat, tohle bude na dlouho.

"Možná to bude nejjednodušší, než se celou chatu přetvařovat." 

Mezitím Shin nadšeně probírá s Boogiem chatu. Jistě, že jsou zrovna u něj a dávají si filmový maraton s hromadou jídla rovnou v posteli. Zatím to vždycky dopadlo tak, že skončili u názvu filmu a pak se věnovali spíš sobě a on by nemohl být šťastnější. Boo vypadal nadšeně, když mu Sena psal a on hned vyzvídal, co se děje. Odkýval by mu naprosto cokoliv a tohle mu přišlo jako skvělý nápad. A hned ví, co udělá jako první. Tedy jakmile naplánuje, co všechno musí nakoupit. Je toho tolik, co budou potřebovat. Pak se ale vrhne k telefonu, uvelebí se na Boogieho hrudi a jde psát. Jako první je na řadě Die. Vyfotí sám sebe s tím nejsmutnějším výrazem, které ho je schopný a pošle mu to.

Jestli mi chceš říct, že nikam nejdeš, tak se podívej, jak budu po zbytek života vypadat.

Napíše jako první a nevinně se usměje na Boogieho. 

Já určitě jedu a kdo ví, co se tam všechno přihodí. Vážně mě necháš jet bez dozoru? 

Věnuje Boogiemu několik polibků na kůži nad lemem trika u krku.

"Na ně jinak nic jiného neplatí." Omluví se svému miláčkovi, že toho musí být svědkem. Jenže nepochybuje, že Rei Dieho pozve a Die se bude míň cukat, když pojede Totchi, navíc tam bude Ru a on hoří zvědavostí, jak společně budou vypadat. A taky...Moc chce, aby zase někam jeli společně.

"Teď ta horší část." Pípne pobaveně.

Dostal jsem pozvání na chatu s Gaze od Boogieho. Určitě jsi to pozvání dostal taky a těším se, jak si to společně užijeme. Mám už i dárek pro Korona.

 Na Totchiho se musí úplně jinak, to ví. 

Rei prý říkal, že Die jet nechce, což mě mrzí. Zkoušel jsem mu psát, ale pokud budeš mít práci i ty, snad si s Rukim poradí a nebudou smutní oba dva.

 Dopošle ještě jednu a natáhne se po dvou sklenkách vína.

"Jinak jsem úplně neškodný, víš." Zajiskří mu v očích, když se povytáhne, aby Boogieho líbnul. 

Mezitím kousek dál bouchne atomovka, když si Totchi přečte zprávu. Třískne s telefonem o stůl, div ho nerozbije a jde si dát panáka. +Co si o sobě myslí? Jede si na chatu s ním a mě nic neřekne!+ Nadává mu v duchu. Ne, samozřejmě, že nechce jet s ním, to ani náhodou, musel by je zabít všechny. S dalším panákem je ještě naštvanější. Sáhne po telefonu a volá Rukimu, jenže ten s někým mluví.

"To nemyslí vážně!" Vzteká se a hned si domyslí, koho má na drátě.

Kam si jako myslíš, že jedeš?

Pošle jako první.

Zapomeň, že budeš někde v prd...s NÍM. Sám! Jen přes mou mrtvolu.

Přemýšlí, jestli se sbalit a jet ho zabít hned nebo až tu flašku dorazí. Rozhodne se ještě napsat Shinovi.

Je mi to jedno.

Zní smska, po které se Shin je pousměje.

"Chytil se." 

V baru se Uru rozesměje nad Aoiho konstatováním.

"Jo, to bude. Párty století. Jen abychom to všichni přežili ve zdraví." Dodá pobaveně a objedná si další koktejl. Sedí se mu moc dobře a je zvědavý, co za odpovědi mu přijdou.

"Myslím, že musíme sehnat ještě minimálně jedno auto. Víš, co máme se Senou věcí." Zasní se a už vidí, jak se budou přetahovat o kufry.

"A k tomu ještě Uru junior." A má další téma na nákupy. 

Aoi, Die, Ruki, Boogie

Asi nutně potřeboval tento okamžik, aby se vnitřně konečně upokojil. Sice měl už bouřky mezi sebou a klukama za sebou a oni ho stále ujišťovali, že je všechno v pořádku, ale stejně to asi potřeboval slyšet ještě zvlášť od Uruhy. Takhle na pivě, mezi čtyřma očima, kde je nikdo neruší. Teď už tomu doopravdy věří a všechno bude zase jako dřív. Co by asi kluci řekli, kdyby si dali nějaký fan na pódiu? Eh… už žádné další pivo. 

Mezitím v jedné malé ložnici Die pozvedne obočí, když na svých zádech ucítí Reitovo teplo a posléze i jeho rty na krku. Je to hrozně příjemné. Tohle by měl dělat a nevymýšlet pitomosti. Slastně při tom přivírá oči, ale zároveň bedlivě poslouchá jeho hlas. Na jednu stranu znatelně pookřeje, když ho chce Rei představovat celému světu a na druhou si nějak nevzpomíná, že by se byli domluvili, že to teď vylepí na domovní zvonek – něco jako Novomanželé… Jenže pak Rei otočí, najednou už ho nepřemlouvá a dokonce vstává a chce jít ven. Zaskočeně se po něm ohlédne a pomalu se přetočí zase čelem do místnosti a ten pohled v jeho očích mu neujde. Není zase tak necitlivý, jak ze sebe dělá. Protočí očima a už by snad i něco řekl, kdyby býval nezavolal ten jeho Ruki. 

"Co vyšiluje?" Zajímá se s vlčím úsměvem. O té jejich dohodě samozřejmě nemá ani ponětí. Neumí si představit o co Rukimu jde, když má jet na sedánek s vlastní kapelou. Zastříhá ušima, když Reita mluví o nějakém lhaní a už si na posteli sedá, jak se na něj se zájmem dívá. A pak Reita dodá něco, z čeho to pochopí. Že to vzdali, ale jsou rozumní? Oni jim nakecali…??? To už je na nohou a dlaní si pročesává vlasy. Reita kráčí do kuchyně, asi zapomněl, že je tady taky, ale je mu v patách a dlaněmi se opře o ostrůvek. 

"Ty jsi chtěl před klukama dělat, že s ním chodíš?" Tohle nemůže dopustit. Když nepojede, co když v té komedii budou pokračovat? 

Mezitím Ruki na druhé straně trochu tají dech. 

"Ty jsi pozval Die?" Vypadne z něj překvapeně. Prostě jenom tak a ani se s ním o tom neporadil, když měli tu výmluvu společně? To ho zaskočí. Co kdyby chtěl Ruki dál předstírat, přece si to slíbili? Poslouchá Reitovy návrhy na to, jak tohle celé vyřešit. Die jet nechce a on nepochybuje, že Toshiya bude mít stejný postoj. Kromě toho si není jistý, jestli by o ně kluci stáli s tím, jak si šli donedávna po krku. Sena a Zyean byli jedna věc a tihle dva zase druhá. 

"Musím si to rozmyslet." Vykoktá Ruki a zavěsí. 

Trvá to jenom chvilku a ozve se pro změnu telefon Die. Ohlédne se po něm, ale v první chvíli ho nechá tak, než Siri hrdě oznámí Shinyiovo jméno. Die chtěl nejdřív z Reity dostat víc, ale pak k telefonu dojde a podívá se, co mu přišlo. Nejdřív ten jeho obličej. +Tak co chceš?+ Zeptá se ho v duchu, než si přečte i vzkaz. Mírně pootevře rty. On ho tu vydírá? No jistě, to mu šlo vždycky dobře. Jede? Ale… chvíli mu trvá, než si přeskládá v hlavě všechny souvislosti. 

"Jsi dospělý, jeď si kam chceš." Odsekne nejdřív telefonu, ale je to tady zase… Co by pro něj neudělal? Stejně jako Reita měl i Shinya magickou moc, pokud šlo o Die. Zajede si dlaní do vlasů a kouše si ret. 

"No dobře, tak já pojedu..." Zahučí najednou ze svého místa, zády k Reitovi. Shinovi napíše později. Aby si nemyslel, že povolí hned. 

Mezitím se Boo pohodlněji uvelebí v posteli a vkládá si do úst nakrájené kousky jablka. Ze svého místa pohodlně vidí do displeje Shinyova telefonu a docela se baví tím, co dělá. Je to rozhodně zajímavá taktika, jak členy jeho kapely dostat tam, kam chce, ale asi to funguje. On by asi něco podobného nesvedl, ale že by ho napadlo, jestli nemít strach, aby něco podobného Shin nezkoušel na něj nebo že to není tak andělské, jak Shinya vypadá, to ani omylem. Spokojeně se usmívá, nechává se olíbávat a volnou rukou hladí Shinyu po rameni.

"Toshiyovi vadí, že bude Ruki s Reitou? To má docela problém." Ti dva jsou spolu stále. I tak se ale kradmo rozhlédne kolem, když to vysloví nahlas, jako by je snad Toshiya mohl slyšet i tady. 

Jakmile Ruki položí telefon, hned si přečte nově příchozí smsku a málem se mu zastaví srdce. Cože??? Jak o tom ví? Teprve teď mluvil s Reitou, copak by mu Die stačil zavolat tak rychle a něco mu říct? Hledí na telefon jako by na druhé straně seděl sám Satan, co ví prostě všechno a pak stáhne podmračeně obočí. 

Nezkoušej mi nařizovat, co mám dělat! Pojedu si kam budu chtít! Jestli ti to vadí, můžeš mi dělat doprovod, jinak mlč!

 Odsekne mu a hned mu to pošle. 

Kromě toho jsi ani nepočkal, až tě laskavě pozvu, mám chuť nechat tě doma, i kdybys náhodou chtěl!

Zpátky v hospodě Aoi zadumaně pozoruje telefon, který mlčí. 

"Co jim trvá tak dlouho? Proč prostě nenapíšou, že pojedou a rádi?" Kluci ho začínají rozčilovat. Uru vedle něj bezstarostně švitoří o nákupech a jeho hlava mezitím vymýšlí sto a jeden důvod, co by klukům mohlo vadit. Pak se ale znovu usměje. 

"Podle toho, jak to vypadá u nás, bude mít Zye něco jako ledvinku. Teda ne, že by snad nosil týden jedno tričko..." Začne se do toho zamotávat. Jen jim prostě oběma stačily tepláky, když došlo na chalupu a podobné akce.