Hromadné - Vítej v realitě - Část 1.

(Třída, sborovna)

Ruki, Hide, Die

Když zjistili, že první pondělní dvouhodinovka je matika, málem jim všem slezly vlasy. Když jim ale Ruki se vší zlomyslností oznámil s kým jí mají, protože se nikdo nepodíval a Aki ho neznal, do třídy se doslova dovlekli a ani moc nedělali bordel. Hide si samozřejmě vybral lavici vzadu, houpe se na židli s nohama na lavici překříženýma v kotnících a okusuje obyčejnou tužku, zatímco po očku sleduje Miyaviho potetované rameno diagonálně přes celou třídu. Má na něj odtud perfektní výhled, ale to vlastně na všechny. Včera už se neviděli. Měli každý nějaké individuální volno a aktivity a na pokoj za ním nemohl, protože tam nebyl sám. Vůbec se mu od včerejší nabídky vaří hlava, kde a jak se s ním zašít, aby se dostal k té flašce, protože to málo, co zvládal na tajno vyrábět a schovávat pod prkna u umýváren vzadu ve staré budově, kam nikdo nesměl, to prostě nestačilo. Chválili ho jaké dělá abstinenční pokroky a on se pro sebe culil. No jasně, úplný svatoušek. Škola mu ale šla dobře, líp, než kde komu, takže mu to žehlilo rejstřík. Zatím mu to procházelo, ale brzy bude muset vyměnit místo. To dělal vždycky nerad, byl z toho nervózní.
O konfliktu, který měl Miyavi s Diem ve sprše nikdo nic nevěděli, protože o tom ani jeden nemluvili. Za to se šuškalo, že ten nový kluk přišel do jídelny s novým praktikantem pěkně dlouho poté, co odešli z hřiště a že je někdo viděl v koupelně. +No tohle, ty uličníku. Tváříš se, jaký jsi nevinný a obtáhneš prvního, co projde okolo a ještě kantora. A taky je to kus!+ Myslí si Hide a založí si ruce v týle, zatímco kývá tužkou nahoru a dolů.
Die sám sedí naopak skoro ve předu, v druhé lavici uprostřed, má vzorně nachystáno a zůstává celkem tichý. Večer se potkal s Akim, dozvěděl se od něj, co má s nohou a že mu pomohl Miy, což ho osobně vykolejilo. Možná by ho měl před

ním varovat, ale netušil, jak mu říct o tom, co se stalo a nedostat u toho další záchvat. Možná by ho neměl tak děsit? Jenže jak měl žít s tím, že se Akimu dostává Miyavi pod kůži? Měl o Akiho strach. Cítil tady první vyhrocení emocí, o kterých mluvil Hyde a přišlo mu, že to není fér, aby to byl zrovna Aki.
Ruki večer nikoho netrápil, byl nezvykle tichý a klidný, zalezlý ve své posteli se závěsy zataženými a hleděl z okna. I tam se něco muselo stát, ale nikdo netušil co. Ruki sedí hned před katedrou. Musí. Byl tam přesazený za podvádění u testů, odmlouvání a spaní na lavici. Cokoliv mohl vymyslet, aby učitelům otrávil výuku, to udělal, ale Tetsuya byl jiná káva. Klidně jim jednu střelil, i když si na něj kde kdo otevíral pusu, že ho dají k soudu. Jeho nálože učiva byli legendární a vyhrožování opakováním školy až do smrti taky. Kromě toho se postaral o to, by jim bylo zakázáno kde co, a když se vztekali, že to není žádný speciální pedagog a že je jen demotivuje, dostali dvakrát tolik. Tetsuya razil metodu Když jste grázli, mazlit se s váma nikdo nebude a Ruki si připadal jak trestanec vazební věznice.
"Za chvíli před ním budeme dělat dřepy, aby se podíval, jestli něco nepašujeme tam dole." Pronáší zrovna a za ním se ozve huronský smích.
"Úchyl jeden." Zamumlá ještě, než zazvoní a Hide dá zvolna nohy z lavice. Radši. Ruki křiví rty a odmítavě hledí na dveře, vzdor sám, ale ani nepípne a dokonce má otevřenou učebnici na správné straně. Už s ním měl tu čest, jeho totiž učil ještě před sestavením skupiny.

Miyavi, Aki, Tetsuya

Miyavi byl od včerejšího incidentu ve sprchách celkem vykolejený. Nedával to na sobě znát ale od oběda pomáhal Akimu se vším, co bylo potřeba. U toho si ho dobíral a dělal si z něj legraci, že je jak koule na noze a kdo se s ním má pořád vláčet. Snažil se přesvědčit okolí i vlastně sám sebe, že se nic nestalo a že je stejně šílený jako před tím. Karma je svině a on se jí snažil trochu poplácat po rameni, aby na něj nebyla zlá holka jedna. Večer, když ležel v posteli s rukama pod hlavou, přemýšlel nad tím, jestli by to s Hidem neměl odpískat ale ne proto, že by ho k sobě nechtěl. To vůbec, moc dobře tuší, co se pod těmi hadry schovává a že to chce vidět ale…Ne, Hide se neosype, když na něj sáhne tím si je jistý. Dál doloval z Akiho, co s tím prófou má ale nedostal z něj nic víc, než vrcení hlavou. Ráno běželo zase všechno podle rozvrhu a sám se tvářil, že ho nějaký Tetsuya vůbec nerozhází. Tsech, co mu tak může udělat? Dá mu příklad navíc? Ať si to zkusí. Akiho samozřejmě na pokoji nenechal a dělá mu zase berličku, aby se vůbec dostal do třídy. Dokonce si i všiml pohledu, který po nich vrhá Die a on moc dobře tuší, co se mu honí hlavou…možná by se mu mohl…ne, on to nějak rozdýchá.
"Tak co kuře dobrý?" Zeptá se Akiho, když s ním plácne na židličku v přední lavici a rozhlédne se. Pohled mu padne na Hideho s nohama na lavici.
"Tak co, uletěly ti včely, čekám na nějakej dobrej plán, jak mu zavařit." Zařve přes celou třídu a sám si kecne tak nějak doprostřed  a ty nohy si na stůl dá taky s tím rozdílem, že je po zvonění rozhodně nesundá. Za uchem má zase vložen cigáro a může mu ho zkusit vzít.

Aki si mezitím poctivě chystá věci a srovnává je na lavici. Vůbec nechápe, proč se s ním Myiavi vůbec baví a je z toho hodně nesvůj. Kdyby s ním nebyl na pokoji asi se mu bude obloukem vyhýbat, z druhé strany bez něj by si dneska ráno ani nevyčistil zuby, protože by tam kulhal minimálně hodinu a snídani by pravděpodobně nestihl. Vlastně mu přišel celý večer celkem v pohodě a ne tak šílený, jak se snaží tvářit. Vůbec ho nechápe ale necítí se v jeho společnosti špatně, když nedělá ty svoje šílenosti.  V jídelně se snažil moc na Aoiho nekoukat ale prostě to nešlo a málem se netrefil do pusy. Die měl takový divný pohled, když mu to včera všechno řekl a chápe to ještě o to míň. Plácne se do čela, když zjistí, že propisku nechal na pokoji. Tohle je šílený, jak ji mohl zapomenout. Bez přemýšlení se otočí na Rukiho.
"Prosím tě nemáš propisku navíc?" Zeptá se ho a jak se rychle snaží vyřešit situaci vůbec mu nedochází koho, že se to vlastně ptá. Zarazí se, jakmile mu to dojde a zatváří se rozpačitě. No…už se zeptal, tak s tím nic nenadělá. Nejradši by se vsáknul do země ale místo toho jen zajede o několik čísel dolů. Vůbec nevidí pohled Miyaviho, který se tváří, že ho nic nezajímá ale po očku sleduje, co se kolem šustne a vyrábí si z fixy flustačku. Je jak malej ale prostě se nudí. První kulička sviští rovnou k Hidemu, když se dveře začnou otevírat.
"Zásah loď potopená, mám tě vylovit?"

Tetsuya se už od rána tváří…No tak jako vždycky. Během hodiny stihl dva nepříjemné telefony, jeden s bankou, která v tom má prostě bordel a on to musí řešit. Jeho vůbec nezajímá, že poslal trvalý příkaz až po vymezené době, prostě to měli vyřešit hned. S telefonem u ucha přecházel ve své kanceláři a podával stížnost, protože z něj si nikdo dobrý den dělat nebude. V očích se mu blýsklo jakési zadostiučinění, když se hlas na druhém konci znatelně zachvěl. No proto! Druhý se svou bývalou ženou, která hodlala odjet i s jeho synem na Hawai, takže ho zase tři týdny neuvidí. Výborně. A k tomu má dneska první ty průseráře z Hydovy skupiny. Tomu byl taky čert dlužný. Nespokojeně si mlaskne, když posbírá své poznámky, deník vázaný v černé kůži a zamíří směrem do třídy. Cestou popadne za límec jednoho syčáká, který letí po chodbě jak splašený a přitáhne si ho za límec ke své tváři.
"Nemám vůbec dobrou náladu. Vybral sis špatnou dobu." Zavrní až přehnaně sladce s blýsknutím v očích.
"Večer budeš umývat nádobí v kuchyni, všechno a po všech." Přikáže mu bez váhání, než ho pustí, otře si ruku o klopu saka a pokračuje s kamenným výrazem dál ke třídě. Už za dveřmi slyší křik a přísahal by, že ví, čí je. Prudce rozrazí dveře, střelí ledovým pohledem po celé třídě a zastaví se na Miyavim.+No jistě, jak jinak.+ Proběhne mu hlavou zlomyslně a už si srovnává, co s ním provede. Ostatní sedí tiše…zatím, třeba jim to chvíli vydrží ale spíš ne. Práskne za sebou dveřmi a prudkým gestem ruky Miyavimu naznačí, že má jít dopředu. Sám sebejistým krokem projde před třídou, kývne jim hlavou a usadí se na svou židli.
"Takže komu není rady." Ozve se jeho tichý hlas a je tu takové ticho, že by slyšel i špendlík spadnout. Vstane a napíše na tabuli příklad hodný tak pro mzdovou účetní, než pro ně a usadí se zpátky na židli.
"Když to vypočítáš, večerní umývání záchoůu tě mine. Máš na to pět minut, dneska budu mm hodný." Dodá ještě, než si dravčím pohledem projede celou třídu.
"Pro ty,co mě neznají jsem Ogawa, profesor Ogawa." Představí se, je to nutnost, takže musí.
"Ruki sem." Sekne hlasem znovu, jak kdyby to byl pes a volal ho k noze a vrazí mu do ruky opakovací testy pro tento ročník.
"Rozdej to. Máte na to půl hodiny." Zavelí nekompromisně a sáhne po svém notesu a okázale je ignoruje. To, že si tak hezky zjistí, jak na tom jsou a kde zapracovat, to jim říkat nebude, ať se hezky zapotí on jim to s radostí oznámkuje. Miyavi zatím stojí u tabule a otáčí se po ostatních, vyhrožuje gesty, že jestli mu někdo neporadí, tak ho snad uškrtí.
"Ještě chvíli a přidáš si i ranní úklid kolem popelnic. Copak? Je to na Tebe příliš komplikované? Nedivím se." Podívá se na něj stylem žraloka, který právě ucítil krev.

Ruki, Hide, Die

Ruki se pro sebe culí, když zaslechl Miyaviho oslovení Akiho. Kuře? No tak to mu už zůstane. Hned na to začne Miyavi řvát po Hidem na celou třídu a ten za ním obrátí svou tvář. Má takové zvláštní oči, divný pohled, Rukimu se to nelíbí. Chvíli se po nich ohlíží, ale pak znovu zrentgenuje dveře. Kdy asi vypustí toho Krakena dovnitř? Medúzu na něj! Tetsuya má málo sexu… píše si na hřbet ruky. Určitě by nebyl tak protivný, kdyby ho měl dost, tím to je. A pak pomalu obrátí oči směrem ke Kuřeti, které se ho zeptá na propisku. Povytáhne obočí nahoru a prohlíží si ho neurčitým pohledem až do okamžiku, kdy sjede na židli níž. Ani mu neodpoví a otočí obličej k oknu. Skousne vlastní propisku a vzpomene si na Reitu. A jak na zavolanou ho uvidí venku před budovou, kde prohání jinou třídu v kolečku, než půjdou běhat někam ven. Co je horší matika nebo tělocvik? Hnnn… Hledí dál a dál a ostří na všechno, co je odsud vidět. +Jak asi vypadá v hadrech na motorku?+
Die to nevydrží, nadzvedne se a dá Akimu propisku přesně v okamžiku, kdy se dveře otevřou. Honem zase zapluje na své místo a stočí oči za procházejícím matikářem. Všichni se museli postavit na pozdrav a zase si sedli.
Hide nestačil Miyavimu ani odpovědět, už bylo moc pozdě, ale jak se dívá Tetsu dravě na ně, tak mu to zezadu oplácí a hlava už se mu vaří. V nestřeženou chvilku ho do krku trefí kulička z flusačky, on hned střelí očima po viníkovi a samozřejmě uvidí pochechtávajícího Miyaviho. Zašklebí se jeho směrem a naznačí mu gesto Jen počkej, ale v duchu je mu sympatické, jak na něj pořád doráží. Jeho zájem neopadl, a to je dobře. Jenže Miy už je volán k tabuli. Hide se rozvaluje s rukou vzadu přes opěru, vypadá laxně, ale všechno si mapuje víc, než pozorně a vyčkává, co se bude u tabule dít. Nikdo se nemá k tomu, aby dýchal, natož aby mu pomohl. Vyrobí si transparent se vzorcem a ve chvíli, kdy se Tetsuya hrabe v diáři ho zvedne, aby si to Miy přečetl. Otázka je, jestli ho to nahodí a bude to umět použít. Honem to zase skloní, než se Tetsuyovy oči rozhlédnou po třídě a už píše na malý papírek tahák, který hodí po klukovi před sebou a ten zase dopředu. Zasekne se to u Die, který se nejistě ohlédne a nemá jediný důvod Miyavimu pomáhat. Jak mu to asi má ze druhé lavice dát? Rozbalí papírek a přečte si návod. Podívá se Miyavimu do očí, na učitele, zpět a zase na učitele a pak se mu rty pokusí naznačit číslice. V tu chvíli se ozve Tetsuya a on sebou silně trhne. Málem umře, když si myslí, že byl přistižen, ale nebyl, volán je Ruki a Hide se vzadu tiše směje, stejně jako několik dalších.
Ruki sebou netrhne ani trochu. Jen otráveně mlaskne, když ho Tetsuya vyruší z pozorování Reity. Projde uličkou a jak míjí Die, nastaví za sebou ruku, nechá si od něj do ní vložit papírek a stejným způsobem ho doručí k tabuli, krytý v dlouhém rukávu a volnou rukou si bere testy. Ostatní kluci živě sledují celé dění, zdá se, že jsou všichni zvědaví, jak tohle dopadne a pokud jde o Ogawu, táhnou výjimečně za jeden provaz. A to je vždycky podezřelé. Pak se zase vydá uličkami kolem všech a po každém hodí jeho test, div jim listy nelétají z lavice. No a co, mají chytat. Ta učitelova poznámka o tom, co je pro Miyaviho těžké mu pobaveně zvedne koutky, ale Hide mu za to nastaví špičku nohy, Ruki zakopne a přepadne na spolužáka v poslední lavici. Okamžitě vyletí, začne nadávat a střelí po Hidem dokonale vražedným pohledem. Všichni se ohlédnou a Rukimu dojde příliš pozdě, že je zle. Die zalituje, že není menší, hluboce se nadechne a radši se na Tetsuyu ani nepodívá. Teď to přijde, určitě ano. Zrovna když se díval na test a říkal si, že nějaké příklady snad zmákne.

Miyavi, Aki, Tetsuya

Miyavi se ještě snaží těkat po třídě a vidí transparent Hideho. Fakt blbě vidí do dálky a čočky nechal na pokoji, protože si myslel, že je dneska rozhodně potřebovat nebude. Z druhé strany by mu asi nebyly nic platné, protože jemu by v tuhle chvíli nepomohla snad ani svěcená voda. Když mu Tetsuya začne vyhrožovat i popelnicemi protočí očima v sloup a udělá na něj obličej hodný grinche.
"Chceš si je dát celý týden?" Zeptá se ho ledovým hlasem Tetsuya, vypadá, že nekouká ale vidí snad všechno.
Aki ten se snaží nezapustit do lavice a přemýšlí, jak může někdo takový na škole vůbec učit, vždyť je to magor. Tohle je fakt zlý sen a jediný světlý bod je tu Aoi, stážista, kterému visel včera na krku. To jsou tedy vyhlídky. Zapře si hlavu dlaní až do chvíle, kdy mu přistane test před očima, teda musí si ho chytit. Dieovi samozřejmě očima poděkoval za propisku, protože Ruki ho hezky odignoroval ale to měl čekat. Raději se dál bude tvářit, že tu není a tak nějak doufá, že Miyi ty záchody fakt nedostane, už jenom za to, jak se k němu od včerejška chová. Asi to není takový grázlík, jak se tváří. Možná, kdyby se s ním začal trochu bavit a přinutil se tolik se neuzavírat do sebe, k něčemu to bude. U podobných myšlenek kouše konec propisky a kouká prázdným pohledem před sebe. Aoimu by se líbilo, kdyby si tu našel kamaráda, třeba by ho i pochválil. Tváře mu mírně zrudnou a zatřepe hlavou, aby podobné myšlenky vyhnal z hlavy a shodí na zem svou učebnici, když se probudí z transu, který zapříčinily hluboké, černé oči v jeho hlavě.
"Pardon." Omluví se vzápětí a je to přesně ve chvíli, kdy se Ruki předává papírek Miyavimu, takže má momentálně Aki Tetsuyovu pozornost a ten nad ním protočí oči v sloup. Mohl by ho potrestat za nešikovnost? Ne asi ne.Škoda. Miyavi jen vděčně kývne a složí si papírek do ruky, aby na něj viděl a začne psát. Hidemu poděkuje jinak, osobně a už se na to moc těší. Všichni se jako na povel otočí dozadu, když se ozve hlasitá rána. To už má Miyavi příklad skoro hotový a u toho se už usmívá. Bez toho taháku by to nedal ani náhodou.
Tetsuya se velmi pomalu, skoro až hrozivě zvedne ze své židle. Střelí pohledem prvním po Myiavim u tabule.
"Padej na svoje místo a pusť se do testu." Nedá mu momentálně výhru zadarmo a jeho výraz je ještě ledovější, protože ho nemůže potrestat. Má to k jeho smůle dobře, chybí mu asi poslední řádek a to už nepokazí. Jak mrzuté. Místo toho má jeho pozornost Ruki, který začal hezky nadávat a jemu se téměř neznatelně a s jistou dávkou škodolibosti zvedne koutek vzhůru.
"Vybraný slovník, to se musí nechat." Pochválí mu ironicky, než vykročí zpoza stolu a zamíří jeho směrem. Zastaví se v jeho těsné blízkosti a kouká mu upřeně do očí. V jeho tváři se nepohne ani jediný mimický sval.
"Doufám, že si je pamatuješ. Všechna tahle slova, která si použil budu mít zítra na stole napsaná…" Zarazí se a promne si bradu v hraně zamyšleném gestu.
"Každé z nich stokrát." Přikáže mu s nádechem spokojenosti v hlase, když se otočí, aby přešel zase zpátky. Zastaví se po dvou krocích.
"A zítra večer se budeš hlásit u Reity a budeš drhnout černé čáry v tělocvičně." Sdělí mu i druhý trest a dlouze si vydechne. Ano, tohle přesně potřeboval, však on je naučí disciplíně a slušnému vyjadřování. Ještě pár takových a bude se škola jen blýskat.+Škoda Miyaviho.+ Proběhne mu hlavou trochu rozmrzele, než se u stolu ohlédne.
"Bože ani jako solný sloup neumíš stát. Padej na místo a test. Zbývá vám..." Okázale se podívá na hodinky a pak věnuje celé třídě ledový úsměv.
"Poslední deset minut. Čas pořád běží." Oznámí jim, než se konečně pohodlně usadí na své místo, otevře si deník a zapíše si do něj nakolik poznámek, které jsou určeny jen pro něj.
"Celá vaše skupina přichází o deset bodů za neukázněnost." Prohodí, aniž by zvedl oči od deníku.
"Aha, vy ještě žádné nemáte…Tak to budete pravděpodobně v mínusu hned první den, mrzuté." Připojí do deníku další poznámku.

Aki zvedne pohled téměř okamžitě, sám už má spoustu příkladů vypočítaných a těšil se, že to celkem zvládl, když přijde taková podpásovka.
"Ale to přece." Začne tiše Aki, když si uvědomí, že vůbec mluví a snaží se momentálně vypařit.
"Co nemůžu? To jste na omylu, můžu. Ve vašem případě musím. Test,  tvůj čas vypršel." Pobídne Akiho prsty, aby mu ho donesl, i když ho ještě nemá hotový. Miyavi se po Tetsuyovi taky ohlédne asi tak v polovině cesty ke své vlastní lavici a rozhodí rukama, co to má jako znamenat. Pak vrátí oči směrem k Hidemu a v nich se šíleně zablýskne.
"Tohle je na pomstu." Naznačí mu neslyšně rty, když sebou plácne do lavice a pustí se do svého testu. Snad něco stihne, polovině těch příkladů nerozumí a druhou půlku….tak všechno špatně to mít snad nebude ne?

Ruki, Hide, Die. Sugizo

Ruki se ohlédne přesně v okamžiku, kdy se Tetsuya začne zvedat a Miyaviho prohřešky jsou tím dočasně zapomenuty. Viditelně polkne, když jde učitel směrem k němu, ale stejně se trochu mračí a dívá se mu přímo do očí. Je to ale spíš proto, aby mu zákeřně neukousl nohu zezadu, než z odvahy. Sice neví, jak by to udělal, ale nějak určitě ano. Tetsuya se zastaví těsně u něho, musí kvůli tomu zaklonit hlavu a poslechne si svůj trest. Ani sebou necukne, protože před ním nehodlá ztratit svou tvář, ale uvnitř něj je malá dušička.
Hide je má hned vedle sebe, pobaveně se culí a už je mu jasné, že jeho si Tetsuya nevšiml. Ruki ho nepráskne, je to mezi nimi jakési nepsané pravidlo, že na sebe nebonzují. A kdo ano, toho si obvykle dovedou podat někde za rohem. Ruki už se chce vydat ke svojí lavici a vztekle tam s něčím třísknout, když mu Tetsuya řekne ještě druhý trest. Jako proč dva??? Bude klečet na kolenou před tělocvikářem a umývat celou tu obrovskou tělocvičnu? +No tak ať se na to Reita dobře vyspí, protože mi to bude trvat faaaakt dlouho!+ Odsekne si v duchu. Pak jim Tetsuya připomene, že by měli psát, protože čas se počítá celou dobu a všichni sebou trhnou a chopí se propisek. Hide toho umí hodně, ale už má prostě moc málo času, takže stihne sotva půlku. Ruki tak zdatný není a kromě toho se cítí ukřivděně a je mu to jedno. +No tak propadnu z matiky no a co. Oni se zblázní, až tady budu deset let v kuse, ne já!+ Nadává v duchu dál a místo testu počítá, kolik nadávek řekl a kolik slov to teda bude. Bude to psát polovinu noci, fakt super. Die se pokoušel psát celou dobu, ale nedařilo se mu soustředit, pořád měl uši vzadu u dění kolem těch tří a na konci testu ani netuší, jestli zvolil správný postup natož, jestli v tom nemá chyby. Chvíli je slyšet jenom škrábání propisek o papír, než jim matikář oznámí

taky ztrátu bodů a Ruki se pro sebe tiše rozesměje. Musí si vzpomenout na svůj rozhovor s Reitou, kde na něj naléhal, že má moc ovlivnit skupinu, aby byla nejlepší. Spíš nejhorší! Takhle se na té motorce fakt nikdy nesveze. Další věc, co bude mít Tetsuyovi za zlé. Nikdo by si ale nepomyslel, že se na protest ozve zrovna Aki a stočí se za ním oči všech. Die se starostlivě zamračí a sleduje, jak Aki odnáší test jako první. Hned na to je vyzván, aby ho vybral i ostatním, ale katastrofa s nastavenou špičkou se naštěstí neopakuje, stačí, že je zraněný a trvá mu to věčnost, což se Diemu velmi nelíbí. Trestat ho takovým způsobem, vždyť si ublíží! Hide se mračí taky a kývne Miyavimu, když zaregistruje pohyb jeho rtů.
Matika se v podobném duchu nese ještě další vyučovací hodinu, nikdo nic neumí a kdo umí, je vzápětí přesvědčen, že to neumí taky. Všem je jasné, že budou hodně dobří, když prolezou do dalšího ročníku s odřenýma ušima.
O pár kabinetů vedle se zrovna Sugizo vrátí z venkovního vyučování, kde měl jinou třídu na kompostu a nadšeně jim ukazoval k čemu všemu je takový smrdutý kompost dobrý a ekologický. S radostí sobě vlastní jim sděloval taje recyklace a přírodních zdrojů a většina kluků se tvářila maximálně znechuceně, ale přinutil je s kompostem pracovat všechny. Vůbec ho netrápilo, že ostatní s ním jeho zájem nesdílí, to nebylo nutné, hlavně když pochopí, že odpadky se nevyhazují v lese. U toho je přezkoušel z anglických slovíček, které se týkaly tématu a teď se chystal uvařit si čaj. S ním zamíří do sborovny, kde v tuto dopolední hodinu nikdo není, ale on tady má nějaké věci na pedagogickou poradu a chce se jimi proprat, než si odpoledne všichni sednou a zahájí si mezi sebou oficiální školní rok. Tedy on už začal, ale doteď se opakovalo a pojedou na ostro novou látku. Hydova skupina bude mít extra pozornost, protože je v ní všechno jinak a je to pro ně poprvé. Usadí se za stůl, přehodí si elegantně nohu přes nohu a pohrává si prsty s prameny svojí ofiny, když se s jemným úsměvem pročítá vlastními poznámky.