Gackt x Mirai x Zyean - Ahoj, pane učiteli. -část 2.

(Gacktova vila)

Gackt, Mirai

I Mirai se dostane do nosu Zyeanův parfém a na okamžik přejíždí očima zblízka po jeho tváři sem a tam, když jsou k sobě spiklenecky nakloněni. Vypadá to, že Gackt je zcela pohlcený televizí a ani si nevšiml, že si Zyean přesedl, ale nemohli by se oba dva víc mýlit. Mirai se tiše zahihňá. 

"Jestli jsi na tom s anglinou tak bídně jako já s matikou, tak bychom měli jít za ním a ještě mu několikrát dolít." Škádlí Zyeanovu představivost na téma Gackt cholerik. Nebyl takový, ale co ptáček ví? 

"Ty programuješ hry?" Ptá se ho dál tiše, aby si Gackt nevšiml, že už se ani jeden neučí a vykládají si. Nenapadne ji, že by Zyean mohl spěchat domů, je to vítané rozptýlení. Je opravdu moc sympatický. 

"To bych ráda zkusila." Přikývne na jeho návrh. Třeba jí to do hlavy naskáče mnohem snáz, když si bude myslet, že se neučí, ale jenom se baví. Svým dalším tvrzením ji však Zyean dokonale zaskočí a ona pootevře rty. Mírně se od něj oddálí, aby si ho mohla lépe prohlížet, ale v jejích očích je obdiv. Tak mladý a takhle mluví? Ano, bylo to o penězích, to bylo přece jenom vidět tady všude kolem. Zvedne na chvíli oči ke Gacktově profilu, ale dál žije v iluzi, že je neposlouchá. Nehne se na něm ani vlásek. 

"Bylo by ti jedno, že jdeš domů s malou výplatou, ale byl bys rád, že děláš lidem radost?" Zopakuje po něm měkce, natáhne ruku k jeho tváři a mimoděk mu z ní odhrne několik pramenů. V jejích očích je něha. Páni, ten ví, jak zapůsobit na holku. Pak se však opře s rukama v klíně a přikývne. 

"Dobře, napiš si moje telefonní číslo a spojíme se. Řekneš mi, jak si mám tu hru stáhnout." Už vytahuje mobil, aby si ho taky uložila a nadiktuje mu svůj telefon. 

"Jsem ráda, že to není taková hrůza. Myslela jsem si, že jsem na tom ještě hůř." Řekne mu s jistou úlevou v hlase. Natáhne ruce po jeho učebnici a musí se znovu usmát. Je to dokonalý vzorek Zyeana osobně. Přitáhne si ji k sobě a s úklonou hlavy mu poděkuje. Přesto je jí jasné, že jakmile bude sama, první se bude šťourat přesně v těch věcech, co do učebnice nepatří a ne v příkladech. Gackt se však najednou zvedne z pohovky a zamíří… nejdřív k lince, kde si nalije další gin a teprve potom k nim. Dívají se na něj oba dva jako ustrašení zajíčci, jak se tak nad nimi tyčí a vážně jim to sluší. 

"Tak co? Naučená?" Zeptá se a vyčaruje milý úsměv. Mirai přikývne a poklepe konečky prstů na zapůjčenou knihu. Gackt přeskočí očima na Zyeana a kmitne obočím. 

"Come with me, little bunny, I don't bite ... usually ..." Řekne mu svým hlubokým hlasem, ale Mir je rychlejší. 

"To je dobrý, půjdu nahoru a nechám vás v klidu." Vyskočí na nohy. 

"Chci jít do města." Upřesní a Gackt stačí jenom nasadit výraz Teď večer a sama? Ale ona je pryč ve dvou vteřinách. 

"Hmm..." Ocitne se se Zyeanem sám v místnosti. Ještě si nepřeskládal v hlavě, co si o tom jejich špitání vlastně myslí. Zye byl opravdu milý chlapeček a Mir na něm mohla oči nechat, toho si všiml. Slyšel obdiv v jejím hlase, když došlo na Zyeanovy ideály. Byl jí věkově mnohem blíž. A stejně se ho nebál. Vlastně nad tím vůbec nedovedl přemýšlet podobným způsobem. Žárlivost se nechtěla dostavit. 

"We will only speak English. Did you know that the French call a certain kiss an English kiss? Isn't that funny?" Převaluje to na jazyku, zatímco se zvolna vpíjí pohledem do jeho očí a testuje si, co mu bude rozumět. Uvidí rozpaky nebo ne? 

Zyean

Podívá se na Mir nejistě, když se od něj odtáhne. Za začátku nedokáže úplně rozklíčovat pohled, který se jí objevil v očích a pak ho to napadne, i když tomu odmítá uvěřit. Prostě se na něj koukat takhle nemá ne? Neměl by holka jako ona. Neví, jestli se náhodou nezačervenal a maskuje to za další široký úsměv, těmi taky řeší, kde co a většinou to dost dobře funguje.

"No totiž, když nebude malá, nebude to na škodu ale v podstatě..." Nezvládne to doříct, protož už moc dobře vnímá dotek na svých vlasech a naskočí mu z toho husí kůže. No kruci, ta s ním ale cvičí a beztak to moc dobře ví. Dívá se jí zblízka do tváře, než mu zase plně dojde, že tu nejsou sami. Tohle byla přesně ta chvíle, která kdyby trvala o chvilku déle, asi udělá úplnou pitomost a prostě ji zkusí políbit. Takový záchvat šílené odvahy. Jen proto, jak vypadá a jak vidí sám sebe. Prostě malej kluk s naivními sny. To už taky několikrát slyšel.

"Jo já vím, je to šílenost." Zhodnotí nakonec sám sebe, ale trvá mu to až příliš dlouho, než je schopný zase normálně přemýšlet. Asi by teď klidně řekl, že jedna plus jedna jsou tři. No nic, ať žije jeho láska matika.

"Dobře, vrhnu se na to, co nejdřív." V očích mu vřele zasvítí, když se jí jeho nápad líbí. Je to holka, mohla ho s nějakou hrou poslat někam, ale nestalo se a jeho úsměv asi jen tak neopadne. V jeho tváři se objeví rozvernost, když pozvedne telefon a přidá si k číslu ještě fotku a rychle ho schová.

"To víš, chce to jen dobrého učitele a jde to samo." Je to rozhodně spíš vtip, než egoistická poznámka, ty on prostě neumí. Pak se krátce zasměje a mávne nad sebou rukou. Jeho pozornost si ale vzápětí ukradne Gackt a on přemýšlí, jestli je vážně nemohl slyšet a pokud ano, co se bude dít dál. Ještě pořád nepřišel na to, s kým má tu čest a jeho pozornost se zase začíná tříštit mezi oba dva a hry a to co bude dělat večer a už je zase roztržitý až hrůza. Tak to dopadá, když se snaží myslet na víc věcí najednou. Trhne sebou, když Mír vyskočí na nohy a očividně je tu hodlá nechat samotné a jemu čert ví, proč poskočí žaludek.

"Tak se měj." Popřeje jí. Teď se jde na to, kde plave zase on a ten pocit upřímně nemá rád. Vypadá opravdu vykolejeně, protože z té jeho první věty pochytil méně než polovinu.

"Uhm." +Králík, kousat? Cože?+ Snaží se to poskládat v hlavě, ale nedokáže slova, která zná, spojit do věty. Protože mu věnoval jen polovinu pozornosti. A Gackt ho nenechá chvíli v klidu a pokračuje. Teď už se snaží soustředit a pochytit mnohem víc. Nakonec mu přece jen porozumí, jen nechápe, proč začíná zrovna s tímhle. Jen si ho dobírá nebo co to má znamenat? Skloní tvář rychle ke stolu, aby nebyl patrné rozpaky nad tím, co říká a nadechne se, aby mu odpověděl. Jenže jak? +Zapoj mozek a nenech se rozhodit.+ Přemlouvá sám sebe, než zvedne tvář a podívá se mu skoro neohroženě do té jeho. Tohle nevydrží dlouho, je to jako z okouzlující ho bláta do podmanivé louže. +Jsi v pytli.+ Už je zase ve stavu, kdy neposkládá souvislou větu ve své rodném jazyce, natož tak v angličtině. +Něco chceš, tak se snaž.+ Pobídne se v duchu. Od toho tu přece je, aby se zlepšil, no tak co, že to bude špatně.

"It is uhm..." Je vidět, že se hodně snaží, ale prostě to nezapadá na to správné místo.

"Interesting." Vydoluje ze sebe nakonec za stálého přemlouvání, že to na něj vůbec nezapůsobilo. "How is..." Ne, tak tohle je určitě špatně to prostě ví, jen si nemůže vzpomenout na správnou variantu začátku otázky.

"The difference between French and English kiss?" Dlouze vydechne, když se mu to podaří nějakým záhadným způsobem poskládat, ale jeho výslovnost stojí vážně za houby. Nesmí se tak tvářit, prostě mu tím nechce udělat radost a pustí se do další věty. Ano, tuhle už nejspíš někde vidět, ve hře asi...Možná si ji nepamatuje dobře, ale snad to bude mít ten význam, který chce.

"I don't know any of them." Místo toho, aby ukázal další nejistý výraz, se jen nevině uculí. Přece je tady ten nevinný a nepolíbený. Oči si ale dělají svoje a prozrazují, že se snaží mu to nějakým způsobem vrátit. 

Gackt

Zyeanova reakce začíná slovy Um… Moc pěkné. Takže ho dostal, výborně. To mu vždycky zvedne ego o kousek výš. Přesto to na výrazu své tváře nedá znát. Koutky mu nepatrně cuknou, když ze sebe Zye dostane větu o zajímavosti jeho tvrzení, ale proč ne? Hlavní je říct prostě cokoliv. A pak mu to Zyean jednoduše vrátí. Gackt sotva znatelně povytáhne obočí nahoru a chvíli si ho měří. Nemůže uvěřit tomu, že by neznal ani jeden, takový kluk není nepolíbený, ale dost to dráždí Gacktovu představivost. 

"What is the difference..." Opraví jeho slova a společně s nimi i tu výslovnost a pořád na něj hledí jako orel na kořist. Chodbou proběhne Mirai, jenom na ně zavolá ahoj a dveře tiše klapnou. Jsou v celém domě sami a Gackt si ani nestačil všimnout, jak krátkou sukni měla na sobě. Promne rty smyslně o sebe, udělá k němu ještě krok a jednu dlaň opře o desku stolu, zatímco tu druhou o opěru židle, na které Zyean sedí. Skloní se až k jeho tváři, aniž by přerušil jejich oční kontakt, atmosféra zhoustne, pak pohledem klesne na jeho rty a vypadne z něj jedno jediné nenucené slůvko. 

"None." Pokrčí rameny a zase se narovná. 

"So, Mr. Z. Are you telling me you've never kissed anyone? It's hard to believe..." Odtuší, když se posadí na židli na druhé straně stolu, přehodí si elegantně nohu přes nohu a přejede si palcem zamyšleně po rtech. 

"Když chceš používat angličtinu, musíš mít neustále v ústech…" Uculí se. 

"Ne, něčí jazyk ne. Říká se, že horký brambor. Ale ve tvém věku jsem si říkal, že by ti tohle téma mohlo být bližší. Nerad bývám nudný." Usměje se jako nevinnost sama, trochu se předkloní a poposune k němu to jeho pivo, na které Zyean nejspíš úplně zapomněl. 

"Možná bych měl mluvit raději o tvých hrách, co myslíš?" Obtáhne jazykem vlastní rty. 

"Nejspíš jsem se úplně zmýlil a tyhle věci tě nezajímají." Posune si sklenku s ginem před rty a upije. Pořád se mu dívá upřeně do očí. Hraje si s ním. A neměl by. Zyean je jeho student. Jenže taky přišel pozdě a k tomu až moc pokukoval po jeho holce. Však on mu v duchu slíbil, že mu to vrátí. 

"Tak začneme obyčejnější konverzací. You look great tonight. I really like your shy look when I get you in trouble. Will you give me a compliment too? Ne, dobře, tohle taky nebylo o hrách..." Povzdechne si sám nad sebou, když se konečně podívá neurčitě kamsi do desky stolu. 

Zyean

Kývne hlavou, když ho Gackt opraví. Tohle si snad bude pro příště pamatovat. Prostě musí. Celá tahle atmosféra mu přijde zvláštní, ale je to spíš tím, jak se cítí. Už mu začíná docházet, co to mělo být s tím králíkem. Teď si tak vážně připadá a neví, jestli před mlsným dravcem utíkat nebo mu prostě věřit. Je to k zbláznění. Málem i přeslechne Mir, která jen proběhne a už jsou dočista sami. Ona byla trochu jeho pojistka, že se třeba vyhne dalšímu dobírání. Ne, že by se mu to nelíbilo ale...kruci, jak to, že s ním tolik cvičí? Zarputile mu oplácí pohled a snaží se vzpomenout, jak se dýchá, když je najednou tak blízko. +Vzpamatuj se, no tak. Přece se nic neděje, jen doučování. Se sexy učitelem...a je moc blízko. Kruci podruhé.+ Konečně sebere všechnu svou odvahu, pořádně se nadechne a pokusí se nějak urovnat myšlenky, aby naskočila ta správná slovíčka.

"Yes. Yes. Do I have a reason to lie?" Pozvedne nepatrně obočí a ten správně nevinný výraz je zase zpátky. Prostě si ho hodlá udržet po celou tu dobu. Tak on mu nevěří? Proč ne? A proč ho to vůbec zajímá?

"V mém případě bude asi ten horký brambor nejlepší řešení." Usměje se na něj široce a už je zase trochu na koni, když sedí a mezi nimi je ten stůl. Cítí se o něco uvolněněji. Žádný jeho parfém, ani ty oči, které ho tak rentgenovaly a ty rty, které byly sakra blízko.

"Mám ale obavy, že s takovou pomůckou by se mi hodně špatně soustředilo. Ale to musíte sám vědět asi líp ne? Už začínám chápat, proč jsou vaše hodiny tak oblíbené. To ty metody." Pokrčí rameny a znovu se usměje.

"Já to můžu jen těžko posoudit. Tak dobře." Odsouhlasí mu ty hry a vnitřně se mu uleví, protože to znamená, že se bude rozhodně o trochu víc soustředit. Hry, to miluje, to určitě půjde samo, musí mu být vidět na očích, jak je za změnu tématu rád. Jinak by mu asi hrozilo, že opravdu nakonec zrudne. Jenže Gackt si pokoj prostě nedá. Vyslechne si další větičku anglicky. Několikrát si přeskládá v hlavě, aby věděl, co mu vlastně řekl a...Pak mu dojde, že mu vlastně složil kompliment. Rychle uhne pohledem do strany a dolů a mne si rty o sebe, aby zabránil horkosti ženoucí se do tváří. Jak má tohle vydržet? Když si představí, co by se mohlo všechno stát. Je to jak z pitomého porna, které mu Ricko dneska posílal, aby ho ještě víc znervóznil. Ne, že by se na to koukal! Pozvedne hlavu, aby se na něj podíval a zeptal se ho, jestli to myslí vážně, když uvidí, že se na něj už nedívá. Podivně ho to zamrzí a rozhodne se ve vteřině.

"Um, thanks for the compliment but..." Odmlčí se na chvilku, ta výslovnost není o moc lepší, ale co nadělá.

"I should ask, why are you getting me in trouble? Does it make you happy? Do you do it to others?" Trvá to dlouho, než to ze sebe dostane celé a k těm hrám se mu úplně vracet nechce. Na tváři je pořád nic neříkající, v podstatě roztomilý výraz.

"Mám si dělat poznámky? Abych náhodou něco nezapomněl. Mně se to totiž občas stává." Vytáhne sešit a opře si bradu o předloktí, položené na stole, než si začne něco malovat do sešitu.

"I heard in class that you look very sexy, especially with glasses." Broukne skoro neslyšně a tváří se zaujatě, když si vypisuje na řádek slovíčko sexy, glasses, shy a jako poslední kiss a pak všechny začne zdobit. 

Gackt

"Nejde ti ta angličtina najednou nějak moc dobře?" Nakloní podezřívavě hlavu k rameni. Čekal, že s tím budou bojovat, že nebude mít slovní zásobu, bude chybně skládat věty, ale jeho jediný problém je zatím přeřeknutí v otázce a výslovnost. Podle toho, co Zyean říkal a jak se tvářil, mu to nejde moc dohromady. 

"Hmm, prostě nevěřím, že se kluk v tvém věku nikdy nepokoušel nikoho líbat." Řekne mu už Japonsky. A k tomu ta provokace! Gacktovi se nevypočitatelně blýskne v očích a ani nemrká, když se dívá přes desku stolu do těch Zyeanových. +Já ti ukážu metody a horké věci v puse.+ Pomyslí si. Nejraději by mu to řekl nahlas, ale bylo by to zralé na sexuální harašení. O něco spokojeněji přivře oči, když Zyean konečně povolí a stydlivě se podívá stranou. A pak přijdou jeho vlastní otázky a Gackt nepatrně povytáhne obočí. Ne, ani teď žádné chyby. Tak proč chtěl doučování? 

"Yes, I do. I test all people to see what they are. But everything I said was true. It always is." Při otázce na poznámky mu pokyne dlaní, aby si klidně zapisoval. Sám je zvědavý, co si z tohohle chce odnést a jakmile přes stůl vidí jednotlivá slůvka, musí se pro sebe usmát. 

"I didn't teach you any of them, you don't need to write them down in a dictionary. We have a theory behind us, but all subjects also have a practical part." Úmyslně chvíli zůstává ticho ohledně toho komplimentu, ale byl velmi roztomilý. Jestlipak se to ve třídě opravdu říkalo nebo si to myslí jenom jeho milý společník? 

"How could I forget?" Zvedne se od stolu a odejde ke konferenčnímu stolku, z pod kterého vytáhne pouzdro s brýlemi. Otevře ho a nasadí si je na nos. Udělá dlaněmi gesto Voila a pousměje se. 

"Better?" Pak se k němu pomalu vrátí, ale už nezaujme místo na druhé straně stolu. Postaví se přímo za jeho židli a uvězní jeho tělo mezi svými pažemi, když se skloní až k jeho uchu. Úmyslně svůj hlas ještě víc prohloubí. 

"Why did you say you didn't speak English, even though you hardly made a mistake yet? What should I think now? Why did you come? Because of me?" Rozhodně nepřipustí, že by Mir mohla svou přítomností něco z toho změnit. Teď jsou tu oni dva a on byl vždycky dost egoistický. Aby se zamýšlel nad tím, co tady dělá, jen co jeho přítelkyně opustí dům? Vždyť on přece vůbec nic nedělá… 

Zyean

"Tohle jsou celkem běžné věci, ne nic odborného ani formálního. Hodně slovíček znám z her." Pokrčí rameny. Jak by po něm chtěl delší rozhovor, je v pytli. Není pro něj snadné si připustit, že mu to nejde, ale ví to! Proto je taky tady. Mírně pozvedne oči k těm jeho a nepatrně se pousměje.

"Tohle nejsou zrovna věty na můj trest." Připomene mu s nevinným výrazem, proč tu vlastně jsou. Chvíli si trochu pohrává se rty, když přemýšlí, co by mu měl odpovědět a domaluje další linku nad těch několik slovíček.

"Did I pass the test?" Pozvedne nepatrně obočí, ale hned se zase uculí a skloní oči ke svému sešitu. Baví ho tahle hodina a není to jen tím, že na tom asi tak špatně není. Zatím se mu daří dolovat ze sebe souvislé věty, i když nad tím ještě pořád hodně přemýšlí. Navíc mu k tomu Gackt dává dost času.

"I would be slow in a normal conversation." Odpoví mu jako první, než se zarazí a ohlédne se na něj přes rameno. Je tak blízko. Nutí ho se prudčeji nadechnout a už zase má pocit, že se mu hrne krev do tváří a taky někam jinam, kruci. Rychle se podívá před sebe a několikrát hlasitě polkne. Snaží se zkoncentrovat všechny své myšlenky, aby si vyhnal z hlavy ty, co by tam teď rozhodně neměly patřit. Vůbec to nejde. +Praktická část? A to má být jako co?+ Už by měl začít tušit, že brambor mu asi cpát do pusy nebude. A jazyk? Stiskne víčka pevně k sobě, aby na podobné věci urychleně přestal myslet. Znovu se pootočí, aby na něj koutkem oka viděl, když si je trochu jistější, že nepřijde žádná trapná chvilka. Podruhé ho dostane Gackt s brýlemi na nose a k tomu se přidá i jeho hlas. 

"Do you want to kill me?" Vypadne z něj dřív, než se nad tím stačí víc zamyslet a teď už opravdu zrudne.

"Uhm. Teda já jsem to nemyslel..." Vrátí se k rodnému jazyku vzápětí, aniž by si to uvědomil a už zase klopí oči do sešitu. Je tu najednou nějaké horko. Kvůli němu? Ne, kvůli němu sem vyloženě nešel, ale lhal by, kdyby mu řekl, že se mu nelíbí. Co si má teď počít? Tohle nebyla holka ze školy, se kterou mě vždycky trochu navrch ale...nevadí mu tahle obrácená strana mince. Jen, kdyby byl odvážnější. A pak se v něm zvedne vlna něčeho zvláštní, co nechce být jen někým zahnaným do kouta. Trochu se narovná a opře se částí zad o Gacktův hrudník, aniž by se na něj podíval.

"I speak English but not very well. I want to be better. I want to be better at everything. I need a teacher." Ga ho provokuje od první chvíle, kdy zůstali v domě sami a teď je na řadě on. Nutně potřebuje zjistit, co se to tady děje a ani v nejmenším ho napadne, že by to třeba mohl přehnat. Prostě to udělal. Po svých slovech se mírně poposune stranou a otočí, aby na něj pohlédl trochu odspodu. Pomalu pozvedne ruku a dotkne se jeho brýlí, které mu trochu poposune na nose a nakonec je drze stáhne a odloží na stůl.

"Now, it's great....For me." Oznámí mu tiše a přemýšlí, o co se tu sakra snaží. Je to jeho učitel, vůbec by takhle u sebe neměli být. Tyhle narážky jsou taky příliš, ale jemu se toho prostě nechce vzdávat.

"Máme polovinu času za sebou, pane učiteli. A praktická část nikde." Nechá koutky vyhoupnout nahoru v trochu drzejším pousmání a krátce se podívá na svůj sešit, který plynulým pohybem zavře. Snaží se tvářit, že má odvahy na rozdávání, ale uvnitř přemýšlí, jestli se během vteřiny neposbírat a neutéct jen proto, jak jeho tělo v přítomnosti Gackta reaguje.